Přírodní rezervace Huštýn

Přírodní rezervace Huštýn na prudkém severním svahu stejnojmenného vrcholu (foto Z. Podešva)

Základní údaje: Přírodní rezervace Huštýn se rozkládá na prudkém severním svahu pod kótou Huštýn (749 m) ve Veřovických vrších. Nachází se  v západním výběžku Radhošťské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 648 až 749 m. Asymetrickým hřebenem Huštýna prochází hlavní evropské rozvodí Dunaj - Odra. Jižní svahy jsou odvodňovány Zuberským a Zašovským potokem do Rožnovské Bečvy, severní svahy řekou Jičínkou a jejími drobnými přítoky. Katastrální území Mořkov, okres Nový Jičín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 3. 8. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2059. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková rozloha 11,9095 ha, rozloha ochranného pásma 18,86 ha. Mapa.

PR Huštýn - část mohutního skalního výchozu godulských vrstev (21. 10. 2012, foto Z. Podešva)

Předmět ochrany: Posláním rezervace je ochrana přírodě blízkých lesních porostů se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů a významného geomorfologického útvaru - rozsáhlého mrazového srubu (skalního výchozu) ve vrcholové části.

 

Mrazový srub v PR Huštýn (foto Z. Podešva)

 

Přírodní rezervace Huštýn (foto Fr. Jaskula)

Geologie, půdní poměry: Z geologického hlediska je Huštýn budován mrazovými godulskými pískovci, níže na severním svahu pak úzkými pruhy pestrých vrstev godulských a lhoteckých. Ve střední části přírodní rezervace se nachází unikátní přírodní výtvor, odolný skalní výchoz godulských vrstev, který vytváří ve vrcholové partii 250 m dlouhý mrazový srub. Na severním svahu Huštýna je výrazná nivační sníženina široká 150 m, v horní části uzavřená skalnatým srázem vysokým 40 m. V jejím předpolí je vyvinut 3 m vysoký a 30 m široký nivační val, který je tvořený balvanitými sutěmi. Na geologickém podkladu se vytvořily jílovitohlinité půdy - hnědé lesní půdy a hnědé půdy horských oblastí.

Skalní výchoz godulských vrstev s 250 m dlouhým mrazovým srubem
(21. 10. 2012, foto Z. Podešva)

Flóra a vegetace: Lesní porosty přírodní rezervace a na ně vázaná flóra představují typologicky bohaté svahové jedlové bučiny, klenové bučiny a ve fragmentech taktéž suťové javořiny a zakrslé jedlové bučiny. Lesní společenstva jsou řazena k suťovým a roklinovým lesům. Nejhojnější dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), doprovázený javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V suťovisku pod mrazovým srubem roste skupina jilmů drsných (Ulmus glabra), skalní stěnu osídluje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Jednotlivě je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Bylinné patro je druhově bohaté s vysokou pokryvností. Mezi nápadné jarní druhy patří sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), dymnivka dutá (Corydalis cava) a dymnivka plná (Corydalis solida), křivatec žlutý (Gagea lutea), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Letní aspekt tvoří měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), barvínek menší (Vinca minor), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), udatna lesní (Aruncus vulgaris), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). Vyskytuje se zde i vzácnější kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum).

 

Křivatec žlutý (Gagea lutea) v PR Huštýn '
(25. 4. 2003, foto Z. Podešva)

 

Kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album
ssp. lobelianum) v PR Huštýn (foto Z. Podešva)

Fauna: Rezervace je součástí biotopu mnoha dalších běžných i vzácných živočišných druhů vázaných na horské lesy. Z obojživelníků zde žije například mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), významný je výskyt několika chráněných a ohrožených druhů ptáků jako jsou strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), datel černý (Dryocopus martius) a krkavec velký (Corvus corax). V rezervaci a jejím okolí se vyskytuje množství vysoké zvěře, jelen evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus),  z velkých šelem se můžeme setkat s rysem ostrovidem (Lynx lynx).

Přírodní rezervace Huštýn - horní část  (21. 10. 2012, foto Z. Podešva)

Lesnictví: Zvláště chráněné území má mimo geologického významu i význam lesnický - jádro rezervace je tvořeno asi 160 let starým klenobukovým porostem ochranného charakteru.

Management, ohrožení: V lesních porostech je možno hospodařit jen podle platných lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se vychází ze speciálních plánů ochrany. V lesních porostech ochranného pásma je možno hospodařit jen tak, aby tím nebyly ohroženy hodnoty rezervace a aby byly stávající porosty postupně navraceny přirozené dřevinné skladbě, je vyloučena holosečná forma hospodářského způsobu a zavádění introdukovaných dřevin. Lesní porost v přírodní rezervaci Huštýn patří k nejstarším dochovaným zbytkům přírodního lesa na severních svazích Veřovických vrchů. Ochranářská opatření směřují k ochraně přirozeného zmlazení, zvláštní pozornost je věnována záchraně jilmů.

PR Huštýn (25. 4. 2003, foto Z. Podešva)


Bibliografie:

Rezervační kniha PR Huštýn. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Nováková E. (2006): Přírodní poměry a flóra okolí Mořkova. - Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.

Pánek J. (2005): Geologický a geomorfologický inventarizační průzkum PR Huštýn. – Ms., depon in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Rýparová, J. (2006): Botanický ekosystém suťového lesa. Diplomová práce, Karlova Univerzita v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a ekologické výchovy. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Ziegler CSc.

Sedláčková, M. (1974): K charakteristice bukových lesů chráněné krajinné oblasti Beskyd v okrese Nový Jičín. Vlastiv. Sborn. Okr. Nový Jičín, 14: 65-69.

Tomanová, D. (2000): Zvláště chráněná území okresu Nový Jičín. Okresní úřad Nový Jičín.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 26.


Aktualizováno 17. 2. 2015 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět