PP Koryto řeky Ostravice

PP Koryto řeky Ostravice (2. 2. 2003)

Základní údaje: Přírodní památku Koryto řeky Ostravice tvoří obnažené skalní prahy s peřejemi na řece Ostravici. Nachází se v nadmořské výšce 396 až 399 m v Moravskoslezských Beskydech (mimo území CHKO). Katastrální území Ostravice I., okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj. Vyhlášeno 13. 4. 1966. Evidenční kód ÚSOP: 185. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 0,344 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Skalní výchozy zvané peřeje jsou významnou geologickou lokalitou. Je zde odkryta oblast kontaktu dvou příkrovových jednotek karpatského flyše - těšínsko-hradišťského souvrství a frýdeckých vrstev jako názorný příklad stavby vnějších Karpat.

Geologie, půdní poměry: V nesouvislých skalních výchozech v korytě řeky (skalní prahy s peřejemi) je možno sledovat v délce několika kilometrů charakter příkrovové stavby karpatského flyše. Přírodní památka Koryto řeky Ostravice je jediné místo, kde je ve větším rozsahu trvale odkryt tektonický styk těšínsko-hradišťského souvrství slezské jednotky a frýdeckého souvrství podslezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Chráněné území je vymezeno v okolí násunové plochy slezské příkrovové jednotky na podslezskou, která vystupuje v tzv. frýdlantském tektonickém okně. Podslezská jednotka je zastupována frýdeckým souvrstvím v neflyšovém vývoji prachovitých vápnitých jílovců, které jsou hnědavě šedě, světle slídnaté. Hornina je intenzivně provrásněná. Slezská příkrovová jednotka je zastoupena výrazně flyšovým těšínsko-hradišťským souvrstvím stáří spodní křídy. Flyšové sekvence zpravidla decimetrových mocností jsou složeny z modrošedých jemně až středně zrnitých vápnitých drobových pískovců a tmavě šedých vápnitých jílovců. Ve vápnitých jílovcích byly nalezeny mikrofosílie.

Květena: Tok lemuje lesní porost s převládajícím javorem klenem (Acer pseudoplatanus), olši lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Podél břehů se rychle šíří nepůvodní křídlatka japonská (Reynoutria japonica).

Fauna: Tento úsek řeky trvale obývá vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus). Na březích můžeme najít ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a užovku obojkovou (Natrix natrix). V dutinách strmých břehů hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). Od roku 1993 jsou pravidelně pozorovány pobytové značky vydry říční (Lutra lutra).

Management, ohrožení: Lokalita je názorná a ojedinělá jak rozsahem tak snadnou dostupností, je vhodná pro exkurzní účely a rovněž pro další studium. Po povodních v roce 1997 je koryto řeky mimořádně obnažené po odplavení usazenin. Přírodní památka je hojně navštěvovaná turisty, je přístupná po značené stezce (místní značení od mostu přes řeku Ostravici nedaleko železniční stanice Ostravice - zastávka). 

PP Koryto řeky Ostravice (2. 2. 2003) 


Bibliografie:

Rezervační kniha PP Koryto řeky Ostravice - Depon. in KÚ Moravskoslezkého Kraje v Ostravě.

Anonymus (JM) (2000): Skalní prahy. - Turistika a hory, roč. 8, č. 1-2, s. 5.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 188.

Plášek, V. (2006): Bryologická studie v PP Koryto řeky Ostravice. 30 s. - Inventarizační výzkum, depon. in KÚ Moravskoslezkého kraje, Ostrava.

Plášek, V. (2007): Mechorosty Přírodní památky Koryto řeky Ostravice. - In: Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 185-192.

Vítek, J. (1990): Skalní prahy v řečištích v oblasti flyšového pásma Karpat. Geol. Průzk.; svazek: 32; rok vydání:1990; sešit:7., s. 219-220.


Aktualizováno 12. 1. 2011 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět