Přírodní památka Koryto řeky Ostravice

PP Koryto řeky Ostravice (2. 2. 2003)

Základní údaje: Přírodní památku Koryto řeky Ostravice tvoří obnažené skalní prahy s peřejemi na řece Ostravici. Nachází se v nadmořské výšce 396 až 399 m v Moravskoslezských Beskydech (mimo území CHKO). Katastrální území Ostravice I., okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj. Vyhlášeno 13. 4. 1966. Evidenční kód ÚSOP: 185. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 0,344 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Skalní výchozy zvané peřeje jsou významnou geologickou lokalitou. Je zde odkryta oblast kontaktu dvou příkrovových jednotek karpatského flyše - těšínsko-hradišťského souvrství a frýdeckých vrstev jako názorný příklad stavby vnějších Karpat.

Geologie, půdní poměry: V nesouvislých skalních výchozech v korytě řeky (skalní prahy s peřejemi) je možno sledovat v délce několika kilometrů charakter příkrovové stavby karpatského flyše. Přírodní památka Koryto řeky Ostravice je jediné místo, kde je ve větším rozsahu trvale odkryt tektonický styk těšínsko-hradišťského souvrství slezské jednotky a frýdeckého souvrství podslezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Chráněné území je vymezeno v okolí násunové plochy slezské příkrovové jednotky na podslezskou, která vystupuje v tzv. frýdlantském tektonickém okně. Podslezská jednotka je zastupována frýdeckým souvrstvím v neflyšovém vývoji prachovitých vápnitých jílovců, které jsou hnědavě šedě, světle slídnaté. Hornina je intenzivně provrásněná. Slezská příkrovová jednotka je zastoupena výrazně flyšovým těšínsko-hradišťským souvrstvím stáří spodní křídy. Flyšové sekvence zpravidla decimetrových mocností jsou složeny z modrošedých jemně až středně zrnitých vápnitých drobových pískovců a tmavě šedých vápnitých jílovců. Ve vápnitých jílovcích byly nalezeny mikrofosílie.

Flóra a vegetace: Tok lemuje lesní porost s převládajícím javorem klenem (Acer pseudoplatanus), olši lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Podél břehů se rychle šíří nepůvodní křídlatka japonská (Reynoutria japonica).

Fauna: Tento úsek řeky trvale obývá vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus). Na březích můžeme najít ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a užovku obojkovou (Natrix natrix). V dutinách strmých břehů hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). Od roku 1993 jsou pravidelně pozorovány pobytové značky vydry říční (Lutra lutra).

Management, ohrožení: Lokalita je názorná a ojedinělá jak rozsahem tak snadnou dostupností, je vhodná pro exkurzní účely a rovněž pro další studium. Po povodních v roce 1997 je koryto řeky mimořádně obnažené po odplavení usazenin. Přírodní památka je hojně navštěvovaná turisty, je přístupná po značené stezce (místní značení od mostu přes řeku Ostravici nedaleko železniční stanice Ostravice - zastávka). 

Natura 2000: Přírodní památka Koryto řeky Ostravice se nachází na území evropsky významné lokality Řeka Ostravice (kód CZ0813462) o celkové rozloze 203,336 ha. Předmětem ochrany EVL je koryto řeky s bylinnou a dřevinnou vegetací s vrbou šedou podél jejich břehů a lokalita vranky obecné.

PP Koryto řeky Ostravice (2. 2. 2003) 


Literatura:

Anonymus (JM) (2000): Skalní prahy. - Turistika a hory, roč. 8, č. 1-2, s. 5.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 188.

Klečková, L. (2013): Evropsky významná lokalita Ostravice. Zpravodaj ochrany přírody Moravskoslezského kraje 2/2013, s. 2-4.

Klečková, L. (2013): Vzácné druhy rostlin v EVL Ostravice. Zpravodaj ochrany přírody Moravskoslezského kraje 2/2013, s. 4-5.

Klečková, L. & Birklen, P. (2013): Management ohrožených štěrkových náplavů v EVL Ostravice. Ochrana přírody 6/2013, s. 12-15.

Kočvara, R., Czernik, A. et Žárník, M. (2011): Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813462 Řeka Ostravice na období 2012-2021: Implementace soustavy Natura 2000, I. etapa, zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče. 103 s.

Kvita, D. et Žárník, M. (2005): Plán péče o přírodní památku Koryto řeky Ostravice na období 2006 – 2015. 13 s.

Merta, L. (2010): Řeka Ostravice Inventarizační průzkum ryb: Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče. 18 s.

Skokanová, H., Unar, P. et Havlíček, M. (2013): Monitoring třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) a přesnější poznání její ekologie: Závěrečná zpráva za rok 2013 s celkovým vyhodnocením let 2009-2013. 28 s.

Plášek, V. (2006): Bryologická studie v PP Koryto řeky Ostravice. 30 s. - Inventarizační výzkum, depon. in KÚ Moravskoslezkého kraje, Ostrava.

Plášek, V. (2007): Mechorosty Přírodní památky Koryto řeky Ostravice. - In: Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 185-192.

Vávra, V. & Štelcl, J. (2014): Významné geologické lokality Moravy a Slezska.- MUNI Press, Masarykova univerzita, Brno, 287 s. ISBN 978-80-210-6715-8.

Veska, J. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Řeka Ostravice CZ0813462. AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Poodří.

Vítek, J. (1990): Skalní prahy v řečištích v oblasti flyšového pásma Karpat. Geol. Průzk.; svazek: 32; rok vydání:1990; sešit:7., s. 219-220.


Aktualizováno 7. 10. 2018 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět