Přírodní rezervace Kršle

Přírodní rezervace Kršle, část II. (7. 5. 2011)

Základní údaje: Přírodní rezervace Kršle představuje přírodě blízké karpatské bučiny na prudkých jihozápadních svazích kóty Čupel (872 m n. m.) ve východní části Moravskoslezských Beskyd. Rezervaci tvoří dvě samostatné části, Kršle I. a Kršle II. Severněji položená enkláva Kršle I. zaujímá strmé a k jihu orientované svahy údolí potoka Hluboček v rozmezí nadmořských výšek 460 až 700 m. Část Kršle II. se nachází na prudkém svahu nad pravým břehem řeky Morávky v nadmořské výšce 410 až 530 m. Katastrální území Vyšní Lhoty, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Zřízeno Nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 2/2010 ze dne 28. 12. 2010. Evidenční kód ÚSOP: 5640. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková rozloha 35,90 ha, rozloha ochranného pásma 11,36 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Přírodě blízké bučiny v nejnižších polohách beskydského bioregionu na prudkých jižních svazích nad řekou Morávkou od nadmořské výšky 410 m. V rámci CHKO Beskydy se v dané nadmořské výšce jedná o ojedinělou lokalitu s výskytem starých bukových lesů s doupnými stromy. Dále jsou předmětem ochrany ojedinělé geomorfologické jevy a procesy na území CHKO Beskydy.

Přírodní rezervace Kršle, část I. (7. 5. 2011)

Geologie, půdní poměryGeologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Území je součástí tzv. dílčího godulského příkrovu, jehož horninovým jádrem jsou zejména mocné komplexy godulského souvrství budované poměrně pestrými typy flyšových sekvencí. Stratigraficky nejníže položeným souvrstvím jsou hradišťské vrstvy (apt-valangin), následují pestré vrstvy godulské (turon-cenoman), spodní oddíl godulského souvrství (turon-cenoman) a nejvýše položený střední oddíl godulského souvrství (turon).

 

Přírodní rezervace Kršle, část II.,
prudký svah nad řekou Morávkou

 

Drobně rytmický flyš spodního oddílu godulského
souvrství v nárazovém svahu Morávky, Kršle II

Všechna výše jmenovaná souvrství budují pouze část Kršle I., v části Kršle II. chybí hradišťské vrstvy a střední oddíl godulského souvrství. Některá ze jmenovaných souvrství vystupují v zájmovém území v podobě velmi reprezentativních odkryvů. V nárazovém svahu Morávky (Kršle II.) lze pozorovat názorná defilé drobně rytmického flyše spodního oddílu godulského souvrství. Flyšová souvrství jsou na území PR intenzivně dislokovaná drobnou puklinovou i zlomovou tektonikou. 

Geomorfologie: Území přírodní rezervace je velmi významné také z hlediska ojedinělých geomorfologických jevů a procesů. Hlavním morfologickým rysem území, společným pro obě enklávy, jsou strmé, erozí modelované svahy s četnými suťovými pokryvy a skalními tvary. Nejcennějším geomorfologickým prvkem území je skalní nárazový svah řeky Morávky v lokalitě Kršle II., zejména jeho východní část, kde dochází k intenzivnímu skalnímu řícení, tvorbě osypů a náplavových kuželů. V podobném rozsahu a typu nemají tyto procesy na území CHKO Beskydy obdobu.

Přírodní rezervace Kršle, část II. (7. 5. 2011)

Flóra a vegetace: Lesní porosty přírodní rezervace Kršle představují mozaikou kyselých bučin, květnatých bučin a suťových lesů, převažují kyselé bučiny s velmi chudým bylinným patrem a množstvím suti (zejména v části Kršle I.). Květnaté bučiny se v plošně zanedbatelných fragmentech vyskytují pouze v blízkosti potočních strží. Zde a na suťových svazích nad Morávkou se maloplošně vyskytují i suťové lesy. Ve stromovém patře je dominantní buk lesní (Fagus sylvatica) s téměř 65% zastoupením, následuje smrk ztepilý (Picea abies). V přírodě blízkých starých bučinách se pouze vtroušeně nebo i v příměsi vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba) a ojediněle i geograficky nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua). Na prudkých suťových svazích nad Morávkou vzácně roste lípa (Tilia sp.), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) či javor klen (Acer pseudoplatanus), jednotlivě též dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris), habr obecný (Carpinus betulus) a bříza (Betula sp.). 

 

Zběhovec plazivý (Ajuga reptans),
PR Kršle II, (7. 5. 2011)

 

Žebrovice různolistá (Blechnum spicant)
PR Kršle II, (9. 10. 2011)

Na území PR Kršle můžeme nalézt druhy typické jak pro květnaté bučiny, jako jsou např. pšeníčko rozkladité (Milium effusum), ostřice lesní (Carex sylvatica), svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), starček Fuchsův (Senecio ovatus), violka lesní (Viola reichenbachiana) a mléčka zední (Mycelis muralis), druhy typické pro kamenitá stanoviště až sutě, jako jsou např. kapraď rezavá (Dryopteris borreri), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), tak i druhy kyselých bučin, např. metličku křivolakou (Avenella flexuosa), třtinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), biku bělavou (Luzula luzuloides), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a žebrovici různolistou (Blechnum spicant). Vzhledem ke skutečnosti, že území rezervace je níže položené, můžeme zde nalézt i teplomilnější druhy typické pro dubohabřiny, např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), jestřábník zední (Hieracium murorum) a lipnici hajní (Poa nemoralis), z dřevin dub letní (Quercus robur) a třešeň ptačí (Prunus avium). Za karpatské prvky lze považovat pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a čistec alpínský (Stachys alpina).

Přírodní rezervace Kršle, část I. (7. 5. 2011)

Fauna: S ohledem na přítomnost přírodě blízkých bučin s rostoucím podílem odumřelého dřeva v nejnižších polohách Moravskoslezských Beskyd, má území z hlediska biodiverzity v CHKO Beskydy vysoký potenciál. Lokalita se jeví perspektivní zejména pro druhy vázané na pralesovité bučiny s vysokým podílem odumřelého dřeva v různém stupni rozkladu. Pro výskyt mnoha ohrožených druhů bezobratlých živočichů může být velmi pozitivní nejen příznivá dřevinná skladba a věková struktura porostů, ale též mezoklima území na prudkých, převážně k jihu orientovaných svazích. O významnosti území z ornitologického hlediska svědčí výskyt strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis). Staré bučiny v obou částech zvláště chráněného území jsou v rámci Ptačí oblasti Beskydy ornitology řazeny k nejcennějším porostům 1. kategorie.

Lesnictví:  Přírodní rezervace Kršle představuje nejníže položené zvláště chráněné území v CHKO Beskydy, v němž tvoří hlavní předmět ochrany lesní ekosystémy. Od nadmořské výšky 410 m se na prudkých svazích nad řekou Morávkou přirozeně vyskytují bučiny 4. lesního vegetačního stupně. V beskydském bioregionu s potenciálně naprosto převládajícími jedlovými bučinami se jedná o ojedinělou lokalitu zachovalých přírodě blízkých bučin. Převažující jižní expozice svahů a situování lokality na okraji Moravskoslezských Beskyd směrem k Ostravské nížině dále posiluje teplomilný charakter lokality.

 

Přírodní rezervace Kršle, část I,
(7. 5. 2011)

 

Přírodní rezervace Kršle, část I,
(7. 5. 2011)

Management, ohrožení: Dlouhodobým cílem v PR Kršle je dosažení stavu, kdy budou moci být ekosystémy na celém území ponechány samovolnému vývoji. Cílem ochrany je rovněž zachování přirozených geomorfologických procesů a zvyšování druhové, prostorové a věkové různorodosti lesních porostů.

Natura 2000Rezervace se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Je také součástí Ptačí oblasti Beskydy (CZ0811022).

Přírodní rezervace Kršle, část I. - pohled od řeky Morávky (7. 5. 2011)

Přírodní rezervace Kršle, část I. - pohled od řeky Morávky (7. 5. 2011)


Bibliografie:

Rezervační kniha PR Kršle. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Chytil, P.(2009): Zaznamenané výskyty významnějších druhů v oblasti Kršle. Terénní pochůzka. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Menčík, E. a kol. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. ÚÚG, Praha.

Myslikovjan, T., Valasová, A. a kol. (2010): Plán péče o PR Kršle na období 2011-2020. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy.

Pánek, T. (2009): Inventarizační průzkum navrhované PP Kršle v oboru geologie a
geomorfologie. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.


Aktualizováno 26. 12. 2016 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět