Přírodní rezervace Malenovický kotel

PR Malenovický kotel s vrcholy Malchor (vlevo) a Lysá hora - pohled od Malenovic (20. 6. 2005)

PR Malenovický kotel s vrcholy Malchor (vlevo) a Lysá hora - pohled od Malenovic (20. 6. 2005)

Základní údaje: Přírodní rezervace Malenovický kotel zaujímá rozsáhlé území na strmých západních až severních svazích nejvyššího vrchu Beskyd - Lysé hory (1323 m n. m.) a Malchoru (1219 m n. m.). Vyznačuje se výrazným výškovým gradientem, zasahuje od údolí potoka Satina (570 m n. m.) až téměř po vrchol Lysé hory (1320 m n. m.). Dosažené převýšení 750 m představuje nejvyšší hodnotu v rámci beskydských zvláště chráněných území. Katastrální území Malenovice, Krásná pod Lysou Horou, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením Správy CHKO Beskydy v r. 2004. Evidenční kód ÚSOP: 2271. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra ZCHÚ 145,9924 ha, celková výměra vyhlášeného ochranného pásma 35,2968 ha (podle vyhlašovací dokumentace). Mapa.

Potok Satina, přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)   Bučina ve svahu nad potokem Satina, přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Potok Satina
PR Malenovický kotel (4. 8. 2004)

 

Bučina ve svahu nad potokem Satina,
PR Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Předmět ochrany: Geomorfologický fenomén údolí potoka Satina a přilehlých západních a severních svahů Lysé hory a Malchoru v Moravskoslezských Beskydech zahrnující pestrou mozaiku zachovaných různorodých ekosystémů v rozpětí nadmořských výšek 570 – 1320 m n. m. s bohatou druhovou diverzitou rostlinných i živočišných druhů. Posláním rezervace je rovněž umožnit přirozené procesy v lesním prostředí.

Potok Satina v PR Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Potok Satina v PR Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je budován horninami slezského příkrovu vnějšího flyšového pásma, většinu plochy tvoří mocný komplex středních vrstev godulských (turon) s převahou pískovců, pouze v nejnižších partiích svahů v korytě Satiny vystupuje jemně rytmický flyš spodního oddílu godulského souvrství (cenoman-turon). Geologicky zajímavý je zejména úsek s aktivním podkopáváním levého údolního svahu s četnými skalními defilé ve spodním oddílu godulského souvrství. Nejrozšířenějším půdním typem je kambizem typická, ve vyšších polohách jsou ojediněle zastoupeny kryptopodzoly typické a rankerové, v potočinách fluvizemě typické a psefitické, na prameništích gleje typické.

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)   Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

PR Malenovický kotel (4. 8. 2004)

 

PR Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Geomorfologie: Cenným tvarem georeliéfu je zajímavý příklad nivačního kotle v závěru údolí Satiny. Jeho význam je jednak přírodovědecký, jednak historický jako místo klasických výzkumů horského zalednění v ČR. Mocná periglaciálně uvolněná suťová pokrývka kotle slouží v současné době i jako přirozený rezervoár podzemní vody, která napájí vydatný suťový pramen Satiny. Další cennou součástí území jsou skalnaté svahy s typickými blokovými sesuvy, pseudokrasovými jevy a skalními roklemi s četnými výchozy pískovců středních vrstev godulských.

Bučina v nižších polohách přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Bučina v nižších polohách přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Flóra a vegetace: Na poměrně rozsáhlém území mimořádného rozpětí nadmořských výšek se nachází velmi pestrá mozaika dobře zachovaných stanovišť. Jedná se o potoční nivy, svahová a podsvahová prameniště, skalní vegetaci, suťové lesy, klenové bučiny a přirozené smrčiny pod horní hranicí lesa. Převládající lesní vegetací jsou kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum s dominancí třtiny rákosovité (Calamagrostis arundinacea), které zejména v severní části střídají kapradinové bučiny s kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata). Ve vrcholových partiích přecházejí bučiny v porosty horských třtinových smrčin se zastoupením třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a papratkových smrčin s papratkou horskou (Athyrium distentifolium). Zastoupeny jsou i horské klenové bučiny, minimální je podíl bučin květnatých.

Čistec alpínský (Stachys alpina)   Udatna lesní (Aruncus vulgaris)

Čistec alpínský (Stachys alpina)

 

Udatna lesní (Aruncus vulgaris)

Příznivé mikroklimatické a vlhkostní poměry v přírodní rezervaci umožňují vysokou pokryvnost mechorostů (terestrických, epilitických, epixylických i epifytických). Nejbohatšími lokalitami se zastoupením vzácných druhů mechorostů je koryto potoka Satina a přilehlé mikrolokality v Malenovickém kotli. Z významných zástupců epilitických druhů mechů byly zaznamenány např. křivoštět skalní (Campylostelium saxicola), břehovec měkký (Hygrohypnum molle), malozubka vlasovitá (Brachydontium trichodes) a vlasoústka tenkozobá (Trichostomum tenuirostre). Terestrické druhy představují např. játrovky vršatka Taylorova (Mylia taylorii), palčice vykrojená (Tritomaria exsecta), palčice hrotitá (Tritomaria quinquedentata), kýlnatka drobná (Scapania curta) a mechy prutník červenající (Bryum rubens), krondlovka drobná (Fissidens pusillus) a klenice načervenalá (Bryoerythrophyllum recurvirostrum). Na tlejícím dřevě byly nalezeny játrovky drobnička Hampeova (Cephaloziella hampeana) a stěkovec prstnatý (Riccardia palmata). Epifytické druhy zastupují játrovky, např. rožeňka dutolistá (Lejeunea cavifolia), kovanec plochý (Frullania dilatata) a kroknice vidličnatá. Byl zde nalezen také nehojný mech šurpek tenkožeberný (Orthotrichum affine).

Růže převislá (Rosa pendulina)

Růže převislá (Rosa pendulina)

Zajímavé druhy výtrusných rostlin představují vranec jedlový (Huperzia selago) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). Z kapraďorostů v Malenovickém kotli rostou kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď podobná (Dryopteris expansa), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) i vzácnější kapradina Braunova (Polystichum braunii), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), papratka samičí (Athyrium filix-femina) a papratka horská (Athyrium distentifolium).

Z botanického hlediska jsou zajímavá společenstva suťových lesů s poměrně bohatými populacemi měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) a udatny lesní (Aruncus vulgaris). Druhově nejbohatší biotopy představují prameniště a břehová vegetace horského potoka Satina s přilehlými hluboce zaříznutými svahy, podél nichž lze nalézt druhy bezprostředně vázané na tok, ale také zástupce druhů splavených z vyšších partií. Nacházejí se zde druhy vysokobylinných niv, např. čistec alpínský (Stachys alpina) a violka dvoukvětá (Viola biflora). Na prameništních biotopech se hojně vyskytuje čarovník alpský (Circaea alpina). Na přilehlých vlhkých skalách byl zaznamenán vzácný kozlík trojený rakouský (Valeriana tripteris subsp. austriaca). Zajímavé jsou porosty s rybízem alpským (Ribes alpinum) a dalšími diagnostickými prvky biotopů křovin skal a drolin, růží převislou (Rosa pendulina) a zimolezem černým (Lonicera nigra).

rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)   Hořec tolitovitý - albín (Gentiana asclepiadea), PR Malenovický kotel (3. 9. 2011)

Žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium)
PR Malenovický kotel (9. 6. 2007)

 

Hořec tolitovitý - albín (Gentiana asclepiadea)
PR Malenovický kotel (3. 9. 2011)

Ve vyšších partiích rozvolněných bučin byl nalezen kriticky ohrožený druh rybíz skalní (Ribes petraeum). Z dalších vzácnějších a ohrožených druhů vázaných na suťové polohy a klenové bučiny se vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), v květnatých bučinách je místy hojná kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa). Ve vrcholových partiích Lysé hory byl nalezen čípek objímavý (Streptopus amplexifolius). Na horských loukách, pasekách a lesních světlinách se vyskytuje hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), kýchavice bíla Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) a nápadný jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum).

Papratka horská (Athyrium distentifolium), PR Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Papratka horská (Athyrium distentifolium), PR Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Fauna: Podrobné zoologické průzkumy byly zaměřeny na několik skupin živočichů. Vysoká početnost a druhová pestrost původních populací byla zaznamenána u fauny vodních bezobratlých, což svědčí nejen o pestrých geomorfologických podmínkách a výjimečné zachovalosti koryta Satiny, ale také o čistotě vody v potoce. Nejvzácnějšími zjištěnými druhy jsou typičtí zástupci horské fauny, chrostíci Wormaldia copiosa (první nález pro Moravu a Slezsko), Plectrocnemia brevis (třetí nález v ČR) a Rhyacophila philopotamoides (potvrzení výskytu druhu pro ČR).

Z měkkýšů zde bylo nalezeno 49 druhů, nejzajímavější je výskyt karpatského plže jehlovky malinké (Acicula parcelineata). Tento kriticky ohrožený plž zde žije na podsvahových prameništích, z území České republiky byl dlouhou dobu znám pouze z NPR Mionší. Na prameništích se vyskytuje několik dalších citlivých a ohrožených druhů, např. ostnatka trnitá (Acanthinula aculeata), sklovatka krátkonohá (Daudebardia brevipes), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), srstnatka jednozubá (Petasina unidentata) a vlahovka karpatská (Monachoides vicinus). Z malakozoologického hlediska jsou nejcennější plochy suťových lesů, vyskytuje se zde např. vřetenka šedivá (Bulgarica cana), skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica), skelnatka stlačená (Mediterranea depressa) a skelnatka hladká (Oxychilus glaber), na hrubé a hluboké sutiny je vázána aksamítka sametová (Causa holosericea), která je jinak v Beskydech vzácná.

Ostruháček jilmový (Satyrium w-album)   Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)

Ostruháček jilmový (Satyrium w-album)

 

Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)

Z hmyzu je zajímavý výskyt čmeláků (Hymenoptera, Bombidae), z nichž zde bylo nalezeno 12 druhů. Ve vrcholových partiích byl pozorován v ČR velmi vzácný čmelák drobný (Bombus jonellus), jehož výskyt má celorepublikový význam, vzácný je také čmelák pruhovaný (Bombus subterraneus). Při entomologickém průzkumu zameřeném na motýly (Lepidoptera) byly nalezeny druhy poukazující na biologickou hodnotu smrčin, např. bourovec měsíčitý (Cosmotriche lobulina), glaciální relikt šerokřídlec květelový (Elophos dilucidaria) a zelenopláštník borůvkový (Jodis putata). Na porosty netýkavek v květnatých bučinách jsou svým vývojem vázané vzácné druhy píďalek, píďalka žlutohlavá (Ecliptopera capitata) a píďalka síťkovaná (Eustroma reticulata). Z významných druhů denních motýlů byl zaznamenán vzácný ostruháček jilmový (Satyrium w-album), jehož nález je zde po mnoha letech jediný v rámci celého území CHKO Beskydy. Z obojživelníků zde žijí např. mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů byla pozorována zmije obecná (Vipera berus).

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

V přírodní rezervaci bylo zjištěno celkem 48 druhů ptáků, k nejvýznamnějším patří puštík bělavý (Strix uralensis), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), žluna šedá (Picus canus), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), kos horský (Turdus torquatus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a krkavec velký (Corvus corax). V Malenovickém kotli byly zaznamenány také všechny tři druhy velkých šelem, rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus).

Lesnictví: V nižších polohách převládají geobiocenózy 5. jedlobukového vegetačního stupně, hlavní dřevinou je buk lesní, jedle bělokorá se vyskytuje pouze vtroušeně, často je zastoupena pouze semenáčky, jako příměs se vyskytuje smrk. Se stoupající nadmořskou výškou a v závislosti na expozici nastupují v nejvyšších částech masívu Lysé hory geobiocenózy 6. smrkojedlobukového vegetačního stupně. V přirozené dřevinné skladbě se uplatňují buk, jedle a smrk.

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Buk ještě patří mezi hlavní porostotvorné dřeviny, ale má nižší vzrůst a nižší vitalitu. Pouze v nejvyšších polohách vznikly geobiocenózy 7. smrkového vegetačního stupně. Společenstva tohoto stupně mají charakter horské smrkové tajgy. Hlavní a často jedinou dřevinou je smrk, který je oproti nižším vegetačním stupňům omezeného vzrůstu. Směrem k horní hranici lesa se jeho vzrůst stále snižuje a porosty se rozvolňují. Často je přimíšen jeřáb ptačí. Pouze ojediněle se může vyskytovat keřovitý buk a javor klen zakrslého a netvárného vzrůstu.

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Management, ohrožení: Velké zastoupení velmi příkrých svahů a tím způsobená nepřístupnost území měla za příčinu, že kromě lesního hospodářství (výsadby smrkových monokultur) nebyl Malenovický kotel v minulosti výrazně využíván a nebyl znatelně zasažen valašskou a pasekářskou kolonizací. Od poloviny 60. let minulého století se v Beskydech začalo výrazněji projevovat poškození lesních porostů imisemi. Zvýšené škody na lesních porostech způsobují i vysoké stavy spárkaté zvěře. Negativním zásahem do georeliéfu území byla zejména výstavba technických zařízení  a lesních cest, které rozdělily svahy území do nespojitých areálů a na mnoha místech destabilizovaly deluviální pokryvy na svazích. Vybudováním těchto cest bylo území zpřístupněno pro různé sportovní a turistické aktivity (cyklistika, motorizmus) i mimo značené stezky, které částečně přírodní rezervací procházejí. Negativní ovlivňování ekosystému hlukem způsobují také vyhlídkové lety z blízkého letiště v Lubně.

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Přírodní rezervace Malenovický kotel (4. 8. 2004)

Cílem ochrany je zachování přirozených procesů probíhajících v přírodě blízkých lesních porostech i v korytě potoka Satiny při současné minimalizaci negativních vnějších vlivů, zachování současné pestré mozaiky tvarů georeliéfu a posílení druhové, prostorové a věkové diferencovanosti lesních porostů. Důležité je také zachování klidu v území pro hnízdění vzácných druhů ptáků a omezení negativního působení zvěře na lesní porosty.

Značená turistická stezka ve východní části PR Malenovický kotel v úbočí Malchoru (20. 11. 2011)

Značená turistická stezka ve východní části PR Malenovický kotel v úbočí Malchoru (20. 11. 2011)

Natura 2000: PR Malenovický kotel je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) s celkovou rozlohou 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. 

Masiv Lysé hory s přírodní rezervací Malenovický kotel - pohled od Malenovic (20. 6. 2005)

Masiv Lysé hory s přírodní rezervací Malenovický kotel - pohled od Malenovic (20. 6. 2005)


Bibliografie:

Bajer, V. a kol. (2003): Plán péče o přírodní rezervaci Malenovický kotel na období 2004-2014. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Bubík, M., Krejčí, O., Kirchner, K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 28-29

Duda Josef & Duda Jiří (2003): Mechorosty na jihozápadních svazích Lysé hory v Moravskoslezských Beskydech. - Práce a studie Muzea Beskyd 13: 224-226.

Džingozovová, Ž. (2006): Rozdíly ve využívání různých lesních typů společenstvem netopýrů. - Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce doc. RNDr. Zdeněk Řehák, Ph.D.

Hájková, A. & Holuša, O. (2005): Nová maloplošná zvláště chráněná území v Beskydském bioregionu (Česká republika). - Práce a studie Muzea Beskyd 15: 207-216.

Horsák, M. (2003). Malakozoologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jůzová, B., Krupka, M. (2003): Entomologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jůzová, B., Krupa, M. (2003): Inventarizační průzkum čmeláků (Bombinae) a návrh opatření v navrhované PR Lysá hora, část I.: Malenovický kotel, část II: Vrcholové smrčiny. Ms., Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jůzová, B., Krupka, M. (2003): Inventarizační průzkum ptáků se zaměřením na kurovité a návrh opatření v navrhované PR Lysá hora, část I.: Malenovický kotel, část II.: Vrcholové smrčiny. Ms., Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kroča, J. (2003): Hydrobiologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2003): Ornitologické zhodnocení inventarizačního PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území, Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kuras, T. (2003): Lepidopterologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Menčík, E. a kol. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. ÚÚG, Praha, 307 s.

Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy.

Pánek, T. (2003): Geomorfologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Plášek, V. & Cimalová, Š. (2003): Botanické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Plášek, V. & Cimalová, Š. (2003): Průzkum mechorostů a cévnatých rostlin masívu Lysé hory s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany, Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Rybovičová, B. (2010): Vazba choroše Fomes fomentarius na buk lesní v PR Malenovický kotel. Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce prof. RNDr. Jan Gáper, CSc.

Simprová, P. (2006): Časové změny v letové aktivitě společenstva netopýrů v lesním prostředí. - Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce Mgr. Jan Zukal, Dr. 

Stacke, V. & Tábořík, P. (2015): Interaction of the hillslopes and valley bottoms on the NW slope of the Lysá hora Mt., the highest peak of the Western Beskids. In: Carpathian Journal of Earth and Environmental Sciences, May 2015, Vol. 10, No. 2, p. 159 – 174.

Vlčková, P. (2007): Přírodní rezervace Malenovický kotel. BESKYDY - Zpravodaj chráněné krajinné oblasti, ZO ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm, 2007/1, s. 8-9.

Vojkovská, R. a kol. (2014): Plán péče o Přírodní rezervaci Malenovický kotel na období 2015 – 2024. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Zahradník, D., Banaš, M. (2013). Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných lokalitách CHKO Beskydy, zpráva za rok 2012 – Monitorovací zpráva. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.


•• Aktualizováno 22. 1. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět