PR Mazácký Grúnik

Foto Zdeněk Podešva

Mazácký Grúnik (5. 9. 2004)

Základní údaje: Lesní přírodní rezervace Mazácký Grúnik je situována na severním, značně členitém a strmém svahu a hřebeni Čupelu (943 m) spadajícím příkře do pramenné oblasti Mazáckého potoka. Nachází se v nadmořské výšce 575 - 943 m, asi 2 km jihozápadně od Lysé hory v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Staré Hamry II, lesní závod Ostravice, polesí Řečice, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Rezervace byla zřízena výnosem MK ČSR v roce 1955. Evidenční kód ÚSOP: 237. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 95,6467 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Dochovalé fragmenty ekosystému přirozeného karpatského lesa jedlobukového a smrkobukového lesního vegetačního stupně s bohatou diverzitou rostlinných i živočišných druhů na geomorfologicky členitém úbočí Lysé hory a Čupelu charakteristické pro údolní svahy Moravskoslezských Beskyd. Posláním rezervace je rovněž umožnit přirozené procesy v lesním prostředí. 

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického je území součástí středního oddílu godulských vrstev, tvořených hrubě rytmickým flyšem a glautonickými pískovci. V zářezech potoků vystupují skalky karpatského flyše, svahy jsou pokryty balvanitým materiálem, místy se vytvořila kamenná moře. Převažují hnědé lesní půdy v celém profilu písčitohlinité až kamenité, dobře provzdušněné.

Květena: Na území rezervace je vázána celá řada rostlinných a živočišných druhů v ekosystému horského lesa. Lesní porosty přecházejí od květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion na svazích po třtinové smrčiny asociace Calamagrostio villosae-Piceetum na temeni hřbetu Čupel - Kobylanka. V dřevinné skladbě převažuje v nižších a středních polohách buk lesní (Fagus sylvatica), směrem k hřbetu stoupá zastoupení smrku ztepilého (Picea abies), vtroušenými dřevinami jsou jedle bělokorá (Abies alba) javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vzácný je jilm horský (Ulmus glabra).

V bylinném patře květnatých bučin rostou kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), ostřice lesní (Carex sylvatica), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), violka lesní (Viola reichenbachiana) aj. Ve třtinových smrčinách asociace Calamagrostio villosae-Piceetum je dominantním druhem třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa).

V menší míře se zde vyvinula společenstva suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. V druhově bohatém bylinném patře jsou hojně zastoupeny četné kapraďorosty - bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), osladič obecný (Polypodium vulgare), papratka samičí (Athyrium filix-femina) a vzácná žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Z dalších význačných druhů se vyskytují vzácný kozlík trojený rakouský (Valeriana tripteris subsp. austriaca), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), nápadná udatna lesní (Aruncus vulgaris) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium). Rezervace je také významnou mykologickou lokalitou. Pozoruhodný je výskyt holubinky lepkavé (Russula viscida), ze vzácnějších druhů dřevokazných hub např. korálovce jedlového (Hericium flagellum).

Fauna: Obtížně přístupné území je útočištěm mnoha druhů živočichů. Z obojživelníků se vyskytují mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria), z palzů slepýš křehký (Anguis fragilis). Početně jsou zastoupeni ptáci, ve starých porostech s doupnými stromy hnízdí např. datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leocotos), strakapoud malý (Dendrocopos minor), strakapoud velký (Dendrocopos major), puštík obecný (Strix aluto), žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis) a četné druhy pěvců. Rezervace je součástí biotopu silně ohroženého rysa ostrovida (Lynx lynx), běžně zde lze potkat jelena evropského (Cervus elaphus).

Lesnictví: Jádrovou část území přírodní rezervace tvoří porosty pralesovitého charakteru, které lze podle nové klasifikace zařadit do kategorie les přírodní. Jsou charakteristické pro postranní údolí a svahy středního a vyššího pásma Moravskoslezských Beskyd v jedlobukovém a smrkobukovém vegetačním stupni a představují kvalitní, všestranně diferencovanou etážovou kmenovinu mimořádné ekologické kvality. Převažující dřevinou je buk lesní, výrazné je zastoupení původního smrku ztepilého, pouze v menší míře i jedle bělokoré a javoru klenu. Některé exempláře smrku a jedle dosahují výšky 45 m a více při výčetní tloušťce kolem 110 cm. Další části území tvoří perspektivní porostní skupiny s poměrně příznivou dřevinnou skladbou a potenciálem k přechodu na všestranně strukturované porosty, částečně se vyskytují porosty u nichž je nutno provést celkovou rekonstrukci. V minulosti byly zásahy do obnovy porostů soustředěné především na zvyšování podílu smrku. Zůstaly však omezeny pouze na terénně a dopravně nejpřístupnější lokality, takže v porostech ve vyšších polohách bočních hřebenů a v porostech na skalnatých, silně svažitých a na prameny bohatých lokalitách se prováděla pouze občasná toulavá těžba, zejména buku a jedle.

Management, ohrožení: Cílovým stavem opatření v lesních porostech je dosažení všestranně diferencovaných porostů s původní dřevinnou skladbou. Nejcennější části PR budou ponechány bez zásahu, s výjimkou podpory přirozeného zmlazení a případné dosadby jedle bělokoré a jilmu horského a jejich ochrany před okusem spárkatou zvěří. Po hřbetu podél jihovýchodního okraje rezervace prochází žlutě značená turistická trasa od přehrady Šance přes Čupel na Kobylanku, a dále podél NPR Mazák na Lysou horu, cesta je náročná a překonává značné výškové převýšení.

Naučná stezka: V rezervaci byla zřízena naučná stezka, která začíná v osadě Mušenice. Stezku udržuje a provozuje občanské sdružení Beskydčan. Prohlídku rezervace po této naučné stezce formou terénní exkurze je třeba předem telefonicky domluvit. Provází zkušený průvodce s odborným výkladem o přírodních hodnotách chráněného území. 

Natura 2000: PR Mazácký Grúnik se nachází na území, které bylo navrženo jako evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Přírodní rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy.

Mazácký Grúnik (foto Fr. Jaskula)


Bibliografie:

Rezervační knihaPR Mazácký Grúnik. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Beránek, J. (2003): Entomologický průzkum brouků (Coleoptera) PR Mazácký Grúnik. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Hájková A. (1974): Inventarizační průzkum vegetačního krytu státní přírodní rezervace Mazák a Mazácký Grúnik v okrese Frýdek-Místek. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Hájková A. (1984): Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Mazácký Grúnik. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Hájková A. (1985): Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Mazácký Grúnik. Pr. a Stud. Okr. Vlastiv. Muz. Frýdek-Místek, 6: 69-84.

Chmelař J. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd - oblast Lysé hory, Smrku a Čertova mlýna. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Kroča, J. (2003): Hydrobiologícká charakteristika lokality Mazácký Grúnik. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Malina P. (1997): Geobotanická charakteristika masívu Lysé hory. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Pánek, T. (2003): Geomorfologická charakteristika PR Mazácký Grúnik. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Weissmannová, H a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 339. 


Aktualizováno 17. 1. 2011 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět