Základní údaje: Národní přírodní rezervace Mazák představuje význačné beskydské jedlobukové pralesy a klimaxové smrčiny. Nachází se na prudkých západních svazích pod vrcholem Lysé hory (1323 m) mezi rozsochami Lukšince a Kobylanky v nadmořské výšce 715 až 1315 m v centru Lysohorské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Staré Hamry II, Lesy ČR, LS Ostravice, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1956, rozšířeno v r. 2000. Evidenční kód ÚSOP: 238. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra je 92,91 ha. Mapa. Předmět ochrany: Přirozená a přírodě blízká lesní společenstva na západním svahu Lysé hory, charakteristická přirozenými procesy nepřetržitého vývoje původních populací lesních dřevin s výskytem ohrožených druhů vázaných na toto ojedinělé prostředí. Zachování porostů pralesovitého charakteru blízkých přirozené druhové skladbě. Ve vrcholové části je vylišený 8. lesní vegetační stupeň, který se v Moravskoslezských Beskydech vyskytuje velice vzácně. Obdobná lokalita se v této oblasti nachází pouze na vrcholu Smrku. Geologie, půdní poměry: Podle geomorfologického členění je lokalita součástí subprovenience Vnějších Západních Karpat oblasti Západních Beskyd, celku Moravskoslezských Beskyd a podcelku Vysokohorské pahorkatiny. Z hlediska geologického je území součástí středního oddílu godulských vrstev, tvořených hrubě rytmickým flyšem a glautonickými pískovci, na západních svazích Lysé hory je odkryto frýdecké souvrství slezské jednotky. Velmi prudké svahy v oblasti zdrojnic potoka Mazáku jsou rozřezány stržemi o značném spádu. Části svahů jsou překryty balvanitým pláštěm, místy s kamennými moři. Vrcholové oblasti nad 1000 m n. m. charakterizuje asociace horských podzolů s vysokým podílem hrubé frakce. Na ostatní ploše převažují hnědé lesní půdy, v celém profilu písčitohlinité až kamenité, dobře provzdušněné, v zářezech potoků vystupují skalky karpatského flyše. Hydrologické a klimatické poměry: Území je zdrojnicí potoku Mazák, pravého přítoku řeky Ostravice, v povodí Odry. Leží v centru chladné oblasti CH4 s velmi krátkým létem a velmi dlouhou chladnou zimou, s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky (maximum 491 cm v zimním období 1910-1911). Průměrná roční teplota Lysé hory je 2,6°C, průměrný roční úhrn srážek činí 1459 mm a představuje tak jedno z nejdeštivějších míst v České republice.
Květena: Na území rezervace je vázána celá řada rostlinných a živočišných druhů v ekosystému horského lesa při jeho horní hranici. Do nadmořské výšky 800 m převažuje v dřevinné skladbě buk lesní (Fagus sylvatica), směrem k vrcholu stoupá zastoupení smrku ztepilého (Picea abies), které se stává s rostoucí nadmořskou výškou dominantní. Vtroušenými dřevinami jsou jedle bělokorá (Abies alba) javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v nejvyšších polohách jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V dolní části spadá území geobotanicky do květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion, které přecházejí v horské acidofilní bučiny (smrkové bučiny) asociace Calamagrostio villosae-Fagetum. Malou plochu kolem vrcholu Lysé hory pokrývají horské papratkové (klimaxové) smrčiny Athyrio alpestris-Piceetum. V květnatých bučinách rostou v bylinném patře typické druhy, např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), starček lesní (Senecio sylvaticus), svízel vonný (Galium odoratum) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). V papratkových smrčinách asociace Athyrio alpestris-Piceetum je dominantním druhem papratka horská (Athyrium distentifolium) doprovázená třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata) a brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus). Z dalších druhů se vyskytují např. bika lesní (Luzula sylvatica), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), ostružiník maliník (Rubus idaeus), podbělice alpská (Homogyne alpina), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea), v nejvyšších polohách hořec tolitový (Gentiana asclepiadea) a pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). Na malých plochách se vyvinula společenstva suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. V bylinném patře lze nalézt kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), nápadnou udatnu lesní (Aruncus vulgaris) a zapalici žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides). Fauna: Odlehlé a těžko přístupné území je útočištěm mnoha živočichů, velmi početně jsou zastoupeni bezobratlí, především různé druhy hmyzu vázané na pralesovité smrkové porosty a odumřelé trouchnivějící stromy. Z obojživelníků se vyskytují mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z obratlovců jsou nejpočetněji jsou zastoupeni ptáci. Na území NPR hnízdí např. čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), káně lesní (Buteo buteo), kos horský (Turdus torquatus), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), ve starých doupných stromech datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), strakapoud malý (Dendrocopos minor), strakapoud velký (Dendrocopos major), krutihlav obecný (Jynx torquilla), kalous ušatý (Asio otus) a puštík obecný (Strix aluco). Již jen velmi vzácně se vyskytuje tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Oblast Lysé hory je součástí biotopu silně ohroženého rysa ostrovida (Lynx lynx).
Lesnictví: Porosty mají na většině plochy přirozený charakter víceetážových bohatě strukturovaných lesních společenstev. Původní smrkový porost ve vrcholových partiích v drsných klimatických podmínkách se blíží horní hranici přirozeného rozšíření lesa v Beskydech. Z typologického hlediska jsou porosty řazeny do smrkobukového a smrkového lesního vegetačního stupně. Nejrozšířenějšími soubory lesních typů je svahová smrková bučina a kamenitá buková smrčina. Kolem vrcholu se vyskytuje v Beskydech vzácná zakrslá smrčina. V nižších polohách do 800 m n. m. převažuje buk lesní, od 1000 m n. m. narůstá zastoupení smrku, který má pod vrcholem spolu s jeřábem ptačím hlavní zastoupení. Z přimíšených dřevin se vyskytuje javor klen, vzácně jilm horský a jedle bělokorá. Z genetického hlediska je velmi cenná populace horského ekotypu smrku jako zdroj autochtonního sadebního materiálu a součást genové základny.
Management, ohrožení: Nejvyšší polohy byly minimálně ovlivňovány úmyslnou těžbou, k rozsáhlejší přeměně však došlo ve východní části při hřebeni. Vysoký podíl souší a padlých kmenů, které jsou důsledkem přemnožení lýkožrouta v 90. letech 20 stol. a nepříznivých klimatických podmínek, je nezbytnou podmínkou pro přirozenou obnovu lesních porostů. V prosvětlených částech dochází ke spontánnímu šíření jeřábu ptačího, začíná odrůstat zmlazení smrku a v nižších polohách i listnatých dřevin a jedle. Vrchol Lysé hory byl v minulosti odlesněný a na horských pastvinách byl provozován salašnický způsob chovu ovcí, který dosáhl největšího rozvoje v 80. letech 18. stol. Později nastal úpadek v důsledku snahy o větší využití lesů. Lysá hora je nejvyšším vrcholem a symbolem turistiky Moravskoslezských Beskyd s jedinečným rozhledem, po Radhošti a Pustevnách patří k nejčastějším cílům turistů. Je význačnou křižovatkou turistických cest, na vrcholu se sbíhá pět značených stezek, na které se v nižších polohách napojují další z více než 12 nástupních míst. Dominantou Lysé hory je vysílač radiotelekomunikací, kvůli kterému byla až na vrchol vybudována asfaltová silnice vedoucí z údolí Mohelnice (z obce Krásná). Pro motoristickou veřejnost je silnice uzavřena, hojně ji však využívají cykloturisté. Na vrcholu Lysé se dále nachází stanice Horské služby, meteorologická stanice, turistická ubytovna s restaurací a bufet. V devadesátých letech se uvažovalo o výstavbě lanovky a sjezdovky v těsné blízkosti rezervace. Na severním a východním svahu Lysé hory jsou tři lyžařské sjezdovky s vleky. Lyžování na severní sjezdovce je v současné době Ministerstvem životního prostředí zakázáno. Celá oblast je rekreačním zázemím ostravské aglomerace, v minulosti zde byla postavena řada rekreačních zařízení, některá zasahují poměrně vysoko do hor. Národní přírodní rezervace je přístupná pouze po značených turistických cestách. Historie: Rezervace byla zřízena výnosem Ministerstva zemědělství v již roce 1926. Stanovení ochranných podmínek bylo provedeno výnosem Ministerstva kultury ČSR číslo 18.986/55 ze dne 4. 7. 1956, výměra 61,57 ha. K přehlášení a rozšíření na současnou výměru došlo v r. 2000. Natura 2000: NPR Mazák má významné postavení v územním systému ekologické stability, v rámci kterého byla zařazena do biocentra nadregionálního významu a také do programu CORINE - biotopy. Nachází se na území evropsky významné lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.
|
