Národní přírodní rezervace Mazák

Prudký západní svah Lysé hory s NPR Mazák - pohled z úbočí Smrku (8. 1. 2006)

Prudký západní svah Lysé hory s NPR Mazák - pohled z úbočí Smrku (8. 1. 2006)

Základní údaje: Národní přírodní rezervace Mazák představuje význačné beskydské jedlobukové pralesy a klimaxové smrčiny. Nachází se na prudkých západních svazích pod vrcholem Lysé hory (1323 m n. m.) mezi rozsochami Lukšince a Kobylanky, v nadmořské výšce 715 až 1315 m n. m. v centru Lysohorské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. Území NPR Mazák zaujímá plochu pramenných oblastí dvou délkově zhruba ekvivalentních zdrojnic potoka Mazáku. Jihovýchodní zdrojnice je vlastní potok Mazák, severozápadní zdrojnice se jmenuje Suchý potok. Katastrální území Staré Hamry II, Lesy ČR, LS Ostravice, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno již v r. 1926, naposledy přehlášeno a rozšířeno v roce 2000. Evidenční kód ÚSOP: 238. Kategorie IUCN: Ia. - přísně chráněná přírodní rezervace. Celková výměra 93,0472 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapa.

NPR Mazák (3. 9. 2011)   NPR Mazák, foto Fr. Jaskula

NPR Mazák (3. 9. 2011)

 

NPR Mazák, foto Fr. Jaskula

Předmět ochrany: Přirozená a přírodě blízká lesní společenstva na západním svahu Lysé hory, charakteristická přirozenými procesy nepřetržitého vývoje původních populací lesních dřevin s výskytem ohrožených druhů vázaných na toto ojedinělé prostředí. Zachování porostů pralesovitého charakteru blízkých přirozené druhové skladbě. Ve vrcholové části je vylišený 8. lesní vegetační stupeň, který se v Moravskoslezských Beskydech vyskytuje velice vzácně. Obdobná lokalita se v této oblasti nachází pouze na vrcholu Smrku.

NPR Mazák - smrkové porosty ve vrcholových partiích Lysé hory (16. 8. 2003)

NPR Mazák - smrkové porosty ve vrcholových partiích Lysé hory (16. 8. 2003)

Geologie, půdní poměry: Podle geomorfologického členění je lokalita součástí subprovenience Vnějších Západních Karpat oblasti Západních Beskyd, celku Moravskoslezských Beskyd a podcelku Vysokohorské pahorkatiny. Z hlediska geologického je území součástí středního oddílu godulských vrstev, tvořených hrubě rytmickým flyšem a glaukonitickými pískovci, na západních svazích Lysé hory je odkryto frýdecké souvrství slezské jednotky. Velmi prudké svahy v oblasti zdrojnic potoka Mazáku jsou rozřezány stržemi o značném spádu. Části svahů jsou překryty balvanitým pláštěm, místy s kamennými moři. Vrcholové oblasti nad 1000 m n. m. charakterizuje asociace horských podzolů s vysokým podílem hrubé frakce. Na ostatní ploše převažují hnědé lesní půdy, v celém profilu písčitohlinité až kamenité, dobře provzdušněné, v zářezech potoků vystupují skalky karpatského flyše.

Východní okraj NPR Mazák pod vrcholem Lysé hory (4. 8. 2004)

Východní okraj NPR Mazák pod vrcholem Lysé hory (4. 8. 2004)

Hydrologické a klimatické poměry: Území je zdrojnicí potoku Mazák, pravého přítoku řeky Ostravice, v povodí Odry. Leží v centru chladné oblasti CH4 s velmi krátkým létem a velmi dlouhou chladnou zimou, s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky (maximum 491 cm v zimním období 1910-1911). Průměrná roční teplota Lysé hory je 2,6°C, průměrný roční úhrn srážek činí 1459 mm a představuje tak jedno z nejdeštivějších míst v České republice.

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea)   Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides)

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea)

 

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides)

Flóra a vegetace: Na území rezervace je vázána celá řada rostlinných a živočišných druhů v ekosystému horského lesa při jeho horní hranici. Do nadmořské výšky 800 m převažuje v dřevinné skladbě buk lesní (Fagus sylvatica), směrem k vrcholu stoupá zastoupení smrku ztepilého (Picea abies), které se stává s rostoucí nadmořskou výškou dominantní. Vtroušenými dřevinami jsou jedle bělokorá (Abies alba) javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v nejvyšších polohách jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V dolní části spadá území geobotanicky do květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion, které přecházejí v horské acidofilní bučiny (smrkové bučiny) asociace Calamagrostio villosae-Fagetum. Malou plochu kolem vrcholu Lysé hory pokrývají horské papratkové (klimaxové) smrčiny Athyrio alpestris-Piceetum.

NPR Mazák - smrkové porosty v podvrcholových partiích Lysé hory (4. 8. 2004)

NPR Mazák - smrkové porosty v podvrcholových partiích Lysé hory (4. 8. 2004)

NPR Mazák - prudký západní svah pod vrcholem Lysé hory (16. 8. 2003)

NPR Mazák - prudký západní svah pod vrcholem Lysé hory (16. 8. 2003)

V květnatých bučinách rostou v bylinném patře typické druhy, např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), starček lesní (Senecio sylvaticus), svízel vonný (Galium odoratum) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). V papratkových smrčinách asociace Athyrio alpestris-Piceetum je dominantním druhem papratka horská (Athyrium distentifolium) doprovázená třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata) a brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus).

Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa)   Kozlík trojený rakouský (Valeriana tripteris subsp. austriaca)

Kyčelnice žláznatá
(Dentaria glandulosa)

 

Kozlík trojený rakouský
(Valeriana tripteris subsp. austriaca)

Z dalších druhů se vyskytují např. bika lesní (Luzula sylvatica), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), ostružiník maliník (Rubus idaeus), podbělice alpská (Homogyne alpina), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea), v nejvyšších polohách hořec tolitový (Gentiana asclepiadea) a pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). Na malých plochách se vyvinula společenstva suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. V bylinném patře lze nalézt kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), nápadnou udatnu lesní (Aruncus vulgaris) a zapalici žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides).

Hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia)   Čistec alpínský (Stachys alpina)

Hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia)

 

Čistec alpínský (Stachys alpina)

Fauna: Odlehlé a těžko přístupné území je útočištěm mnoha živočichů, velmi početně jsou zastoupeni bezobratlí, především různé druhy hmyzu vázané na pralesovité smrkové porosty a odumřelé trouchnivějící stromy. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) zde byla nalezena kobylka pieninská (Isophya pienensis), horský druh, který byl v ČR poprvé zaznamenán v roce 2004 na několika lokalitách v CHKO Beskydy.

Linduška horská (Anthus spinoletta)

Linduška horská (Anthus spinoletta)

Z obojživelníků se vyskytují mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z obratlovců jsou nejpočetněji jsou zastoupeni ptáci. Na území NPR hnízdí např. čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), káně lesní (Buteo buteo), kos horský (Turdus torquatus), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), ve starých doupných stromech datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), strakapoud malý (Dendrocopos minor), strakapoud velký (Dendrocopos major), krutihlav obecný (Jynx torquilla), kalous ušatý (Asio otus) a puštík obecný (Strix aluco). Již jen velmi vzácně se vyskytuje tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Oblast Lysé hory je součástí biotopu silně ohroženého rysa ostrovida (Lynx lynx).

Puštík obecný (Strix aluco)   Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Puštík obecný (Strix aluco)

 

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Rys ostrovid (Lynx lynx)

Rys ostrovid (Lynx lynx)

Lesnictví: Porosty mají na většině plochy přirozený charakter víceetážových bohatě strukturovaných lesních společenstev. Původní smrkový porost ve vrcholových partiích v drsných klimatických podmínkách se blíží horní hranici přirozeného rozšíření lesa v Beskydech. Z typologického hlediska jsou porosty řazeny do smrkobukového a smrkového lesního vegetačního stupně. Nejrozšířenějšími soubory lesních typů je svahová smrková bučina a kamenitá buková smrčina.

NPR Mazák - smrkové porosty ve vrcholových partiích Lysé hory (4. 8. 2004)

NPR Mazák - smrkové porosty ve vrcholových partiích Lysé hory (4. 8. 2004)

Kolem vrcholu se vyskytuje v Beskydech vzácná zakrslá smrčina. V nižších polohách do 800 m n. m. převažuje buk lesní, od 1000 m n. m. narůstá zastoupení smrku, který má pod vrcholem spolu s jeřábem ptačím hlavní zastoupení. Z přimíšených dřevin se vyskytuje javor klen, vzácně jilm horský a jedle bělokorá. Z genetického hlediska je velmi cenná populace horského ekotypu smrku jako zdroj autochtonního sadebního materiálu a součást genové základny.

NPR Mazák (20. 11. 2011)   NPR Mazák (20. 11. 2011)

NPR Mazák (20. 11. 2011)

 

NPR Mazák (20. 11. 2011)

NPR Mazák (20. 11. 2011)

NPR Mazák (20. 11. 2011)

Využití, management, ohrožení: Vrchol Lysé hory byl v minulosti odlesněný, na horských pastvinách byl provozován salašnický způsob chovu ovcí, který dosáhl největšího rozvoje v 80. letech 18. stol. Později nastal úpadek v důsledku snahy o větší využití lesů. Nejvyšší polohy byly minimálně ovlivňovány úmyslnou těžbou, k rozsáhlejší přeměně však došlo ve východní části při hřebeni. Vysoký podíl souší a padlých kmenů, které jsou důsledkem nepříznivých klimatických podmínek a přemnožení lýkožrouta v 90. letech 20 stol., je nezbytnou podmínkou pro přirozenou obnovu lesních porostů. V prosvětlených částech dochází ke spontánnímu šíření jeřábu ptačího, začíná odrůstat zmlazení smrku a v nižších polohách i listnatých dřevin a jedle.

Frekventovaná červená turistická stezka na severním okraji NPR Mazák v lokalitě Velké větry (3. 9. 2011)

Frekventovaná červená turistická stezka na severním okraji NPR Mazák
v lokalitě Velké větry (3. 9. 2011)

Dlouhodobě působícím faktorem je značný turistický ruch, více jak polovinu hranice NPR lemují velmi frekventované značené turistické stezky. Lysá hora je nejvyšším vrcholem a symbolem turistiky Moravskoslezských Beskyd s jedinečným rozhledem, po Radhošti a Pustevnách patří k nejčastějším cílům turistů a sportovců. Je význačnou křižovatkou turistických cest, na vrcholu se sbíhá pět značených stezek, na které se v nižších polohách napojují další z více než 12 nástupních míst. Celá oblast je významným rekreačním zázemím ostravské aglomerace.

Turistické stezky na Lysou horu jsou hojně využívány i v zimních měsících, lokalita Velké větry (2. 2. 2003)

 Turistické stezky na Lysou horu jsou hojně využívány
i v zimních měsících, lokalita Velké větry (2. 2. 2003)

Dominantou Lysé hory je televizní vysílač Českých radiokomunikací, kvůli kterému byla až na vrchol vybudována asfaltová silnice vedoucí z údolí Mohelnice (od obce Krásná, místní části Papežov). Pro motoristickou veřejnost je silnice uzavřena, hojně ji však využívají cyklisté i rodiny s kočárky. Během hlavní turistické sezóny (květen - září) je na vrchol provozována pravidelná autobusová linka (pondělí, středa, v pátek navíc s průvodcem). Na vrcholu Lysé se dále nachází stanice Horské služby a meteorologická stanice ČHMÚ vybavená třemi webovými kamerami. Ubytování a občerstvení pro turisty nabízí nová, nedávno otevřená chata Emil Zátopek - Maraton (Slezský dům) a chata Desítka (dříve Kameňák). Koncem listopadu 2015 byla uvedena do provozu obnovená Bezručova chata, kterou provozuje Klub českých turistů. Především pro ubytování lyžařských kurzů slouží chata Ludvík nad vysílačem.

Televizní vysílač na Lysé hoře (2. 2. 2003)   NPR Mazák (2. 2. 2003)

Televizní vysílač na Lysé (2. 2. 2003)

 

NPR Mazák (2. 2. 2003)

Na severním a jihovýchodním svahu Lysé hory byly v minulosti lyžařské sjezdovky vybavené vleky. V 90. letech 20. stol. se uvažovalo o výstavbě lanovky z Malenovic přes stávající přírodní rezervaci Malenovický kotel. Ještě dříve zde byl záměr postavit lanovku z údolí Mohelnice přes dnešní PR Lysá hora. Lyžování na bývalé tzv. severní sjezdovce je od roku 2000 Ministerstvem životního prostředí zakázáno, omezeně lze lyžovat pouze na jižní sjezdovce. V zimním období působí velmi rušivě na citlivé druhy živočichů především skialpinisté a turisté na sněžnicích, kteří se i přes zákaz vstupu a nebezpečí pohybují ve volném terénu mimo značené stezky. Odlesněný vrchol Lysé hory je rovněž cílem paraglidistů, bylo zde povoleno časově omezené startoviště (mimo jarní období) v závěrečné části bývalé severní sjezdovky.

Velmi negativně působí na ohrožené druhy živočichů provozování vyhlídkových letů nad Lysou horu z blízkého letiště v Lubně. Vedle letadel, která létají ve větší výšce, se objevují i motorem poháněné padáky pohybující se velmi nízko nad korunami stromů. Takové rušení živočichů, například v době jarního toku a hnízdění tetřevovitých ptáků, může mít závažné důsledky.

Výhled jihozápadním směrem na Radhošťskou hornatinu s dominantním Smrkem (2. 2. 2003)

Výhled jihozápadním směrem na Radhošťskou hornatinu s dominantním Smrkem (2. 2. 2003)

V jádrovém území NPR Mazák je uplatňován bezzásahový režim s ponecháním pralesovitých porostů samovolnému vývoji včetně vyloučení nahodilých těžeb a odkornění ležících kmenů napadených kůrovci. Rozklad odkorněného smrkového dřeva probíhá v horských podmínkách extrémně dlouho. Odkornění výrazněji prodlužuje dobu přirozeného rozpadu dřeva a znemožňuje výskyt mnoha druhů rostlin a živočichů vázaných na tato stanoviště. Neméně důležité je ponechávání stojících sterilních souší. Suché stromy mají, podobně jako mateřský porost, zásadní význam pro odrůstání následné generace lesa, které je v těchto podmínkách na volných plochách velmi problematické.

Nejvýše položené partie NPR Mazák - na horizontu Malá Fatra, cca 60 km jihovýchodně (2. 2. 2003)

Nejvýše položené partie NPR Mazák - na horizontu pohoří Malá Fatra,
vzdálené vzdušnou čarou cca 60 km jihovýchodně (2. 2. 2003)

Historie ochrany: Rezervace Mazák byla zřízena výnosem Ministerstva zemědělství ze dne 23. dubna 1926, založena však byla již v roce 1922, pravděpodobně pouze rozhodnutím osvícených vlastníků. Byla také součástí prvního úředního soupisu chráněných území v tehdejším Československu, nazvaného Ochrana přírodních památek, výnosu vydaného Ministerstvem školství a národní osvěty dne 31. 12. 1933 (tzv. Silvestrovský výnos). Je zde uváděna výměra 60,74 ha, jako důvod ochrany porosty jedle, buku, smrku a javoru do stáří 145 let. Nové stanovení výměry (61,57 ha) a bližších ochranných podmínek Státní přírodní rezervace Mazák bylo provedeno výnosem Ministerstva kultury ČSR (č. 18.985/55) ze dne 4. července 1956. Dodatečná registrace SPR Mazák byla provedena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. listopadu 1988 (č.j.14.200/88-SÚOP) o prohlášení některých území ČSR za chráněná.

NPR Mazák (2. 2. 2003)   NPR Mazák (2. 2. 2003)

NPR Mazák (2. 2. 2003)

 

NPR Mazák (2. 2. 2003)

Zatím poslední přehlášení NPR Mazák bylo provedeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR (č. 85/2000 Sb.) ze dne 22. března 2000. Rezervace byla rozšířena o horní část svahu Lysé hory, tj. o území od vrstevnicového chodníku na úrovni chaty Gabrielka až po okraj lesa ve vrcholové části Lysé hory. Vyhláškou byla stanovena výměra 92,9082 ha, v aktuálním plánu péče pro období 2015 až 2024 je uvedena upřesněná výměra 93,0472 ha.

Zimní odpoledne na západním úbočí Lysé hory - NPR Mazák (2. 2. 2003)

Zimní odpoledne na západním úbočí Lysé hory - NPR Mazák (2. 2. 2003)

Natura 2000: NPR Mazák má významné postavení v územním systému ekologické stability, v rámci kterého byla zařazena do biocentra nadregionálního významu a také do programu CORINE - biotopy. Nachází se na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích.

NPR Mazák (2. 2. 2003)

NPR Mazák (2. 2. 2003)

Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. 

NPR Mazák (2. 2. 2003)

NPR Mazák (2. 2. 2003)


Bibliografie:

Bartošová, D. (1982): Inventarizační průzkum zoologický. - Ms. depon. in Správa CHKO Beskydy.

Bubík, M., Krejčí, O. & Kirchner, K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, ISBN 80-86166-15-5

Duda, Josef & Duda, Jiří (2003): Mechorosty na jihozápadních svazích Lysé hory v Moravskoslezských Beskydech. - Práce a studie Muzea Beskyd 13: 224-226

Dvořák, L., Holuša, J., Holý, K., Macek, J., Smetana, V., Straka, J., & Šima, P. (2010): Blanokřídlí (Hymenoptera) vybraných lokalit východní Moravy a Slezska (Česká republika). In: Acta Mus. Beskid., 2: 157-172.

Džingozovová, Ž. (2006): Rozdíly ve využívání různých lesních typů společenstvem netopýrů. - Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce doc. RNDr. Zdeněk Řehák, Ph. D.

Foldyna, J. & Pavlica, J. (1968): Pseudokras masívu Lysé hory a Kněhyně. Sborník vědeckých prací VŠB v Ostravě, řada hornicko-geologická, 14 (2) : 69-82, Ostrava.

Fučková, I. (1993): Zimní a letní povětrnostné extrémy na Lysé hoře za období 1961 - 1990. - Dipl. práce, dep. in Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, Katedra fyzické geografie a geoekologie. Ved. dipl. práce Prof. RNDr. Ing. Vladislav Kříž, DrSc. 

Hájková, A. (1974): Inventarizační průzkum vegetačního krytu státní přírodní rezervace Mazák a Mazácký Grúnik v okrese Frýdek-Místek. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Hájková, A. (1990): Vegetace státní přírodní rezervace Mazák v komplexu Lysé hory. Pr. a Stud. Okr. Vlastiv. Muz. Frýdek-Místek, 7: 23-32.

Holuša, O. (2003): Fauna pisivek (Insecta: Psocoptera) Národní přírodní rezervace Mazák v Moravskoslezských Beskydech (Beskydský bioregion, Česká republika). - Práce a studie Muzea Beskyd 13: 83-98

Holuša, O. & Holuša, J., st. (2003): Charakteristiky lesních geobiocenóz Národní přírodní rezervace Mazák v Moravskoslezských Beskydech. - Práce a studie Muzea Beskyd 13: 55-82

Holuša, O., Žárník, M. & Holuša, J. st. (2005): Doplnění charakteristik lesních geobiocenóz Národní přírodní rezervace Mazák v Moravskoslezských Beskydech (Beskydský bioregion, Česká republika). - Práce a studie Muzea Beskyd 15: 195-206.

Horsák, M. (2003). NPR Mazák – malakozoologický průzkum s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Chmelař, J. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd - oblast Lysé hory, Smrku a Čertova mlýna. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Chytil, P. (2005): Botanický inventarizační průzkum NPR Mazák. - Ms. depon. in SCHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Jankovský, L. (2003): NPR Mazák – mykologický průzkum s komentářem k optimálnímu managementu z pohledu druhové ochrany. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kočárek, P. & Holuša, J. (2006): Faunistic records from the Czech Republic – 210. Orthoptera: Tettigoniidae. Klapalekiana 42: 331.

Kočárek, P. & Holuša, J. (2006): Kobylka Isophya pienensis (Orthoptera: Ensifera) zjištěna v České republice, p. 99-100. In: Bryja,J. & Zukal, J. (eds.): Zoologické dny Brno 2006, Sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2006, Ústav biologie obratlovců AVČR, Brno, 268 pp.

Konvička, O. (2013): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Mazák z oboru saproxyličtí brouci. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kroča, J. (2003): PR Mazácký Grúnik (včetně navrhovaného rozšíření) – hydrobiologický průzkum s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové diverzity. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2003): Vzácné druhy ptáků na Lysé hoře. Zpravodaj Správy CHKO Beskydy 1/2003, s. 7.

Křenek, D. (2003): Zhodnocení inventarizačního ornitologického průzkumu v NPR Mazák. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křístek, J. (1985): Hmyz a pavoukovci ve smrkových porostech LZ Ostravice pod vlivem imisí. Záv. zpr. VÚ VI–6–4.

Kuboň, M. (1976): Příspěvek k poznání čeledi Carabidae v Moravskoslezských Beskydech. Podbeskydí. Metodický zpravodaj vlastivědného útvaru ve Frýdku-Místku, 1–13.

Kula, E. (2009): Možnosti užití zoocenózy bezobratlých k bioindikaci relativně trvalých ekologických podmínek smrkových a bukových ekosystémů Moravskoslezských Beskyd. Pilotní projekt pro grantovou agenturu NAZV, 28 s.

Kupka, J. (2012): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – lventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Mazák z oboru malakozoologie. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kupka, J. (2013): Měkkýši (Mollusca) NPR Mazák (Moravskoslezské Beskydy, Česká republika) [Molluscs of the Mazák National Natural Reserve (Moravian-Silesian Beskydy Mts., Czech Republic)]. – Malacologica Bohemo-slovaca, 12: 17–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 27-Jan-2016.

Kuras, T. (2003): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) NPR Mazák s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Malina, P. (1997): Geobotanická charakteristika masívu Lysé hory. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Miklín, J., Lenart, J. et Pánek, T. (2010): Vodopád na Mazáku – nejvyšší vodopád Moravskoslezských Beskyd. Acta Musei Beskidensis, 2: 001-005 ISSN 1803-960x

Molitor, Z. (1982): Inventarizační průzkum lesnický. Správa CHKO Beskydy.

Myslikovjan, T. (2011): Kobylanka. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti, 3/2011, s. 14.

Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy.

Pánek, T. (2003): Geomorfologická charakteristika NPR Mazák. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Petruška, J. (1986): Výskyt střevlíků (Carabidae) v porostech LZ Ostravice zasažených imisemi. Diplomová práce, VŠZ Brno, Lesnická fakulta, 126 s.

Petřvalský, J. (1982): Inventarizační průzkum geologický. Správa CHKO Beskydy.

Plášek, V. (2012): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Mazák z oboru bryologie (mechorosty). Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Plášek, V. & Cimalová, Š. (2003): Průzkum mechorostů a cévnatých rostlin masívu Lysé hory s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany, Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Plíva, K. & Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha

Procházka, J. , Schlaghamerský J. (2015): Ohrožení brouci CHKO Beskydy. Živa 3/2015, s. 128-130.

Průša, R. (1990): Přirozené lesy České republiky. SZN Praha.

Roháčová, M. (1985): Inventarizační průzkum entomologický. Správa CHKO Beskydy.

Simprová, P. (2006): Časové změny v letové aktivitě společenstva netopýrů v lesním prostředí. - Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce Mgr. Jan Zukal, Dr.

Stankovský, J. (2003): Entomologický průzkum brouků (Coleoptera) s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Tuf, I. H. & & Kupka, J. (2015): First record of Strigamia pusilla from the Czech Republic (Chilopoda: Geophilomorpha). První nález zemivky Strigamia pusilla z území České republiky (Chilopoda: Geophilomorpha). In: Acta Carp. Occ., 6:108 – 110, 2015.

Vyskot, M. (1981): Československé pralesy. Academia Praha.

Weissmannová, H a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. 

Wolfová, J. (2005): Mykofloristický inventarizační průzkum NPR Mazák. - Ms. depon in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. 

Zahradník, D., Banaš, M. (2013). Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných lokalitách CHKO Beskydy, zpráva za rok 2012 – Monitorovací zpráva. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.


•• Aktualizováno 12. 1. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět