Přírodní památka Obidová

Přírodní památka Obidová (27. 5. 2005)

Přírodní památka Obidová (27. 5. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Obidová představuje nejcennější beskydské rašelinné louky (sihly) a bývalé pastviny s jalovcem v mělké podhřebenové sníženině v pramenné oblasti Sihelského potoka (pravostranná zdrojnice Mohelnice). V jižní části jsou též mokřadní olšiny a podmáčené smrkové lesy. Nachází se v Lysohorské hornatině, v nadmořské výšce 720 až 755 m n. m., asi 1,2 km jihovýchodně od kóty Obidová (832 m n. m.) a 2,2 km severozápadně od hraničního hřebene Moravskoslezských Beskyd, v těsné blízkosti rekreačního střediska Visalaje. Katastrální území Krásná pod Lysou horou, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 1. 5. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 1343. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 7,2795 ha. Mapy.cz.

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)   Jedna z tůněk v přírodní památce Obidová (20. 6. 2005)

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

 

Tůňka v přírodní památce Obidová (20. 6. 2005)

Předmět ochrany: Lokalita mokřadního společenstva s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Současný stav: nelesní a lesní ekosystémy místy doplněné zbytky smilkových pastvin s jalovcem. Chráněny jsou v celém souhrnu svých vlastností a funkcí, včetně zvláště chráněných, typických, ale i vzácných původních doprovodných rostlinných a živočišných druhů. Předmětem ochrany je též krajinářská hodnota území, která představuje typickou součást beskydské kulturní krajiny.

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického je území přírodní památky součástí klasického vývoje godulských vrstev, tvořených hrubě rytmickým flyšem a glaukonitickými pískovci. Celé je překryto mocnými deluviálními hlinitokamenitými usazeninami a je velmi zamokřené. Půdní pokryv tvoří bohaté lesní půdy, místy oglejené až zrašeliněné.

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Geomorfologie: Území má mělce modelovaný povrch s velmi mírným sklonem k severu. Potok s travnatými břehy je zaklesnut oproti okolnímu terénu místy až cca 0,5 m. Mírné svahy údolí protkává několik pramenných stružek. Po okrajích, na potočních terasách, jsou malé plochy smilkových pastvin s jalovcem.

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), PP Obidová (20. 6. 2005)   Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)

 

Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)

Flóra a vegetace: Na mokrých a rašelinných loukách převažuje mokřadní vegetace podsvazu Calthenion a svazu Caricion fuscae. Vzácně jsou vyvinuty porosty svazu Caricion davallianae, Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion a Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Bohatě je vyvinuto mechové patro, které tvoří zejména rašeliníky (Sphagnum spp.) a ploníky (Polytrichum spp.), z dalších mechorostů zde roste např. štírovec prostřední (Scorpidium cossonii) i vzácný štírovec závitkolistý (Scorpidium revolvens).

Rašeliník (Sphagnum sp.), PP Obidová (16. 10. 2007)

Rašeliník (Sphagnum sp.),
PP Obidová (16. 10. 2007)

Jedním z nejcennějších druhů vázaných na zamokřená místa s porosty rašeliníků je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Zdejší populace je nejpočetnější na území CHKO Beskydy, patří však také k nejohroženějším (na několika beskydských lokalitách již vymizela). Další silně ohrožený druh květeny ČR, všivec bahenní (Pedicularis palustris), tvořil ještě na počátku 90. let 20. stol. populaci čítající několik stovek rostlin, v posledních letech lze nalézt sotva několik desítek. Dosud hojný je všivec lesní (Pedicularis sylvatica).

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), přírodní památka Obidová (15. 7. 2006)

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia),
přírodní památka Obidová (15. 7. 2006)

Ze vstavačovitých (Orchidaceae) je hojnější prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pouze ojediněle se vyskytuje prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), bradáček vejčitý (Listera ovata) a kruštík bahenní (Epipactis palustris).

Všivec lesní (Pedicularis sylvatica), přírodní památka Obidová (27. 5. 2005)     Všivec bahenní (Pedicularis palustris), přírodní památka Obidová (15. 7. 2006)

Všivec lesní (Pedicularis sylvatica),
přírodní památka Obidová (27. 5. 2005)

 

Všivec bahenní (Pedicularis palustris),
přírodní památka Obidová (15. 7. 2006)

Na území přírodní památky Obidová lze nalézt další význačné a dnes již vzácné druhy podmáčených a rašelinných míst, např.  kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), bahničku chudokvětou (Eleocharis quinqueflora), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), čertkus luční (Succisa pratensis), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), svízel bahenní (Galium palustre), škardu bahenní (Crepis paludosa), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), puškvorec obecný (Acorus calamus), violku bahenní (Viola palustre), vrbovku bahenní (Epilobium palustre), přesličku poříční (Equisetum fluviatile) a přesličku bahenní (Equisetum palustre), ostřici bledavou (Carex pallens), ostřici ježatou (Carex echinata), ostřici obecnou (Carex nigra), ostřici prosovou (Carex panicea), ostřici rusou (Carex flava) a sítinu cibulkatou (Juncus bulbosus).

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) v přírodní památce Obidová (20. 6. 2005)

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
v přírodní památce Obidová (20. 6. 2005)

Na sušších místech v okrajových částech se nacházejí zbytky smilkových pastvin svazu Violion caninae s jalovcem obecným (Juniperus communis), smilkou tuhou (Nardus stricta), hořcem tolitovitým (Gentiana asclepiadea), pupavou bezlodyžnou (Carlina acaulis), bukvicí lékařskou (Betonica officinalis), rozrazilem lékařským (Veronica officinalis) a dalšími druhy.

Bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), přírodní památka Obidová (15. 7. 2006)   Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora),
přírodní památka Obidová (15. 7. 2006)

 

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis),
přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

V jižní části chráněného území se nachází různověký porost mokřadní olšiny s olší lepkavou (Alnus glutinosa), olší šedou (Alnus incana) a smrkem ztepilým (Picea abies). V mechovém patře jsou hojné rašeliníky (Sphagnum spp.), v bylinném patře roste škarda bahenní (Crepis paludosa) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Navazující mladší smrková monokultura v jihovýchodní části byla vymapovaná jako naturový biotop 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea), L 9.2 B Podmáčené smrčiny, který je předmětem ochrany EVL Beskydy. V podrostu převládají druhy kyselých půd jako např. žebrovice různolistá (Blechnum spicant), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), starček Fuchsův (Senecio ovata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), ostružiník (Rubus sp.) a bělomech sivý (Leucobryum glaucum).

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Fauna: V přírodní památce Obidová bylo zaznamenáno 42 druhů motýlů s denní aktivitou. Z významných zástupců horských a podhorských lučních biotopů byli pozorováni např. ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), modrásek lesní (Cyaniris semiargus) a vřetenuška mokřadní (Zygaena trifolii). Na lokalitě nacházejí vhodné životní podmínky ohrožené druhy obojživelníků - mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek karpatský (Lissotriton montandoni), čolek horský (Triturus alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z plazů byla zaznamenána ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix), pravidelně se zde vyskytuje zmije obecná (Vipera berus). V potůčku protékajícím územím žije rak říční (Astacus astacus), vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) a pstruh obecný (Salmo trutta).

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), PP Obidová (15. 7. 2006)

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), PP Obidová (15. 7. 2006)

Vlhké louky v údolí jsou součástí biotopu četných druhů ptáků, kteří zde hnízdí, či nacházejí vhodnou potravu. Byl zde pozorován například chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čáp černý (Ciconia nigra), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), ostříž lesní (Falco subbuteo), puštík obecný (Strix aluco), krkavec velký (Corvus corax), kos horský (Turdus torquatus) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica).

Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron)   Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)

Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron)

 

Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)

Lesnictví: V přírodní památce Obidová se v současnosti vyskytují roztroušené lesní porosty, které vznikly většinou upuštěním od tradičních způsobů hospodaření. Jako lesní pozemek je evidováno téměř 28 % výměry ZCHÚ. Les v nejsevernějším výběžku území byl vysázen ve 30. letech 20. stol. jako živý plot okolo malé vodní nádrže, tehdejšího přírodního koupaliště. Les v severovýchodním okraji území vznikl postupným zarůstáním bývalých pastvin, jsou zde vzrostlé smrky s bohatým smrkovým náletem, po okrajích ještě přežívá jalovec obecný (Juniperus communis). Nejrozsáhlejší souvislé lesní porosty se nacházejí v jižní části přírodní památky, jedná se o mladou mokřadní olšinu a kyselou smrčinu.

Ovád (Tabanus sp.), PP Obidová (15. 7. 2006)

Ovád (Tabanus sp.), PP Obidová (15. 7. 2006)

Management, ohrožení: V minulosti bylo pravděpodobně celé území hospodářsky využíváno jako louka a příležitostně jako extenzivní pastvina. Koncem 80. let 20. stol. se na loukách intenzivně pásly jalovice, což značně poškodilo cenná rostlinná společenstva. Na mnoha místech došlo k úplnému vymizení bylinného porostu. Na těchto narušených plochách později vyrostly bohaté populace rosnatky okrouhlolisté. V současné době se provádí řízené hospodaření, louky jsou pravidelně koseny v přesně stanoveném termínu. Součástí péče je také obnova a údržba několika mělkých tůní vybudovaných ve střední části území v roce 1993 pro podporu rozmnožování obojživelníků.

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Přírodní památka Obidová je velmi negativně ovlivňována turistickým ruchem souvisejícím s těsnou blízkostí snadno dostupného rekreačního střediska Visalaje. Značená turistická stezka sice prochází pouze v krátkém úseku podél zalesněné jižní hranice, turisté směřující z Visalají na Lysou horu si ale často krátí cestu nežádoucím průchodem přes zamokřenou část chráněného území. Dochází tím k sešlapávání cenné mokřadní vegetace, např. v roce 2013 tak byla poničena značná část populace všivce bahenního.

Přírodní památka Obidová (27. 5. 2005)   Přírodní památka Obidová (27. 5. 2005)

Přírodní památka Obidová (27. 5. 2005)

 

Přírodní památka Obidová (27. 5. 2005)

Natura 2000: Přírodní památka Obidová je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Je také v překryvu s Ptačí oblasti Beskydy.

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)

Přírodní památka Obidová (20. 6. 2005)


Literatura:

Rezervační kniha PP Obidová. Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, AOPK ČR.

Blažek, P. (2016): Lesní rašeliniště v povodí Bílé Ostravice v Moravskoslezských Beskydech. Bakalářská práce v oboru Ekologie a ochrana životního prostředí. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Duda, J. (1950): Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: 66-92.

Garbová, T. (2011): Společenstvo ve dne aktivních motýlů Přírodní památky Obidová (CHKO Beskydy). Bakalářská práce. Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.

Hájková, P. & Hájek, M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia, Praha, 75: 271–287.

Hortvíková, M. (2014): Drtič Gammarus fossarum v roli inženýra: predační efekt blešivce potočního na společenstvo larev pakomárů. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Vít Syrovátka, Ph.D.

Chytil, P. (2005): Plán péče o přírodní památku Obidová (2005 – 2014). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jaroš, R. (2011): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, Mendelova univeruzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Křoupalová, V. (2008): Prostorová variabilita makrozoobentosu: srovnání dvou minerálně odlišných pramenišť. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Michal Horsák.

Kučera, J. [ed.] (2005): Zajímavé bryofloristické nálezy VI (Interesting bryofloristic records, VI). – Bryonora, Praha, 36: 33.

Luxová, K. (1999): Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) v Beskydech – současný stav a dynamika populací a návrhy managementu. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Náhlíková, T. (2009): Vliv velikosti plochy na výskyt diagnostických druhů slatinných pramenišť. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Ohryzková, L. & Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. 20 s.

Omelková, M. & Helešic, J. (2006): Nové a zajímavé larvy dvoukřídlých (diptera) na flyšových prameništích. - In: Sborník příspěvků XIV. Konference České a Slovenské limnologické společnosti, Nečtiny 26-30. června 2006, s. 61.

Pivničková, M. (1997): Ochrana rašelinných mokřadů. AOPK ČR Praha.

Plášek, V. (2010): Inventarizační průzkum mechorostů v PP Obidová. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelářová, M. a kol. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). - Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358.

Puchmajrová, M. (1945): Rašeliniště moravsko-slezských Beskyd. Rozpr. Čes. Akad. Věd Um., tř. 2, 54: (1944)/18: 1-29.

Roháčová, M. (2005): Brouci (Coleoptera) rašelinných luk v chráněných územích Obidová (Beskydský bioregion) a Vřesová stráň (Podbeskydský bioregion). - Práce a studie Muzea Beskyd 15: 220-223.

Vymazalová, P. (2014): Plán péče o přírodní památku Obidová na období 2015 – 2026. Depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Weissmannová, H a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


Aktualizováno 19. 2. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět