PP Podgrúň

PP Podgrúň (15. 7. 2006)

Základní údaje: Přírodní památka Podgrúň představuje vlhkou vrchovištní louku na severozápadním svahu v podhřebenové části rozsochy Kozlena - Grúň. Nachází se v pramenné oblasti potoka Jamník v nadmořské výšce 780 - 815 m, asi 0,4 km severozápadně od horské osady Grúň v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Staré Hamry I, parcela č. 2169/1, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením ONV ve Frýdku-Místku ze dne 27. 2. 1990. Celková výměra 2,0652 ha.

Motiv ochrany: Zachování vrchovištní louky s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je budován flyšovými horninami slezského příkrovu, území leží na rozhraní godulských a istebňanských vrstev. Svah modelovaný tekoucí vodou je zvlněn zamokřenými úpady drobných pramenišť zdrojnic potoka Jamník. Půdní typ: středně bohaté hnědé lesní půdy.

Štírovník bahenní (Lotus uliginosus), PP Podgrúň (15. 7. 2006)

Květena: Horní a střední část území zaujímají společenstva podmáčených stanovišť třídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae. Vyznačují se vysokou pokryvností mechového patra tvořeného především rašeliníky (Sphagnum sp.) a ploníkem obecným (Polytrichum commune). Bylinné patro tvoří např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a přeslička bahenní (Equisetum palustre), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava agg.), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris), štírovník bahenní (Lotus uliginosus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Hojný je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

		Společenstva níže ležících sušších částí inklinují ke krátkostébelným smilkovým loukám a pastvinám svazu Violion caninae s některými druhy svazu Vaccinion. Travinobylinné porosty jsou tvořeny smilkou tuhou (Nardus stricta), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostřavou červenou (Festuca rubra) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), mochnou nátržníkem (Potentilla erecta) a pryskyřníkem prudkým (Ranunculus acris). V létě jsou nápadné trsy hojného hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea). Roste tady jedna z největších populací brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a jediná původní populace klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v CHKO Beskydy. Fauna: Zaznamenány byly pouze běžnější druhy hmyzu. Z obojživelníků se vyskytuje např. skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vzácně zmije obecná (Vipera berus).
PP Podgrúň (foto F. Jaskula)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Plocha je řídce porostlá dřevinným náletem smrku ztepilého (Picea abies), břízy bělokoré (Betula pendula), vrby jívy (Salix caprea) a vrby popelavé (Salix cinerea). Asi 200 m západně se nachází lesní přírodní rezervace Draplavý.

Klikva bahenní (Oxycoccus palustris) v PP Podgrúň (15. 7. 2006)

Management, ohrožení: Území bylo vypásáno ovcemi, stáda ovcí byla plochou též proháněna na jiné pastviny. Po zániku hospodaření začalo území hustě zarůstat zejména smrkovým náletem. Hromadění stařiny zhoršovalo podmínky pro citlivé druhy rostlin. V současné době je území opět řízeně koseno a je odstraňován dřevinný nálet. V blízkosti chráněného území prochází zeleně značená turistická stezka ze Starých Hamrů od přehrady Šance na Grúň, dále pokračuje podél potoka a PR Poledňana do údolí Řečice.