Přírodní památka Podgrúň

Přírodní památka Podgrúň (15. 7. 2006), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Podgrúň (15. 7. 2006)

Základní údaje: Přírodní památka Podgrúň představuje vlhkou vrchovištní louku na mírném  severozápadním svahu v podhřebenové části rozsochy Kozlena - Grúň v Moravskoslezských Beskydech. Nachází se v Lysohorské hornatině (okrsek Zadní hory) v pramenné oblasti potoka Jamník, v nadmořské výšce 785 až 805 m, asi 150 m západně od hotelu Charbulák u horské osady Grúň a pouhých 130 m východně od přírodní rezervace Draplavý. Katastrální území Staré Hamry I, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením ONV ve Frýdku-Místku ze dne 27. 2. 1990, přehlášeno Správou CHKO Beskydy v roce 2015 (úprava výměry, původně 2,0652 ha). Evidenční kód ÚSOP: 1342. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 1,3534 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Mozaika bezlesých pastevních a rašelinných biotopů, na nichž jsou vyvinuta přírodě blízká společenstva organismů s výskytem typických, vzácných i zvláště chráněných druhů.

prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), PP Podgrúň   Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), PP Podgrúň

Prstnatec Fuchsův pravý
(Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

 

Prstnatec Fuchsův pravý
(Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je budován flyšovými horninami godulského vývoje slezské jednotky, území leží na rozhraní istebňanského souvrství (maastricht — dan) a svrchních vrstev godulských (cenoman — turon) godulského souvrství. Svah modelovaný tekoucí vodou je zvlněn zamokřenými úpady drobných pramenišť zdrojnic potoka Jamník. Půdním typem jsou středně bohaté hnědé lesní půdy.

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), PP Podgrúň (13. 7. 2013), foto © Z. Podešva

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia),
přírodní památka Podgrúň (13. 7. 2013)

Flóra a vegetace: Horní a střední část území zaujímají společenstva podmáčených stanovišť třídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae. Vyznačují se vysokou pokryvností mechového patra tvořeného především rašeliníky (Sphagnum sp.) a ploníkem obecným (Polytrichum commune). Bylinné patro tvoří např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a přeslička bahenní (Equisetum palustre), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava agg.), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris), štírovník bahenní (Lotus uliginosus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), pcháč bahenní (Cirsium palustre) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Z orchidejí je hojný je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bohatou populaci zde představuje prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), který se vyznačuje velkou variabilitou barevných odstínů a kresby květů (viz fotogalerie).

Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), PP Podgrúň (13. 7. 2013)   Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), PP Podgrúň (13. 7. 2013)

Prstnatec Fuchsův pravý
(Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

 

Prstnatec Fuchsův pravý,
PP Podgrúň (13. 7. 2013)

Bohatá populace prstnatce Fuchsova v přírodní památce Podgrúň (13. 7. 2013), foto © Z. Podešva

Bohatá populace prstnatce Fuchsova
v přírodní památce Podgrúň (13. 7. 2013)

Společenstva níže ležících sušších částí inklinují ke krátkostébelným smilkovým loukám a pastvinám svazu Violion caninae s některými druhy svazu Vaccinion. Travinobylinné porosty jsou tvořeny smilkou tuhou (Nardus stricta), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostřavou červenou (Festuca rubra) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), mochnou nátržníkem (Potentilla erecta) a pryskyřníkem prudkým (Ranunculus acris). V létě jsou nápadné trsy hojného hořce tolitového (Gentiana asclepiadea). V přírodní památce Podgrúň se také nachází jedna z největších populací brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a jediná původní populace klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v CHKO Beskydy.

Solitérní smrky (Picea abies) v přírodní památce Podgrúň (15. 7. 2006)   Štírovník bahenní (Lotus uliginosus)

Solitérní smrky (Picea abies)
v přírodní památce Podgrúň (15. 7. 2006)

 

Štírovník bahenní (Lotus uliginosus),
PP Podgrúň (15. 7. 2006)

Mozaika rašelinných biotopů v přírodní památce Podgrúň (15. 7. 2006), foto © Z. Podešva

Mozaika rašelinných biotopů v přírodní památce Podgrúň (15. 7. 2006)

Fauna: Zaznamenány byly běžnější druhy hmyzu vázané na mokřadní biotopy, z brouků je významný především výskyt střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). Z obojživelníků se vyskytuje např. skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vzácně také zmije obecná (Vipera berus).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Plocha je řídce porostlá dřevinným náletem smrku ztepilého (Picea abies), břízy bělokoré (Betula pendula), vrby jívy (Salix caprea) a vrby popelavé (Salix cinerea). Asi 150 m západně se nachází lesní přírodní rezervace Draplavý.

Klikva bahenní (Oxycoccus palustris) v PP Podgrúň (15. 7. 2006), foto © Z. Podešva

Klikva bahenní (Oxycoccus palustris) v PP Podgrúň (15. 7. 2006)

Management, ohrožení: V minulosti bylo území přírodní památky využíváno k pastvě dobytka, bylo udržováno jako bezlesí téměř bez jakékoliv vzrostlé vegetace. Později bylo vypásáno ovcemi, stáda ovcí byla plochou též proháněna na jiné pastviny. Po zániku tradičních způsobů hospodaření v 90. letech 20. století začalo území hustě zarůstat, zejména náletem smrku ztepilého. Hromadění stařiny zhoršovalo podmínky pro citlivé druhy rostlin. V současné době je území opět řízeně koseno a je odstraňován dřevinný nálet. V blízkosti chráněného území prochází Naučná stezka Gruň – Bílý Kříž a zeleně značená turistická stezka ze Starých Hamrů od přehrady Šance na Grúň, která dále pokračuje do údolí Řečice, prochází také podél PR Poledňana.

Přírodní památka Podgrúň (15. 7. 2006), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Podgrúň (15. 7. 2006)


Literatura:

Běčáková, M. & Chytil, P. (2015): Orchideje a masožravá kráska - Přírodní památka Podgruň. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2015, s. 8-9.

Blahuta, J. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Moravskoslezských Beskyd. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D.

Duda, J. (1950): Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: 66-92.

Hájková, A. (2003): Výskyt klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v Moravskoslezských Beskydech. - Práce a studie Muzea Beskyd 13: 209-212.

Chytil, P. (2015): Plán péče o přírodní památku Podgruň na období 2015 – 2024. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Ohryzková, L. & Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. 20 s.

Popelářová, M. a kol. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). - Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358.

Roháčová, M. (2011): Entomofauna CHÚ Podgrúň na příkladě vybraných taxonů Heteroptera a Coleoptera: Carabidae, Silphidae, Coccinellidae a Curculionidae. Rezervační kniha, Správa CHKO Beskydy.

Roháčová, M. (2014): Ploštice (Heteroptera) beskydských a podbeskydských rašelinných biotopů 4. Přírodní památka Podgrúň. In: Acta Musei Beskidensis 6, 2014, s. 83–105. ISBN 978-80-86166-39-1.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


•• Aktualizováno 11. 2. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět