Národní přírodní rezervace Radhošť

Národní přírodní rezervace Radhošť (23. 10. 2004)

Národní přírodní rezervace Radhošť (23. 10. 2004)

Základní údaje: Území národní přírodní rezervace Radhošť představuje komplex listnatých i jehličnatých lesních porostů, které zaujímají velmi prudké podhřebenové severní svahy nejznámější beskydské hory Radhostě (1129 m n. m.), táhnoucí se od Velké Polany (981 m n. m.) až po rozsochu Miaší v délce asi 2,8 km. Rezervace se nachází v centrální části Radhošťské hornatiny, v nadmořské výšce 660 až 1120 m n. m., mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Frenštátem pod Radhoštěm. Katastrální území Trojanovice, okres Nový Jičín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v roce 1955 jako SPR Radhošť, přehlášeno na NPR a rozšířeno v roce 1989. Evidenční kód ÚSOP: 354. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 144,315 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Rozsáhlý komplex porostů vrcholových partií Radhoště, vystavený v hřebenových polohách severních a severovýchodních svahů nepříznivým klimatickým vlivům, zejména sněhu a námraze. 

Česnek hadí (Allium victorialis)   Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum)

Česnek hadí (Allium victorialis)

 

Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského souvrství slezské jednotky vnějšího flyšového pásma s převahou odolných pískovců nad jílovci. Hřebenové partie Radhoště jsou tvořeny blokem vlastních godulských vrstev ve velmi mocném vývoji. Lavice jemně až středně zrnitého glaukonitického pískovce dosahují mocnosti až několika metrů a jsou odděleny tenkými polohami jílovců. Profil charakteristických nazelenalých glaukonitických pískovců je odkryt v kamenolomu v Trojanovicích nedaleko hotelu Ráztoka. Pro vrcholové oblasti Radhošťské hornatiny je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně. Severní svah je rozrytý stržemi zdrojnic potoků, překrytý balvanitými sutěmi a mělkou vrstvou zvětralin. Strže jsou vyplněny bloky a balvanitými sutěmi charakteru kamenných proudů. Značně skeletovité hnědé lesní půdy přecházejí v horních partiích v podzoly.

Sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), NPR Radhošť (13. 6. 2003)

Sedmikvítek evropský (Trientalis europaea),
NPR Radhošť (13. 6. 2003)

Flóra a vegetace: Na území národní přírodní rezervace Radhošť bylo během botanických průzkumu zaznamenáno celkem 169 druhů cévnatých rostlin a 95 taxonů mechorostů, z toho 26 játrovek a 69 mechů. K významnějším druhům patří např. ohrožený mech křivoštět skalní (Campylostelium saxicola), který roste vzácně na kamenech u potoka. V nejnižších polohách rezervace se nacházejí fragmenty společenstev květnatých bučin svazu Fagion, asociace Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco altissimae-Fagetum. Hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), provází jej javor klen (Acer pseudoplatanus), vzácná je jedle bělokorá (Abies alba). Součástí bylinného podrostu jsou diagnostické druhy kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kostřava lesní (Festuca altissima), dále svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozrazil horský (Veronica montana), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), sasanka hajní (Anemone nemorosa), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides).

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina), Radhošť (4. 7. 2010)   Udatna lesní (Aruncus vulgaris), Radhošť (4. 7. 2010)

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina),
Radhošť (4. 7. 2010)

 

Udatna lesní (Aruncus vulgaris),
Radhošť (4. 7. 2010)

Zhruba od výšky 800 m n. m. začínají v podrostu přibývat druhy plošně nejvíce zastoupených acidofilních bučin a jedlin svazu Luzulo-Fagion, asociace Calamagrostio arundinaceae-Fagetum. Bylinné patro je druhově chudé, dominantní je často třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), jako subdominanta vystupuje kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Dále zde roste např. bika lesní (Luzula sylvatica), lipnice hajní (Poa nemoralis), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), papratka samičí (Athyrium filix-femina), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), jestřábník zední (Hieracium murorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea).

NPR Radhošť (13. 6. 2003)

NPR Radhošť (13. 6. 2003)

Hluboké erozní rýhy horských potoků s prudkými úbočními svahy porůstají vlhké suťové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion (asociace Arunco-Aceretum, Lunario-Aceretum a Aceri-Fagetum). Vyskytuje se zde např. udatna lesní (Aruncus vulgaris), řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), čarovník prostřední (Circaea × intermedia), zimolez černý (Lonicera nigra), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), rybíz alpínský (Ribes alpinum), vrba slezská (Salix silesiaca), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a růže převislá (Rosa pendulina). Poměrně vysoko, až do 800 m n. m., vystupují na štěrkovité suti podél roklí měsíčnicové javořiny asociace Lunario-Aceretum s dominantní měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) a dále s bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kakostem smrdutým (Geranium robertianum), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a popencem obecným (Glechoma hederacea). V suťových lesích zaujmou zjara kvetoucí druhy, např. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), dymnivka plná (Corydalis solida), prvosenka vyšší (Primula elatior), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a česnek medvědí (Allium ursinum), jen vzácně se objevuje lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Západokarpatský endemit, kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), zde má nejvýše položenou lokalitu (1000 m n. m.) v západní části Beskyd. 

V nejvyšších polohách NPR Radhošť převažují společenstva montánních až supramontánních papratkových smrčin svazu Athyrio alpestris-Piceion, asociace Athyrio alpestris-Piceetum. Ve stromovém patře převládá smrk ztepilý (Picea abies), hojný je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), příměs tvoří buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Dominantou bylinného patra je papratka horská (Athyrium distentifolium), subdominantami jsou bika lesní (Luzula sylvatica), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Z dalších druhů kapradin je v podvrcholových smrčinách zastoupena také žebrovice různolistá (Blechnum spicant).

NPR Radhošť (foto Fr. Jaskula, 2001)

NPR Radhošť (foto Fr. Jaskula, 2001)

Dále jsou přítomny druhy vázané na nejvyšší polohy, hojný je např. čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a šťovík árónolistý (Rumex arifolius). Zastoupeny jsou také horské druhy vysokobylinných niv, např. oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), oměj pestrý (Aconitum variegatum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), česnek hadí (Allium victorialis), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), pérnatec horský (Lastrea limbosperma), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), čarovník alpský (Circaea alpina), devětsil bílý (Petasites albus), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), velmi vzácně také mléčivec alpský (Cicerbita alpina), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). V hřebenových partiích mezernatých smrčin byla nalezena mochna zlatá (Potentilla aurea), které sem proniká z přilehlých smilkových trávníků, ojediněle se zde objevuje i jestřábník oranžový (Pilosella aurantiaca). Roztroušeně se v území vyskytuje hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea).

Fauna: Na území rezervace lze pozorovat faunu typickou pro karpatský úsek zóny listnatých a jehličnatých lesů. Vedle mnoha běžných druhů bezobratlých živočichů a obratlovců se zde vyskytují i druhy vzácné a chráněné. Území náleží k arachneologicky významným oblastem výskytu chladnomilných druhů pavouků. Byla zde nalezena např. plachetnatka montánní (Centromerus pabulator), stínomil lesní (Cybaeus angustiarum) a papříčnatka lesní (Cryphoeca silvicola). Vhodné podmínky k životu a rozmnožování zde nacházejí obojživelníci, např. mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo). Na lesních okrajích žije ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš východní (Anguis colchica) a zmije obecná (Vipera berus), která se vyskytuje v černé i hnědé formě. V okolí pramenišť se zdržuje užovka obojková (Natrix natrix).

Velké rozpětí nadmořských výšek a různorodost biotopů se odráží i v druhovém složení ptactva. Vyskytují se zde jak typické druhy listnatých lesů, tak i druhy vázané na smrkové porosty. Vhodné hnízdní příležitosti či potravní zdroje zde nachází například čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), holub doupňák (Columba oenas), sluka lesní (Scolopax rusticola), puštík bělavý (Strix uralensis), sýček obecný (Athene noctua), sýc rousný (Aegolius funereus), kalous ušatý (Asio otus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ostříž lesní (Falco subbuteo), žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), strakapoud malý (Dendrocopos minor), krutihlav obecný (Jynx torquilla), skřivan lesní (Lullula arborea), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Muscicapa parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), sýkora babka (Parus palustris), křivka obecná (Loxia curvirostra), pěvuška modrá (Prunella modularis) a konipas horský (Motacilla cinerea). Krkavec velký (Corvus corax) zhruba v padesátých letech 20. století v oblasti vymizel, od sedmdesátých let je opět každoročně pozorován. Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) byl ještě v první polovině 20. století hojným obyvatelem Radhošťských Beskyd, v posledních desetiletích byl pozorován jen ojediněle a v současné době již v rezervaci pravděpodobně nežije.

NPR Radhošť (foto Fr. Jaskula, 2001)   NPR Radhošť (14. 10. 2012)

NPR Radhošť (foto Fr. Jaskula, 2001)

 

NPR Radhošť (14. 10. 2012)

 Z drobných savců obývají území například ježek východní (Erinaceus concolor), lasice kolčava (Mustela nivalis), lasice hranostaj (Mustela erminea), kuna lesní (Martes martes) a kuna skalní (Martes foina), rejsek malý (Sorex minutus), rejsek horský (Sorex alpinus), rejsec vodní (Neomys fodiens), rejsec černý (Neomys anomalus), veverka obecná (Sciurus vulgaris), plch velký (Glis glis), plch lesní (Dryomys nitedula), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), hrabošík podzemní (Microtus subterraneus) a vzácná myšivka horská (Sicista betulina), která je považována za glaciální relikt. Z velkých savců se na území NPR pravidelně vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Rys ostrovid (Lynx lynx) byl v oblasti Radhoště ojediněle pozorován před rokem 1900. Původní beskydská populace byla vyhubena a rysi, kteří se v Beskydech objevili po roce 1912, pocházejí ze středoslovenských hor. V posledních letech byly nalezeny pobytové znaky rysa přímo na území NPR, které je součástí jeho rozsáhlejšího teritoria. Pouze náhodný výskyt lze očekávat u vlka obecného (Canis lupus) a medvěda hnědého (Ursus arctos). Kočka divoká (Felis sylvestris) vymizela ze zdejší oblasti ještě před rokem 1900. Údaje o jejím pozdějším pozorování v radhošťské části Beskyd jsou neověřené a velmi pochybné.

NPR Radhošť (14. 10. 2012)

NPR Radhošť (14. 10. 2012)

Lesnictví: V lesních porostech je patrné vertikální členění vegetace, která se zřetelně projevuje na jejich druhové skladbě. V podhřebenových částech území přibližně od výšky 1000 m n. m. převažuje smrk ztepilý, doprovázený javorem klenem a bukem lesním. Zejména smrky zde trpí drsným horským klimatem, což se projevuje jejich zakrslým vzrůstem, četnými zlomy a vývraty. Starší smrčiny (155 až 185 let) jsou místy silně rozvolněné, s dominující papratkou horskou. Mladší smrkové porosty stáří 115 až 135 let mají obdobný charakter, vyskytují se rovněž v podhřebenové části západně od vrcholu Radhoště. V nižších polohách, v rozpětí nadmořských výšek 700 až 1000 m n. m., se na rozsáhlých plochách severního úbočí Radhoště tvoří víceetážové porosty s mohutnými jedinci buku lesního, vtroušeným javorem klenem a s ojedinělým výskytem kdysi hojnější jedle bělokoré. Ve východní části je na kamenitém svahu bohatý výskyt javoru klenu. Jádrové území rezervace představují nejstarší bukové poroty stáří více než 180 let, které mají charakter přirozených lesů, v horních částech s přechodem v zakrslé formy. Střední a východní část rezervace tvoří stejnověké bukové porosty s přimíšeným javorem klenem a ojedinělým výskytem jasanu ztepilého, jejich stáří se pohybuje okolo 135 až 155 let.

NPR Radhošť (20. 12. 2002)   NPR Radhošť (20. 12. 2002)

NPR Radhošť (20. 12. 2002)

 

NPR Radhošť (20. 12. 2002)

Historie ochrany území: V roce 1955 byly vyhlášeny jako SPR Radhošť dvě oddělené části nejstarších porostů, Radhošť I a II, o celkové rozloze 74,76 ha. Tyto části byly v roce 1989 propojeny v jeden celek a plocha rozšířena na současnou výměru 144,315 ha.

Významné stavby na Radhošti: Zdaleka viditelné dominanty vrcholu Radhoště tvoří kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená koncem 19. století a televizní vysílač vybudovaný v 70. letech 20. století. U kaple se nachází kříž z roku 1805 a sousoší obou věrozvěstů pocházející z roku 1930. V blízkosti vrcholu je také chata Horské služby a 300 m JV hotel Radegast. Na hřebeni Radhoště, asi 1,3 km od JV okraje NPR, je instalována kopie sochy pohanského boha Radegasta. Originál od akademického sochaře Albína Poláška je uložen ve vestibulu frenštátské radnice.

NPR Radhošť - smrčina s kosodřevinou na hlavním hřebeni(20. 12. 2002)

NPR Radhošť - smrčina s kosodřevinou na hlavním hřebeni (20. 12. 2002)

Management, ohrožení: Na celém hřbetu Radhoště probíhala v minulosti intenzivní pastva, která měla vliv na stav okolních lesů. Část porostů byla od konce 19. století hospodářsky využívána. Umělé zalesnění kosodřevinou v hřebenových partiích bylo provedeno kolem roku 1930. Před rozšířením rezervace v roce 1989 byly pod vrcholem provedeny podsadby smrku pichlavého a borovice kleče. K narušení jižního okraje větrem došlo po výstavbě svážnice. Souvislejší nahodilá těžba byla prováděna v ochranném pásmu rezervace podél východní hranice po napadení smrkových porostů kůrovcem v roce 1984. Obdobná situace se opakovala v roce 1996 ve vyšších polohách, opět podél východního okraje. Péče o území směřuje k postupnému odstranění nepůvodních dřevin, úpravě druhové skladby a prostorové výstavby v uměle obnovených plochách, doplnění chybějících dřevin přirozené druhové skladby.

Po hřebeni podél jižní hranice rezervace vede značená turistická stezka z Pusteven do Rožnova pod Radhoštěm, další značená stezka vedoucí z Trojanovic-Ráztoky na hřeben částečně prochází chráněným územím. Především úsek hřebenové trasy z Pusteven na vrchol Radhoště patří k nejvíce frekventovaným v rámci CHKO Beskydy. K největší koncentraci návštěvníků dochází na vrcholu Radhoště pod kaplí, hlavně během každoročně pořádané cyrilometodějské pouti dne 5. července. Na vrholu i podél turistické stezky často dochází k nelegálním vstupům do hřebenových partií rezervace, rušení a k hromadění nejrůznějších odpadků. Pod vrcholem, přímo na území NPR, se nachází lyžařská chata sloužící k rekreačním účelům. Lovecká chata v JZ části rezervace je využívána minimálně.

Socha Radegasta (20. 12. 2002)   NPR Radhošť (14. 10. 2012)

Socha Radegasta (20. 12. 2002)

 

NPR Radhošť (14. 10. 2012)

Natura 2000: NPR Radhošť se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. NPR je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Sousoší a kaple sv. Cyrila a Metoděje na vrcholu Radhoště (13. 6. 2003)

Sousoší a kaple sv. Cyrila a Metoděje
na vrcholu Radhoště (13. 6. 2003)


LITERATURA:

Rezervační kniha NPR Radhošť. - Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, AOPK ČR.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 180.

Fleischer, A. (1911): Příspěvek k výzkumu broukové fauny Radhoště. Věstník přírodovědného klubu Prostějov.

Frühbauerová, O., Sedláčková, M. & Otáhal, I. (2007): Doteky přírody - geologie, botanika, zoologie. Katalog k expozici, Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Chytil, P. & Popelářová, M. (2005): Botanický inventarizační průzkum NPR Radhošť. - Ms., Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kroča, J. (2005): Inventarizační průzkum NPR Radhošť z oboru Hydrobiologie. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. & Czernerová, B. (2005): Inventarizační průzkum NPR Radhošť, Ornitologie. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Losík, J. (2012): Inventarizační průzkum NPR Radhošť z oboru mammaliologie – zemní savci. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Moravec, J. (2011): Inventarizační průzkum NPR Radhošť z oboru araneologie (pavouci). Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Moravec, J. & Gvoždík, V. (2015): Anguis colchica (Nordmann, 1840) - slepýš východní. In: Moravec, J. (ed.): Fauna ČR, Plazi - Reptilia. Academia.

Pavelka Jiří, Křenek, D., Vašát, A. (1996): Ochranářské vyhodnocení přírodních lesů ve Veřovických vrších a v okolí Radhoště. Ms, 7 s. + příloha 3 s., ZO ČSOP 76/06 Orchidea.

Plášek, V. (2011): Inventarizační průzkum NPR Radhošť z oboru bryologie (mechorosty). Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelář, P. a kol (2003): Plán péče pro NPR Radhošť na období 2004 – 2013. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Sedláčková, M. (1975): Inventarizační průzkum SPR Radhošť. Botanika. Ms., depon. AOPK ČR, Praha.

Sedláčková, M. (1978): Lesní společenstva radhošťské skupiny Moravskoslezských Beskyd (Západní Karpaty). Preslia, 50: 26-47.

Sedláčková, M. (1992): Přírodní rezervace Radhošť. Hlasy Muz. Arch. Frenštát p. R., 9: 58-61.

Tomanová, D. (2000): Zvláště chráněná území okresu Nový Jičín. Okresní úřad Nový Jičín.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 77-78.

Žaloudík, V. (1984): Historie lesů ve II. A III. Cyklu (všeobecné a speciální šetření). Ms. Depon. in: Lesprojekt Brandýs n. Labem, pobočka Frýdek-Místek,134 s. + mapová část.

Žaloudík, V. (1984): Historie lesů LZ Frenštát pod Radhoštěm. Lesprojekt Brandýs nad Labem, Pobočka Frýdek – Místek.


Aktualizováno 2. 2. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět