Přírodní rezervace Ropice

Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

Základní údaje: Přírodní rezervace Ropice představuje lesní porosty v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd v prostoru Ropické rozsochy, okrsku Lysohorské hornatiny. Rezervaci tvoří dvě oddělené části, Ropice I a Ropice II. Větší část, Ropice I, obklopuje vrcholy Ropice (1082 m n. m.) a Velký Lipový (999 m n. m.) a je převážně situována na strmých severních svazích obou vrcholů v pramenné oblasti Ropičanky. Menší část přírodní rezervace, Ropice II, je situována jihovýchodně od kóty Ropička (918 m n. m.) na strmých svazích zdrojnic Velkého Lipového potoka (pravostranný přítok Morávky). Území zahrnuje lesní porosty v rozpětí nadmořských výšek 650 až 1082 m n. m. Katastrální území Řeka a Morávka, ochranné pásmo také k. ú. Tyra, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno Nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 4/2010 ze dne 28. 12. 2010. Evidenční kód ÚSOP: 5639. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 255,2940 ha, rozloha ochranného pásma 54,4691 ha. Mapy.cz.

Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)   Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

 

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Předmět ochrany: Komplex přírodě blízkých lesních ekosystémů, tvořených převážně starými bukovými lesy s doupnými stromy či smíšenými porosty s převahou smrku ve vyšších polohách zvláště chráněného území. Výskyt řady ohrožených a vzácných druhů organismů. Dále jsou předmětem ochrany významné geomorfologické jevy a procesy jako skalní stěny a suťové pokryvy na svazích, především však rozsáhlé svahové deformace vyvolané skalní lavinou na severním svahu Ropice.

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Vlastní území PR Ropice je budováno godulským souvrstvím dílčího godulského příkrovu slezské jednotky. Na většině plochy rezervace (vrcholová oblast a svahy) dominuje hrubě rytmický flyš s glaukonitickými pískovci (s mocností řádově až v metrech) středního oddílu godulského souvrství (turon). Pouze nejnižší partie území (údolní zářezy v dolní části severních svahů) buduje drobně a středně rytmický flyš spodního oddílu godulského souvrství (turon-cenoman). Vrstvy se uklání pod malým úhlem směrem k jihu a jihovýchodu. Výchozy flyšových souvrství jsou v chránšném území relativně časté a lze je studovat na skalních stěnách v sesuvné oblasti na severních svazích Ropice a v korytě Ropičanky. Masiv Ropice je prostoupen hustou sítí zlomů, z nichž nejvýznamnější jsou zlomy směru Z-V a SV-JZ; na skalní stěně v lokalitě Skaliny bylo identifikováno tektonické zrcadlo (zlomová plocha). Kromě zlomů je střední oddíl godulského souvrství prostoupen extrémně hustou sítí puklin. 

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)   Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

 

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Geomorfologie: Území přírodní rezervace Ropice je velmi významné také z hlediska ojedinělých geomorfologických jevů a procesů. Patří k nim především rozsáhlé svahové deformace vyvolané skalní lavinou na severním svahu Ropice. Představují hluboce založený sesuv zahrnující celý severní svah Ropice v zóně od skalních stěn nad loveckou chatou Skaliny až po údolí Ropičanky. Jedná se o velmi cenný doklad vývoje reliéfu Moravskoslezských Beskyd v pozdním holocénu. Významnými prvky neživé přírody jsou dále skalní stěny v tělese svahové deformace na severním svahu Ropice. V nejvyšším místě dosahuje stěna spolu se strmým skalním svahem až 50 m. Vysoký stupeň tektonické porušenosti godulského souvrství je příznačný pro celý severní svah Ropice. Významným prvkem jsou také suťové pokryvy na svazích, které zde dosahují velkých rozměrů, zejména v akumulační části skalní laviny na severním svahu Ropice. Skalní stěna a suťové pokryvy se nacházejí i pod vrcholem Ropičky v povodí Velkého Lipového (PR Ropice II). Unikátní přírodní archiv o dynamických geomorfologických procesech v období pozdního holocénu představuje zazemněné hrazené jezírko u severní hranice PR Ropice, které vzniklo přehrazením skalní lavinou.

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Flóra a vegetace: V lesních porostech přírodní rezervace Ropice převažují acidofilní bučiny v mozaice s mladými, stanovištně nepůvodními smrčinami (celkem 52 %). Smrčiny včetně přírodě blízkých porostů 6. lesního vegetačního stupně zaujímají cca 36 % území. Mozaika biotopů je zastoupena rozsáhlou horskou bučinou, kde se jednotlivě vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus), ojediněle i javor mléč (Acer platanoides) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Tyto dřeviny ostrůvkovitě zmlazují. Přítomnost starých javorů v kombinaci s přirozeným obohacováním živin na prameništích podmiňuje maloplošný výskyt květnatých bučin. Mozaiku lesních biotopů dále tvoří vzrostlý porost horské smrčiny v hřebenových partiích PR, kde na balvanitých sutích 6. lesního vegetačního stupně (nejvíce nad loveckou chatou Skaliny) převládá smrk ztepilý (Picea abies), jednotlivě pak jedle bělokorá (Abies alba) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Jedle i jeřáb zde hojně zmlazuje. 

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina)   Kozlík trojený rakouský (Valeriana tripteris subsp. austriaca)

Mléčivec alpský
(Cicerbita alpina)

 

Kozlík trojený rakouský
(Valeriana tripteris subsp. austriaca)

V podrostu acidofilních bučin asociace Luzulo-Fagetum převládá brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Dále zde roste např. bika hajní (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). V květnatých bučinách asociace Asperulo-Fagetum roste hojně kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), dále např. ostřice lesní (Carex sylvatica), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), svízel vonný (Galium odoratum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), sasanka hajní (Anemone nemorosa), dymnivka dutá (Corydalis cava), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozrazil horský (Veronica montana), violka lesní (Viola reichenbachiana), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), kapraď rezavá (Dryopteris borreri) a kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana).

Žebrovice různolistá (Blechnum spicant, 9. 10. 2011)

Žebrovice různolistá (Blechnum spicant)

V podrostu rozvolněné horské smrčiny v hřebenových partiích dominuje brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), méně pak kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Na území PR byly zjištěny další regionálně významné montánní a submontánní druhy, jako např. mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a pérnatec horský (Lastrea limbosperma). Nejvýznamnější je nález kozlíku trojeného rakouského (Valeriana tripteris subsp. austriaca) v části PR Ropice II, zajímavý je také výskyt sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) v části Ropice I. a kýchavice bílé Lobelovy (Veratrum album subsp. lobelianum).

Na podmáčených a na živiny bohatších stanovištích jsou typické další druhy, jako např. česnek medvědí (Allium ursinum), řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), devětsil bílý (Petasites albus), devětsil lékařský (Petasites hybridus), krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), vrbovka horská (Epilobium montanum), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), na lesních prameništích vzácně také oměj pestrý (Aconitum variegatum).

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)   Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

 

Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

Na území PR Ropice bylo dosud zaznamenáno 75 druhů mechorostů, z toho 26 játrovek a 49 mechů. Zajímavý je výskyt játrovek kýlnatky zavlažované (Scapania irrigua) a palčice vykrojené (Tritomaria exsecta), které patří v Beskydech ke druhům vzácným a vyskytujícím se jen v nenarušených biotopech. K nejzajímavějším mechům patří malozubka vlasovitá ( Brachydontium trichodes), druh hodnocený v ČR jako blízký ohrožení a zařazený do Červené knihy EU. Jedná se o velmi drobný mech rostoucí na stinných vlhkých kamenech podél potoků a ve stinných údolích. Zajímavý je také epilitický mech kápěnka ohnutá (Seligeria recurvata), miniaturní skalní druh vázaný na stinné kyselé skalky nebo balvany.

Fauna: V přírodní rezervaci Ropice bylo během orientačního malakozoologického průzkumu nalezeno celkem 28 druhů měkkýšů, z významnějších např. modranka karpatská (Bielzia coerulans), slimáčník horský (Semilimax kotulae), skelnička průzračná (Vitrea diaphana), sklovatka rudá (Daudebardia rufa), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula), řasnatka břichatá (Macrogastra ventricosa), vrásenka pomezní (Discus ruderatus), slimáček lesní (Deroceras praecox) a praménka rakouská (Bythinella austriaca). Z obojživelníků je lokálně hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), vzácně se objevuje kuňka žlutobřichá (Bombina variegata).

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Z hlediska ochranářského významu jsou nejdůležitější skupinou ptáci. V území bylo zaznamenáno celkem 62 druhů, z toho za druhy hnízdící lze v současné době považovat 46 druhů. Z celkového počtu všech zjištěných jich je 19 zařazeno mezi zvláště chráněné podle zákona, 9 druhů je předmětem ochrany v Ptačí oblasti Beskydy a 14 druhů je zařazeno v příloze 1 směrnice o ptácích č. 709/409 EHS. K nejvýznamnějším patří druhy s vazbou na původní pralesovité porosty bučin a jedlobučin a také lesní kurové preferující spíše horské smrčiny. Jedná se o puštíka bělavého (Strix uralensis), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva), holuba doupňáka (Columba oenas) a žlunu šedou (Picus canus), z kurovitých je to tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia).

Z dalších druhů je také významný výskyt lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), datla černého (Dryocopus martius), krkavce velkého (Corvus corax), ostříže lesního (Falco subbuteo), včelojeda lesního (Pernis apivorus), sluky lesní (Scolopax rusticola) a kosa horského (Turdus torquatus). Několikrát byl pozorován i čáp černý (Ciconia nigra). Druhovou diverzitu ptáků zvyšuje přítomnost pasek, z typických druhů lze jmenovat lindušku lesní (Anthus trivialis), budníčka většího (Phylloscopus trochilus), hýla obecného (Pyrrhula pyrrhula), mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus), strnada obecného (Emberiza citrinella) a pěnici hnědokřídlou (Sylvia communis).

S ohledem na zajímavou geomorfologii území s přítomností pseudokrasových jeskyní a přirozených lesů s doupnými stromy lze očekávat výskyt zajímavých druhů letounů. Poměrně rozsáhlé území PR Ropice je také prokazatelně součástí trvalého biotopu všech tří velkých šelem - medvěda hnědého (Ursus arctos), rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus).

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)   Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

 

Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

Lesnictví: Na většině ploch probíhalo normální lesnické hospodaření, na některých místech doprovázené holosečnou obnovou. Převážně stanovištně nepůvodní mladé smrčiny vznikaly z umělých výsadeb, ve vyšších partiích i z přirozeného zmlazení. Ještě počátkem 19. století měly lesy v oblasti přibližně přirozené zastoupení dřevin s vysokým podílem jedle (33 %) a buku (35 %), smrk zaujímal pouze 30 %. V současnosti je v přirozeném zastoupení lesních dřevin jasně patrný akutní nedostatek jedle. Zastoupení buku se výrazně přibližuje zastoupení přirozenému. Patrná je absence dalších listnatých dřevin, jejichž přítomnost je v porovnání s přirozenou skladbou nízká, jedná se o javor klen a jilm horský. V přirozeném zastoupení jsou z listnáčů doporučována ještě nepatrná procenta jeřábu ptačího, břízy bělokoré a olše lepkavé.

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Management, ohrožení: Přírodní rezervace Ropice bude usměrňovat dosavadní využívání území tak, aby v ekologicky cenných lesích mohly probíhat nerušené přirozené procesy a byly zabezpečeny a posíleny populace vzácných a ohrožených druhů organismů, zejména ptáků, vázaných na přirozené lesy s přítomností narušených a odumřelých stromů. Mezi prioritní cíle ochrany přírody patří zlepšení podmínek pro existenci kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Zároveň se bude intenzivněji pracovat na změně dřevinné skladby a zlepšení struktury stanovištně nevhodných smrčin. Podstatné je také usměrnění turistického ruchu tak, aby byl co nejvíce soustředěn na vybrané části území a zbytek plochy PR nebyl rušen.

Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část II. (9. 10. 2011)

 

Natura 2000Rezervace se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Je také v překryvu s Ptačí oblasti Beskydy (CZ0811022). Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. 

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)

Přírodní rezervace Ropice, část I. (9. 10. 2011)


LITERATURA:

Rezervační kniha PR Ropice. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Čouka, J. (2010): Dendrogeomorfologická analýza skalního řícení na severním svahu Ropice (Moravskoslezské Beskydy). Bakalářská práce, PřF, OU, Katedra fyzické geografie a geoekologie.

Chytil, P. (2010): Zaznamenané výskyty významnějších druhů v oblasti Ropice. Terénní pochůzka. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jůzová, B., Krupa, M. (2006): Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v Ptačí oblasti Beskydy. Studie, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Křenek, D. (2009): Zhodnocení dosavadního ornitologického průzkumu v navrhovaném MZCHÚ Ropice. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kupka, J. (2009): Výsledky orientačního malakozoologického průzkumu na území navrhované přírodní rezervace Ropice. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Menčík, E. a kol. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. ÚÚG, Praha.

Myslikovjan, T., Valasová, A. a kol. (2010): Plán péče o PR Ropice na období 2011-2020. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pánek, T. (2009): Inventarizační průzkum navrhované PP Ropice v oboru geologie a geomorfologie. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pánek, T. & Duras, R. (2002): The Morphotectonics of the Eastern Marginal Slope of the Ropice-Range (The Moravskoslezské Beskydy Mts.). Moravian Geographical Reports, 2, Brno.

Pánek, T., Hradecký, J., Minár, J., Hungr, O. & Dušek, R. (2009): Late Holocene catastrophic slope collapse affected by deep-seated gravitational deformation in flysch: Ropice Mountain, Czech Republic. Geomorphology, 103.

Plášek, V. (2009): Zpráva o bryologické návštěvě vybraných lokalit na území plánované PR Ropice v k. ú. Řeka. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Václavek, M. (2010): Dendrochronologická analýza skalního řícení na severním svahu Ropice (Moravskoslezské Beskydy). Bakalářská práce, PřF, OU, Katedra fyzické geografie a geoekologie.

Valasová, A. & Myslikovjan, T. (2011): Přírodní rezervace Ropice – Tam, kde padají kameny. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2011, s. 8-9.


Aktualizováno 2. 2. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět