Národní přírodní rezervace Salajka

Jedlobukový prales v NPR Salajka (5.10. 2003)

Jedlobukový prales v NPR Salajka (5.10. 2003)

Základní údaje: NPR Salajka představuje zachovalý karpatský jedlobukový „prales“ na severním svahu hraničního hřebene Moravskoslezských Beskyd v pramenné oblasti pravých přítoků Bílé. Nachází se v nadmořské výšce 712 až 825 m, asi 500 m severovýchodně od horského sedla Bumbálka. Katastrální území Bílá, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Rezervace zřízena výnosem MK 18.276/55 ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 382. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 21,86 ha. Mapy.cz.

Na padlých kmenech je běžný troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius), NPR Salajka (5.10. 2003)

Na padlých kmenech je běžný troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius), NPR Salajka (5.10. 2003)

Předmět ochrany: Jeden z nejzachovalejších a nejznámějších jedlobukových původních karpatských přirozených lesů v Beskydech s mimořádně silnými jedlemi, přes 70 let bez úmyslných těžebních zásahů.

Geologie, půdní poměry: Území se nachází v nejsevernějším pásmu magurského flyše. Geologický podklad je tvořen především arkózovými pískovci soláňských vrstev. Silně denudovaný horský reliéf je překryt mocnými vrstvami zvětralin a hlubokými hnědými lesními půdami. Svah je rozbrázděn až 10 m hlubokými stržemi.

Pohled na NPR Salajka od Bumbálky (8.10. 2005)

Pohled na NPR Salajka od Bumbálky (8.10. 2005)

Flóra a vegetace: V rezervaci převažují lesní společenstva květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica). Hojná je dosud jedle bělokorá (Abies alba), jen vtroušeně je zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Jednotlivě byl zaznamenán dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), třešeň ptačí (Prunus avium), jilm drsný (Ulmus glabra) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patru jsou zastoupeny např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), ostřice lesní (Carex sylvatica), pitulník horský (Galeobdolon montanum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a žindava evropská (Sanicula europaea).

Jedlobukový prales v NPR Salajka (5.10. 2003)

Jedlobukový prales v NPR Salajka (5.10. 2003)

Maloplošně jsou zastoupena společenstva suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion podél strží vodních toků s mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium), devětsilem bílým (Petasites albus), ptačincem hajním (Stellaria nemorum), netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere), kapradinou laločnatou (Polystichum aculeatum), udatnou lesní (Aruncus vulgaris) a vrbinou hajní (Lysimachia nemorum).

V pralesovitém jedlobukovém porostu bylo zaznamenáno několik významnějších druhů lišejníků. Na suchém ztrouchnivělém bukovém a jedlovém dřevě byla nalezena kališenka modravá (Calicium glaucellum), na suchém dřevě v zástinu lesního porostu kališenka jedlová (Calicium abietinum), na vlhkém dřevě terčovitka bílá (Catillaria alba), na kůře starých buků biatora klášterní (Biatoridium monasteriense) a kriticky ohrožené druhy cecatka chřástnatá (Thelotrema lepadinum) a kryptovka Gyalecta flotowii. Z dalších druhů lišejníků se zde vyskytuje např. hůlkovka červená (Bacidia rubella), prachouleček dřevomilný (Chaenotheca xyloxena) a kališenkovka Microcalicium disseminatum.

Korálovec jedlový (Hericium flagellum)   Odumřelé kmeny jedlí v NPR Salajka (5.10. 2003)

Korálovec jedlový (Hericium flagellum)

 

Odumřelé kmeny jedlí (5.10. 2003)

Salajka je jednou z našich nejvýznamnějších mykologických lokalit pralesovitého charakteru. V rezervaci bylo zaznamenáno při podrobných mykologických průzkumech na 274 druhů makromycet. Na padlých kmenech, vývratech a zlomech se nachází celá řada dřevokazných hub. Byl zde zjištěn velmi vzácný stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus), který je vázán na jedli. Z dalších vzácných druhů zde roste bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides), trsnatec obrovský (Meripilus giganteus), měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa), slizák švýcarský tatranský (Chroogomphus helveticus var. tatrensis), korálovec jedlový (Hericium flagellum), korálovec bukový (Hericium clathroides) aj.

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius), NPR Salajka (5.10. 2003)

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius), NPR Salajka (5.10. 2003)

Z chráněných druhů zde roste bolinka černohnědá (Camarops tubulina), mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), ušíčko jedlové (Pseudoplectania melaena) a hlíva jedlová (Hohenbuehelia abietina), která zde má typovou lokalitu. Kalichovka leptoniová (Arrhenia epichysium), helmovka sazová (Hydropus atramentosus), ryzec ostrý (Lactarius acris) a holubinka slizká (Russula viscida) jsou zařazeny do Červené knihy ČR a SR. Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukové pralesy NPR Mionší, NPR Razula, PP Smradlavá, PP Vachalka a PR Kutaný.

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), NPR Salajka (5.10. 2003)

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), NPR Salajka (5.10. 2003)

Fauna: Zdejší ekosystém je velmi příznivým stanovištěm pro celou řadu bezobratlých. Na ztrouchnivělých kmenech je hojný xylofágní a mykofágní hmyz, například motýlek krásněnka Buvatina stroemella, jejíž housenky se vyvíjejí v trouchu buků, smrků a v choroších, obaleč Strophedra weirana s vývojem na buku. Z brouků se vyskytuje několik druhů střevlíkovitých (Carabidae), např. nápadný střevlík zlatitý (Carabus auronitens) atd. Obojživelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra). V rezervaci byl v letech 1983-1992 prováděn výzkum avifauny. Nejhojnějšími hnízdícími druhy jsou pěnkava obecná (Fringilla coelebs), červenka obecná (Erithacus rubecula), sýkora úhelníček (Parus ater), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea) a budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix). Ze vzácnějších druhů ptactva se zde vyskytuje jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolopax rusticola), žluna šedá (Picus canus), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a rorýs obecný (Apus apus). Typickými druhy savců jsou kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes) a jelen evropský (Cervus elaphus). Rezervace je areálem výskytu velkých šelem, vzácně zde prochází rys ostrovid (Lynx lynx).

Torzo jedle (5.10. 2003)   Mohutní jedinci jedle bělokoré (23.10. 2002)

Torzo jedle (5.10. 2003)

 

Mohutní jedinci jedle bělokoré (23.10. 2002)

Lesnictví: Na ploše nejstarších přirozených porostů (průměrný věk 230-280 let) se střídají různé fáze vývojového cyklu přírodního lesa. Jedle dosahují výšky až přes 50 m, stáří některých stromů je 350 - 400 let. Stromové patro je prostorově rozrůzněno s vysokým podílem vývratů, zlomů a souší. Hlavní dřevinou v rezervaci je buk lesní (53%) s dobře zajištěnou následnou obnovou. Početná je jedle (37%), následuje smrk ztepilý (9%) a javor klen (1%). Dlouhodobě dochází k ústupu jedle bělokoré z nadúrovně a počet plodících jedinců začíná být kritický.

NPR Salajka (23.10. 2002)

NPR Salajka (23.10. 2002)

Management, ohrožení: Současná péče se soustřeďuje na záchranu a posílení silně ohrožené původní populace jedle bělokoré. Jedná se o jednu z 18 ploch v České republice, kde se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů. Území je navrženo do soustavy NATURA 2000 (chráněná území evropského významu) jako zvláště chráněné území (SAC) pro vybraná přírodní stanoviště, rostliny a ostatní druhy živočichů pro pilotní mapování biotopu a do evropské sítě území zvláštního zájmu ochrany přírody Smaragd. Území bylo zařazeno také do programu CORINE - biotopy.

Prales není volně přístupný veřejnosti, lze si ho však poměrně dobře prohlédnout ze žlutě značené turistické stezky z Bumbálky na hájovnu Salajka, která prochází přímo po západním okraji rezervace v délce asi 500 m.

Padlé kmeny jedlí v NPR Salajka (23.10. 2002)

Padlé kmeny jedlí v NPR Salajka (23.10. 2002)

Historie: Lesy byly již v 15. století ovlivňovány valašskou kolonizací (pastva, těžba palivového a stavebního dříví). S intenzivnější umělou obnovou se započalo až v průběhu 19. století. Podle dochovaných písemných záznamů byla od r. 1837 plocha původních jedlobukových porostů zmenšena o více jak polovinu. Ještě v průběhu 30. let 20. století se jednotlivě těžily největší jedle a odvážely se do Nizozemí na stavbu lodí. Od r. 1937 jsou porosty ponechávány bez úmyslných těžebních zásahů. Do r. 1930 zde stál asi jeden z nejstarších a nejsilnějších stromů v Beskydech – legendární jedle „Tlustá Tonka”, která byla v uvedeném roce zlomena při vichřici. Její věk se tehdy odhadoval na více než 500 let, kmen dosahoval u země přes 7 m v obvodu, v prsní výšce pak 5,27 m. Jedle byla sice vysoká jen 37 m, dřevní hmota však byla odhadnuta na 35 m3. Dodnes zůstal z „Tlusté Tonky” pouze malý zbytek. Přesto zde ještě můžete spatřit životaschopné jedle o výšce přes 50 m a obvodu v prsní výšce přes 3,5 m.

Natura 2000: NPR Salajka je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089)  o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR.

NPR Salajka (23.10. 2002)

NPR Salajka (23.10. 2002)

Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-2016


Literatura:

Rezervační kniha NPR Salajka, Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm

Adam, D. et al. (2003): Plán péče pro NPR Salajka na období 2005-2014. Ivančice, Studnice, Vranov nad Dyjí.

Bartošová, D. (1983): Inventarizační průzkum zoologický NPR Salajka. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Batelka, J. (1976): Prales Salajka. - Živa LXII/1: 15-16.

Bubík M., Krejčí O., Kirchner K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 44-45

Dvořák, D. a kol. (2008): Zpráva z mykologické exkurze do NPR Salajka. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Holík, J. (2014): Dynamika přirozené obnovy dřevin v západních Karpatech se zaměřením na jedli bělokorou. Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Libor Hort.

Holub, J. (1983): Inventarizační průzkum lesnický NPR Salajka. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu v NPR Salajka. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu prováděném v roce 1974 v CHÚ ČSR. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kuthan, J. (1990): Mykoflóra SPR Salajka v Moravskoslezských Beskydech. In: Kuthan, J. a Kotlaba, E. (eds.), 1990: Výzkum a ochrana v přírodních rezervacích. Sborník referátů ČSVSM, Praha.

Maděra, P., Úradníček, L. (2000): Pomozte nám hledat největší stromy. - Lesnická práce 79/1, Kostelec nad Černými lesy.

Myslikovjan, T. (2009): Analýza radiálního růstu buku lesního (Fagus sylvatica L.) v Národní přírodní rezervaci Salajka. Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta přírodovědecká.

Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy.

Pavelka, J. (2005): Závěrečná zpráva z ornitologického inventarizačního průzkumu NPR Salajka. - Ms. depon in S CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Pavelka, J., Trezner J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Pecháček, P., Kolbel, M., Urban, P. (1997): Budúcnosť jedle v pralesoch východnej Európy. - Život. prostr., Vol. 31, No. 1, 1997. Ústav krajinnej ekológie SAV Bratislava

Petruš, J., Kalus, Č. (1999): Monitoring celkové atmosférické depozice na plochách bazalního monitoringu půd v chráněných územích. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Petřvalský, J. (1982): Inventarizační průzkum geologický NPR Salajka. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelářová, M. (2005): Botanický inventarizační průzkum NPR Salajka. - Ms. depon in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Průša, E. (1984): Die böhmischen und mährischen Urwälder. – In: Vegetace ČSSR, ser. A, 15: 1–580, ed. Academia, Praha.

Průša, E. (1985): Die böhmischen und mährischen Urwälder, ihre Struktur und Ökologie. ACADEMIA, Praha.

Průša, E. (1994): České a moravské pralesy - jejich struktura a ekologie. In: Kolektiv (1994): Sborník referátů z pracovního semináře Výzkum lesních rezervací. Český ústav ochrany přírody. Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně a VŠZ v Brně, FLD.

Průša, E. (1999): Trvale udržitelné obhospodařování lesů - III. – Lesnická práce, roč. 78, č. 4/1999, Kostelec nad Černými lesy.

Průša, E. (2001): Prognóza vývoje pralesovitých porostů v ČR. – Lesnická práce, roč. 80, č. 12/2001, Kostelec nad Černými lesy.

Schlaghamerský, J. (2008): Zpráva o výzkumu ve zvláště chráněných území v CHKO Beskydy v roce 2008. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sedláčková, M. (1983): Inventarizační průzkum botanický NPR Salajka. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sedláčková, M. (1985): Příspěvek k poznání vegetace státní přírodní rezervace Salajka (Bumbálka) v Moravskoslezských Beskydech. Čas. Slez. Muz., ser. A, 34: 65-74.

Tkadlec, V. (2009): Dynamika dřevinného patra NPR Salajka v letech 1974-2007 se zvláštním zřetelem k populaci Abies alba (Mill.). - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geo-biocenologie, vedoucí práce: Vrška, T.

Valasová, A. (2012): Jako ostrůvek v moři – Národní přírodní rezervace Salajka. - Zpravodaj Správy CHKO Beskydy 4/2012, s. 8-9.

Valchař (1976): Inventarizační průzkum zoologický NPR Salajka. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Vondrák, J. a kol. (2006): Lišejníky zaznamenané během 18. bryologicko-lichenologických dnů v Moravskoslezských Beskydech. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Wolfová, J. (2005): Mykofloristický inventarizační průzkum NPR Salajka. -  Ms. depon in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.


Aktualizováno 4. 2. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět