Základní údaje: Přírodní rezervaci Smrk tvoří vysokohorský smrkový les a smíšené porosty ve vrcholové a podhřebenové oblasti na prudkých jihovýchodních a severozápadních svazích izolovaného masívu Smrku (1276 m). Nachází se v nadmořské výšce 890 - 1276 m, v Radhošťské hornatině, asi 3,5 km jihozápadně od obce Ostravice. Katastrální území Čeladná, Ostravice I a II, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Rezervace byla vyhlášena v r. 1996. Evidenční kód ÚSOP: 1883. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 337,68 ha. Mapa. Předmět ochrany: Zbytky přirozených smrkových bučin s příměsí jedle bělokoré a javoru klenu se zachovanými dynamickými procesy probíhajícími v přirozených ekosystémech. Střídají se různé typy přírodních stanovišť od pramenišť po kamenité až balvanité sutě. Geologie, půdní poměry: Území je součástí flyšového pásma západních Karpat, spadá do oblasti mohutného vývoje vlastních godulských vrstev. Ploché temeno leží v nejvyšší úrovni beskydského zarovnání. Na prudkých severních a západních svazích probíhá intenzivní fluviální modelace terénu. Severní svahy jsou pokryty balvanitou sutí, místy charakteru kamenného moře, jižní hlinitějším pláštěm zvětralin. Na severní hraně temene vznikl výrazný 6 m vysoký mrazový srub. Na jižním svahu Smrku, mimo území rezervace, se nachází malá pseudokrasová puklinová jeskyně s úzkou chodbou dlouhou 6,5 m. Skeletovité hnědé lesní půdy přecházejí výše v podzoly. Květena: Hlavní dřevinou stromového patra je smrk ztepilý (Picea abies), místy s bukem lesním (Fagus sylvatica) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), jedle bělokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus) jsou jen ojedinělé, v okolí pramenišť roste olše lepkavá (Alnus glutinosa). Převažujícími porosty jsou třtinové smrčiny Calamagrostio villosae-Piceetum. Dominantním druhem bylinného patra je třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), doprovázená bikou lesní (Luzula sylvatica), sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea), věsenkou nachovou (Prenanthes purpurea), brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), šťavelem kyselým (Oxalis acetosella) a pstročkem dvoulistým (Maianthemum bifolium). Mezi vzácnější druhy horské květeny patří např. oměj tuhý moravský (Aconitum firnum subsp. moravicum), oměj pestrý (Aconitum variegatum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), podbělice alpská (Homogyne alpina) a kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Na skalních výchozech vzácně roste sleziník zelený (Asplenium viride). Fauna: Rozsáhlý lesní komplex odlehlého horského masívu poskytuje vhodné životní podmínky živočišným druhům náročným na klid. Doposud zde přežívá tetřev hlušec (Tetrao urogallus), hnízdí jeřábek lesní (Bonasa bonasia), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna šedá (Picus canus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), puštík obecný (Strix aluco), kos horský (Turdus torquatus), pěvuška modrá (Prunella modularis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Do horských lesů Smrku zalétají čáp černý (Ciconia nigra) a krkavec velký (Corvus corax). V posledních letech byl na území rezervace potvrzen vzácný puštík bělavý (Strix uralensis). Z drobných savců se vyskytuje např. silně ohrožená myšivka horská (Sicista betulina), která patří ke glaciálním reliktům. Oblast Smrku je trvalým biotopem vzácného rysa ostrovida (Lynx lynx) a přitahuje další velké šelmy, které do Beskyd přecházejí ze Slovenských hor. Několikrát zde byl zjištěn medvěd hnědý (Ursus arctos) a v lesích na jižním úpatí byly pozorovány stopy vlka (Canis lupus). Z běžné lovné zvěře se vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a zajíc polní (Lepus europaeus).
Lesnictví: Nejcennějšími složkami přírodní rezervace jsou zachovalé zbytky přirozených porostů ve věku asi 200 až 230 let blízké původním beskydským lesům jak svým druhovým složením, tak tloušťkově i výškově rozrůzněnou porostní výstavbou. Ponechávají se zde stojící souše, vývraty a zlomy, které jsou nezbytnou podmínkou pro přirozenou obnovu vysokohorského lesa. V přirozených částech porostů se zachoval vzácný horský ekotyp původního beskydského smrku, který vyniká velikostí a úzkou štíhlou korunou. Dalším porostním typem jsou uměle založené stejnověké smrčiny v podhřebenové části a kleč vysazená na hřebenu v místech bývalých pastvin. Severní úbočí Smrku pod hranicí PR bylo v 80. letech 20. století odlesněno po odumření velké části porostů oslabených imisemi a teplotním zvratem na sklonku roku 1978. Management, ohrožení: Většina lesních porostů byla v minulosti hospodářsky využívána a především v podhřebenové části došlo k výrazné změně druhové skladby. Vrcholové partie jsou dlouhodobě ovlivňovány exhaláty, mimo jiné z blízkých Třineckých železáren. Péče o území je zaměřena na posílení populací ustupujících druhů dřevin z přirozených skladeb s následnou ochranou proti zvěři. Rezervace je přístupná pouze po značených turistických cestách, hřebenovou partií přes vrchol Smrku prochází červeně značená trasa z Ostravice do Horní Čeladné a dále až na Radhošť. Na vrcholu se nachází pomníček Johna Lennona a Jana Palacha. Natura 2000: PR Smrk se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datla černého (Dryocopus martius), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.
|
||||||||||
