PR Travný potok

PR Travný potok (foto P. Chytil)

Základní údaje: Přírodní rezervace Travný potok se rozkládá v podhřebenové části masivu Travného (1203 m) v jižní části mísovitého závěru pramenišť Travného potoka. Leží v nadmořské výšce 800 až 1040 m v Lysohorské hornatině v Moravskoslezských Beskydech, asi 5 km jižně od středu obce Morávka. Katastrální území Morávka, okres Frýdek - Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v roce 1955, přehlášení v roce 2000. Evidenční kód ÚSOP: 448. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 18,6797 ha, ochranné pásmo 23,80 ha. Mapa.

Motiv ochrany: Posláním rezervace je ochrana smíšeného lesního porostu středních poloh Beskyd s přirozenou dřevinnou skladbou (bučina s javorem klenem, jedlí a smrkem) a strukturou na prudkém svahu v závěru Travného potoka, s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Území spadá do střední části vývoje vlastních godulských vrstev, geomorfologicky je značně členité s hluboce zaříznutým korytem Travného potoka. Svahy jsou rozřezány až 6 m hlubokými stržemi vyplněnými balvanitým materiálem. Vyvinuly se zde mělké hnědé lesní půdy až podzoly.

Květena: Porosty jsou řazeny k ochuzeným společenstvům květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion. Převažující dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), vtroušen je smrk ztepilý (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus), vzácná je již jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro je málo vyvinuté tvořené bezem červeným (Sambucus racemosa) a zmlazením dřevin. Bylinný podrost je druhově chudý a dosahuje nízké pokryvnosti. Rostou zde např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), čarovník alpský (Circaea alpina), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), mléčka zední (Mycelis muralis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozrazil horský (Veronica montana), svízel vonný (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) aj. Vyskytují se také druhy kyselejších stanovišť, např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant).

Přírodní rezervace Travný potok je také významnou mykologickou lokalitou. Byla zde nalezena vzácná a zákonem chráněná vřeckovýtrusá houba bolinka černohnědá (Camarops tubulina), i další vzácné druhy jako choroš Aporium caryae, tvrdohouba Hypoxylom macrosporum, hlíva ušatá (Pleurocybella porrigens) a šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora).

Fauna: Vzhledem k typu prostředí s velkým množstvím starých a suchých stromů se jedná o významný biotop bezobratlých živočichů a ptáků. Hnízdí zde například strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), krahujec obecný (Accipiter gentilis) a kos horský (Turdus torquatus). Byli zde pozorováni také čáp černý (Ciconia nigra), krkavec velký (Corvus corax) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryoctactes). Dutiny ve stromech obývá veverka obecná (Sciurus vulgaris) a plch lesní (Dryomys nitedula).

Lesnictví: Jádrové území tvoří smíšený vertikálně a horizontálně rozrůzněný smrkobukový porost s vtroušenou jedlí, javorem klenem, smrkem a jeřábem s velkým množstvím vývratů a zlomů v různém stupni rozkladu. Zmlazují zde všechny uvedené druhy dřevin s převahou buku.

Management, ohrožení: Vegetace v okolí Travného potoka byla ovlivněna od 16. století valašskou kolonizací. Lesy byly po dvě následující století využívány převážně k pastvě. Po roku 1897 byly zpracovány jednoduché hospodářské plány, lesní hospodářský plán v roce 1941 uvažoval s likvidací přestárlých porostů. V 50. letech 20. století byla na základě typologického průzkumu profesora Zlatníka vyhlášena státní přírodní rezervace. Od 70. let zesílily těžební zásahy v okolí rezervace. Z původně navrženého ochranného pásma se holosečí vytěžily velké plochy lesa jako reakce na poškození exhalacemi. Zbytky přirozených porostů s horským smrkem, tvořící jádro rezervace, se dochovaly především díky nepřístupnosti terénu. Nyní jsou zásahy v území soustředěny především na podporu přirozeného zmlazení lesních porostů a jejich ochranu před okusem spárkatou zvěří. V sedmdesátých letech 20. stol. bylo území intenzivně využíváno jako lovecký revír, což připomínají zbytky rozpadlé lovecké chaty. V blízkosti přírodní rezervace prochází zeleně značená turistická trasa z Morávky přes rozcestí Travný na Visalaje.

Historie: Ještě před vyhlášením rezervace v roce 1938 došlo ke znatelnému zásahu do jádrového území založením pokusné plochy o výměře 1,44 ha. Jejím účelem bylo zkoumání růstu smrku různého původu. Tato plocha byla z pozorování vyloučena v roce 1957 po rozvrácení opakovanými polomy. Původní vyhlášení PR Travný bylo provedeno výnosem MK č. 18.127/55. Přehlášením v roce 2000 došlo ke zvětšení výměry rezervace o 2 ha na konečných 18, 6797 ha. Dále došlo k rozšíření ochranného pásma na celkovou výměru 23,80 ha.