Přírodní rezervace Travný potok

Přírodní rezervace Travný potok (29. 10. 2004)

Přírodní rezervace Travný potok (29. 10. 2004)

Základní údaje: Přírodní rezervace Travný potok představuje smíšené lesní porosty v podhřebenové části masivu Travného (1203 m n. m.) v Moravskoslezských Beskydech. Nachází se v Lysohorské hornatině, v jižní části mísovitého závěru prameniště Travného potoka, v nadmořské výšce 800 až 1040 m n. m., asi 1 km JV od vrcholu Travného a 4 km jižně od středu obce Morávka. Katastrální území Morávka, okres Frýdek - Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v roce 1955, přehlášeno vyhláškou Správy CHKO Beskydy č. 1/2000 ze dne 8. 12. 2000. Evidenční kód ÚSOP: 448. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 18,6797 ha, ochranné pásmo 25,2118 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Posláním rezervace je ochrana smíšeného lesního porostu středních poloh Beskyd s přirozenou dřevinnou skladbou (bučina s javorem klenem, jedlí a smrkem) a strukturou na prudkém svahu v závěru Travného potoka a zajištění nerušených přírodních procesů pro lesní společenstva s ohroženými rostlinnými a živočišnými druhy.

Přírodní rezervace Travný potok (29. 10. 2004)   Přírodní rezervace Travný potok (29. 10. 2004)

PR Travný potok (29. 10. 2004)

 

PR Travný potok (29. 10. 2004)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského vývoje slezské jednotky ve flyšovém pásmu Vnějších Západních Karpat. Větší část území je tvořena sedimenty středních vrstev godulských (cenoman), které jsou charakteristické hrubě rytmickým flyšem. Převažují zde lavice zelenavě šedých, hrubě zrnitých glaukonitických pískovců nad tenkými polohami tmavě šedých jílovců. Menší část pak zaujímá přechodný svrchní - střední oddíl godulských vrstev s drobně rytmickým flyšem. Území je geomorfologicky značně členité, s hluboce zaříznutým korytem Travného potoka. Svahy jsou rozřezány až 6 m hlubokými stržemi, v jižní a střední části území jsou pokryty suťovým balvanitým pláštěm. Vyvinuly se zde mělké hnědé lesní půdy až podzoly.

Flóra a vegetace: Porosty jsou řazeny k ochuzeným společenstvům květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion. Převažující dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), vtroušen je smrk ztepilý (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Mohutný exemplář klenu se nachází při jihozápadní hranici. Vzácnější je již jedle bělokorá (Abies alba), soustředěná ve výše položených částech rezervace, kde je vitální a velmi dobře zmlazuje. Při severním okraji území roste několik starších jedinců jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Keřové patro většinou chybí nebo je málo vyvinuté, tvořené přirozeným zmlazením dřevin, ojediněle i bezem červeným (Sambucus racemosa).

Osladič obecný (Polypodium vulgare), přírodní rezervace Travný potok (29. 10. 2004)

Osladič obecný (Polypodium vulgare),
PR Travný potok (29. 10. 2004)

Bylinný podrost je druhově chudý a dosahuje nízké pokryvnosti. Rostou zde např. kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), osladič obecný (Polypodium vulgare), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), čarovník alpský (Circaea alpina), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), dymnivka dutá (Corydalis cava), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), vrbina penízkovitá (Lysimachia nummularia), čistec lesní (Stachys sylvatica), pitulník horský (Galeobdolon montanum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), mléčka zední (Mycelis muralis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), rozrazil horský (Veronica montana), svízel vonný (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Především ve vyšších partiích se vyskytují také druhy kyselejších stanovišť, např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant).

Přírodní rezervace Travný potok je také významnou mykologickou lokalitou. Byla zde nalezena vzácná a zákonem chráněná vřeckovýtrusá houba bolinka černohnědá (Camarops tubulina). K dalším vzácným druhům patří např. pórovka šedá (Elmerina caryae), tvrdohouba Hypoxylon macrosporum, hlíva ušatá (Pleurocybella porrigens), šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora) a korálovec jedlový (Hericium flagellum).

Mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium)   Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)

Mokrýš střídavolistý
(Chrysosplenium alternifolium)

 

Vraní oko čtyřlisté
(Paris quadrifolia)

Fauna: Mezi běžné druhy obojživelníků patří skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). V kalužích a ve vyjetých kolejích na nezpevněných lesních cestách se vyskytuje a rozmnožuje kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), v prameništi Travného potoka také mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z plazů žije na území rezervace ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš východní (Anguis colchica) a užovka obojková (Natrix natrix).

Vzhledem k typu prostředí s velkým množstvím starých, suchých a doupných stromů se jedná o významný biotop četných druhů ptáků. Mezi běžnější patří např. sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), sýkora uhelníček (Parus ater), sýkora parukářka (Parus cristatus), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), červenka obecná (Erithacus rubecula), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), králíček obecný (Regulus regulus), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), sojka obecná (Garrulus glandarius), strakapoud velký (Dendrocopos major), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo) a puštík obecný (Strix aluco).

Ze vzácných druhů se pravidelně vyskytuje jeřábek lesní (Bonasa bonasia), pouze nepravidelné a ojedinělé hnízdění bylo zaznamenáno u strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), puštíka bělavého (Strix uralensis), sýce rousného (Aegolius funereus) a krahujce obecného (Accipiter nisus). Dále byl pozorován kos horský (Turdus torquatus), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), krkavec velký (Corvus corax) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). V blízkosti rezervace hnízdívá také čáp černý (Ciconia nigra).

Jedním z nejvzácnějších druhů ptáků v oblasti Travného je tetřev hlušec (Tetrao urogallus), který byl několikrát pozorován i na území rezervace a v jejím blízkém okolí. Populaci tohoto kriticky ohroženého druhu je možné podpořit a posílit také vypouštěním ptáků odchovaných v zajetí. Koncem roku 2015 otevřely Lesy ČR, s. p. (Lesní správa Frýdek – Místek) novou odchovnu tetřevů, která se nachází pouhé 2 km západně od PR Travný potok v údolí Mohelnice na Řepčonce. Objekty odchovny jsou jedním z výstupů projektu „Zlepšování biotopu a výstavba odchovny pro tetřeva hlušce“ v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Základní chovné hejno karpatského původu (osm slepic a čtyři kohouti) pochází z úspěšné odchovny polských státních lesů ve Wisle. Nedílnou součástí projektu je také realizace opatření na zlepšení tetřevích biotopů v CHKO Beskydy na ploše asi 340 ha.

Přírodní rezervace Travný potok (foto P. Chytil)

Přírodní rezervace Travný potok (foto P. Chytil)

Dutiny ve stromech obývá veverka obecná (Sciurus vulgaris) a plch lesní (Dryomys nitedula), z dalších druhů hlodavců zde žije např. plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a myšice lesní (Apodemus flavicollis). Z běžné lovné zvěře se vyskytuje srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa). Typickými druhy šelem žijících v rezervaci a v okolních lesích jsou liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes) a lasice kolčava (Mustela nivalis). Oblast Travného je součástí trvalého biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx), který se zde pravidelně rozmnožuje. Několikrát zde byly nalezeny také pobytové znaky medvěda hnědého (Ursus arctos), vlk obecný (Canis lupus) se v posledních letech objevuje na Travném spíše jednotlivě a nepravidelně.

Lesnictví: Jádrové území tvoří smíšený vertikálně i horizontálně rozrůzněný pralesovitý porost s velkým množstvím vývratů a zlomů v různém stupni rozkladu, který zahrnuje asi 75 % rozlohy. Horní patro je tvořeno především bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies), zejména v západní části je přimísena jedle bělokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Zmlazují zde všechny uvedené druhy dřevin s převahou buku. Pod Travným v údolí Mohelnice obhospodařují Lesy ČR, s. p. Semenný sad Řepčonka, který je účelovou výsadbou roubovanců jilmu horského a javoru klenu. Roubovanci klenu pocházejí mimo jiné také z mateřského stromu v přírodní rezervaci Travný potok.

Management, ohrožení: Vegetace v okolí Travného potoka byla ovlivněna od 16. století valašskou kolonizací. Lesy byly po dvě následující století využívány převážně k pastvě. Po roku 1897 byly zpracovány jednoduché hospodářské plány, lesní hospodářský plán v roce 1941 uvažoval s likvidací přestárlých porostů. V 50. letech 20. století byla na základě typologického průzkumu profesora Zlatníka vyhlášena státní přírodní rezervace. Od 70. let zesílily těžební zásahy v okolí rezervace. Z původně navrženého ochranného pásma se holosečí vytěžily velké plochy lesa jako reakce na poškození exhalacemi. Zbytky přirozených porostů s horským smrkem, tvořící jádro rezervace, se dochovaly především díky nepřístupnosti terénu. Nyní jsou zásahy v území soustředěny především na podporu přirozeného zmlazení porostů a jejich ochranu před okusem spárkatou zvěří. V sedmdesátých letech 20. stol. bylo území intenzivně využíváno jako lovecký revír, což připomínají zbytky rozpadlé lovecké chaty. V blízkosti přírodní rezervace prochází zeleně značená turistická trasa z Morávky přes rozcestí Travný na Visalaje.

Historie ochrany: Ještě před vyhlášením rezervace, v roce 1938, došlo ke znatelnému zásahu do jádrového území založením pokusné plochy o výměře 1,44 ha. Jejím účelem bylo zkoumání růstu smrku různého původu. Tato plocha byla z pozorování vyloučena v roce 1957 po rozvrácení opakovanými polomy. Původní vyhlášení PR Travný potok bylo provedeno v roce 1955 výnosem MK č. 18.127/55. Přehlášením v roce 2000 došlo ke zvětšení výměry rezervace o 2 ha na konečných 18,6797 ha, bylo také rozšířeno ochranné pásmo.

Masiv Travného s přírodní rezervací Travný potok, pohled od Polomky (27. 5. 2005)

Masiv Travného s přírodní rezervací Travný potok,
pohled od Polomky (29. 10. 2004)

Natura 2000: Přírodní rezervace Travný potok je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Je také v překryvu s Ptačí oblastí Beskydy (kód CZ0811022), jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datla černého (Dryocopus martius), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Rezervace se nachází v jedné z vymezených jádrových oblastí pro tetřeva: Travný – Malý Travný.


Literatura:

Rezervační kniha PR Travný potok. Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, AOPK ČR.

Bartošová, D. (2000): Inventarizační průzkum Zoologie (PR Travný potok). Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jůzová, B., Krupa, M. (2006): Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v Ptačí oblasti Beskydy. Studie, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kohout, M. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o rezervace východní části Beskydského regionu. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Kotlaba, F. (1987): Inventarizační průzkum Mykologie (Travný potok). Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2003): Inventarizační ornitologický průzkum v území PR Travný potok. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Kunc, L. & Bartošová, D. (2005): Patří velké šelmy do Beskyd? In: Živa 1/2005: 37-40.

Lička, D. (1999): Hodnocení stavu lesního ekosystému (PR Travný potok). Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Mácha, S. (1985): Zpráva o výsledku malakozoologického výzkumu na území CHKO Beskydy. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Myslikovjan, T., Valasová, A., Martinát, O. & Trnčík, P. (2010): Plán péče o Přírodní rezervaci Travný potok na období 2011 - 2020. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Šmejkalová, A. (2009): Geografický průzkum areálu rozšíření hořce tolitového v SZ části Beskyd. Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D

Vrána, J. (1983): Státní přírodní rezervace Travný potok. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. Ms., depon. AOPK ČR, Praha.

Weissmannová, H a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


Aktualizováno 7. 3. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět