Základní údaje: Přírodní rezervaci V Podolánkách tvoří podmáčená smrčina na rašeliništi, která zaujímá k jihu mírně ukloněný náplavový kužel na pravém břehu Čeladenky v pramenné oblasti široce rozevřeného horního uzávěru údolí. Leží v nadmořské výšce 630 až 700 m, asi 9 km jižně od obce Čeladná v Radhošťské hornatině. Katastrální území Čeladná, osada Podolánky, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v roce 1955. Evidenční kód ÚSOP: 485. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 32,06 ha. Mapa. Motiv ochrany: Ukázka podmáčených smrčin s roztroušenými přechodovými rašeliništi doprovázenými vzácným bylinným podrostem. V soustavě Natura 2000 mají rašelinné smrčiny statut prioritního stanoviště. Geologie, půdní poměry: Geologicky náleží území k centrální oblasti vývoje vlastních godulských vrstev slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Celá plocha chráněného území je překryta kdysi odvodňovanou, silně podmáčenou mohutnou vrstvou čtvrtohorních svahových hlín. V horní části převládají hluboké hnědé lesní půdy, na většině plochy pak podmáčené pseudogleje až rašelinné gleje. Květena: Poměrně velkou část rezervace zaujímají druhotné kulturní smrkové lesy. V okolí podmáčených ploch jsou vyvinuta společenstva podmáčených rohozcových smrčin (Mastigobryo-Piceetum). Jejich vývoj je podmíněn vysokou hladinou podzemní vody a jejím zpomaleným odtokem. Stromové patro je tvořeno téměř výlučně smrkem ztepilým (Picea excelsa), místy doplněným olší šedou (Alnus incana), olší lepkavou (Alnus glutinosa), břízou bělokorou (Betula pendula) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Chudé bylinné patro tvoří sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum). Mechové patro je bohatě vyvinuto, převažují rašeliníky (Sphagnum sp. div.) a ploníky (Polytrichum sp. div.). Na sušších světlejších stanovištích rostou kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a bika lesní (Luzula sylvatica). Maloplošně a jen zlomkovitě se zachovala společenstva blízká rašelinným smrčinám (Sphagno-Piceetum) s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a brusnicí brusinkou (Rhodococcum vitis-idaea). V bylinném patře lze dále nalézt např. violku bahenní (Viola palustris), škardu bahenní (Crepis paludosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), plavuň pučivou (Lycopodium annotinum), vranec jedlový (Huperzia selago), ostřici ježatou (Carex echinata), ostřici obecnou (Carex nigra), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a přesličku lesní (Equisetum sylvaticum). Fauna: Z obojživelníků je poměrně hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů zde žije slepýš křehký (Anguius fragilis) a zmije obecná (Vipera berus). Pravidelně hnízdí například jestřáb lesní (Accipiter gentilis), sýček obecný (Athene noctua), strakapoud malý (Dendrocopos minor), datel černý (Dryocopus martius), zalétá sem čáp černý (Ciconia nigra), kos horský (Turdus torquatus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) aj. V minulosti byli hojní tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Tetrastes bonasia). Vzhledem k velkému turistickému ruchu v těsném okolí rezervace je jejich současný výskyt nepravděpodobný. Lesnictví: Jádrové území rezervace tvoří smrková kmenovina s ojediněle vtroušeným bukem a jedlí. Je zde možné sledovat pro podmáčená stanoviště obvyklou obnovu na padlých kmenech a vyvýšených místech. Stabilita porostů je ovlivňována zejména větrem, což se projevilo zejména v létě r. 1999, kdy došlo k soustředěnému polomu na ploše asi 1 ha. Na porosty ve stáří kolem 160 let navazují uměle založené smrkové tyčoviny - kmenoviny, které jsou postupně prořeďovány působením abiotických i biotických vlivů (vítr, námraza, zvěř, kůrovec, dřevokazné houby). Management, ohrožení: V minulosti byly rašelinné ekosystémy nevhodně ovlivněny soustavou odvodňovacích struh a druhotným zalesněním smrkem. Je nutné zachovat existující vodní režim v rezervaci a podporovat přirozenou obnovu dřevin. Ochranářské zásahy směřují k rozvolnění uměle vysázených hustých smrkových porostů především v okolí nejvíce podmáčených ploch. Území je přístupné pouze po značených turistických cestách, které je lemují téměř ze všech stran. Nad severním okrajem rezervace leží osada Podolánky, kde se nacházejí především rekreační zařízení a horský hotel Srdce Beskyd, které jsou snadno dostupné po místní komunikaci z obce Čeladná. Lokalita je značně zatížena zvýšeným turistickým ruchem, zejména její silně podmáčená část je především v letních a podzimních měsících poškozována množstvím návštěvníků. Nad loukou, která navazuje na přírodní rezervaci, leží otevřené hnojiště, odkud hrozí přísun dusíkatých látek. |
