Přírodní památka Velký Kámen

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Velký kámen představuje významný geomorfologický útvar – skalní sesuv – ukázku odlučné oblasti hluboké svahové deformace v Moravskoslezských Beskydech. Přírodní památka se nachází ve Veřovických vrších (Hodslavický Javorník), v západní části Radhošťské hornatiny, na severozápadním úbočí Velkého Javorníka (917,7 m n. m.), nad lesní svážnicí v nadmořské výšce 630 až 750 m n. m., asi 600 m SZ od vrcholu Velkého Javorníka (přibližně 200 výškových metrů pod vrcholem) a 1,5 km JV od Veřovic (železniční stanice). Katastrální území Veřovice, okres Nový Jičín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 3. 8. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2061. Kategorie IUCN: III – přírodní památka. Celková rozloha 3,6467 ha. Mapy.cz.

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)   Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

 

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Mechanoglyfy na vrstevní ploše glaukonitických pískovců, přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Mechanoglyfy na vrstevní ploše glaukonitických pískovců,
přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Předmět ochrany: Cenný geomorfologický útvar - rozsáhlý výchoz pískovcových godulských vrstev značně rozrušený erozní činností a přírodě blízký lesní porost s vysokou biodiverzitou vázaný na toto stanoviště.

Lavice pískovců středních vrstev godulských, přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

 Lavice pískovců středních vrstev godulských,
přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského vývoje slezské jednotky ve flyšovém pásmu Vnějších Západních Karpat. Území leží na okraji výskytu středních vrstev godulských (cenoman) charakteristických hrubě rytmickým flyšem. Převažují zde lavice zelenavě šedých, hrubě zrnitých glaukonitických pískovců o mocnosti 15 až 50 cm nad tenkými polohami tmavě šedých jílovců, na vrstevních plochách jsou četné mechanoglyfy. Níže po svahu, těsně pod okrajem chráněného území, se nachází hranice mezi rigidními středními godulskými vrstvami a málo odolnými jílovci spodních (pestrých) vrstev godulských. Tato skutečnost má zásadní význam pro geomorfologický vývoj samotné přírodní památky. Na podloží se vyvinuly hnědé lesní půdy.

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Geomorfologie: Území přírodní památky Velký kámen se vyznačuje velmi strmými svahy se středním sklonem 29 °, ve skalnaté části pak sklon přesahuje 60 °. V horní části chráněného území se nachází asi 270 m dlouhá odlučná oblast skalního sesuvu protažená ve směru JZ-SV. Ta se při východní hranici PP náhle stáčí k SZ a tvoří zde kratší větev dlouhou asi 100 m. Výška delší větve kolísá od 5 do 30 m, nacházejí se zde četné skalní výchozy s výškou do 5 m. Lavice pískovců středních vrstev godulských vystupujících na odlučné stěně mají sklon vrstev k JJZ, vyznačují se malým úklonem.

Odlučná oblast skalního sesuvu, přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Odlučná oblast skalního sesuvu,
Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Významným prvkem reliéfu souvisejícím se skalní stěnou je suťový osyp, který tvoří téměř souvislý lem pod odlučnou oblastí. Druhou morfologickou zónou v PP Velký kámen je soustava pokleslých a rotovaných bloků (velikost balvanů až 3 m), navzájem oddělených několika výraznými protáhlými sníženinami směru JZ-SV. V této zóně lze předpokládat výskyt puklinových a suťových jeskyní. Poslední morfologická zóna se nachází při dolní hranici přírodní památky, odkud pokračuje až k úpatí Velkého Javorníka do nadmořské výšky cca 500 m n. m. Tato část je vlastní akumulační zóna (jazyk) sesuvu.

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)   Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

 

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Flóra a vegetace: V lesní vegetaci převažují společenstva suťových lesů svazu Tilio-Acerion, pouze v JV části přírodní památky se nacházejí také acidofilní bučiny asociace Luzulo-fagetum. Stromové patro je tvořeno bukem lesním (Fagus sylvatica) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), méně častý je javor mléč (Acer platanoides), jilm horský (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa srdčitá (Tilia cordata), v příměsi smrk ztepilý (Picea abies), vzácně se vyskytuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a dříve hojnější jedle bělokorá (Abies alba), tis červený (Taxus baccata) pochází z výsadby. Poměrně dobře je vyvinuto keřové patro s lískou obecnou (Corylus avellana), zimolezem černým (Lonicera nigra), bezem červeným (Sambucus racemosa) a meruzalkou srstkou (Ribes uva-crispa). Méně častý je lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a růže převislá (Rosa pendulina).

Osladič obecný (Polypodium vulgare), přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Osladič obecný (Polypodium vulgare),
přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Bylinné patro tvoří mozaika druhů, jako jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), čistec alpínský (Stachys alpina), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), udatna lesní (Aruncus vulgaris), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana) a pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina). Po celém území přírodní památky se roztroušeně vyskytují např. kakost smrdutý (Geranium robertianum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice hajní (Poa nemoralis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), pouze jednotlivě hnilák smrkový (Monotropa hypopitys).

Přírodní památka Velký Kámen (foto Fr. Jaskula)

Přírodní památka Velký Kámen (foto Fr. Jaskula)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)   Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

 

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Na skalních výchozech je hojný osladič obecný (Polypodium vulgare), v suťovém lese se roztroušeně vyskytuje oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum) a kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), vzácně také pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). Ze vstavačovitých byl na lokalitě nalezen vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), především v ochranném pásmu roste lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Množství odumřelé dřevní hmoty hostí řadu dřevokazných hub.

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Fauna: Vzhledem k malé výměře území a okolním smrkovým monokulturám se zde vyskytují především nenáročnější druhy živočichů. Z obojživelníků je uváděn mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), osluněné skalky obývá zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Na starší lesní porosty jsou vázáni datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), krkavec velký (Corvus corax), žluna zelená (Picus viridis), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kos horský (Turdus torquatus), pěvuška modrá (Prunella modularis) a drobní savci, jako např. plch velký (Glis glis) a všude ubývající veverka obecná (Sciurus vulgaris). Z velkých savců se v oblasti Velkého Javorníku vyskytuje srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa).

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)   Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

 

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Lesnictví: Lesní porosty náleží do 5. lesního vegetačního stupně. Z lesních typů jsou na prudkém balvanitém svahu nejvíce rozšířené klenová bučina (5A) a suťová javořina (5J), které přecházejí na mírnějších sklonech ve svahovou jedlovou bučinu (5F), v malém rozsahu pak v bohatou jedlovou bučinu (5B). Porost, přestože byl v minulosti hospodářsky využíván, má v současné době charakter víceetážového přirozeného lesa. Uváděné stáří horního patra je přes 195 let (vztaženo k r. 2017) a v oblasti Velkého Javorníka se jedná o jeden z nejstarších přírodě blízkých lesů.

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Management, ohrožení: Od doby vyhlášení v roce 1999 se v přírodní památce lesnicky nehospodaří, neprovádějí se ani nahodilé těžby. Lesní porosty v masivu Velkého Javorníka, podobně jako v jiných částech Beskyd, negativně ovlivňují vysoké stavy spárkaté zvěře. Závažné jsou především škody způsobené jelení a srnčí zvěří na přirozeném zmlazení málo zastoupených dřevin a jedle.

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Hlavním posláním PP Velký kámen je ochrana cenného geomorfologického útvaru, který bude ponechán samovolnému vývoji. Zvýšenou péči je třeba věnovat ochraně přirozeného zmlazení jedle, jilmu, jasanu a klenu ve spodním patře. Budou zde ponechány všechny vývraty, zlomy a souše (bezzásahový režim) s výjimkou stromů spadlých na odvozní cestu u západního okraje území. Přírodní památka leží mimo značené turistické cesty a cyklostezky, příležitostně ji navštěvují houbaři a zbloudilí cyklisté.

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)   Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

 

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Natura 2000: Přírodní památka Velký Kámen je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Zároveň je také v přesahu s Ptačí oblastí Beskydy, jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Přírodní památka Velký Kámen (30. 10. 2005)

Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-


Literatura:

Rezervační kniha PP Velký Kámen. - Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Frühbauerová, O., Sedláčková, M. & Otáhal, I. (2007): Doteky přírody - geologie, botanika, zoologie. Katalog k expozici, Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy.

Pánek, T. (2006): Inventarizační průzkum PP Velký kámen z oboru geologie a geomorfologie. Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelář, P. a kol. (2003): Plán péče o Přírodní památku Velký kámen na období 2004 – 2013. - Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelář, P., Valasová, A., Müller, J. a kol. (2013): Plán péče o Přírodní památku Velký kámen na období 2014 – 2023. - Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Sedláčková, M. (1974): K charakteristice bukových lesů chráněné krajinné oblasti Beskyd v okrese Nový Jičín. Vlastiv. Sborn. Okr. Nový Jičín, 14: 65-69.

Tomanová, D. (2000): Zvláště chráněná území okresu Nový Jičín. Okresní úřad Nový Jičín.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 26.

Žaloudík, V. (1984): Historie lesů LZ Frenštát pod Radhoštěm. Lesprojekt Brandýs nad Labem, Pobočka Frýdek – Místek.


Aktualizováno 17. 3. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět