Přírodní rezervace Velký Polom

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 8. 2009)

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 8. 2009)

Základní údaje: Přírodní rezervace Velký Polom přestavuje zachovalé zbytky přirozených lesních porostů ve vysokých horských polohách. Zaujímá severní svahy nejvyšší kóty hraničního hřebene Moravskoslezských Beskyd, Velkého Polomu (1067 m n. m.), rozdělené bočním hřbetem, napojujícím severní rozsochu Úplazu a Menšího vrchu na pramenné kotle potoků Jelitov a Úplaz na západě a Jestřábského potoka na východě. Na hraně svahu jsou skalní mrazové sruby. Rezervace se nachází v JV části Lysohorské hornatiny (okrsek Zadní hory) v nadmořské výšce 860 až 1067 m n. m., asi 2,9 km jihovýchodně od obce Horní Lomná (kostel). Katastrální území Dolní a Horní Lomná, část ochranného pásma také Mosty u Jablunkova, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v roce 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2060. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra PR 73,6656 ha, výměra ochranného pásma 15,3095 ha. Mapy.cz.

PR Velký Polom (26. 10. 2006)   PR Velký Polom (26. 10. 2006)

PR Velký Polom (26. 10. 2006)

 

PR Velký Polom (26. 10. 2006)

Předmět ochrany: Posláním rezervace je ochrana zbytků přirozených smrkobukových porostů s příměsí jedle bělokoré a javoru klenu na severním úbočí Velkého Polomu (1067 m n. m.), na rozmanitých půdních stanovištích s četnými prameništi ve vysokých polohách Moravskoslezských Beskyd před činnostmi, které by mohly negativně ovlivňovat přirozené procesy v ekosystému.

Mrazový srub pod vrcholem Velkého Polomu (26. 10. 2006)

Mrazový srub pod vrcholem Velkého Polomu (26. 10. 2006)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského vývoje slezské jednotky ve flyšovém pásmu Vnějších Západních Karpat. Území přírodní rezervace leží v oblasti výskytu sedimentů istebňanského souvrství, převažují zde vrstvy s hrubě rytmickým až divokým flyšem s arkózovými, křemennými a drobovými pískovci a slepenci (svrchní senon). Nacházejí se zde i pruhy istebňanských vrstev drobně rytmického flyše až subflyše s černošedými nevápnitými jílovci (paleocén – svrchní senon). Tyto vrstvy jsou překryty kvartérními kamenitohlinitými až kamenitými deluvii. Půdy jsou zde hlinité a písčitohlinité, místy jílovitohlinité, v půdním pokryvu převládají kambizemě, na prameništích doplněné horským podzolem.

Flóra a vegetace: Střídání různých typů biotopů, od četných pramenišť po kamenitá až balvanitá stanoviště, se odráží v rozmanitosti životních podmínek, které jsou předpokladem výskytu řady rostlinných a živočišných druhů. Lesní vegetaci tvoří mozaika nevyhraněných a druhotných společenstev. V celé jižní polovině přírodní rezervace, tedy v oblasti hřebenové, se nachází vegetace blízká horské třtinové smrčině svazu Piceion excelsae, která směrem k severu přechází v nižších polohách v acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion. Hlavními dřevinami jsou smrk ztepilý (Picea abies) a buk lesní (Fagus sylvatica), hojný je také jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), poměrně málo jsou zastoupeny další dřeviny, zvláště jedle bělokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus).

PR Velký Polom (26. 10. 2006)   PR Velký Polom (26. 10. 2006)

PR Velký Polom (26. 10. 2006)

 

PR Velký Polom (26. 10. 2006)

V podrostu převažují horské a acidofilní druhy, roste zde několik druhů kapradin a plavuní, například kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), papratka horská (Athyrium distentifolium) a pérnatec horský (Lastrea limbosperma), ojediněle také žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a na balvanité suti kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Místy je hojná plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), jen vzácně se objevuje vranec jedlový (Huperzia selago). Ve smrčinách je dominantním druhem brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), kterou doprovází např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), podbělice alpská (Homogyne alpina), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a čípek objímavý (Streptopus amplexifolius). V bučinách se dále vyskytují např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), karpatský endemit kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a svízel vonný (Galium odoratum).

Bika lesní (Luzula sylvatica), PR Velký Polom (26. 10. 2006)

Bika lesní (Luzula sylvatica),
PR Velký Polom (26. 10. 2006)

Na lesních prameništích, v jejich okolí a podél potoků je místy hojný kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), devětsil bílý (Petasites albus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), roztroušeně se vyskytují mléčivec horský (Cicerbita alpina), oměj pestrý (Aconitum variegatum), čarovník alpský (Circaea alpina), starček potoční (Tephroseris crispa), prvosenka vyšší (Primula elatior), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), ojediněle také kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album ssp. lobelianum), udatna lesní (Aruncus vulgaris) a v Moravskoslezských Beskydech vzácná violka dvoukvětá (Viola biflora).

Žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium)   Starček potoční (Tephroseris crispa)

 Žluťucha orlíčkolistá
(Thalictrum aquilegiifolium)

 

Starček potoční
(Tephroseris crispa)

Na prudkém odtěženém svahu v západní části území roste pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a vzácně pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). Ze vstavačovitých byl zaznamenán ojedinělý výskyt kruštíku širolistého (Epipactis helleborine) a pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea) - na okraji lesa a lesní cesty v severozápadní části rezervace.

Mechy v přírodní rezervaci Velký Polom (26. 8. 2009)

Mechy v přírodní rezervaci Velký Polom (26. 8. 2009)

V přírodní rezervaci Velký Polom bylo dosud zaznamenáno 99 druhů mechorostů (69 mechů a 30 játrovek), což je nadprůměrný počet vypovídající o zachovalosti území, pestrosti stanovišť a substrátů. Z epifytických druhů se vyskytují např. játrovky kovanec plochý (Frullania dilatata), kroknice vidličnatá (Metzgeria furcata) a struhatka zploštělá (Radula complanata), z mechů bělozubka ocáskovitá (Leucodon sciuroides), prstenatka plazivá (Platygyrium repens) a prostozubka niťovitá (Pterigynandrum filiforme). K nejzajímavějším epixylickým druhům (rostoucím na tlejícím dřevě) patří játrovky trsenka hladká (Jungermannia leiantha), štětkovec mnohodílný (Riccardia multifida), křižítka zaříznutá (Lophozia incisa) a pařezovec křivolistý (Nowellia curvifolia). Časté jsou zde také epixylické mechy, jsou však zastoupeny pouze běžnějšími druhy.

Podbělice alpská (Homogyne alpina)   Mechy v přírodní rezervaci Velký Polom (26. 8. 2009)

Podbělice alpská (Homogyne alpina)

 

Mechy v PR Velký Polom (26. 8. 2009)

Na zastíněných balvanech a kamenech nacházejících se porůznu v rezervaci a také na vrcholových skalkách Velkého Polomu se vyskytují četné druhy epilitických mechorostů. Játrovky zastupuje např. polanka drobná (Anastrophyllum minutum), kryjnice Meylanova (Calypogeia integristipula) a drobnička Starkeova (Cephaloziella divaricata). Ze zajímavých druhů mechů tyto substráty osídlují např. hřebenitka měkkounká (Ctenidium molluscum), psízubec mnohoplodý (Cynodontium polycarpon), různolístek nestejnokřídlý (Heterocladium heteropterum) a děrkavka Hartmanova (Grimmia hartmanii). Na zastíněných kamenech v ostřikových zónách podél lesních potoků se vyskytují zajímavé mechy krondlovka drobná (Fissidens pusillus), zoubkočepka jehlovitá (Racomitrium aciculare) a vlasoústka tenkozobá (Trichostomum tenuirostre).

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 8. 2009)

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 8. 2009)

Bohatě vyvinuté populace zde vytvářejí terestrické druhy mechorostů, zastoupené převážně běžnými lesními a horskými druhy. K významnějším patří pouze mech baňatka Starkeova (Brachythecium starkei). Na březích potoků a kolem pramenišť rostou játrovky křehutka obecná bledá (Chiloscyphus polyanthos var. pallescens), nitkovec vlasovitý (Blepharostoma trichophyllum), pobřežnice obecná (Pellia epiphylla), pobřežnice Neesova (Pellia neesiana) či kýlnatka zvlněná (Scapania undulata), z mechů se hojně vyskytují prutník hvězdovitý (Bryum pseudotriquetrum), klanozubka bahenní (Dichodontium palustre), klanozubka prosvítavá (Dichodontium pellucidum), rašeliník kostrbatý (Sphagnum squarrosum) a rašeliník Girgensohnův (Sphagnum girgensohnii).

Rašeliník (Sphagnum sp.), PR Velký Polom (26. 10. 2006)

Rašeliník (Sphagnum sp.),
PR Velký Polom (26. 10. 2006)

Fauna: Přírodní rezervace Velký Polom představuje z faunistického hlediska typickou, středně bohatou lokalitu jehličnatých lesů s fragmenty starších listnatých porostů, které jsou obohaceny četnými prameništi. Z brouků se vyskytuje lokálně na prameništích a v okolí vodních toků evropsky významný druh střevlík hrbolatý (Carabus variolosus). Dále byly zjištěny karpatské druhy jako např. nosatec Donus velutinus, střevlíčci Pterostichus foveolatus, Pterostichus pilosus a Trechus latus. Ve fragmentech starých bučin žijí saproxylické druhy, např. lesknáček Cyllodes ater a Coxelus pictus – běžnější zástupce čeledi Zopheridae.

PR Velký Polom (26. 10. 2006)   PR Velký Polom (26. 10. 2006)

PR Velký Polom (26. 10. 2006)

 

PR Velký Polom (26. 10. 2006)

Mimořádně bohatá je vzhledem k nadmořské výšce území také zdejší malakofauna. K hojněji zastoupeným druhům měkkýšů patří např. praménka rakouská (Bythinella austriaca), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida) a modranka karpatská (Bielzia coerulans), na prameništích se ojediněle vyskytuje kriticky ohrožený karpatský druh vřetenatka hrubá (Vestia gulo).

Z obojživelníků je nejběžnější skokan hnědý (Rana temporaria), nepříliš početně jsou zastoupeni čolek horský (Triturus alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo), jen vzácně se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z plazů byla zjištěna ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus).

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 10. 2006)

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 10. 2006)

Při ornitologickém průzkumu bylo zaznamenáno celkem 39 druhů ptáků, nejhojnější je pěnkava obecná (Fringilla coelebs), následuje sýkora uhelníček (Parus ater), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a červenka obecná (Erithacus rubecula). Mezi další běžné druhy patří také kos černý (Turdus merula), králíček obecný (Regulus regulus) a křivka obecná (Loxia curvirostra). Dále se v rezervaci vyskytují a příležitostně hnízdí druhy pralesovitých horských bučin a smrčin, např. datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), holub doupňák (Columba oenas), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva) a čáp černý (Ciconia nigra), nepravidelně zde hnízdí také několik párů jeřábka lesního (Tetrastes bonasia). Oblast Velkého Polomu je jedno z mála míst v Beskydech, kde se ještě vyskytuje tetřev hlušec (Tetrao urogallus), jeho hnízdění na území rezervace však nebylo v posledních letech prokázáno.

PR Velký Polom (26. 8. 2009)   PR Velký Polom (26. 10. 2006)

PR Velký Polom (26. 8. 2009)

 

PR Velký Polom (26. 10. 2006)

Z menších savců lze mimo běžné druhy očekávat i výskyt myšivky horské (Sicista betulina) a rejska horského (Sorex alpinus). Z běžné lovné zvěře se vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Území PR Velký Polom je součástí trvalého biotopu velkých šelem - rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus), v okolních lesích se občas objevuje také medvěd hnědý (Ursus arctos).

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 10. 2006)

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 10. 2006)

Lesnictví: Jedná se o les zvláštního určení pro zachování biologické různorodosti - Genovou základnu Velký Polom. Nejcennějšími částmi přírodní rezervace jsou fragmenty přirozených lesních porostů ve věku 220 až 250 let (vztaženo k r. 2017), blízké svým druhovým složením a porostní výstavbou původním lesům. Tato jádrová území byla zachována díky své nepřístupnosti (prameniště, hluboké žleby a prudké svahy). Svým věkem se řadí k nejstarším dochovaným porostům v celých Moravskoslezských Beskydech. V podhřebenové části se v současné době nacházejí nepůvodní smrkové monokultury, které jsou v těchto exponovaných polohách náchylné ke kalamitním situacím, vznikajícím působením abiotických (vítr, sníh, námraza) i biotických činitelů (kůrovec). Vývraty a zlomy byly postiženy především smrkové porosty ve střední části území přímo pod hřebenem, východně od vrcholu Velkého Polomu.

PR Velký Polom (foto F. Jaskula)   PR Velký Polom (foto F. Jaskula)

PR Velký Polom (foto F. Jaskula)

 

PR Velký Polom (foto F. Jaskula)

Management, ohrožení: Většina lesních porostů byla v minulosti hospodářsky využívána a především v podhřebenové části došlo k výrazné změně druhového složení. Ještě v 70. až 80. letech 20. století se zmenšovala výměra fragmentů přirozených lesů pod Velkým Polomem v rámci tzv. likvidace přestárlých porostů. V tomto období byla také na severním úbočí Velkého Polomu vybudovaná odvozní lesní cesta, která výrazně narušila kompaktnost lesních porostů a georeliéfu (po této cestě je vedena severní hranice ZCHÚ). Po vyhlášení přírodní rezervace se v území realizoval aktivní management podle plánu péče, zaměřený zejména na přeměnu druhové skladby nepůvodních smrčin. Části území, zejména cenné porosty pralesovitého charakteru, jsou ponechány samovolnému vývoji.

PR Velký Polom bezprostředně navazuje na přírodní rezervaci „Veľký Polom” ve Slovenské republice (rozloha 47,58 ha, CHKO Kysuce), čímž je vytvořena dosti rozsáhlá souvislá plocha (121,25 ha) s ochranným režimem. Vyhlášením přírodní rezervace Uplaz v roce 2008 došlo také k propojení s NPR Mionší. Úhrnem, včetně slovenské PR Veľký Polom, v podstatě vzniklo souvislé zvláště chráněné území o celkové rozloze 464 ha. Tato plocha je dostatečným základem pro kvalitní biotop kriticky ohroženého tetřeva hlušce jako druhu extrémně náročného na kvalitu a prostorové parametry biotopu. Zachování populace tetřeva je jedním z prioritních zájmů ochrany PR Velký Polom.

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 10. 2006)

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 10. 2006)

Chráněné území je běžně přístupné pouze po červeně značené turistické stezce vedoucí z Mostů u Jablunkova na Bílý Kříž. Tato stezka je vedena po hraničním hřebeni se Slovenskem a zároveň tvoří jižní hranici rezervace. Souběžně je zde vedena modře značená turistická stezka, která přichází ze slovenské strany a končí na vrcholu Velkého Polomu. Území je tak potenciálně ohroženo zvýšeným pohybem návštěvníků z obou stran hranice, zvláště pak v období sběru borůvek nebo hub. Tyto skutečnosti mohou mít významný negativní vliv na repatriaci tetřeva hlušce. Proto se uvažuje o přeložení stávající turistické stezky vedoucí po hřebeni Velkého Polomu na zimní trasu pro běžkaře, procházející úbočím po slovenské straně. Regulace návštěvnosti by bylo možné řešit také sezónním uzavřením stezky.

Natura 2000: Přírodní rezervace Velký Polom je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Je také v překryvu s Ptačí oblastí Beskydy (kód CZ0811022), jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datla černého (Dryocopus martius), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Rezervace se nachází přímo v jedné z vymezených jádrových oblastí pro tetřeva: Malý Polom – Velký Polom – Menší vrch.

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 10. 2006)

Přírodní rezervace Velký Polom (26. 10. 2006)


Literatura:

Rezervační kniha PR Velký Polom. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, AOPK ČR.

Boža, P. (2007): Inventarizační průzkum řádu brouků (Coleoptera) PR Velký Polom. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jůzová, B., Krupa, M. (2006): Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v Ptačí oblasti Beskydy. Studie, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kasina, J. & Kuklová, M. (2011): Tetřevi, kteří neznají hranic. In: Myslivost 7/2011, s. 54.

Kohout, M. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o rezervace východní části Beskydského regionu. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Křenek, D. (2006): Inventarizační průzkum ornitologie – PR Velký Polom. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Kupka, J. (2006): Inventarizační průzkum malakozoologie a herpetologie – PR Velký Polom. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Martinát, O., Trnčík, P. & Kneifl, M. (2007): Plán péče o Přírodní rezervaci Velký Polom na období 2009 – 2018. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Palán, Š. (2011): Zhodnocení stavu a plánu péče pro PR Velký Polom. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav hospodářské úpravy lesů. Vedoucí práce: Dr. Ing. Jan Kadavý.

Plášek, V. (2007): Mechorosty přírodní rezervace Velký Polom (Moravskoslezské Beskydy). Časopis slezského zemského muzea (A). 2007, roč. 56, s. 167-171. ISSN 1211-3026.

Tkáčiková, J. (2005): Botanický inventarizační průzkum PR Velký Polom. – Ms., depon in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Weissmannová, H a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Žaloudík, V. (1984): Historie lesů. LZ Jablunkov. LHC Lomná. Lesprojekt Brandýs nad Labem, Pobočka Frýdek-Místek.


Aktualizováno 5. 3. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět