Přírodní památka Vodopády Satiny

Přírodní památka Vodopády Satiny (4. 8. 2004)

Přírodní památka Vodopády Satiny (4. 8. 2004

Základní údaje: Přírodní památka Vodopády Satiny představuje unikátní část toku říčky Satiny v Lysohorské hornatině. Jedná se o cca 1 km dlouhý úsek, který má místy charakter soutěsky o hloubce až 15 m, s několika vodopády, peřejemi, přehrádkami a dalšími zajímavými tvary. Nachází se v masivu Lysé hory v údolím zářezu Satiny v nadmořské výšce 495 až 570 m, v úseku od mostu pod hotelem Petr Bezruč v místní části Hutě (zde přímo navazuje na Přírodní rezervaci Malenovický kotel) po chatovou zástavbu v Malenovicích. Katastrální území Malenovice, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením Správy CHKO Beskydy ze dne 30. 11. 2006. Evidenční kód ÚSOP: 3376. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková rozloha 8,7601 ha. Vzhledem k dostatečnému zabezpečení vlastního předmětu ochrany navazujícím lesním porostem v území přírodní památky nebylo vymezeno ochranné pásmo. Mapa.

Motiv ochrany: unikátní geomorfologická a geologická lokalita v rámci flyšových Karpat a navazující lesní porosty. Horní tok Satiny představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. Zájmový úsek toku je navíc vynikající ukázkou charakteru flyšových hornin.

Vodopád Satina (4. 8. 2004)   Vodopád Satina (4. 8. 2004)

Vodopád Satina (4. 8. 2004)

 

Vodopád Satina (4. 8. 2004)

Geologie, geomorfologie: Geologický podklad je budován horninami slezského příkrovu vnějšího flyšového pásma. V dolní části toku převažují méně odolné tmavě šedé až černé jílovce lhoteckého souvrství s četnými projevy vrásnění v přirozených odkryvech. Horní část sledovaného úseku Satiny je založená v masivních odolných ostravických pískovcích godulského souvrství, na které se vážou úseky toku, jež mají místy charakter soutěsky o hloubce cca 15 m s několika vodopády. V úseku vodního toku o délce asi 1 km se nachází neobvyklá koncentrace geologických a geomorfologických jevů, které jsou jinde sledovatelné na mnohem větších územích. Ojedinělá je rovněž interakce spadlých kmenů s korytem, což je jev, který se normálně nachází u zcela přirozených úseků koryt s úplnou absencí lidských zásahů. Zajímavé je například vytváření až 1,5 m vysokých „vodopádů“ zapříčiněných ležícími kmeny.

Přírodní památka Vodopády Satiny (4. 8. 2004)

Přírodní památka Vodopády Satiny (4. 8. 2004

Přírodní památka Vodopády Satiny (4. 8. 2004)

Přírodní památka Vodopády Satiny (4. 8. 2004

Vlastní soutěska má délku asi 100 m a je tvořena rozvolněnými bloky hrubě lavicovitých pískovců zčásti pokrytých sutěmi, v místě s vodopádem je asi 7 m vysoká a 4 m široká. Čelo vodopádu je tvořeno skalním prahem s výškou skoku vody do 2 m. O něco výše se nachází asi 10 m vysoká kaskáda s přítokem zleva. Během zvýšeného průtoku při povodních v červenci 1997 došlo k odkrytí celého profilu říčky Satiny nad i pod soutěskou.

Vodopád Satina (4. 8. 2004)   Růže převislá (Rosa pendulina)

Vodopád Satina (4. 8. 2004)

 

Růže převislá (Rosa pendulina)

Flóra a vegetace: Podél skalnatého koryta Satiny se díky špatně přístupnému terénu uchovaly lesní porosty s poměrně přirozenou dřevinnou skladbou. Jedná se o jedlové bučiny s příměsí smrku ztepilého (Picea abies), vtroušeným javorem klenem (Acer pseudoplatanus), ojediněle i jilmem horským (Ulmus glabra), lípou srdčitou (Tilia cordata) a dubem zimním (Quercus petraea) a druhově bohatší suťové lesy s výskytem např. měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Buk lesní (Fagus sylvatica) jako hlavní původní dřevinu Moravskoslezských Beskyd doprovází hojně zastoupená jedle bělokorá (Abies alba), která zde má mimořádnou vitalitu a bohatě se přirozeně obnovuje. V současnosti hojný smrk ztepilý se přirozeně vyskytoval v nižším zastoupení. Zejména v bezprostřední blízkosti toku a na skalnatých místech hojně rostou původní lesní keře jako rybíz alpský (Ribes alpinum), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez černý (Lonicera nigra) a růže převislá (Rosa pendulina). Z dalších rostlinných druhů je nápadná především udatna lesní (Aruncus vulgaris).

Přírodní památka Vodopády Satiny - úsek nad soutěskou (4. 8. 2004)

Přírodní památka Vodopády Satiny - úsek nad soutěskou (4. 8. 2004

Fauna: Podrobný zoologický průzkum byl doposud zaměřen na faunu vodních bezobratlých živočichů. Vyplynula z něj poměrně vysoká početnost a druhová pestrost původních populací, což svědčí nejen o pestrých geomorfologických podmínkách a výjimečné zachovalosti vlastního koryta Satiny, ale také o čistotě vody v potoce. Nejvzácnějšími zjištěnými druhy jsou typičtí zástupci horské fauny, chrostíci Plectrocnemia brevis, Wormaldia copiosa a Rhyacophila philopotamoides. U prvně jmenovaného druhu se jednalo o třetí nález v ČR, u Wormaldia copiosa o první nález pro Moravu a Slezsko a u druhu Rhyacophila philopotamoides byl tento druh nalezením dospělce potvrzen pro Českou republiku.

Přírodní památka Vodopády Satiny - kaskáda na přítoku zleva (4. 8. 2004

Přírodní památka Vodopády Satiny - kaskáda na přítoku zleva (4. 8. 2004

Management, ohrožení: Nové chráněné území přímo navazuje na Přírodní rezervaci Malenovický kotel (vyhlášena v r. 2004), takže v současnosti je v celé délce zabezpečena ochrana přirozeného koryta vodního toku Satiny. Správa CHKO Beskydy do budoucna počítá s možností částečného zpřístupnění přírodní památky chodníkem a lávkami, jak tomu již bylo v minulosti (viz historická fotografie). Uvažuje se také o případném napojení na Naučnou stezku Lysá hora, která prochází v těsném sousedství přírodní památky podél levého břehu Satiny (informační panel zastávky č. 13 - Vodopád Satiny - se nachází asi 100 m od soutěsky s vodopádem).

Natura 2000: PP Vodopády Satiny se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR, je také součástí Ptačí oblasti Beskydy (kód CZ0811022).

Přírodní památka Vodopády Satiny - soutěska nad vodopádem (4. 8. 2004)

Přírodní památka Vodopády Satiny - soutěska nad vodopádem (4. 8. 2004


Bibliografie:

Bajer, V. (2005): Plán péče o přírodní památku Vodopády Satiny na období 2006-2014. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Bubík, M., Krejčí, O., Kirchner, K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 28-29.

Komzák, P., Kroča, J. & Bojková, J. (2006): Faunisticky zajímavé nálezy chrosíků (Insecta: Trichoptera) Moravskoslezských Beskyd, Časopis Slezského Muzea v Opavě: 73 – 76.

Kroča, J. (2003): Hydrobiologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kroča, J. (2005): Hydrobiologický inventarizační průzkum navrhované PP Satina. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Kroča, J. (2005): Hydrobiologický průzkum horního toku řeky Satina. Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kutílková, P. (2010): Naučná stezka na Satině nejen pro nevidomé, Studie proveditelnosti. ČSOP Salamandr.

Menčík, E. a kol. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. ÚÚG, Praha, 307 s.

Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy.

Pánek, T. (2003): Geomorfologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pánek, T. (2005): Inventarizační průzkum navrhované PP Satina z oboru geologie a geomorfologie. Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Stacke, V. & Tábořík, P. (2015): Interaction of the hillslopes and valley bottoms on the NW slope of the Lysá hora Mt., the highest peak of the Western Beskids. In: Carpathian Journal of Earth and Environmental Sciences, May 2015, Vol. 10, No. 2, p. 159 – 174.

Vojkovská, R. a kol. (2014): Plán péče o Přírodní památku Vodopády Satiny na období 2015 – 2024. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 


•• Aktualizováno 21. 1. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět