PP Vodopády Satiny |
Základní údaje: Přírodní památka Vodopády Satiny představuje unikátní část toku říčky Satiny v Lysohorské hornatině. Jedná se o cca 1 km dlouhý úsek, který má místy charakter soutěsky o hloubce až 15 m, s několika vodopády, peřejemi, přehrádkami a dalšími zajímavými tvary. Nachází se v masivu Lysé hory v údolím zářezu Satiny v nadmořské výšce 495 až 570 m, v úseku od mostu pod hotelem Petr Bezruč v místní čáti Hutě (zde přímo navazuje na Přírodní rezervaci Malenovický kotel) po chatovou zástavbu v Malenovicích. Katastrální území Malenovice, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením Správy CHKO Beskydy ze dne 30. 11. 2006. Evidenční kód ÚSOP: 3376. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková rozloha 8,7601 ha. Vzhledem k dostatečnému zabezpečení vlastního předmětu ochrany navazujícím lesním porostem v území přírodní památky nebylo vymezeno ochranné pásmo. Mapa. Motiv ochrany: unikátní geomorfologická a geologická lokalita v rámci flyšových Karpat a navazující lesní porosty. Horní tok Satiny představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. Zájmový úsek toku je navíc vynikající ukázkou charakteru flyšových hornin. Geologie, geomorfologie: Geologický podklad je budován horninami slezského příkrovu vnějšího flyšového pásma. V dolní části toku převažují méně odolné tmavě šedé až černé jílovce lhoteckého souvrství s četnými projevy vrásnění v přirozených odkryvech. Horní část sledovaného úseku Satiny je založená v masivních odolných ostravických pískovcích godulského souvrství, na které se vážou úseky toku, jež mají místy charakter soutěsky o hloubce cca 15 m s několika vodopády. V úseku vodního toku o délce asi 1 km se nachází neobvyklá koncentrace geologických a geomorfologických jevů, které jsou jinde sledovatelné na mnohem větších územích. Ojedinělá je rovněž interakce spadlých kmenů s korytem, což je jev, který se normálně nachází u zcela přirozených úseků koryt s úplnou absencí lidských zásahů. Zajímavé je například vytváření až 1,5 m vysokých „vodopádů“ zapříčiněných ležícími kmeny. Vlastní soutěska má délku asi 100 m a je tvořena rozvolněnými bloky hrubě lavicovitých pískovců zčásti pokrytých sutěmi, v místě s vodopádem je asi 7 m vysoká a 4 m široká. Čelo vodopádu je tvořeno skalním prahem s výškou skoku vody do 2 m. O něco výše se nachází asi 10 m vysoká kaskáda s přítokem zleva. Během zvýšeného průtoku při povodních v červenci 1997 došlo k odkrytí celého profilu říčky Satiny nad i pod soutěskou.
Květena: Podél skalnatého koryta Satiny se díky špatně přístupnému terénu uchovaly lesní porosty s poměrně přirozenou dřevinnou skladbou. Jedná se o jedlové bučiny s příměsí smrku ztepilého (Picea abies), vtroušeným javorem klenem (Acer pseudoplatanus), ojediněle i jilmem horským (Ulmus glabra), lípou srdčitou (Tilia cordata) a dubem zimním (Quercus petraea) a druhově bohatší suťové lesy s výskytem např. měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Buk lesní (Fagus sylvatica) jako hlavní původní dřevinu Moravskoslezských Beskyd doprovází hojně zastoupená jedle bělokorá (Abies alba), která zde má mimořádnou vitalitu a bohatě se přirozeně obnovuje. V současnosti hojný smrk ztepilý se přirozeně vyskytoval v nižším zastoupení. Zejména v bezprostřední blízkosti toku a na skalnatých místech hojně rostou původní lesní keře jako rybíz alpský (Ribes alpinum), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez černý (Lonicera nigra) a růže převislá (Rosa pendulina). Z dalších rostlinných druhů je nápadná především udatna lesní (Aruncus vulgaris).
Fauna: Podrobný zoologický průzkum byl doposud zaměřen na faunu vodních bezobratlých živočichů. Vyplynula z něj poměrně vysoká početnost a druhová pestrost původních populací, což svědčí nejen o pestrých geomorfologických podmínkách a výjimečné zachovalosti vlastního koryta Satiny, ale také o čistotě vody v potoce. Nejvzácnějšími zjištěnými druhy jsou typičtí zástupci horské fauny, chrostíci Plectrocnemia brevis, Wormaldia copiosa a Rhyacophila philopotamoides. U prvně jmenovaného druhu se jednalo o třetí nález v ČR, u Wormaldia copiosa o první nález pro Moravu a Slezsko a u druhu Rhyacophila philopotamoides byl tento druh nalezením dospělce potvrzen pro Českou republiku. Management, ohrožení: Nové chráněné území přímo navazuje na Přírodní rezervaci Malenovický kotel (vyhlášena v r. 2004), takže v současnosti je v celé délce zabezpečena ochrana přirozeného koryta vodního toku Satiny. Správa CHKO Beskydy do budoucna počítá s možností částečného zpřístupnění území chodníkem a lávkami, případně napojením na Naučnou stezku Lysá hora, která prochází v těsném sousedství přírodní památky podél levého břehu Satiny (informační panel zastávky č. 13 - Vodopád Satiny - se nachází asi 100 m od soutězky s vodopádem). Natura 2000: PP Vodopády Satiny se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR, je také součástí Ptačí oblasti Beskydy (kód CZ0811022).
|
| Bibliografie: | Bajer, V. (2005): Plán péče o přírodní památku Vodopády Satiny na období 2006-2014. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Bubík M., Krejčí O., Kirchner K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 28-29 Kroča J. (2003): Hydrobiologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kroča J. (2005): Hydrobiologický inventarizační průzkum nPP Satina. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Kutílková, P. (2010): Naučná stezka na Satině nejen pro nevidomé, Studie proveditelnosti. ČSOP Salamandr. Menčík, E. a kol. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. ÚÚG, Praha, 307 s. Pánek T. (2003): Geomorfologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. |
| Aktualizováno 23. 1. 2011 | Úvodní stránka | CHKO Beskydy | Zpět |