Přírodní památka Vysutý

Údolí Vysutého potoka se západní a východní zdrojnicí (7. 5. 2011)

Údolí Vysutého potoka se západní a východní zdrojnicí (7. 5. 2011)

Základní údaje: Přírodní památku Vysutý tvoří údolí stejnojmenného vodního toku a jeho zdrojnic  s peřejemi a vodopády v přírodě blízkých lesních porostech v sv. části Moravskoslezských Beskyd. Relativně krátký potok Vysutý je pravostranným přítokem řeky Morávky. Chráněné území se nachází v Lysohorské hornatině (okrsek Ropická rozsocha), na velmi strmých, k jihozápadu orientovaných svazích vrcholu Čupel (872 m n. m.), v rozmezí nadmořských výšek 480 až 710 m n. m., asi 1,9 km severovýchodně od obce Pražmo (kostel). Katastrální území Morávka, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno Nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 3/2010 ze dne 28. 12. 2010. Evidenční kód ÚSOP: 5642. Kategorie IUCN: III - přírodní památka. Celková rozloha 13,857 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 5,171 ha. Mapy.cz.

Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)   Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

 

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Předmět ochrany: Vodní tok Vysutý s četnými peřejemi a výrazně vyvinutým vodopádem, který patří mezi nejvyšší v Moravskoslezských Beskydech. Dalším předmětem ochrany jsou přírodě blízké lesní porosty jedlových bučin a suťových lesů lemujících strže potoka. Dále pak acidofilní bučiny s příměsí smrku a vtroušenou jedlí rostoucí na strmých svazích mezi zdrojnicemi Vysutého potoka.

Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Geologie, půdní poměryGeologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Na většině plochy chráněného území dominuje drobně až středně rytmický flyš spodního oddílu godulského souvrství (turon-cenoman), pouze v horní části vystupují středně až hrubě rytmické členy středního oddílu godulského souvrství (turon). Vrstvy jsou ukloněny subhorizontálně až horizontálně. Lavice glaukonitických pískovců jsou velmi silně porušeny drobnou puklinovou tektonikou, což může být doprovodným efektem tektonické zóny (zlomu) křižující střední část území ve směru SV - JZ. Výchozy flyšových souvrství jsou zejména na strmých svazích hluboce zařezaného údolí Vysutého potoka velmi četné, což zvyšuje geodiverzitu území.

Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)   Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

 

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Geomorfologie: Přírodní památka Vysutý je příkladovou ukázkou hluboce zařezaného, aktivně erodujícího vysokogradientového toku Moravskoslezských Beskyd s četnými peřejemi a vodopády. Ve východní části CHKO Beskydy se jedná o jednu z nejtypičtějších ukázek rychle erodujícího horského toku s výrazně vyvinutým vodopádem. Z morfografického hlediska zaujímá plocha přírodní památky jak údolní dno Vysutého potoka a jeho přítoků, tak přilehající strmé (často skalní) svahy, které v horní části údolí dosahují extrémních sklonů přes 50°. Tyto prudké svahy se vyznačují velmi intenzivní plošnou a stržovou erozí, v menší míře i působením mělkých sesuvů. Střední sklon svahu v PP Vysutý dosahuje 27°.

Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)   Přírodní památka Vysutý (7. 5. 2011)

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

 

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Průměrný spád údolního dna Vysutého potoka v PP je 270 ‰, horní část údolí dosahuje extrémních 450 ‰. Patří tak mezi maloplošná chráněná území CHKO Beskydy s největšími hodnotami sklonu svahů. Vodopád a jeho nejbližší okolí v horní části zdrojnice Vysutého potoka je nejcennějším abiotickým prvkem v přírodní památce. Je situován na lokálně významné geologické hranici mezi spodním a středním oddílem godulského souvrství. Celková výška vodopádu dosahuje 17 m a patří tak mezi nejvyšší v CHKO Beskydy. Je tvořen celkem třemi stupni oddělenými mírnějšími úseky. Horní stupeň má výšku 8 m, prostřední 2 m a spodní 5 m.

Východní zdrojnice Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Východní zdrojnice
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)   Horní vodopád na západní zdrojnici Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

 

Horní vodopád na západní zdrojnici
Vysutého potoka (7. 5. 2011)

Údolí Vysutého potoka je velmi důležité v kontextu celé CHKO Beskydy. Jedná se o jedno z mála údolí, které je opravdu významným potenciálním zdrojem splavenin pro řeku Morávku v trase pod údolní nádrží. Význam tohoto místa podtrhuje navíc fakt, že eroze je zde velmi intenzivní a vizuálně patrná. Údolí Vysutého potoka je z tohoto hlediska velice významným zdrojem sedimentů pro podbeskydské štěrkonosné toky, zejména pro unikátní území chráněné v národní přírodní památce Skalická Morávka a v navazující přírodní památce Niva Morávky.

Flóra a vegetace: Lesní porosty v přírodní památce Vysutý jsou tvořeny převážně kyselou bučinou asociace Luzulo-Fagetum ohraničenou dvěma stržemi. V místech strmých žlebů se sutí podél vodních toků se vyvinula vegetace suťových lesů svazu Tilio-Acerion. Vegetace strže levostranné zdrojnice je druhově chudší, hlavní bohatství druhů (pozůstatek bývalých lesů) je ve strži pravostranné zdrojnice Vysutého potoka. Ve stromovém patře je výrazně dominantní buk lesní (Fagus sylvatica) s téměř 85 %, následuje  smrk ztepilý (Picea abies) s více než 15 % a javor klen (Acer pseudoplatanus). Pouze jako vtroušené dřeviny jsou přítomny jedle bělokorá (Abies alba), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza bělokorá (Betula pendula), lípa malolistá (Tilia cordata) a jilm horský (Ulmus glabra). 

Vrbina hajní (Lysimachia nemorum)   Čistec alpínský (Stachys alpina)

Vrbina hajní (Lysimachia nemorum)

 

Čistec alpínský (Stachys alpina)

Pro stanoviště pravé zdrojnice Vysutého potoka je typické zastoupení druhů, které jsou pozůstatky bývalých květnatých bučin a také druhů, které se vyskytují na suťových svazích. Z druhů květnatých bučin se zde vyskytuje např. ostřice lesní (Carex sylvatica), kopytník evropský (Asarum europaeum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), břečťan popínavý (Hedera helix), svízel vonný (Galium odoratum), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), kapustka obecná (Lapsana communis), starček Fuchsův (Senecio ovatus), čistec alpínský (Stachys alpina), rozrazil horský (Veronica montana), žindava evropská (Sanicula europaea) a violka lesní (Viola reichenbachiana).

Zbytky porostů pralesovitého charakteru v přírodní památce Vysutý (7. 5. 2011)

Zbytky porostů pralesovitého charakteru
v přírodní památce Vysutý (7. 5. 2011)

Pro kamenitá stanoviště až sutě jsou typické bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), udatna lesní (Aruncus vulgaris), kapraď rezavá (Dryopteris borreri), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mléčka zední (Mycelis muralis), ptačinec prostřední (Stellaria media) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Na suťových stanovištích levostranné zdrojnice Vysutého potoka se kromě některých již výše zmíněných druhů vyskytuje vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a vzácně měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Kyselá bučina mezi roklemi levostranné a pravostranné zdrojnice Vysutého potoka je druhově chudší. Charakteristickými druhy pro tento typ ekosystému jsou metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika bělavá (Luzula luzuloides), bika lesní (Luzula sylvatica) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella).

Přírodní památka Vysutý (7. 5. 2011)   Přírodní památka Vysutý (7. 5. 2011)

Přírodní památka Vysutý (7. 5. 2011)

 

Přírodní památka Vysutý (7. 5. 2011)

FaunaV čistých vodách Vysutého potoka se hojně rozmnožuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Vzhledem k rostoucímu věku bukových lesů a zvyšujícímu se podílu doupných stromů se v území vyskytují i ohrožené druhy živočichů s vazbou na přírodě blízké porosty s odumřelým dřevem. Příkladem je silně ohrožený strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) nebo lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Rozlohou nevelké území přírodní památky Vysutý je součástí trvalého biotopu velkých šelem, pravidelně se vyskytuje rys ostrovid (Lynx lynx).

Hluboce zařezaná část koryta Vysutého potoka pod hlavním vodopádem (7. 5. 2011)

Hluboce zařezaná část koryta Vysutého potoka
pod hlavním vodopádem (7. 5. 2011)

Lesnictví:  Území je součástí rozsáhlého lesního komplexu, díky nepřístupnému terénu nebylo výrazněji postiženo odlesněním během valašské kolonizace (16. – 18. stol.). V nedávné minulosti zde probíhalo relativně normální lesnické hospodaření ztížené terénními podmínkami. Převážně se jednalo o probírky a zpracování jednotlivé nahodilé těžby, úmyslný těžební zásah byl proveden jen v jižní části území. Za období posledních cca 30 let nebylo vůbec dotčeno úmyslnou obnovou.

Management, ohroženíDlouhodobým cílem v přírodní památce Vysutý je zachování a podpora přirozených geomorfologických procesů a zvyšování biodiverzity lesních porostů. Ochrana přírody byla na lokalitě zajišťována jen prostřednictvím režimu 2. zóny CHKO Beskydy. Negativním jevem ohrožujícím samotnou podstatu ochrany geomorfologických tvarů a procesů v území je regulace toku v jeho dolní části těsně za hranicí přírodní památky a přítomnost četných příčných staveb na toku. Je proto navrhována revitalizace této části toku. Jako problematické se jeví také odběry vody ze střední části koryta Vysutého pro místní usedlosti, čímž se snižují již tak relativně malé průtoky vody, které jsou pro údolí Vysutého potoka typické po většinu roku.

Spodní vodopád na Vysutém potoce (7. 5. 2011)   Spodní vodopád na Vysutém potoce (7. 5. 2011)

Spodní vodopád na Vysutém potoce (7. 5. 2011)

 

Spodní vodopád na Vysutém potoce (7. 5. 2011)

Natura 2000Přírodní památka se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Je také v překryvu s Ptačí oblastí Beskydy (CZ0811022). Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní památka Vysutý (7. 5. 2011)

Přírodní památka Vysutý (7. 5. 2011)


Literatura:

Rezervační kniha PP Vysutý. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Hradecký, J. (2000): Současná morfodynamika koryt beskydských toků - fenomén řeky Morávky. - In: Lacika J. (ed.): 1. konferencia Asociácie slovenských geomorfológov pri SAV, Bratislava. Zborník referátov, s. 57-60.

Hradecký, J. (2002): Hodnocení časových změn morfodynamiky beskydských toků za využití historických map a leteckých snímků. Geomorphologia Slovaca 2, 2, Bratislava.

Chytil, P. (2009): Zaznamenané výskyty významnějších druhů v oblasti Vysutého. Terénní pochůzka. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Menčík, E. a kol. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. ÚÚG, Praha.

Myslikovjan, T., Müller, J., Popelář, P. (2008): Provádění nahodilých těžeb dříví na území vybraných přírodních rezervací a přírodních památek včetně jejich ochranných pásem, vybraných 1. zón a navazujících lokalit v Chráněné krajinné oblasti Beskydy a na zbývajících plochách 1. a 2. zón v Ptačí oblasti Beskydy. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštem.

Myslikovjan, T., Valasová, A. a kol. (2010): Plán péče o Přírodní památku Vysutý na období 2011 -2020. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pánek, T. (2009): Inventarizační průzkum navrhované PP Vysutý potok v oboru geologie a geomorfologie. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

 

Chlebek, R. (2009): Fotogalerie - vodopády na Vysutém potoce


Aktualizováno 5. 2. 2017 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět