Národní přírodní rezervace Jazevčí

Národní přírodní rezervace Jazevčí (6. 6. 2004), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Jazevčí (6. 6. 2004)

Základní údaje: Národní přírodní rezervace Jazevčí představuje pestrou mozaiku květnatých bělokarpatských luk s rozptýlenými solitérními stromy, lesíky a prameništi. Nachází se na levém údolím svahu Veličky a v údolí jejího levostranného přítoku Jamného potoka, na svazích Hradiska (636 m n. m.) a kóty 523 m, v nadmořské výšce 340 až 475 m, asi 3 km severovýchodně od obce Javorník. Katastrální území: Javorník nad Veličkou, Nová Lhota u Veselí nad Moravou, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno výnosem ministerstva kultury ČSR ze dne 17. června 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1032. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 99,2804 ha, vyhlášení ochranné pásmo 252,4099 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Krajinářsky velmi hodnotný komplex typických květnatých druhově bohatých luk, výskyt četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše s vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén-maastricht). Na svahových sedimentech vznikly kambizemě typické a místy i kambizemě pseudoglejové, v údolí Jamného potoka a Veličky fluvizemě na bezkarbonátových nivních sedimentech.  

Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), foto © Z. Podešva   Prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica), foto © Z. Podešva

Rudohlávek jehlancovitý
(Anacamptis pyramidalis)

 

Prstnatec plamatý sedmihradský
(Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica)

Flóra a vegetace: Území NPR Jazevčí patří floristicky k jedněm z nejbohatších v Bílých Karpatech. Na květnatých loukách jsou převažujícími rostlinnými společenstvy teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Vyskytuje se zde řada vzácných a chráněných rostlin. Druhově velmi bohaté zastoupení mají především vstavačovité, z nichž zde rostou např. tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana), rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač vojenský (Orchis militaris) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). 

Národní přírodní rezervace Jazevčí (6. 6. 2004), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Jazevčí (6. 6. 2004)

Z dalších pozoruhodných druhů se zde vyskytují hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a hořec křížatý (Gentiana cruciata), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), kosatec pestrý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea), ojediněle i kosatec sibiřský (Iris sibirica), kozinec dánský (Astragalus danicus), len žlutý (Linum flavum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), mochna bílá (Potentilla alba), plamének přímý (Clematis recta), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum) aj. V roce 2000 zde byla objevena menší populace zvonečníku černého (Phyteuma nigrum) mimo areál jeho přirozeného výskytu (zavlečený druh, jediná lokalita v Bílých Karpatech). 

Foto © Z. Podešva   Foto © Z. Podešva

Zvonečník černý (Phyteuma nigrum)
v NPR Jazevčí (29. 5. 2005)

 

Hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus
subsp. superbus)

Místy se vyskytuje lesní vegetace karpatských dubohabřin svazu Carpinion, asociace Carici pilosae-Carpinetum a panonských dubohabřin asociace Primulo veris-Carpinetum, dále středoevropské bazifilní teplomilné doubravy svazu Quercion petraeae, asociace Potentillo albae-Quercetum a teplomilná lemová společenstva svazu Geranion sanguinei s kakostem krvavým (Geranium sanguineum) a svazu Trifolion medii s jetelem prostředním (Trifolium medium), černýšem hajním (Melampyrum nemorosum) a řepíkem lékařským (Agrimonia eupatoria). Z křovin se ojediněle objevuje i dřín (Cornus mas), v bylinném podrostu rostou např. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). Na několika pramenných výchozech se místy vytvořily drobné mokřiny s vegetací vlhkých narušovaných půd asociace Junco inflexi-Menthetum longifoliae se  sítinou sivou (Juncus inflexus), prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis), šáchorem hnědým (Cyperus fuscus) a drobnou kapradinou hadím jazykem obecným (Ophioglossum vulgatum). V NPR Jazevčí bylo nalezeno také několik vzácných druhů epifytických lišejníků.

Národní přírodní rezervace Jazevčí (6. 6. 2004), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Jazevčí (6. 6. 2004)

Fauna: Květnaté louky hostí velice bohatou faunu a představují důležité útočiště pro vzácné a ohrožené druhy bezobratlých, především hmyzu. Zajímavý je výskyt vzácných druhů fytofágních brouků, jako jsou např. dřepčík Longitarsus brunneus, krytonosec Mogulones larvatus, nosatec Graptus weberi, štítonoš černoskvrnný (Cassida murraea), štítonoš Cassida ferruginea, z motýlů především dnes již mizející okáč jílkový (Lopinga achine) a několik vzácných druhů píďalek. Z faunistického hlediska je dále významný výskyt dvou druhů ploštic (Heteroptera) – klopušky koprníkové (Strongylocoris niger) a malenky skryté (Ceratocombus coleoptratus) na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Z ostatních skupin bezobratlých bylo zjištěno 21 druhů rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera), např. kobylka krátkokřídlá (Metrioptera brachyptera), 16 druhů mravenců a čtyři druhy sociálních vos. Plazi a obojživelníci jsou zastoupeni užovkou hladkou (Coronella austriaca), slepýšem křehkým (Anguis fragilis), kuňkou žlutobřichou (Bombina variegata) a skokanem hnědým (Rana temporaria).

Štítonoš černoskvrnný (Cassida murraea), NPR Jazevčí (6. 6. 2004), foto © Z. Podešva   Běžník kopretinový na zvonečníku černém, foto © Z. Podešva

Štítonoš černoskvrnný (Cassida murraea)
NPR Jazevčí (6. 6. 2004)

 

Běžník kopretinový na zvonečníku černém
NPR Jazevčí (29. 5. 2005)

Celý komplex je také významným útočištěm a hnízdištěm ptactva, hnízdí zde např. chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strnad luční (Miliaria calandra), bramborníček  černohlavý (Saxicola torquata), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) a žluva hajní (Oriolus oriolus).

Lesnictví: Lokalita je vedena jako bezlesí, krajinářsky hodnotné jsou především solitérní lípy malolisté (Tilia cordata). Na prudších svazích se nacházejí různá sukcesní stadia včetně vyvinuté lesní vegetace, především karpatské dubohabřiny. 

Solitérní lípy v NPR Jazevčí (6. 6. 2004), foto © Z. Podešva

Solitérní lípy v NPR Jazevčí (6. 6. 2004)

Management, ohrožení: Území bylo v minulosti využíváno jako jednosečné louky. Po ukončení pravidelného ručního kosení začaly travnaté plochy nedostupné pro těžkou mechanizaci zarůstat náletovými dřevinami, především v k. ú. Nová Lhota. Koncem 80. let 20. stol. bylo více než 15 ha těchto ploch vyčištěno a od té doby jsou pravidelně koseny. Na příkrých svazích na 12 ha byla v roce 2002 zahájena pastva ovcí a plánuje se její rozšíření na v současné době neobhospodařované a dřevinami zarostlé svahy (cca 30 ha). Pokus s vlivem pastvy na luční společenstva probíhal v ochranném pásmu NPR Jazevčí v části zvané Molvy. V roce 2003 byl zpracován a schválen plán péče, podle kterého měly být vyčištěny plochy zarostlé nálety dřevin na výměře 56 ha. Následně zde bude prováděna rotační pastva ovcí a koz, byl stanoven pastevní režim se střídáním pastvy a kosení: minimálně 1x za 3 roky bude lokalita posečena v termínu od 1. do 31. 7., následně budou otavy přepásány. Pastva však může přinést také určitá úskalí a rizika jako např. ústup zájmových druhů, neschopných odolávat pastevnímu tlaku. Za předpokladu dlouhodobé pravidelné pastvy se postupně posunou společenstva svazu Bromion ke svazu Cynosurion. U vybraných druhů, především orchidejí a dalších, bude třeba každoročně monitorovat četnost populací a současně sledovat, zda nedochází k šíření plevelných druhů a nadměrnému mechanickému narušování drnu. Území NPR je negativně ovlivňováno provozováním sjezdovky vybavené lyžařským vlekem, pro jeho provoz byla udělena výjimka MŽP. Podél spodní hranice rezervace prochází silnice z Javorníka do Suchovských Mlýnů.

Národní přírodní rezervace Jazevčí (24. 7. 2005), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Jazevčí (24. 7. 2005)

Natura 2000: NPR Jazevčí se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část byla navržena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090) o celkové rozloze 20 043,3080 ha. 


Bibliografie:

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horsák M. (2000): Inventarizační malakozoologický průzkum NPR Čertoryje, Jazevčí a Zahrady pod Hájem. Ms. Dep. Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice, ZO ČSOP Bílé Karpaty Veselí nad Moravou.

Horsák M. (2001): Měkkýši (Mollusca) NPR Čertoryje, Jazevčí a Zahrady pod Hájem v CHKO Bílé Karpaty (Česká republika). Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti 6: 15-26.

Ježek J., Macek J., Chvojka P. (2009): Inventarizační průzkum dvoukřídlých (Diptera: Psychodidae), blanokřídlých (skupiny Symphyta) a chrostíků (Trichoptera) na lokalitách NPR Zahrady pod Hájem, v NPR Javořina a v NPR Jazevčí (CHKO Bílé Karpaty). - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová I, Kment P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kuča P., Májsky J., Kopeček F., Jongepierová I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. 

Malíček, J. & Vondrák, J. (2012): Lišejníky NPR Jazevčí, Porážky a Zahrady pod Hájem v Bílých Karpatech. - Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 19(1–2): 1–11.

Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. - Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Růžičková S. (2006): Společenstva měkkýšů lesních lokalit v různých sukcesních stádiích na území CHKO Bílé Karpaty. - Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce RNDr. Michal Horsák, Ph. D.

Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D.


Aktualizováno 27. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět