Přírodní rezervace Kútky

Foto © Z. Podešva

Bělokarpatské louky se skupinami dubů v PR Kútky, v popředí pryšec kosmatý  (24. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervace Kútky představuje luční enklávu s rozptýlenou zelení, prameništi, meandry potoka a dvěma malými rybníčky v lesním komplexu jihozápadní části Bílých Karpat (podcelek Žalostinská vrchovina). Nachází se na pravém údolním svahu a na jižním svahu kóty Veselka (495 m n. m.), v horní části údolí potoka Mandát (Měsíční údolí), v nadmořské výšce 340 až 460 m, asi 5 km jihovýchodně od obce Radějov. Katastrální území Radějov u Strážnice, okres Hodonín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno 17. 6. 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1033. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 66,4223 ha. Mapa

Předmět ochrany: Společenstva bělokarpatských květnatých luk uprostřed lesů s výskytem četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, území s vysokou krajinářskou hodnotou.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří sedimenty nivnického (paleocén - spodní eocén) a svodnického souvrství (paleocén - svrchní křída) dílčí bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých jílovců. Půdním typem je kambizem typická, místy kambizem pseudoglejová.

Květena: Na druhově pestrých bělokarpatských květnatých loukách s rozptýlenou zelení a se skupinami dubů převažují teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Na vlhčích místech se nacházejí svahové bezkolencové louky s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea), zajímavá je také vegetace pramenišť, mokřadů a lesních lemů svazu Trifolion medii. Z významných druhů zde roste trojzubec lesostepní (Danthonia alpina), submediteránní druh trávy, který se v ČR vyskytuje již jen na příhodných místech lesostepního charakteru v okolí Radějova a srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia), ponticko-panonský druh, který lze v ČR nalézt kromě jihozápadní části Bílých Karpat pouze na několika jihomoravských lokalitách. 

Foto © Z. Podešva  

Trojzubec lesostepní (Danthonia alpina)

 

Hadí mord nachový (Scorzonera purpurea)

Druhově bohatě jsou zastoupeny vstavačovité (Orchidaceae), rostou zde tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač nachový (Orchis purpurea), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), na mokřadech se přidávají prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). Z dalších nápadných a pozoruhodných druhů zde roste kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea) i kosatec sibiřský (Iris sibirica), dále hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), kozinec dánský (Astragalus danicus), len žlutý (Linum flavum), pryšec kosmatý (Tithymalus villosus) a vzácná drobná kapradina hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum).

Foto © Z. Podešva  

Kosatec trávovitý (Iris graminea)

 

Kosatec různobarvý (Iris variegata)

Na prameniště, mokřady a břehy rybníků s těžkými, minerálně bohatými půdami jsou vázány subhalofilní druhy jako je ostřice oddálená (Carex distans), ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis), kamýšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) a šáchor hnědý (Cyperus fuscus).  

Fauna: Území je také cenné jako významný biotop četných druhů živočichů, především bezobratlých. Z hmyzu se zde vyskytují kromě běžných lučních druhů denních motýlů i druhy lesních lemů, jako např. batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) a několik druhů vzácných píďalek, z brouků byl nalezen např. kovařík Limonius poneli. Z ostatních skupin hmyzu je doložen výskyt dalších teplomilných prvků, které zde představují cikáda chlumní (Cicadetta montana), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), škvor malý (Labia minor) a mravenec Camponotus vagus. Na okraji rezervace v lesním porostu byl nalezen cvrček lesní (Nemobius sylvestris), který dosahuje v Bílých a Malých Karpatech východní hranice svého rozšíření. Žije zde také kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda), evropský montánní druh zařazený v ČR mezi druhy kriticky ohrožené. Plazi jsou zastoupeni ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a slepýšem křehkým (Anguis fragilis), obojživelníci kuňkou žlutobřichou (Bombina variegata) a skokanem hnědým (Rana temporaria). 

Foto © Z. Podešva

Batolec červený (Apatura ilia)

Rezervace a okolní lesy jsou hnízdištěm celé řady druhů ptáků, vázaných na luční biotopy, lesní lemy a listnaté i jehličnaté lesní porosty. Žijí zde např. bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krutihlav obecný (Jynx tarquilla), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), žluva hajní (Oriolus oriolus), linduška lesní (Anthus trivialis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), čížek lesní (Carduelis spinus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), z dravců káně lesní (Buteo buteo) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). K potoku Mandát a přilehlým rybníčkům zaletuje za potravou volavka popelavá (Ardea cinerea), vzácně i čáp černý (Ciconia nigra). Z větších savců ze žijí kromě oborně chované dančí a jelení zvěře (vysazena až v roce 2003) také prase divoké (Sus scrofa), liška obecná (Vulpes vulpes) a kuna lesní (Martes martes).

Lesnictví: Lesní porosty zabírají pouze malou část plochy rezervace o výměře 2,68 ha. Jsou tvořeny roztroušenými řídkými skupinami dubů výmladkového původu stáří asi 100 let. Na dřevinné skladbě okolních lesů v oboře se podílejí ze dvou třetin listnaté dřeviny, především dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), z jedné třetiny jehličnany se smrkem ztepilým (Picea abies), borovicí lesní (Pinus sylvestris), borovicí černou (Pinus nigra), modřínem opadavým (Larix decidua) a jedlí bělokorou (Abies alba).

Foto © Z. Podešva

Bělokarpatské louky v PR Kútky (24. 5. 2003)

Management, ohrožení: Území bylo původně využíváno jako jednosečné louky, které byly občas na podzim přepásány. V 70. letech 20. stol. byly částečně poškozeny intenzivní pastvou ovcí a přihnojeny minerálními hnojivy. Současná údržba spočívá v pravidelném kosení pomocí strojní mechanizace, lesní porosty na území rezervace jsou zatím ponechány bez zásahů. 

Přírodní rezervace Kútky je součástí „Obory Radějov“, která zde byla zřízena v roce 1989 na základě výjimky ministerstva životního prostředí za účelem intenzivního chovu dančí zvěře, ke které v roce 2003 přibyla i zvěř jelení. Celková výměra obory činí 1565 ha, louky se rozkládají na ploše 192 ha, přičemž chráněné území představuje asi jednu třetinu jejich plochy. Vlastníkem obory byl státní podnik Lesy ČR, který ji v roce 2011 směnil soukromé osobě za jiné lesní pozemky. Vliv oborního chovu vysoké zvěře na vegetaci je od roku 1988 sledován na čtyřech trvalých plochách. Stavy zvěře zde dosáhly v posledních letech vysoké koncentrace, dančí i jelení zvěř způsobuje nadměrný okus přirozeného zmlazení lesních porostů a kromě toho i negativně ovlivňuje luční porosty jejich celoročním spásáním, sešlapem a eutrofizací, přičemž si s oblibou vybírá právě chráněné a ohrožené druhy rostlin, především vstavačovité. Tento závažný problém již dlouhodobě řeší Správa CHKO Bílé Karpaty. 

Oborou prochází síť značených turistických a cyklistických tras, které vedou i podél hranic a částí rezervace. Vlastní obora je oplocená a měla být ze zákona celoročně veřejně přístupná, s výjimkou měsíce června a období od 15. 9. do 15. 11. V poslední době však narůstají ze strany vlastníka snahy o omezení vstupu likvidací přelezů u vstupních bran, neoprávněným prosazováním zákazu vstupu a vjezdu cyklistů do celé obory, vykázáním návštěvníků lesní stráží a rušením značených tras Klubu českých turistů. Informace o současném stavu a možnostech návštěvy obory mohou případní zájemci z řad veřejnosti najít na webových stránkách obce Radějov.

Natura 2000: PR Kútky se nachází na území Evropsky významné lokality Čertoryje (CZ0624072) o celkové rozloze 4 728,1597 ha. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, panonské dubohabřiny, eurosibiřské stepní doubravy, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců a lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin.

Foto © Z. Podešva

PR Kútky (24. 5. 2003)


Bibliografie:

Rezervační kniha PR Kútky. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou; AOPK ČR.

Bezděčka, P., Jongepier, J. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.   

Holuša, J., Kočárek, P. & Marhoul, P. (2007): Výskyt kobylky Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) v České republice. Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 254–255, ISBN 978-80-86166-23-0.

Jongepierová I, Kment P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kuča P., Májsky J., Kopeček F.,  Jongepierová I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty", Bratislava.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonium Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). - Elateridarium 2: 156-171.


Aktualizováno 23. 12. 2012 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět