Přírodní rezervace Kútky

Bělokarpatské louky se skupinami dubů v PR Kútky, v popředí pryšec kosmatý  (24. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Bělokarpatské louky se skupinami dubů v PR Kútky,
v popředí pryšec kosmatý (24. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervace Kútky představuje luční enklávu s rozptýlenou zelení, prameništi, meandry potoka a malými rybníčky v lesním komplexu jihozápadní části Bílých Karpat (podcelek Žalostinská vrchovina). Nachází se na pravém údolním svahu a na jižním svahu kóty Veselka (495 m n. m.), v horní části údolí potoka Mandát (Měsíční údolí), v nadmořské výšce 340 až 460 m, asi 5 km jihovýchodně od obce Radějov. Katastrální území Radějov u Strážnice, okres Hodonín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno 17. 6. 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1033. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 66,4223 ha (dle GIS 67,5504 ha), vyhlášené ochranné pásmo 113,4011 ha (dle GIS 114,6253 ha). Mapa

Předmět ochrany: Společenstva bělokarpatských květnatých luk uprostřed lesů s výskytem četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, území s vysokou krajinářskou hodnotou.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří sedimenty nivnického (paleocén - spodní eocén) a svodnického souvrství (paleocén - svrchní křída) dílčí bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých jílovců. Půdním typem je kambizem typická, místy kambizem pseudoglejová.

Flóra a vegetace: Druhově pestré bělokarpatské květnaté louky s rozptýlenou zelení jsou dnes již minulostí. Dříve převažující teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion přecházejí vlivem pastvy přemnožené spárkaté zvěře do poměrně chudých poháňkových pastvin svazu Cynosurion. Na vlhčích místech se nacházejí svahové bezkolencové louky svazu Molinion s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea), které jsou vlivem pastvy také degradované. Zajímavá byla vegetace pramenišť a mokřadů svazu Caricion davallianae a lesních lemů svazu Trifolion medii. Mokřadní biotopy byly úplně rozdupány zvěří, jejich případná obnova bude záležet na dalším managementu a půdní semenné bance. Maloplošně jsou zastoupeny karpatské ostřicové dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum a teplomilné doubravy asociace Potentillo albae-Quercetum, v současnosti jsou také ochuzené a degradované. V nivě Mandátského potoka se nachází fragment lužního lesa asociace Carici remotae-Fraxinetum.

Z významných druhů zde vzácně roste trojzubec lesostepní (Danthonia alpina), submediteránní druh trávy, který se v ČR vyskytuje již jen na příhodných místech lesostepního charakteru v okolí Radějova a srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia), ponticko-panonský druh, který lze v ČR nalézt kromě jihozápadní části Bílých Karpat pouze na několika jihomoravských lokalitách. 

Trojzubec lesostepní (Danthonia alpina), foto © Z. Podešva   Hadí mord nachový (Scorzonera purpurea)

Trojzubec lesostepní (Danthonia alpina)

 

Hadí mord nachový (Scorzonera purpurea)

V minulosti byly druhově bohatě zastoupeny především vstavačovité (Orchidaceae), v současnosti je početněji zastoupen jen vstavač kukačka (Orchis morio), a to pouze na jedné mikrolokalitě. Ostatní druhy se vyskytují v počtu maximálně několika jedinců, ještě zde rostou vstavač osmahlý (Orchis ustulata), rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana) a hlavinka horská (Traunsteinera globosa), na mokřadech se přidávají prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a kruštík bahenní (Epipactis palustris), v lesících vzácně okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

Z dalších nápadných a pozoruhodných druhů zde rostou hojněji kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), jen velmi vzácně se vyskytuje hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), kozinec dánský (Astragalus danicus), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), len žlutý (Linum flavum), pryšec kosmatý (Euphorbia villosa) a drobná kapradina hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum).

Kosatec trávovitý (Iris graminea), foto © Z. Podešva   Kosatec různobarvý (Iris variegata)

Kosatec trávovitý (Iris graminea)

 

Kosatec různobarvý (Iris variegata)

Na prameniště, mokřady a břehy rybníků s těžkými, minerálně bohatými půdami jsou vázány subhalofilní druhy jako je ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), ostřice oddálená (Carex distans), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis) a šáchor hnědý (Cyperus fuscus).  

Fauna: Území přírodní rezervace představovalo donedávna významný luční biotop četných druhů živočichů, především hmyzu a dalších bezobratlých. Ti však vlivem intenzívní pastvy spárkaté zvěře ustoupili, nyní převažují druhy xylofágního a koprofágního hmyzu. Z denních motýlů se vyskytují kromě běžnějších lučních druhů např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), okáč voňavkový (Brintesia circe) a také druhy lesních lemů, jako např. batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) a perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia). Z nočních motýlů je nejvýznamnější výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax) a celé řady vzácných můr a píďalek.

Z brouků byl nalezen např. střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi), svižník polní (Cicindela campestris), prskavec větší (Brachinus crepitans), prskavec menší (Brachinus explodens), krajník hnědý (Calosoma inquisitor), roháč obecný (Lucanus cervus), chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), kovařík Limonius poneli, velmi vzácně krasec uherský (Anthaxia hungarica). Nález lesknáčka Urophorus rubripennis je potvrzením výskytu tohoto druhu v České republice.

Z ostatních skupin hmyzu je doložen výskyt dalších teplomilných prvků, které zde představují cikáda chlumní (Cicadetta montana), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), škvor malý (Labia minor) a mravenec Camponotus vagus. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) zde žije např. saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens), cvrček polní (Gryllus campestris) a také kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda), evropský montánní druh známý v ČR pouze z Bílých Karpat, zařazený mezi druhy kriticky ohrožené. Na okraji rezervace v lesním porostu byl nalezen cvrček lesní (Nemobius sylvestris), který dosahuje v Bílých a Malých Karpatech východní hranice svého rozšíření. Dále zde bylo nalezeno např. 14 druhů čmeláků a pačmeláků, osm druhů sociálních vos a 8 druhů koutulí (Diptera, Psychodidae). Plazi jsou zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a užovkou hladkou (Coronella austriaca), obojživelníci rosničkou zelenou (Hyla arborea), ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnědým (Rana temporaria) a skokanem štíhlým (Rana dalmatina), pouze ojediněle se vyskytuje čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). 

Batolec červený (Apatura ilia), foto © Z. Podešva

Batolec červený (Apatura ilia)

Rezervace a okolní lesy jsou hnízdištěm celé řady druhů ptáků, vázaných na luční biotopy, lesní lemy a listnaté i jehličnaté lesní porosty. Žijí zde např. bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krutihlav obecný (Jynx torquilla), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), žluva hajní (Oriolus oriolus), linduška lesní (Anthus trivialis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), čížek lesní (Carduelis spinus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), z dravců káně lesní (Buteo buteo) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). K potoku Mandát a přilehlým rybníčkům zaletuje za potravou volavka popelavá (Ardea cinerea), vzácně i čáp černý (Ciconia nigra). Z větších savců zde žijí kromě oborně chované dančí a jelení zvěře (vysazena až v roce 2003) také prase divoké (Sus scrofa), liška obecná (Vulpes vulpes) a kuna lesní (Martes martes).

Lesnictví: Lesní porosty zabírají pouze malou část plochy rezervace o výměře 2,68 ha. Jsou tvořeny roztroušenými řídkými skupinami dubů výmladkového původu stáří asi 100 let. Na dřevinné skladbě okolních lesů v oboře se podílejí ze dvou třetin listnaté dřeviny, především dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), z jedné třetiny jehličnany se smrkem ztepilým (Picea abies), borovicí lesní (Pinus sylvestris), borovicí černou (Pinus nigra), modřínem opadavým (Larix decidua) a jedlí bělokorou (Abies alba).

Bělokarpatské louky v PR Kútky (24. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Bělokarpatské louky v PR Kútky (24. 5. 2003)

Management, ohrožení: Území bylo původně využíváno jako jednosečné louky, které byly občas na podzim přepásány. V 70. letech 20. stol. byly louky částečně poškozeny přihnojením minerálními hnojivy a intenzivní pastvou ovcí. V nedávné minulosti (s výjimkou let 2001 a 2002) byla celá plocha přírodní rezervace pravidelně kosena pomocí strojní mechanizace, většinou v měsíci červenci. V posledních letech však byly koseny jen nedopasky, protože téměř žádné byliny zde nekvetly ani netvořily hmotu, protože byly spaseny spárkatou zvěří.

Přírodní rezervace Kútky je součástí „Obory Radějov“, která zde byla zřízena v roce 1989 na základě výjimky ministerstva životního prostředí za účelem intenzivního chovu dančí zvěře, ke které v roce 2003 přibyla i zvěř jelení. Celková výměra obory činí 1565 ha, louky se rozkládají na ploše 192 ha, přičemž chráněné území představuje asi jednu třetinu jejich plochy. Vlastníkem obory byl státní podnik Lesy ČR, který ji v roce 2011 směnil soukromé osobě za jiné lesní pozemky. Vliv oborního chovu vysoké zvěře na vegetaci je od roku 1988 sledován na čtyřech trvalých plochách. Stavy zvěře zde dosáhly v posledních letech vysoké koncentrace, dančí i jelení zvěř způsobuje nadměrný okus přirozeného zmlazení lesních porostů a kromě toho i negativně ovlivňuje luční porosty jejich celoročním spásáním, sešlapem a eutrofizací, přičemž si s oblibou vybírá právě chráněné a ohrožené druhy rostlin, především vstavačovité. Tento závažný problém již dlouhodobě řeší Správa CHKO Bílé Karpaty. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území je uveden v aktuálním plánu péče o PR Kútky na období 2010 až 2019.

Oborou prochází síť značených turistických a cyklistických tras, které vedou i podél hranic a částí rezervace. Vlastní obora je oplocená a měla být ze zákona celoročně veřejně přístupná, s výjimkou měsíce června a období od 15. 9. do 15. 11. V poslední době však narůstají ze strany vlastníka snahy o omezení vstupu likvidací přelezů u vstupních bran, neoprávněným prosazováním zákazu vstupu a vjezdu cyklistů do celé obory, vykázáním návštěvníků lesní stráží a rušením značených tras Klubu českých turistů.

Natura 2000: Přírodní rezervace Kútky se nachází na území Evropsky významné lokality Čertoryje (CZ0624072) o celkové rozloze 4 728,1597 ha. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, panonské dubohabřiny, eurosibiřské stepní doubravy, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců a lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin.

Přírodní rezervace Kútky - ochranné pásmo (24. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kútky - ochranné pásmo (24. 5. 2003)


Bibliografie:

Anonymus (2010): Plán péče o PR Kútky na období 2010 – 2019. – Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Bezděčka, P., Jongepier, J. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.   

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dřevojan, P. (2011): Inventarizační průzkum PR Kútky - závěrečná zpráva z oboru botanika. Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Holuša, J., Kočárek, P. & Marhoul, P. (2007): Výskyt kobylky Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) v České republice. Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 254–255, ISBN 978-80-86166-23-0.

Holuša, J., Kočárek, P. & Konvička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Kment, P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I. [ed.] (2009): Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky. Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, 135 pp. [cit. 2016-02-27]. Dostupné z <http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/008/004060.pdf?seek=1369389589>

Kočí, M. (2007): Změny ve složení bylinného patra lesní vegetace v oboře Radějov. – Ms. depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kuča P., Májsky J., Kopeček F.,  Jongepierová I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty", Bratislava.

Lipner, T. (2008): Vegetace lesů NPR Kútky u Radějova: vliv pastvy daňků. - Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonium Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). - Elateridarium 2: 156-171.

Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D.

Vávra, J. (2008): Zpráva z výzkumu brouků lokalit NPR Javořina, PR Kútky a PP Žerotín za rok 2008. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Zahrádka, J.(2008): Současný stav přírodní rezervace Kútky a jeho legislativní východiska. – Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.


Aktualizováno 27. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět