Přírodní rezervace Machová

Přírodní rezervace Machová (24. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Machová (24. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervace Machová je pestrou mozaikou květnatých bělokarpatských luk s rozptýlenými solitérními stromy, mokřadními loukami a pěnovcovými prameništi. Nachází se na severních a severozápadních svazích kóty Machová (579 m n. m.) v nadmořské výšce 380 až 579 m, asi 3 km jižně od obce Javorník, po její severní hranici protéká Rybnický potok. Katastrální území Javorník nad Veličkou, okres Hodonín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 17. června 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1034. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 111,9825 ha, ochranné pásmo: 150,6419 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Zachování komplexu přirozených bělokarpatských luk s typickou květenou a bohatou entomofaunou, s četnými zástupci vstavačovitých a dalších chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, krajinářsky velmi hodnotné území.

Přírodní rezervace Machová (29. 5. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Machová (29. 5. 2009)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše s vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén až svrchní křída). Na svahových sedimentech vznikly kambizemě typické a pseudoglejové těžší zrnitosti.  

Flóra a vegetace: Na květnatých loukách převažují teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Dále jsou zastoupena teplomilná lemová společenstva svazu Geranion sanguinei s kakostem krvavým (Geranium sanguineum) a společenstva svazu Trifolion medii s jetelem prostředním (Trifolium medium), černýšem hajním (Melampyrum nemorosum) a řepíkem lékařským (Agrimonia eupatoria), na vlhčích místech se nacházejí bezkolencové louky svazu Molinion, v údolí Rybnického potoka nivní mokřadní louky svazu Calthion s pcháčem potočním (Cirsium rivulare) a luční pěnovcové prameniště.  

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), foto © Zdeněk Podešva   Hlavinka horská (Traunsteinera globosa), foto © Zdeněk Podešva

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

 

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa),
přírodní rezervace Machová (29. 5. 2005)

V rezervaci se vyskytuje řada ohrožených a chráněných rostlin, druhově bohaté zastoupení mají především vstavačovité, z nichž zde rostou např. rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač vojenský (Orchis militaris), vemeníček zelený (Coeloglossum viride) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). 

Z dalších pozoruhodných druhů se zde vyskytují např. hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), kosatec trávovitý (Iris graminea), kosatec sibiřský (Iris sibirica), kozinec dánský (Astragalus danicus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a plamének přímý (Clematis recta).

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) v PR Machová (29. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera)
v přírodní rezervaci Machová (29. 5. 2005)

Hodnotným a významným biotopem je svahové pěnovcové prameniště s přechodnou vegetací slatinných a rašelinných stanovišť. V mechovém patru  dominuje ohrožený mech vlasolistec vlhkomilný (Tomentypnum nitens), který zde plní ekologickou roli rašeliníků, spolu s ním roste suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), škarda bahenní (Crepis paludosa), vítod nahořklý (Polygala amarella), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis),  tolije bahenní (Parnassia palustris), hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia) a čertkus luční (Succisa pratensis). 

Fauna: Květnaté louky v přírodní rezervaci Machová jsou významným biotopem četných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z motýlů se vyskytují např. perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), pabourovec jestřábníkový (Lemonia dumi), přástevník angreštový (Rhyparia purpurata), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a strakáč březový (Endromis versicolora). V minulosti byl pozorován i žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), který však již vymizel. 

Strakáč březový (Endromis versicolora), foto © Z. Podešva

Strakáč březový (Endromis versicolora)

Faunisticky zajímavé nálezy byly zaznamenány také u ostatních skupin bezobratlých. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) je to např. saranče Pseudopodisma transilvanica, která zde dosahuje západní hranice svého areálu, velmi vzácná saranče Nagyova (Pseudopodisma nagyi) známá dosud jen z Bílých Karpat, Slovenska a Maďarska, a také kriticky ohrožená kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda). Druhově početná jsou také společenstva dvoukřídlých (Diptera), zejména tiplicovitých a bahnomilkovitých. Přírodní rezervace  Machová je druhou lokalitou v ČR, kde se vyskytuje bahnomilka Ellipteroides adrastea (byla popsána teprve v roce 1984 na základě nálezů z nedaleké NPR Čertoryje). Z malakozoologického pohledu je luční pěnovcové prameniště v rezervaci významnou lokalitou vzácného vlhkomilného měkkýše vrkoče útlého (Vertigo angustior), z dalších druhů zde byl nalezen např. vrkoč mnohozubý (Vertigo antivertigo), jehlovka hladká (Platyla polita), kuželík drobný (Euconulus fulvus) a boděnka malinká (Punctum pygmaeum).

Přírodní rezervace Machová (24. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Machová (24. 5. 2003)

Lesnictví: Lokalita je vedena jako bezlesí, krajinářsky velmi hodnotné jsou rozptýlené solitérní stromy, především lípy (Tilia spec.). 

Management, ohrožení: Území bylo v minulosti využíváno jako jednosečné louky. V roce 1990 byla podstatná část rezervace pohnojena minerálními hnojivy, což mělo negativní vliv na kvantitativní a druhovou skladbu vegetace. V následujících letech byly plochy nepravidelně koseny, takže návrat k původnímu stavu si zřejmě vyžádá delší dobu. V současnosti je Správou CHKO zajišťováno pravidelné kosení, likvidace náletových dřevin a výmladků.

Natura 2000: PR Machová se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ 0724090) o celkové rozloze 20 043,3080 ha. 


Bibliografie:

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Hájková, P. & Hájek, M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia, Praha, 75: 271–287.

Holuša, J., Kočárek, P. & Marhoul, P. (2007): Výskyt kobylky Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) v České republice. Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 254–255, ISBN 978-80-86166-23-0.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Chládek, F. (2002): Příspěvek k poznání rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera s. l.) NPR  Čertoryje v Bílých Karpatech. Tetrix, svazek 8 - XII/2002, Brno.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. [ed.] (2009): Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky. Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, 135 pp. [cit. 2016-02-27]. Dostupné z <http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/008/004060.pdf?seek=1369389589>

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. - Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Rybníček, K.: Svahová prameniště moravskoslovenského pomezí - flóra, vegetace, stanoviště a vývoj v mladším holocénu. GAČR 206/99/1240.

Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D.


Aktualizováno 27. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět