Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem

Foto © Z. Podešva

NPR Zahrady pod Hájem (27. 7. 2005)

Základní údaje: Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem představuje pestrou mozaiku bělokarpatských květnatých luk, extenzivních ovocných sadů, rozptýlené zeleně, lesíků a také drobných políček. Je situována na pravém údolním svahu údolí Veličky a současně na západních svazích kóty Háj (573 m n. m.) v  jihozápadní části Bílých Kartpat. Nachází se v nadmořské výšce 310 až 490 m, při východním okraji obce Velká nad Veličkou. Katastrální území: Velká nad Veličkou, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno výnosem ministerstva kultury ČSR ze dne 17. června 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1036. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 162,3326 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Rozsáhlý komplex posledních zbytků bělokarpatských ruhově bohatých květnatých luk na slínovitých půdách v Bílých Karpatech, výskyt četných chráněných a ohrožených teplomilných druhů rostlin a živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen svodnickým souvrstvím (paleocén-svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše s vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci. Vlastní svah je slabě rozčleněn na krátké svahové rozsochy východozápadního směru s kótou Strážná hůrka (335,5 m n. m.). Reliéf nese stopy silného antropogenního vlivu, svahy jsou náchylné k sesuvům. Na svahových sedimentech vznikly kambizemě typické střední zrnitosti a místy i kambizemě pseudoglejové.

Flóra a vegetace: Území NPR Zahady pod Hájem tvoří druhově bohaté květnaté louky, které se prolínají s extenzivně obhospodařovanými ovocnými sady, hájky a křovinami. Lesní porosty tvoří karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum s dřínem obecným (Cornus mas), místy se nacházejí hájky s nepůvodní borovicí lesní (Pinus sylvestris) a lípou srdčitou (Tilia cordata). V bylinném patře a lesních lemech se vyskytují např. medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis), z orchidejí vstavač bledý (Orchis pallens), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha).

V závislosti na geologických a půdních podmínkách se na loukách nacházíněkolik odlišných typů vegetace. Nevyvinuté slínovité půdy hostí neuzavřené teplomilné porosty s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), ostřicí chabou (Carex flacca) a omanem mečolistým (Inula ensifolia). Na vlhčích místech převládají teplomilné travobylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), jen lokálně se vyskytují vlhčí svahové bezkolencové louky svazu Molinion s dominantním bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea).

V rezervaci byla zaznamenána celá řada ohrožených a chráněných druhů rostlin. Poměrně bohaté zastoupení mají především vstavačovité (Orchidaceae), přičemž místní populace tořiče čmelákovitého Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana) představuje jednu z nejbohatších lokalit v České republice. Z dalších druhů orchidejí rostou na loukách např. rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač nachový (Orchis purpurea), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vzácně i tořič včelonosný (Ophrys apifera), vstavač kukačka (Orchis morio) a vemeníček zelený (Coeloglossum viride), na vlhčích místech také prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata).

Z dalších pozoruhodných druhů zde rostou např. srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia), kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), kozinec dánský (Astragalus danicus), len žlutý (Linum flavum), plamének přímý (Clematis recta), lilie zlatolávek (Lilium martagon), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), česnek kýlnatý (Allium carinatum), snědek jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum), snědek hřebenitý (Ornithogalum boucheanum), snědek Kochův (Ornithogalum kochii),bílojetel německý (Dorycnium germanicum), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum) a černýš rolní (Melampyrum arvense). Na vlhčí biotopy jsou vázané dva druhy ze skupiny bahenních pampelišek (Taraxacum sect. Palustria).

Botanicky zajímavou součástí rezervace a jejího okolí je také několik menších soukromých záhumenků, na kterých se vyskytují dnes již velmi vzácné plevele jako např. hrachor pačočkový (Lathyrus aphaca), prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium), svízel trojrohý (Galium tricornutum), hlaváček plamenný (Adonis flammea), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), vrabečnice roční (Thymelaea passerina), štěničník paprskující (Bifora radians)m, hořinka východní (Conringia orientalis) a pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis). Na zamokřených okrajích políček byla v roce 1994 nalezena kriticky ohrožená sítina kulatoplodá (Juncus sphaerocarpus) a kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia). V severní části rezervace byl objeven také vzácný druh epifytického mechu Orthotrichum stellatum.

Mykologie: NPR Zahrady pod Hájem je také významnou mykologickou lokalitou. Dosud bylo na území rezervace zaznamenáno asi 100 druhů makroskopických hub. Z chráněných druhů byl nalezen kriticky ohrožený hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri), zahrnutý také v Červené knize. Vzácná baňka velkokališná (Sarcosphaera crassa) je navržena k zahrnutí do seznamu hub Bernské úmluvy. Z dalších méně běžných a vzácných druhů zde byly nalezeny např. pečárka statná (Agaricus macrocarpus), muchomůrka drsná (Amanita aspera), čirůvka masová (Calocybe carnea), kyjovečka svazčitá (Clavulinopsis corniculata), kyjovečka hnědavá (Clavulinopsis helvola), mechovka obecná (Clitopilus prunulus), šťavnatka papouščí (Hygrocybe psittacina), voskovka klidná (Hygrocybe quieta), voskovka panenská (Hygrocybe virginea), třepenitka drobná (Hypholoma subviride), ryzec krátkonohý (Lactarius acerrimus), ryzec modřínový (Lactarius porninsis), ryzec krvavomléčný (Lactarius sanguifluus), ryzec polokrvavomléčný (Lactarius semisanguifluus), kuřinec Kunzův (Ramariopsis kunzei), klouzek žíhaný (Suillus fluryi), čirůvka růžovolupenná (Tricholoma orirubens) a kržatka hlohová (Tubaria dispersa).

Fauna: Květnaté louky, staré ovocné sady a lesíky v NPR Zahrady pod Hájem představují významné biotopy, které hostí velice bohatou faunu vzácných a ohrožených teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z pozoruhodných druhů fytofágních brouků byli během průzkumů zjištěni např. dřepčík Dibolia foersteri, štítonoši Pilemostoma fastuosa a Cassida ferruginea, nosatčíci Apion interjectum a Apion aeneomicans, nosatci Brachysomus hirtus a Tychius stephensi, krytonosec Mogulones curvistriatus a luskokaz Bruchus brachialis. Z motýlů zde byl zaznamenán např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), modrásek komonicový (Polyommatus dorylas), modrásek vičencový (Polyommatus thersites), ostruháček dubový (Neozephyrus quercus), hnědásek černýšový (Mellicta aurelia), hnědásek diviznový (Melitaea phoebe), okáč voňavkový (Brintesia circe), bourovec trnkový (Eriogaster catax), přástevník užankový (Hyphoraia aulica) a několik vzácných druhů píďalek. Z dalších skupin bezobratlých zde bylo zjištěno 25 druhů rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera), např. např. saranče štíhlá (Chorthippus
mollis), saranče drobná (Stenobothrus crassipes), kobylka krátkokřídlá (Metrioptera brachyptera), kriticky ohrožená kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda) a vzácná kobylka samobřezí (Poecilimon intermedius), která na Moravě dosahuje západní hranice areálu rozšíření druhu, dále 14 druhů mravenců a 31 druhů pavouků. Plazi a obojživelnící jsou na lokalitě zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a kuňkou žlutobřichou (Bombina variegata), z ptáků zde žijí např. strnad luční (Miliaria calandra), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a krutihlav obecný (Jynx torquilla).

Lesnictví: Pouze malá část území je evidována jako lesní půda o výměře 13,14 ha. Tyto lesní enklávy představují smíšené, asi padesátileté porosty s borovicí lesní (Pinus sylvestris), lípou srdčitou (Tilia cordata), dubem letním (Quercus robur), dubem zimním (Quercus petraea), habrem obecným (Carpinus betulus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a modřínem opadavým (Larix decidua). Výchovné zásahy budou směřovat k odstranění nepůvodních jehličnanů a k uvolňování listnatých dřevin v podúrovni.

Management, ohrožení: Uzemí bylo v minulosti využíváno jako jednosečné louky, extenzivní ovocné sady a ve spodní části i jako drobná políčka. Po ukončení pravidelného obhospodařování lučních porostů v horní části rezervace došlo k jejich zarůstání a vznikla zde velká plocha křovin. Řešením tohoto problému je jednorázové odstranění náletu spojené s následným každoročním ručním kosením. Ještě před vyhlášením rezervace byla část území vážně poškozena pastvou, nehnojené a pravidelně kosené plochy se však velmi rychle obnovují. Negativním jevem je rozorávání spodních částí rezervace a také snahy některých vlastníků o zalesnění části pozemků. V současné době je většina lučních porostů na loukách i v sadech pravidelně jednou ročně kosena s následným odklizením sena. V lesních porostech budou jako prioritní zásahy směřují k odstranění nepůvodních borovic a k uvolňování stanovištně původních listnatých dřevin.
V roce 1991 byla ve střední části rezervace na ploše asi tří hektarů založena za podpory Správy CHKO Bílé Karpaty plocha genofondového sadu krajových odrůd ovocných dřevin. V rámci projektu Pozemkového spolku Čertoryje základní organizace ČSOP Bílé Karpaty zde byla soustředěna řada starých a krajových odrůd švestek, jabloní, hrušní a třešní z  Horňácka.
Rezervace je pro běžné návštěvníky přístupná pouze po turistické značené stezce vedoucí z Velké nad Veličkou přes vrchol Háj do Suchova. Na severovýchodním svahu kóty Háj se nachází další významné chráněné území NPP Búrová

Natura 2000: NPR Zahrady pod Hájem se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část byla navržena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090) o celkové rozloze 20 043,3080 ha.


Bibliografie:

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Holuša, J., Kočárek, P. & Marhoul, P. (2007): Výskyt kobylky Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) v České republice. Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 254–255, ISBN 978-80-86166-23-0.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horsák M. (2000): Inventarizační malakozoologický průzkum NPR Čertoryje, Jazevčí a Zahrady pod Hájem. Ms. Dep. Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice, ZO ČSOP Bílé Karpaty Veselí nad Moravou.

Horsák M. (2001): Měkkýši (Mollusca) NPR Čertoryje, Jazevčí a Zahrady pod Hájem v CHKO Bílé Karpaty (Česká republika). Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti 6: 15-26.

Hradílek, Z. (2005): Mechorosty NPR Zahrady pod Hájem v Bílých Karpatech. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty Veselí nad Moravou.

Hradílek, Z. (2005): Orthotrichum stellatum. – In: Kučera J. [ed.], Zajímavé bryofloristické nálezy VI (Interesting bryofloristic records, VI). – Bryonora, Praha, 36: 31.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Ježek J., Macek J., Chvojka P. (2009): Inventarizační průzkum dvoukřídlých (Diptera: Psychodidae), blanokřídlých (skupiny Symphyta) a chrostíků (Trichoptera) na lokalitách NPR Zahrady pod Hájem, v NPR Javořina a v NPR Jazevčí (CHKO Bílé Karpaty). - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová I, Kment P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kuča P., Májsky J., Kopeček F., Jongepierová I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. 

Malíček, J. & Vondrák, J. (2012): Lišejníky NPR Jazevčí, Porážky a Zahrady pod Hájem v Bílých Karpatech. - Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 19(1–2): 1–11.

Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D.


Aktualizováno 27. 2. 2016 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět