Přírodní park Chřiby

Přírodní park Chřiby od Roštína (7.5. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní park Chřiby od Roštína (7.5. 2005)

Základní údaje: Přírodní park Chřiby lze v rámci České republiky označit jako jedno z ekologicky nejstabilnějších území, vyznačující se nadprůměrnou lesnatostí s převahou dřevin přírozené dřevinné skladby. Chřiby mají nejen velkou přírodovědeckou a krajinářskou hodnotu, ale jsou bohaté i na kulturní památky. Přírodní park zaujímá téměř celé stejnojmenné pohoří Chřiby (nejvyšší část Středomoravských Karpat) s podcelky Stupavská a Halenkovická vrchovina mezi Kroměříží, Otrokovicemi, Starým Městem u Uherského Hradiště, Kyjovem, Koryčany a Zdounkami. Součástí přírodního parku je i krátký úsek řeky Moravy u Otrokovic. Jihozápadní část Chřibů ležící v Jihomoravském kraji (Hodonínsko) již není součástí přírodního parku, zde na něj bezprostředně navazuje Přírodní park Ždánický les. Celková rozloha cca 26 025 ha. Mapa.

Vyhlášení: Přírodní park Chřiby byl vyhlášen 3. 4. 1991 vyhláškou ONV Kroměříž, kterou se zřizuje oblast klidu Chřiby, přehlášeno Nařízením OÚ Kroměříž č. 2/1996 ze dne 8. 11. 1996 o zřízení přírodního parku Chřiby. Rozloha na území okresu Kroměříž cca 6 300 ha. Rozšíření přírodního parku na území okresu Uherské Hradiště bylo provedeno Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 1/2000 ze dne 10. 4. 2000. Tímto nařízením došlo zárověň ke sloučení s již dříve vyhlášeným (r. 1993) Přírodním parkem Stříbrnické paseky, zřízeným pro ochranu jedinečného území s pasekářským osídlením a rozvolněnou zástavbou u Stříbnic. Ve stejném roce byl přírodní park vyhlášen i na území okresu Zlín (Nařízení OÚ Zlín č. 8/2000 ze dne 5. 12. 2000).

Účel a poslání: Přírodní park Chřiby slouží k ochraně krajinného rázu na území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Veškerá činnost na území přírodního parku se zaměřuje na toto poslání.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad převážné části území přírodního parku je tvořen magurským příkrovem vnějšího flyšového pásma, jeho dílčí tektonickou jednotkou račanskou.

Geomorfologie: Jedná se o velmi členitou vrchovinu se strukturně a tektonicky podmíněným mladým erozním reliéfem na intenzivně zvrásněných paleogenních pískovcích, jílovcích a slepencích magurského flyše. Pro rozvodní části terénu jsou typické široce zaoblené rozvodni hřbety a erozní plošiny. Nadmořská výška přírodního parku se pohybuje od 184,5 m (řeka Morava u Otrokovic) do 586,7 m n. m. (vrchol Brdo). Po řece Moravě jsou hlavními vodními toky Kyjovka (nejdelší vodní tok pramenící v Chřibech, na horním toku jako Stupava), Litava, Kotojedka, Salaška, Zlechovský potok, Dlouhá řeka, Hruškovice a řada menších toků jako např. Divocký potok, Cvrčovický potok, Trňák, Vrbka, Kudlovický potok a Jankovický potok. Jejich údolí jsou hluboce zařezaná, na horních úsecích ve tvaru písmene V, s hloubkou až 120 m, směrem po proudu se rozšiřuji v široké údolní nivy.

Květena: Převažují lesy přírozené dřevinné skladby (dubo-bukové a bukové porosty). Území představuje ostrov karpatské květeny v oblasi teplomilné panonské flóry. Antropogenní vlivy zasáhly především na úpatí pohoří přeměnou listnatých porostů na jehličnaté, většinou smrkové porosty. Na území přírodního parku je řada zvláště chráněných území. Za zmínku stojí výslunné travnaté stráně s teplomilnou květenou s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých nebo skalní útvary na hřebenech Chřibů.

Fauna: Chřiby jsou územím s relativně vyváženými ekologickými podmínkami, což se přímo projevuje v druhové pestrosti fauny s velkým podílem zvláště chráněných druhů (např. čáp černý, včelojed lesní, bramborníček černohlavý, krutihlav obecný, lelek lesní, výr velký, některé druhy netopýrů, z bezobratlých stojí za zmínku nález kudlanky nábožné). V posledních letech se zde šíří i bobr evropský (Koryčanská přehrada).

Kulturní památky: oblast Chřibů má nejen velkou přírodovědeckou hodnotu, ale je bohatá i na významné kulturní památky jako jsou hrad Buchlov, národní kulturní památka Modrá s kostelem sv. Jana, zřícenina hradu Cimburk, zámek Buchlovice, poutní místo Velehrad, hradisko sv. Klimenta, kostel sv. Jakuba u Roštína, zámky a parky ve Střílkách, Koryčanech a Kvasicích, barokní hřbitov ve Střílkách a další. Život obyvatel  Velké Moravy (9. století) představuje ideální podoba slovanského opevněného sídliště v Archeoskanzenu Modrá. Většina obcí má zachovaný kompaktní charakter zástavby typický pro tuto oblast.

Brdo (586,7 m n.m.) s kamennou rozhlednou je nejvyšším vrcholem v Chřibech (7.5. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Brdo (586,7 m n.m.) s kamennou rozhlednou je nejvyšším vrcholem v Chřibech (7.5. 2005)


Bibliografie:

Bašcan, M. a kol. (2004): Chřiby záhadné a mytické 4. - Futuro, Uherské Hradište, 2004. IBSN 80-903235-7-X.

Havlová, M. (2000): Lesní vegetace Chřibů. Ms., dipl. pr., depon. PřF MU, Brno.

Lovecká, J. (2011): Svahové pochody v přírodním parku Chřiby a biotopy sesuvných území. - Diplomová práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vedoucí práce: prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Martinec, T. (1934): Lesní společenstva v Chřibech. I. Bučiny. Věda Přír., 15: 119-120.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., 96 s., dep. in KÚ Zlín, ČSOP Via Hulín.

Pechová, L. (2006): Evidence a základní charakteristika mokřadů v uherskohradišťské části přírodního parku Chřiby. - Bakalářská práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Pechová, L. (2009): Hodnocení stavu a návrh managementu pro vybraná prameniště v Chřibech. - Diplomová práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce: RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. 

Sanža, L. (2008): Tektonika střední části Chřibů (vněkarpatský flyš). - Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie.

Schneider, J., Kupec, P., Melicharová, A., Rebrošová, K. & Vyskot, I. (2006): Management of forest protected areas in Chriby hills. (Management lesních zvláště chráněných území v Chřibech) - In Maunaga Z. (ed.): Gazdovanje šumskim ekosistemima nacionalnih parkova i drugih zašticenih područja. Banja Luka: Šumarski Fakultet Banja Luka, 2006, s. 621. ISBN 99938-56-06-1.

Zavřel, H. (1940): Ochrana přírody v Chřibech. - Krásná Zem, Ostrava. 14:18-20.


Aktualizováno 15. 1. 2016   Úvodní stránka Zpět