Přírodní památka Bohuslavické stráně

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Hrad (19. 9. 2005)

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Hrad (19. 9. 2005)

Základní údaje: Přírodní památku Bohuslavické stráně tvoří dvě samostatné části s teplomilnými travinobylinnými společenstvy. Větší z nich, lokalita Hrad o výměře 2,08 ha, se nachází na pravém údolním svahu říčky Kyjovky na východním okraji Věteřovské vrchoviny (podcelku Kyjovské pahorkatiny) v nadmořské výšce 225 až 254 m n. m., na západním okraji obce Bohuslavice nad kostelem sv. Filipa a Jakuba. Lokalita Chrástka o výměře 0,4659 ha se nachází na protějším levém údolním svahu Kyjovky ve Stupavské vrchovině na JZ okraji Chřibů v nadmořské výšce 232 až 252 m n. m., je situována na sv. okraji zástavby obce. Katastrální území Bohuslavice u Kyjova, okres Hodonín. Vyhlášeno 15. 1. 1992 jako CHPV Bohuslavické stráně. Evidenční kód ÚSOP: 1488. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 2,5459 ha (upřesněno v aktuálním plánu péče, výměra dle vyhlášky 3,5166 ha). Mapy.cz.

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Chrástka (19. 9. 2005)

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Chrástka (19. 9. 2005)

Předmět ochrany: Společenstva vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů na kyselých pískovcích s překryvy spraše v podhůří Chřibů.

Cíl ochrany: Zachování xerotermních společenstev na kyselých substrátech s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů.

PP Bohuslavické stráně - Hrad (19. 9. 2005)   PP Bohuslavické stráně - Hrad (19. 9. 2005)

PP Bohuslavické stráně - Hrad (19. 9. 2005)

 

PP Bohuslavické stráně -Hrad (19. 9. 2005)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad obou částí chráněného území tvoří paleogenní flyšové sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V lukovských vrstvách soláňského souvrství (paleocén) převažují drobové pískovce a slepence nad jílovci, okrajově zasahuje do lokality Hrad také belovežské souvrství (paleocén — střední eocén). Tyto horniny místy překrývají sprašové hlíny, v sz. části lokality Hrad se nachází obnažené podloží se skalními výchozy. Půdním typem na členitém povrchu jsou erozní formy hnědozemě typické.

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Hrad (19. 9. 2005)

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Hrad (19. 9. 2005)

Flóra a vegetace: Na území přírodní památky se vyvinula na kyselých flyšových sedimentech teplomilná travinobylinná společenstva, v nichž převažují širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a ostřicí nízkou (Carex humilis). Na strmých svazích a vrcholech hřbítků s mělčí půdou se zachovaly zbytky acidofilních suchých trávníků svazu Koelerio-Phleion phleoidis s bojínkem tuhým (Phleum phleoides), kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), smělkem štíhlým (Koeleria macrantha) a psinečkem tuhým (Agrostis vinealis).

 

Hlaváč šedavý (Scabiosa canescens)
PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

 

Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)
PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

Je zde možné pozorovat prolínání mezofilní flóry Chřibů s teplomilnými prvky, které sem pronikají z Dolnomoravského úvalu. Z chráněných a vzácnějších druhů rostlin se zde vyskytuje např. kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), silenka ušnice (Silene otites), mochna písečná (Potentilla arenaria), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), ojediněle i blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica). V minulosti byl v chráněném území nalezen také zvonek boloňský (Campanula bononiensis), rozrazil rakouský (Veronica austriaca), rmen smrdutý (Anthemis cotula), na vlhkých místech pak vratička měsíční (Botrychium lunaria), jejich výskyt nebyl v posledních letech potvrzen.

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa), přírodní památka Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa),
PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

Fauna: Obě lokality jsou také významná refugia teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Mezi nápadné druhy patří kromě kudlanky nábožné (Mantis religiosa) denní motýli (Lepidoptera), z nichž se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), okáč voňavkový (Brintesia circe) a modrásek vikvicový (Polyommatus coridon). Z blanokřídlých (Hymenoptera) byla pozorována drvodělka fialová (Xylocopa violacea), 8 druhů čmeláků, 3 druhy pačmeláků, 6 druhů vos a 26 druhů mravenců, mino jiné mravenec zrnojed (Messor structor). Z dalších druhů hmyzu zde žije např. cikáda chlumní (Cicadetta montana). Plazi jsou zastoupeni užovkou hladkou (Coronella austriaca) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Z méně častých druhů ptáků byli pozorováni pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a žluva hajní (Oriolus oriolus).

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Chrástka (19. 9. 2005)

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Chrástka (19. 9. 2005)

Historie: Lokalita Hrad je pojmenovaná podle někdejšího středověkého opevněného sídla. Ve 14. století byla na tomto místě postavena tvrz, která byla později zřejmě rozšířena a v 15. století je již uváděna jako hrad. Ten zanikl během česko-uherských válek při vpádu uherského krále Matyáše v roce 1468. Území se vyznačuje značnou členitostí s antropogenními formami reliéfu, které zde představují valy, příkopy a deprese jako pozůstatky bývalého opevnění.

Pískovcové výchozy v části Hrad, PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)   Pískovcové výchozy v části Hrad, PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

Pískovcové výchozy v části Hrad
PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

 

Pískovcové výchozy v části Hrad
PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

Management, ohrožení: V minulosti bylo území narušeno těžbou nerostných surovin, jílovců a spraší. V přírodní památce rostou pouze roztroušeně náletové dřeviny, které jsou průběžně odstraňovány. K potlačení zarůstání území ovsíkem vyvýšeným je prováděno pravidelné ruční kosení stepních strání s následným odstraněním biomasy mimo plochy přírodní památky. Je navrhovaná mozaikovitá seč s ponecháním části menších ploch neposečených, aby byly minimalizovány možné střety při ochraně rostlin a živočichů. Lokalitou Chrástka prochází po polní cestě málo frekventovaná zeleně značená turistická stezka do Čeložnic.

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Chrástka (19. 9. 2005)

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Chrástka (19. 9. 2005)


Literatura:

Běťák, J. (2009): Mykofloristická a ekologická studie makromycetů v lesích západní části Chřibů. - Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Petr Hrouda.

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1994): Inventarizační průzkum PP Bohuslavické stráně, 15 pp. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Losík, J. & Háková, A. (2014): Plán péče o Přírodní památku Bohuslavické stráně na období 2015-2024. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Lustyk, P. (2012): Inventarizační průzkum PP Bohuslavické stráně. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Slavík, P. (2005): Plán péče pro přírodní památku Bohuslavické stráně na období 2005-2014. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.


Publikováno 6. 4. 2013, aktualizace 15. 4. 2017   Úvodní stránka Zpět