Přírodní památka Bohuslavické stráně

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Hrad (19. 9. 2005)

Základní údaje: Přírodní památku Bohuslavické stráně tvoří dvě samostatné části s teplomilnými travobylinnými společenstvy. Větší z nich, lokalita Hrad o výměře 2,2069 ha, se nachází na pravém údolním svahu říčky Kyjovky na východním okraji Věteřovské vrchoviny (podcelku Kyjovské pahorkartiny) v nadmořské výšce 225 až 254 m, na západním okraji obce Bohuslavice nad kostelem sv. Filipa a Jakuba. Lokalita Chrástka o výměra 1,3097 ha se nachází na protějším levém údolním svahu Kyjovky ve Stupavské vrchovině na jz. okraji Chřibů v nadmořské výšce 232 až 252 m, je situována na sv. okraji zástavby obce. Katastrální území Bohuslavice u Kyjova, okres Hodonín. Vyhlášeno 15. 1. 1992 jako CHPV Bohuslavické stráně. Evidenční kód ÚSOP: 1488. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 3,5166 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Společenstva vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů na kyselých pískovcích s překryvy spraše v podhůří Chřibů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad obou částí chráněného území tvoří paleogenní flyšové sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V lukovských vrstvách soláňského souvrství (paleocén) převažují drobové pískovce a slepence nad jílovci, okrajově zde zasahuje také belovežské souvrství (paleocén — střední eocén). Tyto horniny místy překrývají sprašové hlíny, v sz. části lokality Hrad se nachází obnažené podloží se skalními výchozy. Půdním typem na členitém povrchu jsou erozní formy hnědozemě typické.

 

Hlaváč šedavý (Scabiosa canescens)
PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

 

Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)
PP Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

Flóra a vegetace: Na území přírodní památky se vyvinula na kyselých flyšových sedimentech teplomilná travobylinná společenstva reprezentovaná širokolistými trávníky svazu Bromion erecti a acidofilními suchými trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), bojínkem tuhým (Phleum phleoides), smělkem štíhlým (Koeleria macrantha), kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a psinečkem tuhým (Agrostis vinealis). Je zde možné pozorovat prolínání mezofilní flóry Chřibů s teplomilnými prvky, které sem pronikají z Dolnomoravského úvalu. Z chráněných a vzácnějších druhů rostlin se zde vyskytuje např. kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), hvězdnice velkoúborná (Aster scepusiensis), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), silenka ušnice (Silene otites), mochna písečná (Potentilla arenaria), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a ostřice nízká (Carex humilis), na vlhkých místech i vratička měsíční (Botrychium lunaria).

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa), Přírodní památka Bohuslavické stráně (19. 9. 2005)

Fauna: Obě lokality jsou také významná refugia teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Mezi nápadné druhy patří kromě kudlanky nábožné (Mantis religiosa) denní motýli (Lepidoptera), z nichž se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a modrásek vikvicový (Polyommatus coridon). Z blanokřídlých (Hymenoptera) byla pozorována drvodělka fialová (Xylocopa violacea), 8 druhů čmeláků, 3 druhy pačmeláků, 6 druhů vos a 26 druhů mravenců, mino jiné mravenec rodu Messor. Z dalších druhů hmyzu zde žije např. cikáda chlumní (Cicadetta montana). Plazi jsou zastoupeni užovkou hladkou (Coronella austriaca) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Z méně častých druhů ptáků byli pozorováni pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Historie: Lokalita Hrad je pojmenovaná podle někdejšího středověkého opevněného sídla. Ve 14. století byla na tomto místě postavena tvrz, která byla později zřejmě rozšířena a v 15. století je již uváděna jako hrad. Ten zanikl během česko-uherských válek při vpádu uherského krále Matyáše v roce 1468. Území se vyznačuje značnou členitostí s antropogenními formami reliéfu - valy, příkopy a depresemi jako pozůstatky bývalého opevnění.

Management, ohrožení:

---- V minulosti bylo území narušeno těřbou nerostných surovin, jílovců a spraší. V přírodní památce rostou pouze roztroušeně náletové dřeviny, které jsou postupně odstraňována. K potlačení zarůstání území ovsíkem je prováděno pravidelné sečení stepních strání s následným odstraněním biomasy mimo plochy přírodní památky.

--- V území se šíří ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius).

Lokalitou Chrástka prochází zeleně značená turistická stezka do Čeložnic.

Přírodní památka Bohuslavické stráně - Chrástka (19. 9. 2005)


Bibliografie:

Rezervační kniha PP Bohuslavické stráně. - Depon. in KrÚ Brno, AOPK ČR.

Běťák, J. (2009): Mykofloristická a ekologická studie makromycetů v lesích západní části Chřibů. - Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Petr Hrouda.

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. 

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


Publikováno 6. 4. 2013   Úvodní stránka Zpět