Přírodní památka Borky

Přírodní památka Borky (27. 7. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Borky představuje významnou geologickou a paleontologickou lokalitu s hranicí paleocén/eocén, kterou tvoří umělý zářez místní účelové komunikace na jihovýchodním okraji obce Blatnička. Nachází se v Boršické pahorkatině (okrsek Hlucké pahorkatiny) na mírném údolním svahu říčky Svodnice na okraji menšího lesního celku v nadmořské výšce 284 až 286 m n. m., po pravé straně silnice I/54 z Blatničky směrem do Boršic u Blatnice. Katastrální území Blatnička, okres Hodonín. Přírodní památka je vzdálena asi 1,5 km od hranic CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno Nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 1/2002 ze dne 27. 2. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2161. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 0,0955 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Ve výchozech zářezu jsou odkryty flyšové sedimenty nivnického souvrství bělokarpatské jednotky vnějšího flyšového pásma. Unikátně je na území přírodní památky zastižena hranice paleocén/eocén.

 

Flyšové sedimenty nivnického souvrství

 

Přírodní památka Borky (24. a 27. 7. 2005)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je budován sedimenty dílčí bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Karpat. V uměle vytvořeném zářezu dlouhém asi 70 m, místy vysokém až 4 m a se sklonem 45 až 55°jsou odkryty výchozy sedimentů nivnického souvrství (svrchní paleocén - spodní eocén) hluckého vývoje. Ve flyšových vrstvách převažují vápnité jíly, jílovce a slíny nad jemnozrnnými vápnitými pískovci, prachovci a nevápnitými jíly. Unikátně byla na lokalitě na základě foraminifer a vápnitého nanoplanktonu zjištěna hranice paleocón/eocón. Souvislý vrstevní sled hraničními sedimenty o pravé mocnosti asi 17 m je zde zachován v relativně málo porušené tektonické šupině.

Flyšové sedimenty nivnického souvrství, přírodní památka Borky (24. 7. 2005)

Vzhledem k velkým mocnostem flyše, špatné odkrytosti a komplikovanému tektonickému porušení bělokarpatské jednotky se jedná se o unikátní případ. Z vědeckého hlediska představuje tato lokalita jedinečný studijní profil, který umožňuje výzkum změn na hranici paleocón/eocón, kdy došlo k celoplanetárnímu vymírání v mořském ekosystému. Lokalita je rovněž nalezištěm fosílií mořských živočichů a jejich stop. Půdy jsou hluboké, málo skeletovité, v půdních typech převažují pararedziny a černozemě. Asi 4,7 km severozápadně se nachází další významná geologická lokalita přírodní památka Střečkův kopec, typová lokalita litostratigrafické jednotky Antoníneckého souvrství.

 

Zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium)
v přírodní památce Borky (24. 7. 2005)

 

Plamének plotní (Clematis vitalba)
v přírodní památce Borky (24. 7. 2005)

Flóra a vegetace: Potenciální přirozenou vegetací jsou prvosenkové dubohabřiny asociace Primulo veris-Carpinetum. Svah zářezu osidluje náhradní vegetace antropogenně narušovaných stanovišť, vlhkých příkopů a okrajů cest. Roste zde např. podběl lékařský (Tussilago farfara), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), jetel luční (Trifolium pratense), jetel zvrhlý (Trifolium hybridum), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), pastinák setý (Pastinaca sativa), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), kozlík lékařský (Valeriana officinalis), plamének plotní (Clematis vitalba) a štětka planá (Dipsacus fullonum). Území zarůstá křovinami a náletovými dřevinami, především na horním okraji zářezu rostou svída krvavá (Cornus sanguinea), kalina tušalaj (Viburnum lantana), trnka obecná (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy lokality nebyly provedeny a do budoucna se s nimi ani nepočítá. Druhově bohatší faunu lze očekávat především u bezobratlých, z denních motýlů byli zaznamenáni např. modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) a ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae). Z ornitofauny bylo pozorováno také několik méně běžných druhů ptáků jako např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a krutihlav obecný (Jynx torquilla).

Obnova lesního porostu nad přírodní památkou Borky (24. 7. 2005)

Lesnictví: Území evidované jako lesní pozemek bylo zalesněno především borovicí černou (Pinus nigra) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). V rámci lesního hospodářského plánu pro období 1997 až 2006 byl lesní porost nad zářezem holosečně vytěžen a opětovně zalesněn, u východního okraje byl ponechán vzrostlý exemplář dubu letního (Quercus robur).

Historie: Vlastní zářez vznikl v 80. letech 20. stol. při výstavbě přístupové komunikace k zemníku, ve kterém byly těženy pískovce a jílovce na násep silnice I. třídy. Místo následně sloužilo k ukládání tuhého komunálního odpadu z obce Blatničky. V rámci projektu geologického výzkumu hluckého vývoje bělokarpatské jednotky zde probíhaly práce, které prováděl Český geologický ústav v Brně. Po objevení přítomnosti hranice paleocón/eocón byly v roce 1994 výsledky publikovány v odborné literatuře. V roce 2001 byla exkurze na tuto lokalitu zařazena do programu mezinárodního zasedání paleontologické sekce IWAF. V příštím roce pak došlo k jejímu vyhlášení za přírodní památku.

Management, ohrožení: Odkrytý profil nivnického souvrství s hranicí paleocón/eocón je ohrožen postupným přirozeným zasucováním a zarůstáním náletovými dřevinami. Údržba vlastního chráněného území spočívá v pravidelném kosení jednou ročně, občasném odstraňování náletových dřevin ze svahu zářezu nad panelovou cestou a likvidaci případného znečištění lokality odpadky. Pro studijní účely a exkurze zde byl vybudován ukázkový odkryv s informační tabulí.

Zářez panelové cesty na severním okraji přírodní památky Borky (24. 7. 2005)


Literatura:

Rezervační kniha PP Borky. Dep. KÚ Brno, AOPK ČR.

Bubík, M. & Švábenická, L. (1994): Bioevents at the Paleocene/Eocene boundary in flysch sediments of the Bílé Karpaty Unit (West Carpathians, Czech Republic. - Geolines (Praha), 1 (1994), p. 3-5.

Bubík, M. et all. (2001): Fossil record of agglutinated rhizopods (foraminifers, testaceans) on the territory of Czech Republic - Field trip guide of the 6th IWAF, Prague, September 1-7, 2001.

Bubík, M., Adamová, M., Franců, E., Franců, J., Gedl, P., Švábenická, L. (2001): Blatnička - významný profil v magurském flyši pro výzkum hraničního eventu paleocén/eocén v hlubokomořském prostředí pod CCD. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2000.

Kohoutová, I. (2000): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště.- Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, 109-114, Brno.

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


Publikováno 16. 3. 2013, aktualizace 14. 4. 2017   Úvodní stránka Zpět