Přírodní rezervace Horky

Kvetoucí hlaváčky jarní v přírodní rezervaci Horky

Kvetoucí hlaváčky jarní v přírodní rezervaci Horky

Základní údaje: Přírodní rezervace Horky představuje unikátní stepní společenstva se vzácnými druhy rostlin a živočichů v jinak intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině. Nachází se na severním svahu kóty Náklo (265 m n. m.), asi 1,5 km jihozápadně od středu obce Milotice, v nadmořské výšce 190 až 260 m, v Ratíškovické pahorkatině, na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Kyjovské pahorkatiny. Katastrální území Milotice u Kyjova, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního národního výboru v Hodoníně ze dne 29. 6. 1989. Evidenční kód ÚSOP: 1489. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 15,4890 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Jeden z posledních dochovaných zbytků kavylových stepí na jižní Moravě s bohatým výskytem hlaváčku jarního (Adonis vernalis), hadince červeného (Echium maculatum) a dalších vzácných, ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů.

Hadinec červený (Echium maculatum), PR Horky (30. 5. 2004)  
Hadinec červený (Echium maculatum), PR Horky (30. 5. 2004)

Hadinec červený (Echium maculatum)
PR Horky (30. 5. 2004)

 

Hadinec červený (Echium maculatum)
PR Horky (30. 5. 2004)

 

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen neogenními mořskými a jezerními sedimenty bzeneckého souvrství moravské části vídeňské pánve (svrchní miocén). Nezpevněné vápnité jíly a písky s polohami štěrků místy překrývají spraše. V odkryvu neogenních sedimentů byl nalezen mlž Congeria subglobosa, který je chrakteristický pro zónu E panonu. V členitém terénu se svažitými hřbety převažují svahy se severovýchodní až jihovýchodní orientací. Půdním typem jsou černozemě arenické a regozemě.

Hadinec červený (Echium maculatum v přírodní rezervaci Horky (30. 5. 2004)

Hadinec červený (Echium maculatum v přírodní rezervaci Horky (30. 5. 2004)

Flóra a vegetace: Přírodní rezervace Horky je významnou botanickou lokalitou subpanonské stepní vegetace na jižní Moravě. Na mělčích půdách převažují teplomilné travinobylinné porosty, které zde představují úzkolisté suché trávníky svazu Festucion valesiacae s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a xerotermní vegetace otevřených suchých trávníků svazu Bromion erecti s nejbohatší populací kriticky ohroženého hadince červeného (Echium maculatum) v České republice, čítající asi 270 jedinců. Záhy zjara rozkvétá na Horkách hlaváček jarní (Adonis vernalis), který tady vytváří nejpočetnější populaci na Hodonínsku, zvláště hojný je na jihozápadním svahu rezervace. Později, na vrcholu jara, upoutají pozornost stříbřité klásky kavylů zastoupené kavylem tenkolistým (Stipa tirsa) a kavylem Ivanovým (Stipa pennata), v létě se přidává i kavyl vláskovitý (Stipa capillata). 

V druhově bohatém společenstvu kavylových stepí se vyskytují další významné druhy rostlin jako např. pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), kozinec vinčencovitý (Astragalus onobrychis), kozinec dánský (Astragalus danicus), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), růže galská (Rosa gallica), mochna bílá (Potentilla alba), violka obojaká (Viola ambigua), řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), česnek žlutý (Allium flavum), záraza vyšší (Orobanche elatior), ostřice nízká (Carex humilis), ze vstavačovitých byl nalezen i vstavač kukačka (Orchis morio). Z běžnějších druhů jsou hojné např. tužebník obecný (Filipendula vulgaris), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), prvosenka jarní (Primula veris) a svízel syřišťový (Galium verum). Na suchých narušovaných místech s nízkou a neuzavřenou vegetací roste šater latnatý (Gypsophila paniculata), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum), smil písečný (Helichrysum arenarium) a osívka jarní (Erophila verna). Stepní porosty doplňuje rozptýlená zeleň s ovocnými dřevinami, keři hlohů (Crataegus spp.), růží šípkovou (Rosa canina) a na hřbítku s břízou bělokorou (Betula pendula). Travnaté svahy jsou na západním a jihovýchodním okraji lemovány křovinami, v nichž místy převažuje líska obecná (Corylus avellana).

Kvetoucí hlaváčky jarní v přírodní rezervaci Horky

Kvetoucí hlaváčky jarní v přírodní rezervaci Horky

Fauna: Lokalita je také významným refugiem teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z motýlů (Lepidoptera) se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), žluťásek jižní (Colias hyale), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), okáč bojínkový (Melenargia galathea), okáč zední (Lasiommata megera) a modrásek jetelový (Lysandra bellargus). Teplomilné druhy blanokřídlých (Hymenoptera) reprezentuje osm druhů čmeláků, pačmelák vzácný (Psithyrus rupestris) a pačmelák panenský (Psithyrus vestalis), vosík francouzský (Polistes gallicus), nápadná drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a několik stepních druhů mravenců. Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). Kromě běžných druhů ptáků vázaných na otevřenou zemědělskou krajinu bylo zaznamenáno i několik významnějších druhů jako bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), ťuhýk obecný (Lanius collurio), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), žluva hajní (Oriolus oriolus), kukačka obecná (Cuculus canorus),  koroptev polní (Perdix perdix) a křepelka polní (Coturnix coturnix). 

Lesnictví: Lokalita je evidována jako bezlesí. Pouze do jihovýchodního cípu rezervace zasahuje akátina, východní a jihozápadní část ohraničuje březový háj.  

Přírodní rezervace Horky (8. 4. 2008)

Přírodní rezervace Horky (8. 4. 2008)

Management, ohrožení: Území přírodní rezervace Horky je prakticky ze všech stran ohraničeno zemědělsky využívanými pozemky, v minulosti sloužilo jako pastvina, část jeho plochy byla kosena. Na výslunných svazích byly vysázeny ovocné dřeviny, především meruňky a třešně, které dnes již dožívají. Jihovýchodní cíp území zarostl akátovým hájkem. Rezervace je ohrožována hlavně dalším šířením akátu a ostatních náletových dřevin na některých hůře přístupných a nekosených plochách. V současné době je lokalita pravidelně kosena, od roku 2001 byla obnovena pastva ovcí a koz. Podle potřeby jsou odstraňovány náletové dřeviny, především akát a hloh. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat místům s výskytem hadince červeného, ideální je pravidelné kosení jednou ročně, a to až po dozrání a vysemenění rostlin (tj. od druhé poloviny července). Kosení je vhodné doplnit narušováním vegetačního krytu, na vybraných místech vytvořit plošky s obnaženou půdou a zajistit tak lepší podmínky pro klíčení a vývoj semenáčků hadince. Poblíž rezervace prochází turistická stezka, lokalita je především v době kvetení hlaváčků hojně navštěvována. 

Natura 2000: Chráněné území je součástí Evropsky významné lokality Horky u Milotic (CZ0622007) o celkové rozloze 18,8863 ha, zařazené do panonské biogeografické oblasti. Předmětem ochrany je bohatá populace hadince červeného (Echium maculatum).

Zajímavosti z okolí: Nedaleko se nachází přírodní rezervace Písečný rybník s pozoruhodným společenstvem vodních rostlin a mokřadními slatinnými loukami. Až do 60. let 20. stol. se mezi Miloticemi a Dubňany těžil lignit. Místa bývalých dolů jsou v terénu vyznačena informačními tabulemi, v bezprostřední blízkosti rezervace se nacházely doly František de Paula a Žofie. Architektonickou a historickou chloubou Milotic je především barokní zámek nazývaný „Perla jihovýchodní Moravy“ s rozsáhlým parkem, který je zajímavý i po dendrologické stránce.


Bibliografie:

Rezervační kniha PR Horky. - Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. 

Ambrozek, L., Jongepier, J. (1990): Inventarizační průzkum botanický PR Horky. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. 

Buček, A., Lacina, J. & Laštůvka, Z. [eds.] (2006): Panonské stepní trávníky na Moravě. VERONICA – časopis pro ochranu přírody a krajiny, XX. ročník 2006, 17. zvláštní vydání, Regionální sdružení ČSOP Brno.

Lustyk, P. (1998): Inventarizační průzkum botanický PR Horky. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Luža, O. (1986): Částečný inventarizační seznam hmyzu PR Horky. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.  

Marhoul, P. & Turoňová, D. [eds.] (20007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Agentura ochrany přírody a krajiny Praha.

Rybka, V. (2005): Metodika monitoringu evropsky významného druhu hadinec červený (Echium maculatum). - VaV/610/4/01 Monitoring zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť významnýchz hlediska legislativy ES. AOPK ČR Praha.

Rybka, V., Rybková, R., Pohlová, R. (2004): Rostliny ve svitu evropských hvězd. Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy s finanční podporou Ministerstva životního prostředí, kraje Vysočina, Olomouckého kraje a Nadace Veronica, Olomouc, Praha 2004.

Skácelová, I. (2001): Ekobiologie hadince červeného (Echium russicum) a jeho rozšíření v ČR. – Ms., Bakalářská práce; depon. in: Knih. Kat. ekol. Přírod. Fak. UP, Olomouc.

Skácelová, I. (2003): Hadinec červený Echium maculatum v České republice – populační a ekobiologická studie. – Ms., Diplomová práce; depon. in: Knih. Kat. ekol. Přírod. Fak. UP, Olomouc.


Publikováno 26. 12. 2016 Úvodní stránka Přírodní park Chřiby Zpět