Přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec

Přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec (2. 9. 2006)

Základní údaje: Přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec představuje jednu z mála odlesněných ploch na vátých píscích jihovýchodní Moravy. Nachází se v Ratíškovické pahorkatině (střední části Dolnomoravského úvalu) v nadmořské výšce 190 až 198 m n. m., na severovýchodním okraji rozsáhlého lesního komplexu Bzenecká doubrava při silnici z Bzence do Strážnice, asi 2,1 km jihovýchodně od Bzence (Městský uřad). Katastrální území Bzenec, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Hodonín č. 5/94 dne 25. 10. 1994 s účinností od 11. 11. 1994. V roce 1995 bylo vyhlášeno ochrané pásmo nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 4/95 ze dne 6. 10. 1995 s účinností od 22. 10. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1713. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková rozloha 36,8056 ha, vyhlášené ochranné pásmo 8,4134 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Jedna z posledních lokalit vátých písků s unikátními stepními společenstvy rostlin a zejména hmyzu s výskytem zvláště chráněných druhů. Kriticky ohrožené druhy živočichů jsou zastoupeny kudlankou nábožnou (Mantis religiosa), pakudlankou jižní (Mantisa styriaca), ploskorohy (Libelloides spp.) a ještěrkou zelenou (Lacerta viridis), k druhům silně ohroženým patří martináč hrušňový (Saturnia pyri), střevlíci (Carabus spp.), zdobenci (Gnorimus spp.) a stužkonoska vrbová (Catocala electa). Kromě uvedených zde žije řada ohrožených druhů hmyzu a ptáků.

Geologie, půdní poměry: Podloží je překryto kvartérními eolitickými sedimenty, tzv. vátými písky o mocnosti 10 až 30 m, které byly vyváty v době poledové (svrchní pleistocén) z třetihorních mořských sedimentů a teras nedaleké řeky Moravy. Písky zbarvené žlutě až světle hnědě jsou jemně až středně zrnité, nevápnité, kyselé, tvořené převážně křemenem (82 až 95 %) s průhlednými nebo čirými zrny a s příměsí živců, úlomků glaukonitického pískovce, hnědošedých rohovců i jiných minerálů. Nacházejí se zde náznaky písečných přesypů, především v jižní části území je terén značně členitý, se stopami po bývalých vojenských aktivitách (cesty, okopy). Půdním typem je kambizem arenická.  

Lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia)   Pavinec horský (Jasione montana)

Lnice kručinkolistá (2. 9. 2006)

 

Pavinec horský (5. 7. 2004)

Flóra a vegetace: Na odlesněné ploše bývalého vojenského cvičiště se vyvinula charakteristická xerotermní a xerofilní společenstva v různém stupni sukcese, s výrazným zastoupením psamofytních druhů. Převažuje vegetace otevřených trávníků písčin svazu Corynephorion canescentis s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) doplněná kostřavovými trávníky písčin svazu Plantagini-Festucion ovinae s kostřavou ovčí (Festuca ovina) a kostřavou pochvatou Dominovou (Festuca vaginata subsp. dominii) a jednoletou vegetací písčin. Podobně jako v nedalelé NPP Váté písky se tady prolínají druhy subatlantské (některé zde dosahují jihovýchodní hranice rozšíření) s druhy kontinentálními a panonskými, které zde dosahují severozápadní hranice areálu. Mezi subatlantské druhy patří např. již zmíněný paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), trávnička obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris) a kolenec Morisonův (Spergula morisonii), panonské druhy zastupuje lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia),  tomkovice plazivá (Hierochloë repens) a také endemit západní Panonie - kostřava pochvatá Dominova (Festuca vaginata subsp. dominii). 

Z dalších typických druhů písčin se vyskytuje např. ostřice drobná (Carex supina), smil písečný (Helichrysum arenarium), vzácná užanka uherská (Cynoglossum montanum), mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), křivatec nizoučký (Gagea pusilla), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), pavinec horský (Jasione montana), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), máčka ladní (Eryngium campestre), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), pelyněk ladní (Artemisia campestris), chmerek roční (Scleranthus annuus), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), jetel rolní (Trifolium arvense) a několik druhů písečných pampelišek (Taraxacum sect. Erythrosperma). Na rozdíl od NPP Váté písky je zde podstatně bohatší vegetace narušovaných písečných stanovišť, což je dáno způsobem využívání území v nedávné minulosti. Z význačných druhů se jedná např. o merlík hroznový (Chenopodium botrys), slanobýl draselný růžičkovitý (Salsola kali subsp. rosacea), jitrocel písečný (Plantago arenaria), bělolist rolní (Filago arvensis) a bělolist nejmenší (Filago minima) nebo rmen rusínský (Anthemis ruthenica), běžná je osívka jarní (Erophila verna). V otevřených trávnících se uplatňují také suchomilné mechorosty i lišejníky, např. dutohlávky Cladonia phyllophora a Cladonia cervicornis

Trávnička obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris)   Smil písečný (Helichrysum arenarium)

Trávnička  obecná (2. 9. 2006)

 

Smil písečný (6. 7. 2003)

Fauna: Na teplomilnou vegetaci vátých písků je vázána celá řada vzácných, ohrožených a chráněných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z brouků zde žijí četné pískomilné a teplomilné druhy střevlíkovitých (Carabidae). Velkou druhovou bohatostí se vyznačují také blanokřídlí (Hymenoptera), např. včely zastoupené druhy Colletes nasutus, Ceratina cucurbitina a nápadnou drvodělkou fialovou (Xylocopa violacea), kutilky (např. Prionyx kirbii) a žahalky reprezentované žahalkou žlutou (Scolia hirta) a žahalkou čtyřskvrnnou (Scolia sexmaculata). Z dalších typických druhů hmyzu vátých písků se můžeme setkat s kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), pakudlankou jižní (Mantispa styriaca) a mravkolvy (Myrmeleonidae). 

Velmi významně je zastoupena také arachnofauna, bylo zde nalezeno několik desítek především teplomilných a pískomilných druhů pavouků. Přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec spolu s NPP Váté písky jsou jediným místem výskytu snovačky pilovité (Enoplognatha serratosignata), pavučenky písečné (Mecynargus foveatus), cedivečky Szabovy (Dictyna szaboi), teplomila písečného (Titanoeca psammophila) a skálovky opásané (Aphantaulax cincta) v České republice. Zcela unikátní je nález slíďáka pískomilného (Alopecosa psammophila), nového druhu jak pro faunu České republiky, tak i pro vědu. K dalším vzácným druhům, které zde mají jednu ze dvou známých lokalit v ČR, se řadí pakřižák Walckenaerův (Uloborus walckenaerius) a skálovka česká (Haplodrassus bohemicus), která byla popsána z NPR Raná v Českém středohoří a je také endemitem ČR. Z plazů zde žije užovka hladká (Coronella austriaca) a ještěrka zelená (Lacerta viridis). Vhodné hnízdní možnosti a potravní příležitosti zde nachází také řada zajímavých a ohrožených druhů ptáků, např. skřivan lesní (Lullula arborea), dudek chocholatý (Upupa epops), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a lelek lesní (Caprimulgus europaeus).  

Užanka uherská (Cynoglossum montanum)   Jitrocel písečný (Plantago arenaria)

Užanka uherská (20. 5. 2006)

 

Jitrocel písečný (2. 9. 2006)

 Lesnictví: Lokalita je sekundární bezlesí, téměř ze všech stran je obklopena borovými lesy. Na otevřené ploše byly ponechány roztroušené vzrostlé borovice lesní.

Mateřídouška úzkolistá (Thymus angustifolius)

Mateřídouška úzkolistá v PP Vojenské cvičiště Bzenec (6. 7. 2003)

Management, ohrožení: Území přírodní památky je typickým příkladem zachování cenných společenstev rostlin i živočichů v místech, které používala ke své činnosti armáda. Až do devadesátých let 20. století totiž sloužilo jako takticko průpravné cvičiště pro kolová i pásová vozidla dnes již zrušené vojenské posádky v Bzenci. Na větší části cvičiště byly podle potřeby odstraňovány náletové dřeviny a pojezdy vozidel byl potlačován vegetační kryt, čímž se vytvářela narušovaná stanoviště s pionýrskou vegetací písčin. Po odchodu vojenské posádky z Bzence začalo území zarůstat nálety akátu a borovice z okolních porostů, sloužilo i jako černá skládka. Proto bylo v posledních letech přistoupeno k radikálním zásahům, při nichž byl odstraňován nálet borovic s ponecháním osamocených vzrostlých stromů, souvislejší porost borovic v jižní části byl téměř zcela smýcen, odstraněny byly černé skládky. Na několika vybraných plochách se provádí také lokální narušování vegetace shrnutím drnu. Při okraji poměrně frekventované silnice procházející podél chráněného území byl v 90. letech 20. stol. vysázen ochranný lem, později, v roce 2007, byl vysázen ochranný pás tvořený borovicí lesní i na sevrním okraji území. Originálním způsobem bylo vyřešeno nepovolené pojíždění automobilů, podél hranice přírodní památky byly položeny betonové sloupy, které brání vjezdu vozidel, zachována zůstala pouze jedna přístupová cesta.

Natura 2000: Území je součástí Ptačí oblasti Bzenecká doubrava  – Strážnické Pomoraví o celkové rozloze 11725 ha. Ze šesti ptačích druhů, na které se vztahuje ochrana, se na území přírodní památky vyskytuje lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a skřivan lesní (Lullula arborea).

PP Vojenské cvičiště Bzenec (2. 9. 2006)


Literatura:

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. 

Grulich, V. (1987): Fytogeografická charakteristika jihomoravských písků. - Zpr. Čs. Bot. Společ., 22, mater. 6: 75–79.

Grulich, V. (1995): Přírodní poměry nejjižnější Moravy a Záhorské nížiny. - Zpr. Čs. Bot. Společ., 30/1: 7–12.

Jongepierová, I. & Bezděčka, P. (2004): Plán péče o přírodní památku Vojenské cvičíště Bzenec na období 2005-2014. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Jongepierová, I. & Fajmon, K. (2014): Plán péče o přírodní památku Vojenské cvičíště Bzenec na období 2015-2024. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Konvička, M., Beneš, J. & Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5.

Koubková, T. (2007): Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích - Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D.

Kučera, Z. (1997): Plán péče o přírodní památku Vojenské cvičíště Bzenec na období 1994-2004. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Prudič Z. (1989): Stadia sukcese borovice lesní na vátých pískách Bzenecka. – Památ. a Přír., Praha, 14: 45-48.

Růžička, V., ed. (1998): Pavouci jihovýchodní Moravy. - In: Sborník Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti 3: 23—35.  

Růžička, V. (2006): Pavouci a ochrana přírody v České republice. - In: Ochrana přírody 61/3: 69-73.

Růžička, V., & Bezděčka, P. (2000): Pavouci (Araneae) vátých písků u Bzence. In: Sborník Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti 5: 208-213.

Řepka, R. (1997): Příspěvek k flóře vracovsko-bzeneckých písků. - Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 2: 58–79.

Straka J., Bogusch P., Tyrner P & Vepřek D. (2004): New important faunistic records of Hymenoptera (Chrysidoidea, Apoidea, Vespoidea) from the Czech Republic - Nové významné nálezy blanokřídlých (Hymenoptera: Chrysidoidea, Apoidea, Vespoidea) z  České republiky. Klapalekiana, 40: 143-153, 2004ISSN 1210-6100.

Svobodová, S. (2016): Rozšíření a diverzita dlouhososek (Diptera: Bombyliidae) jihovýchodní Moravy. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a ornitologická laboratoř. Vedoucí práce: RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D.  

Vašut, R, Štěpánek, J. & Kirschner, J. (2005): Two new apomictic Taraxacum microspecies of the section Erythrosperma from Central Europe (Dva nové druhy pampelišek ze sekce Erythrosperma ze střední Evropy). - In: Preslia, Praha, 77: 197–210.

Vepřek, D. (1998): Kutilky (Sphecidae) na území přírodní památky Vojenské cvičiště Bzenec a na území širšího Bzenecka. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 3: 98–104.

Vilímová J. et Klaudisová A. (1990): Zhodnocení vátých písků v ČR z botanického a entomologického pohledu. Část 1–3. – Památ. a Přír., Praha, 15: 428–431, 490–496 et 556–562.


Vloženo 6. 3. 2013 - aktualizace 22. 9. 2018   Úvodní stránka Zpět