Přírodní památka Jezero

Přírodní památka Jezero (20. 5. 2006)

Přírodní památka Jezero (20. 5. 2006)

Základní údaje: Přírodní památka Jezero představuje vlhké až podmáčené louky s vápnitým slatiništěm, rákosinami a dvěma umělými vodními plochami – mělkou protáhlou tůní situovanou podél JV hranice a rybníčkem při jižním okraji. Územím protéká uměle vybudovaný odvodňovací kanál zvaný Prostředňák (na některých mapách označovaný jako Vacenovický potok), který jej rozděluje na menší SZ a větší JV část. K východní hranici přiléhá lesní enkláva Bzenecké Doubravy. Přírodní památka leží v Dolnomoravském úvalu (okrsek Ratíškovická pahorkatina), v ploché terénní sníženině s nepatrným sklonem k JZ, v nadmořské výšce 190 až 192 m n. m., při SSV okraji obce Vacenovice v trati zvané Jezero. Katastrální území Vacenovice u Kyjova, okres Hodonín. Přírodní památka Jezero byla vyhlášena nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 2/00 ze dne 16. 11. 2000. Evidenční kód ÚSOP: 2119. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra 9,3271 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 2,8450 ha. Mapy.cz.

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)   Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)

 

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Předmět ochrany: Zachování a ochrana botanicky, zoologicky, esteticky a krajinářsky hodnotného komplexu vlhkých až mokrých luk, mělké vodní nádrže a vrbo-topolového háje s bohatým bylinným podrostem. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se v území vyskytují pampeliška bahenní, prstnatec májový, ostřice Davallova a řada dalších. Ve vlhkomilné vegetaci se vyskytuje značné množství chráněných živočichů, zejména obojživelníků, jako např. blatnice skvrnitá, rosnička zelená, skokan štíhlý, skokan ostronosý, ropucha zelená a z plazů užovka obojková.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří třetihorní sedimenty a nepropustné slínité sedimenty mořského neogénu Vídeňské pánve. Na základě analýz pylů a řas z odebraných vzorků sedimentů bylo prokázáno, že lokalita byla v pozdním glaciálu skutečně jezerem, v němž se během holocénu ukládaly organické sedimenty (slatina). Postupem času docházelo k jeho zazemňování a zarůstání vegetací. Zdejší mokřadní louky tak představují pozůstatek jednoho ze zaniklých jihomoravských jezer. V půdním pokryvu území převažují gleje.

Přírodní památka Jezero (20. 5. 2006)

Přírodní památka Jezero (20. 5. 2006)

Flóra a vegetace: Na podmáčených loukách převládá vegetace vysokých ostřic svazu Caricion gracilis, v níž se vtroušeně až ostrůvkovitě objevují diagnostické druhy svazů Calthion, Molinion a Arrhenatherion. Z významnějších druhů rostlin se v lučních porostech vyskytuje např. ostřice odchylná (Carex appropinquata), ostřice dvouřadá (Carex disticha), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ostřice latnatá (Carex paniculata), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), sevlák širolistý (Sium latifolium), koromáč olešníkový (Silaum silaus), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), pampeliška lesklá (Taraxacum lucidum) a česnek hranatý (Allium angulosum). Na vápnitém slatiništi uprostřed jihovýchodní části přírodní památky se vyvinula vegetace krátkostébelných ostřic svazu Caricion davallianae (fragmenty asociace Valeriano dioicae-Caricetum davallianae) s ostřicí Davalovou (Carex davalliana), kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica), prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis) a suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium).

Menší plochy zaujímají částečně ruderalizované vlhké pcháčové louky svazu Calthion palustris s dominantním pcháčem potočním (Cirsium rivulare) a bezkolencové louky svazu Molinion v mozaice s vegetací mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion v sušších částech území. V severozápadním výběžku se nacházejí rákosiny svazu Phragmition communis. Kromě dominantního rákosu obecného (Phragmites australis) zde roste např. orobinec širolistý (Typha latifolia), ostřice pobřežní (Carex riparia), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a několik solitérních vrb - vrba popelavá (Salix cinerea) a vrba nachová (Salix purpurea). V uměle vyhloubené oligotrofní tůni po těžbě slatiny se vyvinula vegetace parožnatek sv. Charion vulgaris s vitálním porostem parožnatky obecné (Chara vulgaris). V litorálních porostech tůně se vyskytuje ostřice pobřežní (Carex riparia) a skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris). V minulosti bylo na lokalitě nalezeno také několik zástupců bahenních pampelišek (Taraxacum sekce Palustria), pampeliška příbuzná (Taraxacum cognatum) a pampeliška vídeňská (Taraxacum vindobonense).

Uměle vyhloubená tůň v přírodní památce Jezero (20. 5. 2006)

Uměle vyhloubená tůň v přírodní památce Jezero (20. 5. 2006)

Fauna: Na pestrou mozaiku mokřadních biotopů v přírodní památce Jezero jsou vázány četné druhy bezobratlých, obojživelníků a ptáků. Kromě běžných druhů denních motýlů lze na loukách spatřit nápadného ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) i ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe). Bohatě jsou zastoupeni obojživelníci, z nichž zde bylo nalezeno celkem 9 druhů, čolek obecný (Lissotriton vulgaris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a rosnička zelená (Hyla arborea). Z plazů byla zaznamenána užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků byli pozorováni např. moudivláček lužní (Remiz pendulinus), žluva hajní (Oriolus oriolus) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). Z okolí zaletují na louky za potravou čáp bílý (Ciconia ciconia), volavka popelavá (Ardea cinerea), volavka bílá (Ardea alba) a moták pochop (Circus aeruginosus). Z větších savců se zde vyskytuje bobr evropský (Castor fiber).

Management, ohrožení: Území přírodní památky je ohrožováno zarůstáním náletovými dřevinami a především splachy dusíkatých a fosforečných hnojiv z okolních polí a odpadními vodami se zvýšeným obsahem fosfátů, které způsobují eutrofizaci celého biotopu. V důsledku zvýšeného obsahu živin se mění druhová skladba lučních společenstev na úkor původních druhů slatinných luk. Uměle vyhloubená mělká tůň je pozůstatkem po nelegální těžbě slatiny v 80. letech 20. století, je ohrožena postupným zazemňováním a zarůstáním. Z důvodu ochrany obojživelníků a parožnatek je třeba zamezit vysazování ryb do tůně. Management lučních porostů spočívá v pravidelném kosení a likvidaci náletových dřevin, včetně odklízení posečené biomasy. Pro zachování vývojových stádií hmyzu a vysemenění později plodících druhů rostlin se ponechává část ploch nepokosená. Porosty nepůvodního a invazního druhu zlatobýlu obrovského v okrajových částech chráněného území bude nutné cíleně likvidovat kombinací chemického ošetření a kosení.

Přírodní památka Jezero (20. 5. 2006)

Přírodní památka Jezero (20. 5. 2006)

Natura 2000: Přírodní památka Jezero je součástí evropsky významné lokality Jezero (CZ0620078) o celkové rozloze 9,5448 ha představující fragmenty vlhkých luk s různými typy mokřadní a slatinné vegetace s řadou ohrožených druhů rostlin a živočichů - bezkolencové louky, vápnitá slatiniště a tvrdé oligo-mezotrofní vody s vegetací parožnatek. Území je také v překryvu s ptačí oblastí Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví (CZ0621025). Předmětem ochrany jsou populace čápa bílého, motáka pochopa, lelka lesního, strakapouda prostředního, strakapouda jižního, skřivana lesního a jejich biotopy.


Literatura:

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.

Břízová, E. (2001): Palynologický a paleoalgologický výzkum přírodní památky Jezero u Vacenovic v okrese Hodonín (Palynological and palaeoalgological study of the Jezero Nature Monument near Vacenovice, district Hodonín). Příroda 19, 131-144.

Břízová, E. (2006): Palaeoalgology and palynology of the Vacenovice Lake. Acta Universitatis Carolinae, Geologica 47(1-4), 41-42.

Břízová, E., Havlíček, P. & Vachek, M. (2001): Přírodní památka Jezero – palynologický a paleoalgologický výzkum (The protected locality Jezero – palynological and palaeoalgological research). Zprávy o geologických výzkumech v roce 2000, 64-66.

Losík, J. & Dostalík, S. (2014): Plán péče o přírodní památku Jezero na období 2015-2024. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Lustyk, P. (1995): Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Jezero. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Lustyk, P. (1998): Plán péče na období 2000-2004 pro území přírodní památky Jezero. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Lustyk, P. (2004): Plán péče pro PP Jezero na období 2005 – 2014. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


Publikováno 27. 3. 2018 Úvodní stránka   Zpět