Přírodní park Hostýnské vrchy

Vyhlášení: přírodní park Hostýnské vrchy vyhlášen 29. 6. 1989 Vyhláškou ONV Kroměříž, kterou se zřizuje oblast klidu Hostýnské vrchy, přehlášeno nařízením OkÚ Kroměříž č. 3/95 ze dne 21. 4. 1995 o zřízení přírodního parku Hostýnské vrchy. Rozloha: cca 98 km2.

Geologie, geografie: Hostýnské vrchy patří k flyšovému pásmu vnějších Západních Karpat. Jádrem Hostýnských vrchů je Holý kopec, odkud vybíhají větve Javornická (přes Tesák a Čerňavu ke Kelčskému Javorníku), Hostýnská (přes Skalný na Hostýn), Ondřejovská (směrem na Rusavu) a Jurikovská (přes Bludný a Čečetkov).

Flóra a vegetace: z hlediska fyto a zoogeografického jde o značně pestré území. Lesy patří převážně do bukového a jedlobukového stupně a jsou největším bohatstvím Hostýnských vrchů. Nejcennější části původních porostů, mající převážně charakter pralesů a suťových lesů patří mezi zvláště chráněná území (7 lesních ZCHÚ). V důsledku lesnického hospodaření byly na části území vysazeny smrkové monokultury. Na pastvinách a prameništích se vyskytují některé vzácné druhy rostlin (především druhy z čeledi Orchidaceae).

Fauna: Fauna je zastoupena běžnými středoevropskými druhy, ovšem najdeme zde většinu druhů obojživelníku, z avifauny se udržel např. jeřábek lesní, čáp černý, holub doupňák, sluka lesní.

Kulturní památky: Pro krajinný ráz je typické velké zastoupení lesů a pastvin a charakteristická historická zástavba obcí valašského typu (např. lidové stavby na Rusavě). Oblast je bohatá na kulturní památky od nejstarších dob (zbytky keltského opida na Hostýně), přes zříceniny středověkých hradů (Šaumburk, Obřany) až po technické zajímavosti (nádrž na plavení dříví - klauza). Mimořádně významným prvkem je Sv. Hostýn s množstvím církevních památek, který patří mezi nejznámější mariánská poutní místa v naší republice.


Bibliografie:

Hájková, P. (2000): Rostlinná společenstva mokřadních luk, potočních rákosin a porostů vysokých ostřic v Hostýnských vrších. Sborn. Přír. Kl. Uh. Hradiště 5: 7-51.

Knollová I. (2004): Změny luční a pastvinné vegetace Hostýnských vrchů (1969-2002). Příroda, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny. ISSN 12111-3603, 2004, vol.  21, no. 2004, s. 209-218.

Kuželová I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). - Ms., Depon. in Katedra Botaniky, PřF MU Brno.

Kuželová I. (2002): Lesní vegetace Hostýnských vrchů. - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 51: 129-144.

Kuželová I. (2003): Hostýnské vrchy - fádní karpatské pohoří?. Živa - časopis pro biologickou práci. ISSN 0044-4812, 2003/3: 118-120.

Kuželová I. et Knoll A. (2004): Gentianella amarella ssp. amarella v Hostýnských vrších. (Gentianella amarella ssp. amarella in the Hostýnské vrchy Mts.) - Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha 39: 217-219.

Lučan R. (2000): Netopýři Hostýnských vrchů. - ČESON. Vespertilio 4: 111-116.

Lučan R., Svačina T. (2001): Přehled zimovišť netopýrů v Hostýnských vrších a jejich předhůří. - ČESON. Vespertilio 5: 173-174.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Novosadová, J. (1999): Vegetace lesních pramenišť Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a Javorníků. Ms., dipl. pr., depon. PřF MU, Brno

Procházková, L. (1996): Floristické poměry nelesní vegetace Hostýnských vrchů. Ms., dipl. pr., depon. PřF UK, Praha.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Dep. in OKÚ-RŽP Kroměříž et ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina T. (2005): Netopýři Hostýnských vrchů a jejich úpatí. - Ms., depon. in ČSPOP Bystřice pod Hostýnem a Krajský úřad Zlínského kraje.

Zavřel, H. (1942): Botanikova procházka po Hostýnských kopcích. - Čas. Turist., Praha. 44:74-75.

Zavřel, H. (1947): Stanoviště snědku kulatoplodého v Hostýnských kopcích. - Příroda. Brno, 39:11-15.

Zavřel, H. (1947): Galium harcynicum Weigel v Hostýnských kopcích. - Čs. Bot. Listy. Praha, 5: 40-41.


Aktualizováno 15. 1. 2016   Úvodní stránka Zpět