Přírodní rezervace Ocásek

Bučina v přírodní rezervaci Ocásek (28. 4. 2004)

Základní údaje: Přírodní rezervace Ocásek představuje staré bukové porosty na jihovýchodním hřbetu Chřibů ve vrcholových partiích a na svazích kóty Ocásek (553,4 m n. m.). Nachází se v nadmořské výšce 500 až 553 m, asi 2,5 km jihozápadně od obce Stupava. Katastrální území Koryčany, okres Kroměříž. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 5/2013, o zřízení přírodní rezervace Ocásek ze dne 2. 12. 2013. Celková výměra 9,7509 ha, výměra ochranného pásma 14,5113 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Reprezentativní ukázka typických lesních společenstev květnatých bučin v Chřibech se zástupci dřevin původních karpatských lesů a výskytem ohrožených druhů živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří usazeniny svrchního oddílu soláňských vrstev račanské jednotky magurského flyše. Jedná se o nevápnité pískovce, jílovce a slepence paleocenního stáří. Odolnější pískovce a slepence místy vystupují na povrch, ve skalním výchozu těsně pod vrcholem Ocásku je drobá puklinová jeskyně. Z geomorfologického hlediska je charakteristické nahromadění pruhů odolných soláňských pískovců při denundačním okraji magurského příkrovu. Jedná se o erozně-denundační vrchovinu s výraznými stopami staršího zarovnávání na hřbetech hřebenů. Půdními typy jsou kambizem rankerová a ranker kambický.

 

Drobná jeskyně v pískovcovém výchozu pod vrcholem Ocásku (28. 4. 2004)

Flóra a vegetace: Lení porosty tvoří květnatá bučina asociace Asperulo-Fagetum s převahou buku lesního (Fagus sylvatica), přimíšeny jsou lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm horský (Ulmus glabra), modřín opadavý (Larix decidua), ojediněle smrk ztepilý (Picea abies). V bylinném patře dominuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora) a ostřice chlupatá (Carex pilosa), dále zde roste např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), hrachor jarní (Lathyrus vernus), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), bika hajní (Luzula nemorosa) a další. Místy je bohaté zmlazení buku.

Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden. Druhově bohatou skupinou jsou především bezobratlí, zvláště hmyz zastoupený např. střevlíkovitými brouky (Carabidae) a tesaříky (Cerambycidae). Z motýlů se v jarním aspektu vyskytuje martináček bukový (Aglia tau) a bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines). Z obojživelníků je zde žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Staré bukové porosty vyhledává ke hnízdění celá řada ptáků, z chráněných druhů např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius) a krkavec velký (Corvus corax), v blízkém okolí byl zazamenán i čáp černý (Ciconia nigra). Z velkých savců byli pozorováni  jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa).

Lesnictví: Strukturálně představují lesní porosty v PR Ocásek poslední segment původního porostu, dnes již z větší části obnoveného. Z hlediska lesnické typologie patří společenstva květnatých bučin k lesnímu typu 3A2 - lipodubová bučina strdivková na kamenitých hřbetech a svazích, společenstva acidofilních bučin v západní části lokality k lesnímu typu 3N3 - kamenitá kyselá dubová bučina biková na svazích a hřbetech. Porosty v ochranném pásmu a po obvodu n-PR patří k lesním typům 3B5 - bohatá dubová bučina s ostřicí chlupatou na svazích a 3B1 - bohatá dubová bučina strdivková na svazích.Porosty mají převážně charakter stejnověkých kultur, které potřebují vytvořit podmínky pro úspěšnou přirozenou obnovu. Na části území přirozeně zmlazuje především buk. Okolní lesní porosty mají charakter asi 10-ti až 20-ti letých bukových mlazin.

Management, ohrožení: Území je vedeno v kategorii lesů zvláštního určení s nadřazeným významem ekologickým nad zájmem produkčním. Hospodařit se zde bude přírodně blízkým skupinově výběrným způsobem. Ochranářská opatření budou v případě potřeby směřovat k ochraně přirozeného zmlazení před okusem zvěří. Lokalitou prochází přes kótu Ocásek turisticky značená trasa, která však není příliš frekventována. V minulosti stávala na vrcholu dřevěná rozhledna postavená v roce 1920, vysoká 47 m. V roce 1956 byla stavba z bezpečnostních důvodů odstraněna. 

Natura 2000: Území přírodní rezervace Ocásek je součástí evropsky významné lokality Chřiby (CZ 0724091).

PR Ocásek (28. 4. 2004)


Bibliografie:

Havlová, M. (2000): Lesní vegetace Chřibů. Ms., dipl. pr., depon. PřF MU, Brno.  

Hrabica, A. (1999): Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území. -  dipl. práce MZLU Brno. 

Martinec, T. (1934): Lesní společenstva v Chřibech. I. Bučiny. Věda Přír., 15: 119-120.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologickolichenologického setkání v Chřibech. - Bryonora, Praha. 47: 1-8.

Schneider, J., Rebrošová, K., Dymák, M., Douda, P. (2009): Plán péče pro přírodní památku Ocásek na období 2009-2018,  MZLU v Brně.

Schneider, J. a kol. (2011): Měření mikroklimatických charakteristik v modelových bukových porostech v Chřibech v letech 2008–2010. - In: Středová, H., Rožnovský, J., Litschmann, T. (eds): Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí. Skalní mlýn, 2. – 4. 2. 2011, ISBN 978-80-86690-87-2.

Zavřel, H. (1940): Ochrana přírody v Chřibech. - Krásná Zem, Ostrava. 14:18-20.


Aktualizováno 14. 3. 2015   Úvodní stránka Zpět