Přírodní park Záhlinické rybníky

Doubravický rybník (16. 6. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Doubravický rybník (16. 6. 2007)

Základní údaje: Komplex Záhlinických rybníků, přilehlých luk a lužního lesa v lokalitách Filena a Zámeček je i přes intenzívní chov ryb jedinečným územím na středním toku Moravy především ze zoologického a krajinářského hlediska. V rámci mokřadů České republiky byla tato oblast zařazena mezi mokřady mezinárodního významu. Z geografického hlediska je součástí Hornomoravského úvalu. Celková rozloha: cca 5 km2. Mapy.cz.

Zběhovec lesní (Ajuga genevensis)   Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria)

Zběhovec lesní (Ajuga genevensis)

 

Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria)

Vyhlášení: Zřízen Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 2/1995 ze dne 12. 4. 1995 o zřízení přírodního parku Záhlinické rybníky. Důvod vyhlášení: spojením rybníků, luk a lužního lesa vznikl komplex s vysokou krajinářskou hodnotou, plnící významnou ekologickou funkci regionálního biocentra.

Geologie, půdní poměry: území patří orograficky do Hornomoravského úvalu, Karpatské provincie. Geomorfologicky se jedná o území akumulačního až erozně-akumulačního typu reliéfu. V nivě jsou vyvinuté fluvizemě glejové, doprovodné gleje a černice. Klimaticky patří území do oblasti mírně teplé (T2), mírně suché a s mírnou zimou.

Labutě na Záhlinických rybnících (14. 6. 2007), foto © Z. Podešva

Labutě na Záhlinických rybnících (14. 6. 2007)

Fauna: Na lokalitě se vyskytuje 11 zvláště chráněných druhů obojživelníků a tři druhy plazů. Zvlášť velký je ornitologický význam lokality. Při pravidelných pozorováních zde bylo zjištěno více než 270 druhů ptáků, z toho 135 hnízdících. Rybníky jsou rovněž významnou migrační zastávkou vodních a mokřadních druhů ptáků. Lužní les má význam i pro řadu chráněných druhů savců, hlavně netopýrů. V části lesa Zámeček je bažantnice, v lesích lze spatřit chovaného bažanta královského.

Tesařík pyžmový (Aromia moschata)   Štětička chlupatá (Virga pilosa)

Tesařík pižmový (Aromia moschata)

 

Štětička chlupatá (Virga pilosa)

Součástí přírodního parku jsou i Záhlinické louky (14. 8. 2006), foto © Z. Podešva

Součástí přírodního parku jsou i Záhlinické louky (14. 8. 2006)

Flóra a vegetace: Rákosových a orobincových porostů je na rybnících málo, v jižním cípu Svárova jsou ostrůvky. V lužním lese s četnými tůněmi jsou zastoupeny zachovalé staré porosty s převahou dubu a jasanu. Na zamokřených loukách jsou zastoupeny rákosiny a rozptýlená zeleň, včetně „hlavatých vrb”.

Staletý dub u hájovny Zámeček (1. 11. 2015)   Jírovcová alej v lese Zámeček (1. 11. 2015)

Staletý dub u hájovny Zámeček (1. 11. 2015)

 

Jírovcová alej v lese Zámeček (1. 11. 2015)

Hospodářské využívání: V současné době je na všech rybnících chován především kapr, mezi rybníky Svárov a Doubravický byl v minulosti realizován také chov kachen. Les Zámeček je využíván jako bažantnice.

Lužní les Filena (26. 3. 2007), foto © Z. Podešva

Lužní les Filena (26. 3. 2007)


Literatura:

Gogela, F. (1921): Zámeček u Kroměříže. Črta přírodní. Pozorovatel, Kroměříž 10/17 (7.3. 1921).

Hlaváč, S. (1975): Hnízdění racka chechtavého (Larus ridibundus) na rybnících u Záhlinic. Zprávy MOS : 71 - 74.

Houšť, M. (1977): Příspěvek k hnízdění potápky roháče (Podiceps cristatus L.) a potápky černokrké Podiceps negricollis L.) na rybnících u Záhlinic. Zprávy MOS: 27 - 31.

Kozák, V. (1956): Obyvatelé Záhlinického rybníka v r. 1956. Zprávy MOS 1: 58 - 61.

Kozák, V. (1959): Hnízdění břehoušů černoocasých (Limosa limosa) v Záhlinicích potvrzeno. Zprávy MOS 4: 48.

Kozák, V. (1959): Z exkurse na Záhlinický rybník. Zprávy MOS 4: 34 - 35.

Krejčíř, M. (1959): K historii lužních lesů v okolí Kroměříže. VMK 3: 29 - 35.

Machar, I., Šálek, P. (1995): Návrh na zřízení přírodního parku „Zámeček”. Ms., Olomouc.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., 96 s., dep. in OkÚ Kroměříž.

Neradilová, I. (2011): Bezobratlí lužního lesa střední Moravy: stanovištní charakteristiky ovlivňující diverzitu a abundanci z pohledu ochranářské biologie. - Diplomová práce, FŽP ČZU v Praze, vedoucí práce: Ing. Petr Zasadil, Ph.D.

Opravil, E. (1976): Z nejmladší historie luhu řeky Moravy u Kvasic (okr. Kroměříž). Zprávy VÚO 181: 5 - 11.

Pečeňová, M. (1967): Geobotanické poměry lužních lesů a luk od lesa Zámeček u Kroměříže po les Bahňák u Otrokovic. - Diplomová práce. PaedF. UP Olomouc, 71 s.

Sedláčková, Libuše (2004): Arcibiskupská obora Hvězda a polesí Zámeček – kroměřížská reprezentační lovecká krajina. In: Lepičová, Jana [ed.] „Historické zahrady Kroměříž 2004.“ Vývoj zahradní kultury - sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech 10. - 11.6. 2004 v Kroměžíži. Agentura Bonus, Hrdějovice. ISBN 80-86802-03-5.

Šálek, P. (2002): Inventarizace jednotlivých druhů vážek na mokřadních lokalitách v okrese Kroměříž v roce 2002. Ms, 29 str., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín.

Šálek, P. (2002): Mapování hnízdního výskytu ledňáčka říčního v okrese Kroměříž. Ms, ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín.

Šálek, P. (2002): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Kroměříž. Ms, ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín.

Šálek, P. (2002): Průzkum periodických tůní v příhodných místech v okrese Přerov, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště v roce 2001 se zvláštním přihlédnutím k výskytu korýšů. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 10 s.

Tetera, P. (2002): Návrh naučné stezky v přírodním parku Záhlinické rybníky. Diplomová práce, Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty, Ostravská univerzita, Ostrava, 128 s.

Tupý, V. & Šálek, P. (2002): Výskyt bobra evropského (Castor fiber) na okrese Kroměříž v letech 1992-2001. Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín.


Aktualizováno 1. 9. 2018   Úvodní stránka Zpět