Přírodní památka Bernátka

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bernátka (1. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Bernátka představuje zachovalý lesní porost charakteru květnaté bučiny s řeřišnicí trojlistou v Rusavské hornatině, centrální hřebenové části Hostýnských vrchů. Nachází se na levém údolním svahu s jižní až jihovýchodní expozicí, který protínají dva bezejmenné levostranné přítoky říčky Juhyně, v nadmořské výšce 545 až 595 m, asi 500 m severovýchodně od rozcestí u hájovny Bernádka a 800 m severozápadně od rekreačního střediska na Trojáku. Katastrální území Rajnochovice. Zřízeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 16. 1. 1975. Evidenční kód ÚSOP: 609. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 3,00 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Typický lesní porost karpatské jedlobučiny s hojným výskytem řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia).

 

Řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia),
přírodní památka Bernátka (1. 5. 2003)

 

Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum),
přírodní památka Bernátka (7. 9. 2002)

Geologie, půdní poměry: Na celém území převládá magurský flyš - ráztocké vrstvy soláňského souvrství (stáří svrchní křída až paleocén), tvořené slepenci, pískovci a jílovci, které ovlivňuje i složení zdejší vegetace. Nacházejí se zde půdy kamenité, písčitohlinité až hlinité, půdním typem jsou hnědé půdy mezotrofní až eutrofní.

Flóra a vegetace: Lesní společenstva v přírodní památce Bernátka patří k nejlépe zachovaným porostům květnatých bučin asociace Dentario enneaphylli-Fagetum v Hostýnských vrších. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pouze vtroušeně se vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus), smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba), jejíž zastoupení kleslo z 50 na pouhá 4 %. V bylinném podrostu je v jarním aspektu nejnápadnější řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia), která zde vykvétá již koncem dubna. Tento alpsko-západokarpatský druh se v České republice vyskytuje na hranici svého areálu pouze na několika izolovaných lokalitách, jednou z nich je na Moravě právě Bernátka, v Moravskoslezských Beskydech se vyskytuje v přírodní památce Lišková

Foto © Zdeněk Podešva

Řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia), přírodní památka Bernátka (1. 5. 2003)

Řeřišnice se nachází hojně nejen po celém území rezervace, ale i v blízkém okolí. V bylinném patře dále rostou druhy typické pro květnaté bučiny jako je svízel vonný (Galium odoratum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), violka lesní (Viola reichenbachiana), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus) a řada druhů ostřic, např. ostřice chlupatá (Carex pilosa) a ostřice lesní (Carex sylvatica). Na kořenových nábězích buků byl nalezen mech dvouhrotec chlumní (Dicranum montanum), dále dvouhroteček různotvárný (Dicranella heteromalla) a baňatka draslavá (Brachythecium salebrosum).

Fauna: Ze zoologického hlediska není PP Bernátka příliš významná. Vyskytují se běžné druhy lesních živočichů, z motýlů např. martináček bukový (Aglia tau), bělásek řeřichový (Antocharis cardamines) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni). U potoka na hranici rezervace byl nalezen skokan hnědý (Rana temporaria), dále zde žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a řada druhů ptáků, např. lejsek malý (Ficedula parva), holub doupňák (Columba oenas), brhlík lesní (Sitta europaea), datel černý (Dryocopus martius), krutihlav obecný (Jynx torquilla), budníček menší (Phylloscopus collybita), krahujec obecný (Accipiter nisus), v okolních lesích, mimo chráněné území, hnízdí také čáp černý (Ciconia nigra).

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bernátka (1. 5. 2003)

Lesnictví: Stáří lesního porostu je asi 130 let, byl zde vylišen lesní typ bohatá jedlová bučina s řeřišnicí trojlistou na mírných svazích (5B4). V současnosti obklopují přírodní památku z větší části mladé smrkové porosty a území je tak více vystaveno větrům. K vážnému poškození až devastaci lesních porostů v západní části chráněného území došlo 4. 8. 2001, kdy se zde přehnala silná vichřice. Vývraty byly z území ručně odstraněny a postižená plocha byla po provedení potřebných opatření ponechána přirozenému zmlazení.

Management, ohrožení: Porosty jsou ponechány bez těžebního či pěstitelského zásahu. Vzhledem k ochraně hlavního motivu, řeřišnice trojlisté, není nutno provádět žádné zvláštní zásahy, neboť druh je hojně rozšířen po celé ploše chráněného území i v blízkém okolí a jeho existence na lokalitě není přímo ohrožena. Pouze v případě poškození lesních porostů při vichřicích budou z  zemí odstraněny vzniklé vývraty. V roce 2001 byl vypracován nový plán péče na období 2002-2011 a v roce 2003 bylo území geodeticky zaměřeno. Informace pro turisty o PP Bernátka jsou uvedeny na panelu Naučné stezky Tesák (otevřena v roce 2006) na Trojáku.  

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bernátka (1. 5. 2003)

Historie vyhlášení: Chráněné území bylo vyhlášeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 16. ledna 1975 o vyhlášení státní přírodní rezervace „Bernátka“ v okrese Kroměříž (navrhovatel prof. Alois Zlatník). V současnosti se připravuje přehlášení.

Natura 2000: PP Bernátka je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy (CZ0721024) o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. 


Bibliografie:

Havlíček, J. (2001): Plán péče PP Bernátka na období 2002-2011. - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje.  

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., dep. in OkÚ Kroměříž.

Musil, O., Šmiták, J., Vlašín, M. (1985): Inventarizační průzkum PP Bernátka - geologie, geomorfologie, pedologie, lesnictví, botanika, zoologie. - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje.

Pola, J. (1988): Zjištěný výskyt Lepidopter PP Bernátka. - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje.  

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.


Aktualizováno 7. 5. 2015 Úvodní stránka Hostýnské vrchy Zpět