Přírodní památka Bralová

Foto © Z. Podešva

Přírodní památka Bralová (17. 6. 2007)

Základní údaje: Přírodní památka Bralová představuje výslunnou travnatou a křovinatou stráň s opuštěným pískovcovým lomem na mírném severovýchodním svahu kóty Bralová (400 m n. m.) se sklonem asi 10 stupňů. Nachází se v Bučovické pahorkatině (podcelek Litenčické pahorkatiny) v nadmořské výšce 380 až 395 m, asi 1,1 km jihozápadně od obce Střílky (zámek), nedaleko silnice ze Střílek do Koryčan, na okraji Přírodního parku Chřiby. Katastrální území Střílky. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva školství a osvěty ČSR ze dne 7. 5. 1953. Evidenční kód ÚSOP: 2427. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 0,8491 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Stanoviště teplomilných druhů rostlin, nejsevernější lokalita hadího mordu nachového (Scorzonera purpurea) na Moravě.

Hadí mord nachový (Scorzonera purpurea)   Záraza (Orobanche sp.)

Hadí mord nachový (Scorzonera purpurea)

 

Záraza (Orobanche sp.)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou pískovce a jílovité břidlice ždánicko-hustopečského souvrství (svrchní oligocén – spodní miocén) dílčí jednotky ždánické vnější skupiny příkrovů flyšového pásma. Tvářnost přírodní památky je zčásti dána činností člověka, neboť leží na místě opuštěného malého pískovcového lomu. Půdním typem jsou hnědozemě, které přecházejí až k pararendzinám.

Flóra a vegetace: Hlavním důvodem ochrany je zachování teplomilné travino-bylinné vegetace ze svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Na severní hranici svého rozšíření zde roste hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), jeho populace je stabilní, není však příliš početná, čítá několik málo desítek rostlin. Na lokalitě se vyskytují další xerotermní druhy, např. modřenec chocholatý (Muscari comosum), zvonek moravský (Campanula moravica), vítod větší (Polygala major), pipla osmahlá (Nonea pulla), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), škarda smrdutá (Crepis foetida) a voskovka menší (Cerinthe minor), na chrpě čekánku cizopasí zárazy (Orobanche sp.). Na suti v bývalém lomu roste užanka lékařská (Cynoglossum officinale) a rukevník východní (Bunias orientalis). V minulosti zde byla nalezena i vrabečnice roční (Thymelaea passerina).

Foto © Z. Podešva

Travnatá stráň v PP Bralová - lokalita hadího mordu nachového (17. 6. 2007)

Ze vstavačovitých se zde po určitou dobu vyskytoval vzácný rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), od roku 1988 již nebyl zjištěn (nejbližší populace se nacházejí až v Bílých Karpatech v okolí Radějova). Dále zde rostou dožívající třešně, z prostoru lomu se v minulosti rozšiřoval trnovník akát (Robinia pseudacacia) a lom zarůstal jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). V křovinách převažují hlohy (Crataegus sp.), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), slivoň trnka (Prunus spinosa), ostružiník ježiník (Rubus caesius), brslen evropský (Euonymus europaea) a růže šípková (Rosa canina).

Foto © Z. Podešva

Opuštěný pískovcový lom v přírodní památce Bralová (17. 6. 2007)

Fauna: Na počátku 60. let 20. stol. byl prováděn entomologický průzkum, při kterém byl prokázán výskyt několika vzácných druhů brouků, vázaných na xerotermní travinobylinná společenstva. Po entomologické stránce se jedná o velmi dobrou stepní lokalitu jak v kvalitě, tak i kvantitě zjištěného hmyzu. Asi 30% všech druhů brouků tvoří čeleď střevlíkovitých (Carabidae) s typickým vzácnějším stepním střevlíkem Olisthopus sturmii a dalšími vzácnějšími druhy, jako jsou např.  Nothiophilus rufipes, Cymindis angularis a Cymindis humeralis. Kolem 60% brouků tvoří drabčíci, 5% nosatci. Byl zde nalezen také vzácný skrytě žijící brouk Choleva paskoviensis z čeledi lanýžovníkovitých (Leiodidae). Z motýlů byl pozorován mimo jiné otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a běžnější druhy jako přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea). Z ptáků byl zaznamenán kromě běžných druhů také ťuhýk obecný (Lanius collurio), ze savců se vyskytuje např. zajíc polní (Lepus europaeus).

 

Přástevník kostivalový
(Euplagia quadripunctaria)

 

Ťuhýk obecný (Lanius collurio),
přírodní památka Bralová (17. 6. 2007)

Management, ohrožení: V minulosti byl na části území malý pískovcový lom a na stráni extenzivní sad s třešněmi. Území je ohrožováno hlavně dvěma negativními vlivy, které představují největší nebezpečí pro rezervaci: splachy z okolních zemědělsky obdělávaných pozemků a šířením akátu. Celá rezervace je v rámci plánu péče pravidelně ručně kosena (travní společenstva v srpnu) a jsou odstraňovány náletové dřeviny jako akát, jasan, bez černý (naposledy v r. 2006) aj. Akáty je třeba pravidelně odstraňovat z celého území (zmlazující akát seřezávat těsně u země na jaře a na podzim). Ovocné stromy jsou ponechány na dožití. Bez zásahu jsou ponechány také okrajové partie v dolní části území, které slouží jako ochranný křovitý pás. Na jaře r. 2007 byla plocha v JZ části přírodní památky o výměře 0,40 ha, která byla v minulosti využívána jako orná půda, oseta sveřepem vzpřímeným (původ osiva ZO ČSOP Bílé Karpaty). Management zde v posledních letech prováděla ZO ČSOP Divoky.

Foto © Z. Podešva

Přírodní památka Bralová (17. 6. 2007)


Bibliografie:

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Krejcárek, V. (1962): Průzkum SPR Bralová u Střílek. Zprávy kraj. vlast. ústavu v Gottwaldově; 1962, str. 38-39.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 75

Sedláček, J. a kol. (2008): ČSOP Divoky VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007. Depon in: ČSOP Divoky.

Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. Věstník muzea v Kroměríži. 1958, č. 1, str. 7-11.


Aktualizováno 31. 1. 2016 Úvodní stránka   Zpět