Přírodní rezervace Čerňava

Přírodní rezervace Čerňava, foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Čerňava (27. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní rezervace Čerňava je situována na severovýchodním svahu se sklonem až 45° (levý údolní svah Rosošného potoka) pod vrcholem Čerňava (843,8 m n. m.) v Hostýnských vrších. Nachází se v nadmořské výšce 545 až 727 m, asi 4 km jihozápadně od obce Rajnochovice a 1,5 km severozápadně od rekreačního střediska na Tesáku. Katastrální území Rajnochovice, LZ Rajnochovice, polesí Podhradní Lhota. Zřízena výnosem Ministerstva kultury č. j. 7827/75 ze dne 28. 9. 1975. Evidenční kód ÚSOP: 623. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha: 18,13 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Původní autochtonní karpatský les pralesovitého charakteru starý asi 280 let.

Lesní prameniště v PR Čerňava, foto © Zdeněk Podešva

Lesní prameniště v PR Čerňava (1. 5. 2002)

Geologie, půdní poměry: Čerňava se prostírá v geologické oblasti račanské jednotky magurského flyše. Geologický podlkad tvoří paleogenní sedimenty rusavských vrstev (střední až svrchní eocén)zlínského souvrství, tvořené slepenci a pískovci s vložkami jílovců, které vystupují v horní části území jako drobné skalní výchozy a suťová pole. Půdní typem jsou typické kambizemě, silně kyselé. Místy se nacházejí menší lesní prameniště s podmáčenou půdou.

Flóra a vegetace: Většinu plochy rezervace tvoří autochtonní karpatský les pralesovitého charakteru stáří asi 280 let s četnými vyvrácenými a trouchnivějícími kmeny. Rostlinná společenstva jsou zastoupena převážně květnatou jedlobučinou asociace Dentario enneaphylli-Fagetum a suťovým lesem asociace Mercuriali-Fraxinetum. Z lesních typů převažují jedlobučiny, především bohatá jedlová bučina javorová na svazích (5B6) a jasanové javořiny, v horní části přechází v suťovou javořinu (5J3) a travnatou loučku s pískovcovými skalisky. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), poměrně málo se vyskytuje javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jedle bělokorá (Abies alba). 

Mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), foto © Zdeněk Podešva   Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), foto © Zdeněk Podešva

Mokrýš střídavolistý
(Chrysosplenium alternifolium)

 

Měsíčnice vytrvalá
(Lunaria rediviva)

V bylinném patře dominuje kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Hojné jsou kapradiny, např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a papratka samičí (Athyrium filix-femina).

Dřevokazné houby na kmeni buku, PR Čerňava, foto © Zdeněk Podešva

Dřevokazné houby na kmeni buku, PR Čerňava (27. 10. 2002)

Z dalších rostlin se vyskytuje pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), devětsil bílý (Petasites albus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), svízel vonný (Galium odoratum), ostřice lesní (Carex sylvatica), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), v okolí lesních pramenišť blatouch bahenní (Caltha palustris) a mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium). Při přechodu do sutě dominuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).

korálovec jedlový (Hericium flagellum), foto © Zdeněk Podešva   Korálovec bukový (Hericium clathroides) na padlém kmeni javoru, PR Čerňava, foto © Zdeněk Podešva

Korálovec jedlový (27.10.2002)

 

Korálovec bukový (27.10.2002)

Rezervace je lokalitou vzácných dřevokazných hub, např. hlívy dřevní (Pleurotus lignitatis), údajně jde o jediné naleziště v České republice. Dále zde roste např. vzácný korálovec jedlový (Hericium flagellum), korálovec bukový (Hericium clathroides) aj.

Drobná dřevokazná houba čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides), foto © Zdeněk Podešva, 27. 10. 2002

Drobná dřevokazná houba čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides

Fauna: V rezervaci byl prováděn zoologický průzkum zaměřený na sledování obratlovců. Z obojživelníků zde byl zjištěn čolek karpatský (Triturus montandoni) na západní hranici areálu rozšíření, čolek horský (Triturus alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).

Území je také významným hnízdištěm a útočištěm řady druhů ptactva. Ze silně ohrožených druhů zde byli pozorováni čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), kos horský (Turdus torquatus) a žluva hajní (Oriolus oriolus), z ohrožených druhů jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a krkavec velký (Corvus corax).

Dále se vyskytují datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud malý (Dendrocopos minor), holub hřivnáč (Columba palumbus), linduška lesní (Anthus trivialis), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), drozd brávník (Turdus viscivorus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), sýkora babka (Parus palustris), sýkora koňadra (Parus major), sýkora lužní (Parus montanus), sýkora modřinka (Parus caeruleus), sýkora uhelníček (Parus ater), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea), kos černý (Turdus merula), sojka obecná (Garrulus glandarius), čížek lesní (Carduelis spinus), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), konipas horský (Motacilla cinerea), skřivan polní (Alauda arvensis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), králíček obecný (Regulus regulus), puštík obecný (Strix aluco) a káně lesní (Buteo buteo).

Doupné stromy v PR Čerňava (1. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva   Puštík obecný (Strix aluco), foto © Zdeněk Podešva

Doupné stromy v PR Čerňava

 

Puštík obecný (Strix aluco)

Ze savců zde byli zjištěni rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus), hraboš polní (Microtus arvalis), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), zajíc polní (Lepus europaeus), daněk evropský (Dama dama) a srnec obecný (Capreolus capreolus).

Z motýlů se zde hojně vyskytuje charakteristický druh bukových lesů martináček bukový (Aglia tau). Z brouků je pozoruhodný výskyt střevlíkovitých (Carabidae) např. střevlíka vrásčitého (Carabus intricatus), s. zahradního (C. hortensis), s. fialového (C. violaceus), s. hladkého (C. glabratus), s. hajního (C. nemoralis), střevlíka polního (Carabus arcensis) a druhů vyšších horských poloh jako střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens), s. Linneova (C. linnei), kvapníka Amara erratica a karpatských horských druhů střevlíčků Pterostichus foveolatus a P. unctulatus. Z tesaříků se vyskytují např. Sapedra scalaris, Anastrangalia dubia, Anopledera sexguttata aj. Na území rezervace bylo zjištěno také několik zajímavých a vzácných druhů brouků vázaných na odumírající kmeny stromů, např. dřevomil lesní (Melasis buprestoides).

Muchomůrka červená (Amanita muscaria), foto © Zdeněk Podešva   PR Čerňava (27.10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Muchomůrka červená (Amanita muscaria)

 

PR Čerňava (27.10. 2002)

Lesnictví: Ve vrcholové partii PR Čerňava došlo vlivem imisí z ostravské aglomerace a extrémně nízkých teplot na přelomu let 1978/79 k odumření porostů, které byly později osázeny smrkem ztepilým (ve stejném období došlo i k rozsáhlému poškození vrcholové části PR Kelčský Javorník). Při spodním okraji rezervace blízko asfaltové komunikace se nachází památný strom „Jedle pod Čerňavou“, nejmohutnější svého druhu v Hostýnských vrších (stáří min. 180 let, výška 46 m, obvod 350 cm). V bezprostředním okolí rezervace jsou především listnaté porosty s převahou buku lesního.

Přírodní rezervace Čerňava (1. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Čerňava (1. 5. 2002)

Management, ohrožení: Porost je ponechán bez těžebního či pěstitelského zásahu. Pro území je zpracován plán péče pro období 2002-2011. Podél spodního okraje rezervace prochází údolím Rosošného potoka asfaltová komunikace vedoucí z Rajnochovic na Tesák, která je hojně využívána jako cyklostezka (zákaz vjezdu motorových vozidel). Také střední částí území prochází po vrstevnici lesní asfaltová cesta vedoucí k masívu Kelčského Javorníka.

Historie: PR Čerňava byla již dříve známa pod názvem „Podpěrova rezervace”. Při spodním okraji rezervace se nachází na Rosošném potoce malá vodní nádrž, tzv. klauza, která sloužila v minulosti k zadržování vody pro plavení dřeva do Rajnochovic. Vyvěrá zde také poměrně vydatný pramen (Fons Theodori), upravený v roce 1900 a pojmenovaný podle olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna.

Vodní nádrž „klauza” při dolním okraji PR Čerňava (1. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Vodní nádrž „klauza” při dolním okraji PR Čerňava (1. 5. 2002)

Natura 2000: Rezervace se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). PR Čerňava je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

PR Čerňava od Sochové, dobře patrné jsou exempláře staletých jedlí (21.12. 2004), foto © Zdeněk Podešva

PR Čerňava od Sochové, dobře patrné jsou exempláře staletých jedlí (21.12. 2004)


Bibliografie:

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 189.

Grüll, F. (1984): Inventarizační průzkum SPR Čerňava. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Havlíček, J. (2001): Plán péče PR Čerňava na období 2002-2011. - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.    

Krejcárek, L. (2001): Průzkum lesní rezervace Čerňava - Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 187.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., 96 s., dep. in OkÚ Kroměříž.

Novák, J. & Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Pavelka, K. (1987): Inventarizační průzkum fauny obratlovců SPR Čerňava. - Záv. zpr. inv. průzk. KS SPPOP, Brno, 19 s.

Pelíšek, J. (1980): Složení půd a asimilačních orgánů s odumírajícími lesními porosty v oblasti Kelčského Javorníku a Čerňavy, Brno.

Pola, J. (1987): Inventární seznam denních motýlů PR Čerňava. - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje. 

Pola, J. (1988): Výskyt brouků v PR Čerňava, - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje. 

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Šťastný, P. (2006): Zhodnocení významnosti tlející dřevní hmoty a mykoflóry v PR Čerňava. Bakalářská práce, MZLU Brno. 

Šťastný, P. (2008): Tlející dřevo a mykoflóra v PR Čerňava. Diplomová práce, MZLU Brno.

Tomášek, J. (1967-1986): Příspěvek ke květeně jihovýchodní Moravy, (1-5). - Zpr. Čs. bot. společ., 2: 121-122, 1967; 3: 80-86, 1968; 5: 184-187, 1970; 12: 35-43, 1977 a 21: 125-137, 1986, Praha

Zavřel, H. (1940): Léto na Černavě. - Krásná Zem. Ostrava. 14: 81-82.

Zavřel, H. (1960): SPR na holešovsku. Zprávy krajského vlastivědného ústavu v Gottwaldově, roč. 1960, č. 1-2, s. 11.


Aktualizováno 10. 1. 2016 Úvodní stránka Hostýnské vrchy Zpět