Navrhovaná přírodní rezervace Záhlinické louky – Filena

Foto © Zdeněk Podešva

Mokřadní louky s porosty ostřic u Záhlinic (25. 7. 2002)

Základní údaje: Navrhovanou přírodní rezervaci Záhlinické louky-Filena představují rozlehlé mokřadní louky rozprostírající se jižně od obce Záhlinice, vpravo od silnice Záhlinice - Tlumačov, a také přilehlé lužní lesy Filena a Zbytky. Katastrální území Záhlinice, přírodní park Záhlinické rybníky, nadmořská výška 186 až 187 m n. m. Mapa

Předmět ochrany: Zachování posledních zbytků původních slatinných podmáčených luk Středomoravské nivy, lužního lesa a tůní s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů.

Foto © Zdeněk Podešva

Ve vrcholícím létě rozkvétají na loukách u Záhlinic tisíce rostlin česneku hranatého
(Allium angulosum), silně ohroženého druhu květeny ČR (24. 7. 2003).

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří kenozoické, neogenní a pliocenní brakické a sladkovodní sedimenty (písky, štěrky, jíly). Písky jsou obvykle pestře zbarvené, střídají se zde s polohami křemitých štěrků a jílovitých písků. Horniny místy obsahují až desítky centimetrů mocné vrstvy zemitého lignitu.

Foto © Zdeněk Podešva

Luční tůň u Čisté (15. 5. 2002)

Všechny půdní typy v oblasti patří mezi půdy nivní. Plynule na sebe navazují 3 základní typy: na vyvýšených místech lužního lesa Filena („hrúdy”) je typ nejsušší, naplavená šedozem. Jedná se o písčitý až hlinitopísčitý druh půdy s dobrou provzdušněností a dostatečnou vlhkostí, s glejovým horizontem jen velmi slabě vyvinutým. Hladina podzemní vody nikdy nedosahuje povrchu půdy. Tento typ je charakteristický pro skupiny lesních typů Ulmi-Fraxineta. Podstatně více podmáčeným půdním typem je glej, zpravidla v terénních sníženinách. Půda má špatnou provzdušněnost a vysokou slehlost, humifikace probíhá intenzívně. Charakteristickými lesními společenstvy na těchto půdách jsou skupiny lesních typů Querci-Fraxineta. Posledním typem půdy luhů je zbahnělý glej, v popisované oblasti vyvinut v terénních depresích a tůních se stagnující povrchovou vodou. Půda je trvale zamokřená, hlinitojílovitá. Pro tyto půdy jsou typické skupiny lesních typů Salici-Alneta.

Foto © Zdeněk Podešva

Česnek hranatý se zlatohlávkem tmavým na mokřadní louce u Záhlinic (25. 7. 2002)

Květena: Z významných rostlinných druhů se na podmáčených loukách vyskytují velmi bohaté populace česneku hranatého (Allium angulosum) a starčku poříčního (Senecio sarracenicus). Jen ojediněle se můžeme setkat s dalšími vzácnými rostlinami, k nimž patří pryšec bahenní (Euphorbia palustris) a pryskyřník velký (Ranunculus lingua). Všechny uvedené rostliny patří k silně ohroženým druhům květeny České republiky. V roce 2007 zde byl na okraji rákosin nalezen také kriticky ohrožený hrahor bahenní (Lathyrus palustris). 

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Pcháč šedý (Cirsium canum)

 

Kosatec žlutý

Foto © Zdeněk Podešva

Kulturní louka u Čisté s kohoutkem lučním (15. 5. 2002)

Fauna:  Z významných a vzácných druhů bezobratlých byli v periodických tůních v lese Filena zjištěni korýši žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus). Na luční porosty je vázána celá řada zajímavých druhů živočichů, především hmyzu. Z motýlů byl pozorován otakárek fenyklový (Papilio machaon) i otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar subsp. rutilus), ostruháček březový (Thecla betulae), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus), černoproužka topolová (Archieris puella) a další. V minulosti byl na loukách hojný také modrásek bahenní (Maculinea nausithous), který zde již nebyl delší dobu zaznamenán. Z brouků se na loukách běžně vyskytuje např. zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), na lemové porosty vrb je vázán tesařík pižmový (Aromia moschata). Pozoruhodným zástupcem rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) je saranče tlustá (Stethophyma grossum), která patří v České republice mezi vzácné druhy s lokálním výskytem. Zajímavý je zde také výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa) na netypickém biotopu. Vážky (Odonata) jsou zastoupeny minimálně deseti druhy.

Z plazů žije na příhodných stanovištích užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků zde hnízdí např. čejka chocholatá (Vanellus vanellus), bekasína otavní (Gallinago gallinago) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Ze savců se můžeme setkat s běžnými druhy, k nimž patří např. zajíc polní (Lepus europaeus), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Od 90. let 20. stol. je sledována na Čisté stálá populace bobra evropského (Castor fiber).

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Okáč poháňkový

 

Přástevník chrastavcový

Management, ohrožení: Převážná část luk je obhospodařována místními zemědělci a je pravidelně kosena, na menší části území probíhá i pastva ovcí a skotu. Některé sušší louky již byly bohužel rozorány. Území bylo spolu se Záhlinickými rybníky zařazeno do programu CORINE - biotopy.

Foto © Zdeněk Podešva

Tůně Zbytky jako pozůstatek původního koryta řeky Rusavy (31. 5. 2002)


Bibliografie:

Gogela, F. (1909): Květena na dolním toku Rusavy II. Okolí Záhlinic.

Konvička, O. (2010): Nové lokality druhů Polysarcus denticauda Orthoptera: Tettigoniidae) a Stethophyma grossum (Orthoptera: Acrididae) na Moravě (Česká republika). Acta Carp. Occ., 1: 99, ISSN: 1804-2732.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., 96 s., dep. in OkÚ Kroměříž.

Podešva, Z., Šálek, P. (2004): Základní inventarizační průzkum botanický a zoologický Záhlinických luk. Ms., ZO č. 60/14 ČSOP Via Hulín, depon. in KrÚ Zlínského kraje, 33 s.

Rybka V. a kol. (1996): Mokřady střední Moravy. Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc, 1996, str. 43.

Šálek, P. (2002): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Kroměříž. Ms, ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín.

Šálek, P. (2002): Průzkum periodických tůní v příhodných místech v okrese Přerov, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště v roce 2001 se zvláštním přihlédnutím k výskytu korýšů. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 10 s.

Tetera, P. (2002): Návrh naučné stezky v přírodním parku Záhlinické rybníky. Diplomová práce, Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty, Ostravská univerzita, Ostrava, 128 s.

Tupý, V. & Šálek, P. (2002): Výskyt bobra evropského (Castor fiber) na okrese Kroměříž v letech 1992-2001. Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín.


Aktualizováno 7. 3. 2015   Úvodní stránka Zpět