Národní přírodní památka Skalická Morávka

Skalická Morávka u Vyšních Lhot (20. 6. 2005, foto Z. Podešva)

Základní údaje: národní přírodní památka Skalická Morávka představuje přirozený, technicky málo upravený úsek toku řeky Morávky v říčním km 5,470 – 10,600 jako typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky v oblasti západokarpatského flyše v Podbeskydské pahorkatině. Katastrální území: Skalice u Frýdku-Místku, Dobrá, Raškovice, Nošovice, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty, ochranné pásmo v k. ú. Raškovice. Zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí  č. 543/2006 ze dne 23. 11. 2006 s účinností od 1. ledna 2007. Evidenční kód ÚSOP: 3375. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra: 101,9806 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Geomorfologický typ větvení koryta do ramen v řečišti s častým převrstvováním štěrkových nánosů a překládáním ramen (poslední zbytky přirozeného divočícího toku ve štěrkových náplavech v České republice) a na něj vázané, tokem vytvářené doprovodné poříční ekosystémy s populacemi vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedna z posledních lokalit kriticky ohroženého druhu židoviníku německého (Myricaria germanica). Území zahrnuje rovněž drobné lesní, luční a keřové plochy a pozůstatky vegetací intenzivně zarůstajících drobných vápencových lomů.

Geologie, půdní poměry: Skalická Morávka geologicky spadá k vnějšímu flyšovému pásmu slezské a ždánicko-podslezské jednotky. Flyšový podklad je překryt kvartérními sedimenty s akumulačním reliéfem spojených náplavových kuželů Morávky a Ostravice. Řečiště a niva Morávky jsou vyplněny fluviálními sedimenty údolních niv a nižších údolních teras, povodňovými hlínami a štěrky. Na fluviální sedimenty říční nivy navazují východně od řečiště Morávky fluviální písčité štěrky vyšších údolních teras. V půdním pokryvu převažují fluvizemě, pseudogleje a illimerizované půdy, na flyšovém podkladu jsou vyvinuty hnědé půdy kyselé.

Květena: Území NPP představuje přirozeně vzniklé a zachovalé biotopy s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin, nejvýznamnějšími typy jsou jasanovo-olšové luhy L2.2B, západo-karpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem německým (Myricaria germanica) M4.2. Plošně nejvíce zastoupeným biotopem jsou údolní jasanovo-olšové luhy, které jsou přítomny v mnoha podobách od vrbo-topolových olšin, téměř čistých olšin s olší šedou až po porosty s vysokým zastoupením jilmů a některých tvrdých dřevin. Na štěrkových náplavech se vyskytují dva kriticky ohrožené druhy květeny ČR - židoviník německý (Myricaria germanica) z čeledi tamaryškovitých a drobná přeslička cídivka peřestá (Hippochaete variegata). Židoviník se vyskytuje v ČR pouze na několika posledních lokalitách na severovýchodní Moravě a v jihovýchodní části Slezska, cídivka peřestá je u nás známa pouze z devíti recentních lokalit. Dále zde byly nalezeny silně ohrožené druhy cídivka zimní (Hippochaete hyemalis) a třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), z ohrožených druhů cídivka větevnatá (Hippochaete ramosissima), vrba šedá (Salix eleagnos) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides).

Židoviník německý (Myricaria germanica) - foto Z. Podešva

Fauna: Koryto Morávky, štěrkové náplavy a lužní lesní porosty jsou také významnými a unikátními biotopy řady druhů živočichů. Na území NPP byly doposud provedeny podrobnější zoologické průzkumy některých skupin bezobratlých. Vyskytují se zde např. dva vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) - marše Türkova (Tetrix tuerki) a saranče Chorthippus pullus. Marše Türkova ( Tetrix tuerki), která žije na štěrkových náplavech, se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě. Faunisticky význačné je také zastoupení brouků a pavouků, především slíďáků (Arctosa cinerea, A.  maculata, Pardosa morosa a P. wagleri) a  zápředníka Clubiona similis. Objeveny zde byly dva druhy nové pro arachnofaunu ČR - slíďák Pardosa agricola a skákavka Heliophanus patagiatus. V řečišti Morávky se vyskytují kriticky ohrožené druhy mihule potoční (Lampetra planeri) a rak říční (Astacus fluviatilis), ohrožené druhy vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a užovka obojková (Natrix natrix). Území také představuje potenciální biotop pro vydru říční (Lutra lutra).

Slíďák Arctosa maculata (foto Petr Pavelčík)

Lesnictví: Na tok navazuje po obou stranách břehů komplex přírodě blízkých až kulturních lužních porostů, které v severní části levého břehu přecházejí v listnaté porosty 4. lesního vegetačního stupně (lesní porosty Skalické hůrky na stanovišti bohatých až obohacených bučin na vápenatých břidlicích). Rozsáhlé plochy lesa jsou dočasně odstaveným řečištěm, mnohé porosty byly před lety uměle vysazeny na štěrková pole jako součást směrových  úprav vodního toku. Jedná se především o jilmový luh štěrkovitý, místy jsou vyvinuty téměř čisté porosty olše šedé ze samovolných náletů na štěrkové náplavy po povodních koncem sedmdesátých let 20 stol. 

Management, ohrožení: Ekosystémy v NPP Skalická Morávka patří k jedněm z nejohroženějších a nejcitlivějších. Zásadní ohrožení představuje regulace vodního toku vedoucí ke změnám v sedimentačním režimu a neobnovování štěrkových náplavů, jejichž zachování je již v současnosti ohroženo nedostatkem přísunu splavenin z horního toku řeky Morávky. Splaveninový režim Morávky je silně potlačen překážkami, které představují především vodní dílo Morávka, jez ve Vyšních Lhotách a další technická protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toku, úpravy koryta po povodních a těžba říčních štěrků spojená s pojezdem těžké techniky. Značné ohrožení představují také rekreační aktivity, eutrofizace a šíření invazních druhů rostlin, především křídlatky (Reynoutria spp.) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Na likvidaci křídlatky a zachování tohoto cenného území byl vypracován projekt Moravskoslezského kraje financovaný z programu Life "Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky".

Historie vyhlášení ZCHÚ: Již od první poloviny 90. let 20. stol. existovala úvaha i záměr vyhlásit v částech katastrů obcí Dobrá, Nižní Lhoty, Nošovice, Raškovice, Skalice a Vyšní Lhoty zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V době zpracování územního plánu Frýdku – Místku (r. 1996) byl připraven návrh na vyhlášení přírodní rezervace Skalická Morávka. Od tohoto záměru však bylo v roce 1998 upuštěno. V následujících letech však stále trval záměr na vyhlášení zvláštní ochrany území Skalické Morávky, a to v kategorii národní přírodní památky, k čemuž nakonec došlo 23. listopadu 2006. 

Natura 2000: NPP Skalická Morávka se nachází na území, které bylo zařazeno do národního seznamu ČR jako Evropsky významná lokalita Niva Morávky (kód CZ0810004, kategorie NPP a PP) o celkové rozloze 367,36 ha, zahrnující i přírodní památku Profil Morávky.

Skalická Morávka u Vyšních Lhot (20. 6. 2005, foto Z. Podešva)


Bibliografie:

Brzobohatý R. (1999): Potenciální eroze v povodí Morávky (po soutoku s Mohelnicí) v Moravských Beskydech. - Dipl. práce, dep. in Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, Katedra fyzické geografie a geoekologie. Vedoucí dipl. práce doc. RNDr. Ladislav Buzek, CSc.

Bubík M., Krejčí O., Kirchner K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, ISBN 80-86166-15-5.

Bucharová M. (2005): Kvalita vody toku Morávky v úseku navrhované NPP Skalická Morávka na základě rozboru makrozoobentosu. Ostrava, 2005, 72 s. Diplomová práce na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, Katedra biologie a ekologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Zdeněk Ďuriš, CSc.

Čech S. (2000): Rozšíření křídlatky v povodí horního toku Morávky po povodni v roce 1997. - KŘÍDLATKA (Reynoutria) - euroregionální konference k problematice invazních rostlin, 15. - 16. června 2000, Bedřichov v Jizerských horách.

Holuša J. (1995): Orthoptera náplavových štěrkovišť řeky Ostravice a Morávky. Orthoptera of the alluvial pit run gravels of the rivers Ostravice and Morávka. Klapalekiana 31: 91-99 (in Czech, English abstr.).

Horsák M. (2003): Malakofauna (Mollusca) navrhované NPP Skalická Morávka (Slezsko, Česká republika). - Čas. Slez. Muz. Opava (A). 2003, vol. 52, s. 127-132.

Hoskovec L. (2003): MYRICARIA GERMANICA (L.) Desv. - židoviník německý / myrikovka nemecká [online]. 2007-07-10 [cit. 2008-01-27]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/myricaria-germanica/>.

Hoskovec L. (2003): Podbeskydská pahorkatina, Skalická Morávka [online]. 2007-07-29 [cit. 2008-01-27]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/skalicka-moravka/>.

Hradecký J. (2000): Současná morfodynamika koryt beskydských toků - fenomén řeky Morávky. - In: Lacika J. (ed.): 1. konferencia Asociácie slovenských geomorfológov pri SAV, Bratislava. Zborník referátov, s. 57-60.

Chládek F., Holuša J. (1992): K rozšíření sarančí Tetrix tuerki (Krauss) a Sphingonotus caerulans (L.) (Orthoptera, Acridoidea) v Československu. Zur Verbreitung der Feldheuschrecken Tetrix tuerki (Krauss) und Sphingonotus caerulans (L.) (Orthoptera, Acridoidea) in der Tschechoslowakei. Zpr. Čs. Společ. Entomol. ČSAV 28: 57-58 (in Czech, German abstr.).

Chytil P. (2004): Myricaria germanica v řečišti Morávky - některé problémy ochrany druhu.

Kalousová, Š. (2009): Mapování obojživelníků v NPP Skalická Morávka, Závěrečná zpráva projektu č. 120942, Dep. ČSOP ÚVR.

Kalousová, Š., Krupa, M. (2009): Ornitologické zajímavosti v povodí Morávky. Acrocephalus (Ostrava), 2009. č. 25, s. 46-55.

Kočárek P., Holuša J. (2004): Štěrkové lavice jako unikátní biotop sarančí. - In Bryja J. & Zukal J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2004. Sborník abstraktů z konference 12. - 13. února 2004. Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno. ISBN 80-903329-1-9.

Kočárek P., Holuša J. (2005): Štěrkové lavice Morávky a unikátní fauna bezobratlých. Živa 2005 (5): 222.

Koloničný L. & Stanovský J. (2005): Doplněk k fauně střevlíkovitých a nosatcovitých brouků (Coleoptera: Carabidae, Curculionidae) břehů řeky Morávky u Frýdeku-Místku. - Práce a studie Muzea Beskyd 15: 99-102. 

Kroča J. (2002): Hydrobiologický průzkum řeky Morávky se zaměřením na makrozoobentos. - Dipl. práce, dep. in PřF UP Olomouc, 79 s.

Majkus Z. (2003): Pavouci (Araneae) navrhovaného chráněného území Skalická Morávka (Podbeskydský bioregion). - Práce a studie Muzea Beskyd 13: 99-110.

Mana, V. (2003): Skalická Morávka - ohrožený říční fenomén pod Lysou horou. In: Ochrana přírody. Roč. 58, č. 5 (2003), s. 156.

Stanovský J. (2003): Nosatcovití brouci (Coleoptera: Curculionidae) navrhovaného maloplošného chráněného území Skalická Morávka u Frýdku-Místku (Podbeskydský bioregion). - Práce a studie Muzea Beskyd 13: 111-116.

Stanovský J. & Janák J. (1996): Střevlíkovití a drabčíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae, Staphylinidae) břehů řeky Morávky u Frýdku-Místku. - Práce a studie Muzea Beskyd, 10: 116-127.

Šigutová, L. (2007): Zhodnocení stavu břehových porostů toku řeky Morávky. Práce a Studie Muzea Beskyd (Přírodní Vědy), 19: 201-221.

Šigutová, L. (2007): Zhodnocení stavu břehových porostů toku Morávky. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie, Ostravská Univerzita v Ostravě, 60 pp

Šigutová, L. (2009): Vegetace říčních náplavů vybraných toků Moravskoslezských Beskyd. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta, UP, Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci, 83 pp.

Šigutová, L. (2009): Inventarizační průzkum NPP Skalická Morávka z oboru botanika 2009. [ms.]. Depon. in: Správa CHKO Beskydy Rožnov pod Radhoštěm, 39 pp.

Šigutová, L. (2009): Botanický průzkum pro Plán péče o národní přírodní památku Skalická Morávka. [ms.]. Depon. in: Správa CHKO Beskydy Rožnov pod Radhoštěm, 23 pp.

Šigutová, L., 2010: Monitoring invazních druhů v závislosti na managementu pobřežních křovin. [ms.]. Depon. in: AOPK ČR, Středisko Ostrava, 26 pp.

Válek T. (2000): Mapování výskytu křídlatky v povodí Morávky. - Sborník studentské konference GISáček 2000, VŠB - TU Ostrava, Institut geoinformatiky.

Velička M. (1989): Aktivní ochrana fytogeofondu kriticky ohrožených druhů na příkladu reintrodukce Myricaria germanica (L.) Desv. do řečiště Morávky, okres Frýdek-Místek (ČSR). - Čas. Slez. Muz., Ser. A, 38: 49–55.

Zachoval, Z. (2001): Řešení pohybu splavenin v úseku řeky Morávky v návaznosti na přírodní památku Skalická Morávka. - In: Vplyv vodohospodárskych stavieb na tvorbu a ochranu životného prostredia. 4. konferencia Enviromentálne aspekty navrhovania a prevádzky nádrží a priehrad, Podbanské: STU Bratislava. ISBN 80-88820-18-9.


Aktualizováno 10. 4. 2015 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět