Navrhovaná přírodní památka Mokřad pod Grapy

Mokřadní louka se suchopýrem v nPP Mokřad pod Grapy (13. 6. 2006), foto © Zdeněk Podešva

Mokřadní louka se suchopýrem v nPP Mokřad pod Grapy (13. 6. 2006)

Základní údaje: Navrhovaná přírodní památka Mokřad pod Grapy představuje cennou podhorskou louku s pěnovcovým prameništěm a slatiništěm, která je situována ve spodní části mírného svahu jihozápadní orientace. Nad lokalitou svah prudce vystupuje k místní části Grapy s vyhlídkou na údolí Rusavy. Území je součástí pestré mozaiky lučních a lesních společenstev obklopujících ze severu, východu a jihu část obce Rusava v západní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, okrsek Rusavská hornatina). Nachází se v nadmořské výšce 435 až 450 m, asi 0,4 km severozápadně od obce Rusava (obecní úřad). Katastrální území: Rusava. Celková výměra: 0,9708 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Zachovalá vegetace lučního prameniště a slatiniště s výskytem četných ohrožených a chráněných druhů rostlin.

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří  soláňské souvrství (paleocén) račanské jednotky magurského flyše s pískovci a jílovci. Půdním typem je kambizem pseudoglejová, varieta kyselá.

Květena: Větší část lučních společenstev představují mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion (T1.1). Tyto plochy jsou však silně ruderalizované a eutrofizované, bez výskytu významnějších druhů. Ve spodní části se nachází luční pěnovcové prameniště (R1.1), které přechází do vegetace vápnitého slatiniště (R1.2). Mokřadní vegetace je naopak vyvinuta dobře, ačkoliv i v ní se projevuje mírná eutrofizace, místy má větší zastoupení sítina sivá (Juncus inflexus) a máta dlouholistá (Mentha longifolia). Dominuje zde ostřice Davallova (Carex davalliana), vázaná pouze na slatinné a rašelinné louky, zařazená mezi ohrožené druhy květeny ČR, v Hostýnských vrších je známá pouze z několika málo lokalit. Doprovázejí ji další chráněné rostliny a druhy uvedené v červeném seznamu, z orchidejí vytváří početné populace prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris), dále zde roste např. suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Na pěnovcovém prameništi je také vyvinuto bohaté mechové patro. 

Fauna: Na území se vyskytují běžné druhy živočichů charakteristické pro oblast Hostýnských vrchů, zoologické průzkumy dosud nebyly prováděny. Na pěnovcovém prameništi lze předpokládat zajímavou faunu měkkýšů (Mollusca), nalezen zde byl drobný plž vrkoč útlý (Vertigo angustior). V komplexu okolních luk hnízdí chřástal polní (Crex crex).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí.

Management, ohrožení: Území navrhované PP Mokřad pod Grapy je ohroženo nežádoucí sukcesí a také antropogenními vlivy. Lokalita se totiž nachází v těsném kontaktu se souvislým osídlením a je velmi snadno dostupná po cestě procházející přímo kolem mokřadu (žlutě značená turistická stezka z Rusavy na Bukovinu, asfaltová komunikace vybudovaná v roce 2006 jako přístupová cesta a cyklostezka na Hostýn). Na sousedící ploše při jižním okraji louky byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy související s výstavbou rodinného domu a tenisového kurtu, část tohoto území měla rovněž charakter mokřadu s výskytem prstnatce májového, jehož populace byla zničena. V minulosti hrozilo mokřadu odvodnění, kterému se však podařilo zabránit. Tvorba pěnovce na prameništi je slabší a je narušována pojezdem těžké techniky při seči a pasoucím se dobytkem. 

Území bylo zařazeno do projektu optimalizace sítě zvláště chráněných území (tzv. „Česká Natura“) pod názvem PP Grapy (kód CZ0726066). Nejcennější část byla již v roce 1995 registrována jako VKP Mokřad pod Grapy s celkovou rozlohou 0,3424 ha. Management VKP založený na pravidelném kosení a odklízení biomasy provádí ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Pro management celého území navrhované PP je doporučováno ruční kosení, které je citlivější k mokřadním společenstvům než současně prováděná strojová seč, intenzita 1x za 1 až 2 roky, od konce července do poloviny září, s odstraňováním biomasy. Dále je nutné zabránit rozšlapávání prameniště hospodářskými zvířaty, která se pasou na okolních pozemcích, vybudováním elektrického ohradníku. Je také třeba sledovat případné další snahy o narušení vodního režimu a odvodnění lokality. 


Bibliografie:

Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. Ms., dipl. pr.; depon. in: PřF UP, Olomouc.

Jatiová, M., Šmiták, J.: Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno, 1996.

Knollová I. (2004): Změny luční a pastvinné vegetace Hostýnských vrchů (1969-2002). Příroda, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny. ISSN 12111-3603, 2004, vol.  21, no. 2004, s. 209-218.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. 


Aktualizováno 26. 1. 2016  Úvodní stránka Hostýnské vrchy Zpět