Přírodní rezervace Kelčský Javorník

Přírodní rezervace Kelčský Javorník (20. 9. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Kelčský Javorník (20. 9. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervace Kelčský Javorník představuje lesní porosty pralesovitého charakteru na příkrém severním úbočí nejvyššího vrcholu Hostýnských vrchů, Kelčském Javorníku (864,7 m). Strmý a místy suťový svah je rozčleněn několika hluboce zaříznutými koryty potoků, které odvádějí vodu po dešťových přívalech a jarním tání sněhu, v nejvíce exponovaných místech dosahuje sklonu až 55°. Nachází se  v nadmořské výšce 522 - 864 m, asi 3,5 km západně od obce Rajnochovice. Katastrální území Rajnochovice. Zřízeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 1. června 1976. Evidenční kód ÚSOP: 631. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 122,3455 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Geomorfologicky členité území s výskytem přirozených a přírodě blízkých lesních ekosystémů 5. lesního vegetačního stupně, typických pro oblast Hostýnských vrchů, zejména  společenstev horských jedlobučin a javořin na suťovém svahu s karpatskou květenou a faunou, typickou pro oblast Hostýnských vrchů.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)   Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)

 

Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou rusavské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše (paleocén-eocén) tvořené převážně paleogenními pískovci a slepenci, méně jílovci. Půdy jsou hlinitopísčité až jílovitohlinité, většinu území zaujímají kambizemě typické, silně skeletovité až balvanité, přecházející v půdy azonální až sutě a místy je i oglejená hnědozem, na příkrém svahu pod vrcholem se vyvinul ranker.

Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní rezervace Kelčský Javorník tvoří společenstva květnatých bučin asociace Dentario enneaphylli-Fagetum a suťových lesů asociace Mercuriali-Fraxinetum, v malé míře i asociace Festuco-Fagetum. Ve stromovém patře převládá javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšen je jilm drsný (Ulmus glabra), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a pouze ojediněle se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba). 

Přírodní rezervace Kelčský Javorník (20. 9. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Kelčský Javorník (20. 9. 2003)

Bylinný podrost je nejzápadnější výspou karpatské květeny s výrazným jarním aspektem, ve kterém dominuje sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a později měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), dále jsou zastoupeny bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), křivatec žlutý (Gagea lutea), dymnivka plná (Corydalis solida), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a devítilistá (Dentaria enneaphyllos), violka lesní (Viola reichenbachiana), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), ve vlhčích polohách mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium). Jen lokálně se na severních svazích Kelčského Javorníka vyskytuje vstavač bledý (Orchis pallens).

Z dalších druhů zde rostou např. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kostřava nejvyšší (Festuca altissima), krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), starček vejčitý (Senecio ovatus), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), zvonek širolistý (Campanula latifolia), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Hojné jsou různé druhy kapradin, jako kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a mechorostů, na prosvětlených místech se agresivně šíří ostružiník (Rubus spp.).

Fauna: V rezervaci byl prováděn zoologický průzkum zaměřený na sledování obratlovců. Z obojživelníků zde byli pozorováni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Z ptáků zde hnízdí strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), lejsek malý (Ficedula parva), holub doupňák (Columba oenas), holub hřivnáč (Columba palumbus), linduška lesní (Anthus trivialis), pěvuška modrá (Prunella modularis), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), červenka obecná (Erithacus rubecula), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), brhlík lesní (Sitta europaea), káně lesní (Buteo buteo) aj. V širším okolí nepravidelně hnízdí krkavec velký (Corvus corax) a čáp černý (Ciconia nigra). Ze savců se zde vyskytují rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), zajíc polní (Lepus europaeus), daněk evropský (Dama dama) a srnec obecný (Capreolus capreolus).

Lesnictví: Většina území má charakter přirozeného lesa, stáří porostu je asi 140 až 170 let. Lesní společenstva náleží k lesním typům klenová bučina kapradinová na svazích a hřebenech (5A3) a svahová jedlová bučina kapradinová (5F1). Dřevinná složka je tvořena převážně bukem (60%), silně je zastoupen javor klen (18%) a jasan ztepilý (15%), vtroušeně se vyskytuje jedle, jilm drsný, stanovištně nepůvodní smrk ztepilý, lípa velkolistá aj. Dřeviny jsou časově i prostorově diferencovány, jsou zde zastoupeny všechny vývojové fáze, včetně fáze zmlazovací.

PR Kelčský Javorník (20. 9. 2003)   Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus)

PR Kelčský Javorník (20. 9. 2003)

 

Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus)

Na přelomu let 1978/79 byly porosty ve vrcholových partiích Kelčského Javorníku vystaveny vysokým koncentracím exhalátů z ostravské aglomerace za spolupůsobení extremně nízkých teplot a začaly postupně odumírat. V následujících letech byla zasažená část rezervace o výměře cca 4 ha vytěžena a po neúspěšné výsadbě listnatých druhů dřevin byla osázena převážně smrkem. Dle expertizního posudku došlo na postižených plochách ke značné degradaci půdy, její kyselost se zvýšila, došlo ke ztrátě humusu a bylo zjištěno zvýšené množství sloučenin síry a chlóru ve svrchních vrstvách půdy a jejich vyplavování do půdních spodin. Všechny tyto negativní změny působily nepříznivě nejen na vlastní zasažené ploše, ale ovlivnily i sousední porosty, což způsobilo další částečné prosychání a odumírání stromového patra v nižších partiích rezervace až po vrstevnici 760 až 800 m n. m. V takto prosvětlených porostech se díky změněnému mikroklimatu posunulo druhové spektrum podrostu, původně dominantní složka bylinného patra s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) a kapradinami byla nahrazena agresivními druhy ostružiníků (Rubus spp.) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).

Management, ohrožení: Přestože byla stabilita systému v horní části rezervace narušena emisemi, přirozená obnova zasažených porostů dokazuje, že autoregulační schopnosti lesních společenstev zůstaly zachovány. Vzhledem k poměrně velké rozloze, příznivé druhové skladbě i struktuře porostů lze celý tento ekosystém považovat za perspektivní a svým způsobem v Hostýnských vrších ojedinělý. V rámci lesního hospodaření probíhá zalesňování bukem a javorem, které postupně nahrazují smrkové kultury. Ostatní porosty jsou ponechány bez jakéhokoliv těžebního či pěstebního zásahu. Přirozená obnova je však poškozována vysokými stavy spárkaté zvěře. V roce 2001 bylo provedeno geodetické zaměření hranic a zpracován plán péče pro období 2002-2011. Rezervace je přístupná pouze po značené turistické stezce. Na vrcholu Kelčského Javorníku byla v roce 2015 otevřena nová rozhledna, čímž se výrazně zvýšila návštěvnost tohoto místa.

Historie: Přírodní rezervace Kelčský Javorník byla zřízena Výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 7.035/76 ze dne 1. června 1976, původní výměra byla 31,02 ha, později byla PR rozšířena na 41,61 ha. K poslednímu přehlášení a rozšíření došlo Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 1/02 ze dne 9. 1. 2002 na současnou výměru 122,3455 ha.

Přírodní rezervace Kelčský Javorník (21. 6. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Kelčský Javorník (21. 6. 2005)

Natura 2000: Rezervace se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). PR Kelčský Javorník je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Území bylo již v minulosti zařazeno do programu CORINE-biotopy a je také jádrovou částí nadregionálního biocentra Javořina.


Literatura:

Förchgott, J. (1986): Průmyslové imise a lesní kalamita na Kelčském Javorníku. - Lesnická práce, 65: 313-322, Praha.

Gogela, F. (1907): Z květeny Javorníka u Rajnochovic. 

Havlíček, J. (2001): Plán péče PR Kelčský Javorník na období 2002-2011. - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje.  

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Křížek, M. (2003): Morfostruktura a zarovnané povrchy Rusavské hornatiny.- In: Mentlík, P. (ed.): Geomorfologický sborník 2. Příspěvky z mezinárodníhosemináře Geomorfologie 2003, 22. - 23. 4. 2003, Nečtiny, KGE ZČU Plzeň, s. 233-239. ISBN 80-7082-946-X. 

Kuželová I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). - Ms., Depon. in Katedra Botaniky, PřF MU Brno.

Kuželová I. (2002): Lesní vegetace Hostýnských vrchů. - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 51: 129-144.

Kuželová I. (2003): Hostýnské vrchy - fádní karpatské pohoří?. Živa - časopis pro biologickou práci. ISSN 0044-4812, 2003/3: 118-120.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Moštěk, J. (1992): Návrh na změnu hranic a výměry u státní přírodní rezervace KELČSKÝ JAVORNÍK, okres Kroměříž, 1992.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. - Ms., depon. in KÚ Zlín.

Novák, J. & Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Nožička, J. (1957): Přehled vývoje našich lesů. SZN, Praha.

Pavelka, K. (1987): Inventarizační průzkum fauny obratlovců SPR Kelčský Javorník. - Záv. zpr. inv. průzk. KS SPPOP, Brno, 25 s.

Pelíšek, J. (1980): Složení půd a asimilačních orgánů s odumírajícími lesními porosty v oblasti Kelčského Javorníku a Čerňavy. - Brno.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Tomášek, J. (1967-1986): Příspěvek ke květeně jihovýchodní Moravy, (1-5). - Zpr. Čs. bot. společ., 2: 121-122, 1967; 3: 80-86, 1968; 5: 184-187, 1970; 12: 35-43, 1977 a 21: 125-137, 1986, Praha

Vyskot, M. et al. (1981): Československé pralesy. p. 146-7.


Aktualizováno 12. 2. 2017 Úvodní stránka Hostýnské vrchy Zpět