Přírodní památka Kazatelna

Foto © Z. Podešva

Přírodní památka Kazatelna (28. 4. 2004)

Základní údaje: Přírodní památka Kazatelna představuje vypreparovanou izolovanou skálu z pískovců magurského flyše. Nachází se pod hlavním hřebenem Chřibů na severovýchodním svahu kóty 541,6 m u červeně značené turistické cesty, asi 1 km jihovýchodně od zříceniny hradu Cimburk, v nadmořské výšce 510 až 540 m. Katastrální území: Koryčany, LZ Buchlovice, polesí Koryčany. Vyhlášeno usnesením rady Okresního národního výboru v Kroměříži ze dne 5. 4. 1967 jako chráněný přírodní výtvor. Evidenční kód ÚSOP: 165. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 0,50 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Ojedinělý geomorfologicky zajímavý skalní výchoz tvořený pískovci magurských vrstev.

 

PP Kazatelna - pohled z turistické stezky (16. 2. 2002) 

Geologie, půdní poměry: Kazatelna představuje jeden z největších skalních útvarů v Chřibech, který zřejmě vznikl kryogenními pochody během posledního würmského glaciálu. Tvoří ji osamocené skalisko z pískovcových hornin o výšce 6 m a základně 9,0 × 3,5 m, které severním směrem poměrně prudce spadá do údolí Stupavy. Pískovce lukovských vrstev soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma jsou středně až hrubě zrnité, světle hnědé barvy. Základními složkami jsou křemen, ortoklas, muskovit a biotit.  Na povrchu skály jsou patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu horniny jako jsou výklenky, škrapy a voštiny. Půdním typem je kambizem typická kyselá.

Foto © Z. Podešva

PP Kazatelna v roce 2004 s již omezeným výhledem (28. 4. 2004)

Květena: Okolní porosty jsou tvořeny převážně ochuzenými bučinami asociace Melico-Fagetum typickými pro tuto oblast Chřibů. Ve stromovém patru převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), který je doprovázen javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jilmem drsným (Ulmus glabra). Bylinné patro je poměrně chudé, zastoupena je např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Vlastní skála je porostlá epilitickými mechorosty, ve štěrbinách se uchytila např. lipnice hajní (Poa nemoralis) a kapradina puchýřník křehký (Cystopteris fragilis).

 

PP Kazatelna - boční profily (31. 10. 2011) 

Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl prováděn. Pro malou rozlohu není lokalita zoologicky příliš významná. V okolních starých bukových porostech hnízdí mimo běžných druhů ptactva také holub doupňák (Columba oenas), Dále zde žije řada drobných savců a jelení zvěř.

Lesnictví: V minulosti se v okolí nacházely staré lesní porosty, převážně bučiny, které byly koncem 20. stol. vykáceny, v horní části nad turistickou cestou byl vysázen smrk a modřín. Pod Kazatelnou vznikla přirozenou obnovou buková mlazina s dalšími dřevinami přirozené druhové skladby, habrem dubem, jilmem a klenem. Ta postupně omezovala výhled do údolí Stupavy a na hrad Cimburk, a proto byla v bezprostředním okolí pod Kazatelnou v roce 2011 vmýcena. Zbývající porosty, které jsou součástí chráněného území, bude nutné vyjmout z hospodaření a zařadit do kategorie ochranného lesa. Staré bukové porosty se nacházejí v nedaleké navrhované přírodní památce Ocásek.

Foto © Z. Podešva

PP Kazatelna na podzim 2011 s vymýceným porostem (31. 10. 2011)

Historie: Horní část skalního výchozu byla ve středověku silně pozměněna člověkem. Byly na ní vytesány schůdky pro snadný výstup na vrchol, kde byla upravená plocha připomínající kazatelnu, jsou zde patrné i otvory pro ukotvení zábradlí. Skála zřejmě skutečně sloužila jako kazatelna, traduje se, že již v 9. století z ní kázal moravský arcibiskup Metoděj. Později kazatelnu vyžívali augustiniáni z nedalekého kláštera u kostela Svatého Klimenta (dnes Národní kulturní památka Hradisko sv. Klimenta) a po zániku kláštera snad i některá z pronásledovaných středověkých sekt. Na vrcholu Kazatelny byl v roce 1972 osazen železný dvouramenný kříž.

 

Staré bukové porosty asi 150 m SV od Kazatelny (31. 10. 2011) 

Management, ohrožení: Z vrcholu je široký výhled přes údolí Kyjovky (Stupavy) na protější hřeben Chřibů, nedalekou zříceninu hradu Cimburk a část Koryčanské přehrady. Aby byl zachován výhled i do budoucna, bude třeba udržovat kolem skály rozvolněný porost. Vzhledem k tomu, že se nachází na frekventované turistické stezce a je poměrně snadno dostupná z rozcestí U křížku, je spolu s PP Kozel a hradem Cimburk cílem mnoha návštěvníků Chřibů. Bylo by proto vhodné sem instalovat informační tabuli. 

Natura 2000: Přírodní památka Kazatelna se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) v kategorii PR a PP, o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu řeky Moravy.

Výhled do údolí Kyjovky na zříceninu hradu Cimburk a Koryčanskou přehradu (2002)


Bibliografie:

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.

Láznička, V., Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. Veronica 5: 40-42.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologickolichenologického setkání v Chřibech. - Bryonora, Praha. 47: 1-8.


Aktualizováno 14. 3. 2015 Úvodní stránka Přírodní park Chřiby Zpět