Národní přírodní památka Křéby

Národní přírodní památka Křéby (6. 6. 2010), foto © Z. Podešva

Národní přírodní památka Křéby - část Kříby (6. 6. 2010)

Základní údaje: Národní přírodní památka Křéby představuje tři ostrůvky výslunných travnatých strání s převážně jižní expozicí (největší část Kříby, prostřední Matějův písek a východní nejmenší část Foltýnova chata), se skupinkami keřů a stromů v zemědělsky intenzívně využívané krajině. Je situována na pravém údolním svahu potoka Tištínka, v rozpětí nadmořských výšek 228 až 277 m, na rozhraní mezi Vyškovskou bránou a Litenčickou pahorkatinou, asi 0,7 km východně od Koválovic u Tištína a 1,7 km severně od obce Prasklice. Pro tuto oblast je typický mírně zvlněný reliéf a široká údolí. Vyhlášeno výnosem MŠK ČSR ze dne 4. 7. 1956. Katastrální území Prasklice. Evidenční kód ÚSOP: 197. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 4,73 ha (ve zřizovacím předpisu je území nejednoznačně vymezené, připravuje se proto jeho nové vyhlášení). Mapa.

Předmět ochrany: Lokalita xerotermní travinobylinné vegetace se vzácnými a chráněnými druhy rostlin a živočichů.

Čilimník poléhavý (Cytisus procumbens)  

Čilimník poléhavý (Cytisus procumbens)

 

Čilimník poléhavý (Cytisus procumbens)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou neogenní vápnité písky, štěrky a pestré jíly spodního badenu karpatské předhlubně. V minulosti se zde na několika místech těžily štěrkopísky. Z půdních typů převažuje pararendzina kambická, v horní části lokality Kříby se vyvinula erodovaná forma hnědozemě typické. Půdy jsou písčité až hlinitopísčité, vysoce propustné a silně vysýchavé.

NPP Křéby - ve vrcholícím létě se výslunné stráně bělají kvetoucím smldníkem jelením (8. 8. 2004), foto © Z. Podešva

Ve vrcholícím létě se výslunné stráně bělají kvetoucím smldníkem jelením (8. 8. 2004)

Květena: Následkem extrémních podmínek daných jižní expozicí svahů a písčitými půdami se zde uchovaly původní porosty vzácných xerotermních druhů rostlin. Na výslunných stráních převažují teplomilné širokolisté suché trávníky Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), který místy vytváří souvislé porosty. Vyskytuje se zde řada vzácných a chráněných druhů, záhy zjara rozkvétají na stráni dříny (Cornus mas) a několik trsů koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), ojediněle lze spatřit i hlaváček jarní (Adonis vernalis). 

K dalším významným druhům patří len žlutý (Linum flavum), len tenkolistý (Linum tenuifolium),  hvozdík pyšný (Dianthus superbus), čilimník rakouský (Chamaecytisus austriacus), čilimník poléhavý (Cytisus procumbens), kavyl Ivanův (Stipa pennata) a kavyl vláskovitý (Stipa capillata).

  Hvozdík pyšný (Dianthus superbus)

Len žlutý (Linum flavum)
NPP Křéby (23.6. 2012)

 

Hvozdík pyšný (Dianthus superbus)
NPP Křéby (23.8. 2002)

Rostou zde další teplomilné druhy jako bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), česnek kulovitý (Allium rotundum), modřenec hroznatý (Muscari neglectum), modřenec chocholatý (Muscari comosum), černucha rolní (Nigella arvensis), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), sasanka lesní (Anemone sylvestris), krvavec menší (Sanguisorba minor), mochna písečná (Potentilla arenaria), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač nachový (Orchis purpurea), zvonek moravský (Campanula moravica), žluťucha menší (Thalictrum minus), cizopasná záraza bílá (Orobanche alba) a záraza vyšší (Orobanche elatior). Místy je velmi hojný len rakouský (Linum austriacum), ke konci léta se stráně zbarvují dofialova rozkvétající hvězdnicí chlumní (Aster amellus). Byla zde nalezena také vzácná hlíva máčková (Pleurotus eryngii), teplomilná stepní houba, která je v České republice známa pouze z několika lokalit a dosahuje tady severní hranice areálu rozšíření.

Fauna: Křéby jsou také významnou lokalitou teplomilných druhů bezobratlých. Z denních motýlů byl pozorován např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), soumračník čárkovaný (Hesperia comma), ostruháček trnkový (Satyrium spini) a vzácná můra jasnobarvec hledíkový (Omphalophana antirrhini). Z brouků jsou hojné majky, zajímavý je výskyt střevlíčků Demetrias atricapillus, Ophonus strictus a Panageus bipustulatus. Z pavouků byl zjištěn např. teplomilný křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), vyskytuje se také kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a mravkolev skvrnitý (Euroleon nostras). Z obojživelníků na lokalitě žije ropucha zelená (Bufo viridis), z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis). V pískových stěnách hnízdívá břehule říční (Riparia riparia) a vzácně i vlha pestrá (Merops apiaster). Ve skupinách keřů žije celá řada drobných pěvců, hnízdí zde např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), občas sem zavítá krkavec velký (Corvus corax), káně lesní (Buteo buteo) a strakapoud velký (Dendrocopos major), v travnatých porostech a na přilehlých polích se vyskytuje i křepelka polní (Coturnix coturnix). 

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) na květech smldníku jeleního, NPP Křéby (23. 8. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) na květech smldníku jeleního, NPP Křéby (23. 8. 2002)

Management, ohrožení: Území bylo v minulosti využíváno jako sad a pastvina, údajně zde byly i vinice, dodnes zde roste několik ovocných stromů (hlavně třešně, jabloně a dožívající švestky). Drastickým zásahem byla v minulosti těžba písku a štěrku v jednotlivých částech rezervace. Těsné sousedství chráněného území se zemědělsky využívanou půdou přináší problémy, jako jsou splachy ornice a živin z okolních polí, což ohrožuje rezervaci mimo jiné zarůstáním třtinou křovištní. 

Největším nebezpečím byl ještě nedávno trnovník akát (Robinia pseudacacia), který zarůstal západní část území a potlačoval původní stepní vegetaci. V 90. letech 20. stol. byl nálet akátů důsledně odstraněn a rezervace tak byla alespoň na čas zbavena tohoto nepůvodního druhu. Bude však třeba zajistit odstraňování případných nových náletů akátu i v budoucnosti. Obnovené plochy jsou pravidelně koseny a probíhá na nich monitoring návratu travinobylinné vegetace. 

Historie a kultura: Národní přírodní památka Křéby patří k nejstarším chráněným územím v okrese Kroměříž. Do rezervace zasahuje také archeologická lokalita s četnými doklady pravěkého osídlení, hlavně ze střední doby bronzové (tzv. výšinné úněticko-věteřovská sídliště). Část zdejších nálezů je uložena v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži, ve Vlastivědném muzeu J. A. Komenského v Přerově a také v Zemském muzeu v Brně.

NPP Křéby (8. 8. 2004), foto © Z. Podešva

NPP Křéby (8. 8. 2004)


Bibliografie:

Bezděčka P. (2004): Inventarizační průzkum mravenců (Hymenoptera: Formicidae) národní přírodní památky Křéby. - Ms., depon. in AOPK ČR, středisko Zlín.

Bleša, P. (2000): Zhodnocení současného stavu vegetace NPP Křéby. - Diplomová práce, depon. in MZLU Brno, Zahradnická fakulta Lednice na Moravě.

Čáp J. (2005): Inventarizační průzkum z oboru floristika NPP Křéby. - Ms., depon. in AOPK ČR, středisko Zlín.

Daňhel M. (2005): Prasklice-Křéby: hradisko únětické kultury. - Diplomová práce, Slezská univerzita v Opavě.

Darebník J. (2005): Inventarizační průzkum denní motýli (Lepidoptera) NPP Křéby. - Ms., depon. in AOPK ČR, středisko Zlín.

Grüll, F. (1985): Inventarizační průzkum vegetačního krytu přírodní rezervace Křéby - okres Kroměříž. - Ms., depon. in AOPK ČR, středisko Zlín.

Chládek F. (2005): Inventarizační průzkum z oboru entomologie NPP Křéby. - Ms., depon. in AOPK ČR, středisko Zlín.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Kaláb, J. (2000): Několik zajímavějších nálezů střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z území České republiky. - In: Klapelkiana, 2000, č. 36.

Košulič, O. (2014): Araneofauna of the Křéby National Nature Monument (Eastern Moravia, Czech Republic) with some notes to conservation management of the locality. Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2014, 62: 991-1005.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 85.

Müller, J. (1982): Dílčí zpráva o výzkumu rzí, snětí a fytopatogenních plísní. - Ms., depon. in AOPK ČR, středisko Zlín.

Pekárková, J. (2000): Možnosti obnovy stepní vegetace po vykácení akátu v NPR Pouzdřanská step a Kolby, NPP Křéby. - Zpráva dílčího úkolu grantu VaV 610/10/00 za rok 2000, AOPK ČR, středisko Brno.

Pekárková, J. (2003): Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích. - Zpráva dílčího úkolu grantu VaV 610/10/00 2000-2003, AOPK ČR, středisko Brno.

Šimeček, K. (2004): Inventarizační ornitologický průzkum NPP Křéby. - Ms., depon. in AOPK ČR, středisko Zlín.

Vrbický, J. (2009): Plán péče o Národní přírodní památka Křéby na období 2010-2018. AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské Pomoraví.

Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. Věstník muzea v Kroměříži. 1958, č. 1, s. 7-11.


Aktualizováno 10. 1. 2016 Přírodní park Chřiby Úvodní stránka Zpět