Přírodní památka Kurovický lom

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kurovický lom (28.10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památku tvoří opuštěný vápencový lom s jezírkem naplněným průsakovou a srážkovou vodou, z jedné části lemovaný lesem. Nachází se 300 m severozápadně od kóty Křemenná (315 m), asi 1,5 km jižně od obce Kurovice, v nadmořské výšce 235 až 300 m. Katastrální území Kurovice. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Kroměříži ze dne 1. dubna 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2017. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 15,3959 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 0,14 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Geologická a paleontologická lokalita mezinárodního významu, ochrana lokality s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů.

Geologie, půdní poměry: Kurovický lom je unikátní geologickou lokalitou, zejména z hlediska přítomnosti hranice mezi útvary jury a křídy, která je dokladem vulkanismu v tomto období (jediná na Moravě), výskytu makrofosilíí, zejména aptychů (víčka schránek amonitů), výskytu řady dalších fosilních druhů mikrofauny a mikroflóry. Severozápadní stěna lomu je jedinečnou sekvencí eolitických sedimentů a fosilních půd, zaznamenávající klimatické podmínky v období kvartéru. Lokalita je využívána k výzkumu Českým geologickým ústavem, pro výuku posluchačů geologie našich univerzit a je i lokalitou prezentovanou při mezinárodních geologických konferencích.

Květena: Významnou část přírodní památky představují plochy charakteru lesostepi s výskytem teplomilných druhů rostlin a silně ohrožených druhů plazů, z ohrožených druhů rostlin se zde hojně vyskytuje hořec křížatý (Gentiana cruciata). V místech po hlavní těžbě se nacházejí strmé skalní stěny a suťové svahy, na skalách roste např. sleziník červený (Asplenium trichomanes). Na části území se vyskytuje smíšený les, v bylinném patře roste např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a plicník lékařský (Pulmonaria officinalis). Les nad jihozápadní stěnou tvoří přirozený lem lomu a chrání toto území před splachy z okolních zemědělsky obhospodařovaných pozemků.

Fauna: Celá lokalita představuje významný biologický ostrov pro řadu druhů bezobratlých, ptáků a savců, pro které jsou okolní lesní porosty a křoviny vítanou skrýší. Z ptáků zde žije např. ohrožený ťuhýk obecný (Lanius collurio), je zde možné spatřit sluku, v minulosti zde hnízdil i výr velký (Bubo bubo). Rozsáhlá prohlubeň, vzniklá těžbou, se naplnila srážkovou a průsakovou vodou a vzniklo jezírko, ve kterém se vyskytuje řada chráněných druhů obojživelníků - čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), čolek horský (Triturus alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a užovka obojková (Natrix natrix). Významnou část lokality představují plochy charakteru lesostepi s výskytem silně ohrožených plazů ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis fragilis). Při entomologickém průzkumu lokality, zaměřeném především na brouky (Coleoptera), byl zjištěn např. výskyt ohroženého svižníka polního (Cicindela campestris), střevlíka Scheidlerova (Carabus scheidleri) a čmeláka zemního (Bombus terrestris).

Foto © Zdeněk Podešva

Odstranění náletových dřevin (akátu) pod severozápadní stěnou lomu (17. 11. 2005)

Historie: Stěnový lom byl založen k těžbě jílovitého vápence už před rokem 1840 (viz fotografie z počátku 20. stol). Těžba byla několikrát pozastavena a znovu obnovována, dnes je již ukončena. Starší vytěžené plochy byly v minulosti částečně zavezeny hlušinou, prostor lomu byl z větší části ponechán samovolnému vývoji. Z vápence se vyráběl cement ve vápence v nedalekém Tlumačově, známý pod názvem kurovina.

Využití, management, ohrožení: V současné době je těžba v lomu zastavena, pro lokalitu bylo zpracováno biologické hodnocení a plán rekultivace, která probíhala v souladu se zájmy ochrany přírody. Celá lokalita představuje významný „biologický ostrov” uprostřed agrocenóz a je součástí systému ekologické stability (lokální biocentrum na trase navrženého regionálního biokoridoru RAK 1581). Koupání je v jezírku zakázáno. Výskyt obojživelníků v jezírku byl ohrožen nepovoleným vysazením ryb (okounů) v létě roku 1999. Po ukončení těžebních činností začíná vytěžená plocha zarůstat v některých místech akátem, který bude třeba v budoucnu odstraňovat. Celá oblast lomu je velmi nestabilní, se suťovými poli a kolmými stěnami. Hlavně uprostřed jihovýchodní stěny dochází k častým sesuvům půdy, padání kamení a stromů. Z těchto důvodů je pohyb po okrajích lomu značně nebezpečný.

Natura 2000: Jádrová část PP Kurovický lom s jezírkem a tůněmi byla navržena jako Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 kontinentální biogeografické oblasti pod názvem Kurovice - lom (kód CZ0723409) o celkové výměře 6,62 ha. Důvodem ochrany jsou početné populace čolka velkého (Triturus cristatus) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata). 

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Foto 1999-2005 © Zdeněk Podešva


Bibliografie:

Anonymus (1929): Vlastivěda moravská - Uh. Hradišťský kraj, Holešovský okres. Musejní spolek v Brně.

Benešová E., Eliáš M. & Matějka A.(1968): Geology of the Kurovice klippe. - Sbor. Geol. Věd, Geol.13, 7-33. Praha.

Benešová E., Hanzlíková E. & Matějka A.(1962): Příspěvek ke geologii kurovického bradla. - Zpr. Geol. Výzk.v r. 1961, 185-186. Praha. 

Buday, T. a kol. (1963): Vysvětlivky ke geologické mapě ČSSR 1:200 000, list Gottwaldov. Geofond v Nakladatelství ČSAV, Praha.

Eliáš, M., Eliášová, H. (1983): Kurovický vápenec. - In Andrusov, D., Samuel, O.: Stratigrafický slovník Západných Karpát 1. GÚDŠ, 434-435. Bratislava

Eliáš, M.; Eliášová, H. (1984): Facies and paleography of the Jurassic in the western part of the Outer Flysch Carpatians in Czechoslovakia. Sbor. geol. věd, Geol., 39, 105-107. Praha 

Eliáš, M., Eliášová, H. (1985): Tlmačovské slieňovce. - In Andrusov, D., Samuel O.: Stratigrafický slovník Západných Karpát 2, GÚDŠ, 272. Bratislava. 

Eliáš, M., Martinec, P., Reháková, D., Vašíček, Z. (1996): Geologie a stratigrafie kurovických vápenců a tlumačovských slínovců v kurovickém lomu (svrchní jura, spodní křída, Vnější Západní Karpaty, Česká republika). - Věstník ČGÚ, 71/3: 259-275, Praha.

Eliáš, M.; Eliášová, H. (1995): Coral clasts and redeposited corals as clues for the reconstruction of Mesozoic and Tertiary elevations and depressions on the North Tethyan margin. Publ. Serv. géol. Luxemb., 29, 23-32. Luxembourg.

Eliáš, M.; Schnabel W.; Stráník, Z. (1990): Comparison of flysch zone of the Eastern Alps and the Western Carpathians bend on recent observations. In Minaříková, D.; Lobitzer, H. (ed): Thirty years of geological cooperation between Austria and Czechoslowakia. Čes. geol. úst., 37-46. Praha

Glocker E. F. (1841): Über den Jurakalk von Kurowitz in Mähren und über den darin vorkommenden Aptychus imbricatus. - Verh. Leopold. - Carol. Akad. Naturf., 19, 2, 1-36. Breslau - Bonn. 

Glocker, E. F. (1842): Beiträge zur geognostischen Kenntnis Mähren. Über die Formation des Jurakalks im mittlen March-Gebiet. Neu. Jb. Mineral. Geogn. Geol. Petrefaktenk., 22-34. Stuttgart

Hudec, V. (1954): Dva příspěvky k malakologickému průzkumu jihovýchodní Moravy. Las. Nar. Mus., odd. přírod., CXXIII, 2, 223-224. Praha.

Reháková, D. (1995): Calpionellid distribution in Upper Jurassic and Lower Cretaceous sequences of the Western Carpathians. Miner. slov., 27, 5, 308-318. Bratislava

Kovanda J., Smolíková L.,  Fejfar O. (1982): Erforschung des Basalteils einer pleisrozanen Schichtenfloge am Hang der Kurovice-Klippe (Mittelmahren). - Anropozoikum, 14, 29-55. Praha.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 86.

Měchová, L. (2012): Nový taxonomický pohled na aptychy čeledi Punctaptychidae okolo hraničního intervalu jura/křída z lomu Kurovice (Vnější Západní Karpaty, Česká republika) - Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. XCVII (2012): 2, 105–115, ISSN 1211–8796.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., dep. in ZO ČSOP 60/14 Via Hulín

Novák J. & Novák M. (2009): Dvě nové lokality tmavoretky bělavé Monacha cartusiana (O.F. Müller, 1774) na Moravě – Malacologica Bohemoslovaca, 8: 29–30. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 17-August-2009.

Psotová, H. a kol. (1998): Lom Kurovice, biologické posouzení podle §67 zákona č. 114/92 Sb. Arvita-P s. r. o. Otrokovice.

Šálek, P. (2000): Rozšíření a početnost zájmových druhů obojživelníků v okrese Kroměříž v letech 1998 až 2000. Ms, 16 s., Hulín.

Ševčíková, B. (1999): Nové zvláště chráněné území v okrese Kroměříž. - In: Týdeník Kroměřížska, roč. X., č. 15, 13. 4. 1999.

Vaňková, H. (2002): Přírodní památka Křemenná u Kurovic. - In: Muzeum - Sborník Muzea Kroměřížska, s. 107-124, ISBN 80-85945-28-2.

Vašíček, Z. (1992): Aptychi from Kurovice Klippe and their stratigraphic value. - Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Brun., Geology, 22, 65-66, Brno.

Vašíček, Z. (1922): Biostratigrafie lokality Kurovice. - Ms., ČGÚ Praha, VŠB Ostrava.

Vašíček, Z.; Michalík, J.; Reháková, D. (1994): Early Cretaceous stratigraphy, paleography and life in the Western Carpatians. Beringeria, 10, 1-17O. Wiirzburg.

Vašíček, Z. & Reháková, D. (1994) - Biostratigrafické výzkumy na lokalitě Kurovice v r. 1993. - In: Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1993, Brno, s. 28.


Aktualizováno 10. 1. 2016   Úvodní stránka Zpět