Přírodní památka Obora

Přírodní památka Obora (22. 5. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Obora (22. 5. 2004)

Základní údaje: Přírodní památka Obora představuje lesní porosty typu karpatské dubohabřiny na mírném svahu severní orientace asi 900 m SSV od kóty Obora (323,5 m n. m.). Nachází se v Kostelanské vrchovině na severovýchodním okraji Chřibů v nadmořské výšce 226 až 253 m, asi 750 m západně od obce Těšnovice (kostel) a 3,5 km jižně od centra Kroměříže. Území je přístupné po polních cestách z místních částí Kroměříže - Kotojed a Těšnovic. Katastrální území Kotojedy. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva školství a kultury ČSR ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 284. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 14,4446 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Přirozená vegetace původní dubohabřiny s četnými druhy chráněných a ohrožených rostlin v podrostu.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří vápnité jílovce a pískovce ždánicko-hustopečského souvrství (svrchní oligocén až spodní miocén) dílčí ždánické jednotky vnějšího flyšového pásma, místy je povrch překryt spraší a sprašovými hlínami. V minulosti se zde těžil pískovec, stopy po této činnosti jsou zde patrné dodnes, terén území je značně členitý, nacházejí se zde jámy po těžbě a stržové erozní rýhy. Půdním typem jsou hnědozemě typické, místy i kambizemě, půdy jsou hlinitopísčité až písčitohlinité.

Medovník velkokvětý (23. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva   Opeňka měnlivá (19. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Medovník velkokvětý (23. 5. 2002)

 

Opeňka měnlivá (19. 10. 2002)

Květena: Původně křovinatá stráň s pískovcovými lomy, nyní je zalesněna smíšeným lesem, ve kterém převládají listnaté dřeviny. Lesní porosty lze charakterizovat jako typickou karpatskou ostřicovou dubohabřinu asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře dominuje habr obecný (Carpinus betulus), častý je dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus), místy bříza bělokorá (Betula pendula). Vyskytují se zde i stanovištně nepůvodní dosazované dřeviny jako modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris) a buk lesní (Fagus sylvatica). V keřovém patře roste líska obecná (Corylus avellana), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh obecný (Crataegus laevigata) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). 

Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis), foto © Zdeněk Podešva   Ladoňka vídeňská (<i>Scilla vindobonensis</i>), PP Obora (10. 3. 2008), foto © Zdeněk Podešva

Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis)

 

Ladoňka vídeňská, Obora (10. 3. 2008)

V bylinném podrostu se vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum) a ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) - především na jihozápadním okraji lesního komplexu Obora, mimo chráněné území. Ze vstavačovitých (Orchidaceae) byly zaznamenány bradáček vejčitý (Listera ovata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), ojediněle i střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). Vzácný sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum) zde byl naposledy nalezen v roce 1977. Dále zde roste např. konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), barvínek menší (Vinca minor), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), sasanka hajní (Anemone nemorosa), violka lesní (Viola reichenbachiana), violka Rivinova (Viola riviniana), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a ostřice chlupatá (Carex pilosa).

Přírodní památka Obora (19. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Obora (19. 10. 2002)

Fauna: Z hmyzu se zde vyskytuje několik druhů tesaříků, např. tesařík rudonohý (Anoplodera rufipes), tesaříci Obrium cantharinum a Stenostola ferrea a kozlíček mramorový (Saperda scalaris). Na staré třešně je vázán dnes již mizející krasec třešňový (Anthaxia candens). Plazi jsou zatoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis). V přírodní památce Obora se vyskytují běžné druhy lesních ptáků jako rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), sýkora koňadra (Parus major), brhlík lesní (Sitta europaea), budníček menší (Phylloscopus collybita), kukačka obecná (Cuculus canorus) a strakapoud velký (Dendrocopos major).

Opěnka měnlivá roste na pařezech listnatých stromů, PP Obora (19. 10. 2002)

Opěnka měnlivá roste na pařezech listnatých stromů (19. 10. 2002)

Management, ohrožení: V rámci lesního hospodaření je prováděna probírka situovaná do hustších partií s redukcí jehličnanů a habru a podporou dubu. Lokalita však značně trpí blízkostí velké městské aglomerace Kroměříže. Je negativně zatěžována jízdou na koních, horských kolech i motocyklech a pořádáním orientačních běhů. V bezprostředním sousedství chráněného území jsou dvě střelnice a motokrosový areál Hvězda, který zatěžuje území nadměrnou hlučností a prašností.

Přírodní památka Obora (19. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Obora (19. 10. 2002)


Bibliografie:

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, str. 88

Šeda, Z. (1976): Inventarizační průzkum vegetačního krytu státní přírodní rezervace Obora. Ms., depon. AOPK ČR, Praha.

Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. Věstník muzea v Kroměříži. 1958, č. 1, str. 7-11.

Zavřel, H. (1967): Státní přírodní rezervace Obora u Kotojed. - Zpr. Oblast. Muzea Gottwaldov 1967:33-36.


Aktualizováno 11.1. 2016 Úvodní stránka Přírodní park Chřiby Zpět