Přírodní rezervace Obřany

PR Obřany - vrcholové partie skalnatého hřebenu (6. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

PR Obřany - vrcholové partie skalnatého hřebenu (6. 1. 2007)

Základní údaje: Přírodní rezervace Obřany představuje zachovaný zbytek přirozeného suťového lesa v Hostýnských vrších. Zaujímá vrcholové partie izolovaného vrcholu Obřany (704 m n. m), jeho přilehlé svahy a po rozšíření i severovýchodní až severozápadní svahy a vrchol Jeleníku, který odděluje od Obřan bezejmenný levostranný přítok Bystřičky. Vlastní vrchol Obřan je tvořen skalnatým hřebenem východo-západní orientace, který ze severu a severozápadu spadá v příkré suťové svahy se sklonem až 60° v horních partiích a kolem 30° ve spodní části území, pouze na jihu přechází úzkým sedlem v hřebenovou část Skalný - Klapinov. Nachází se v nadmořské výšce 510 až 704 m, asi 3,5 km jihovýchodně od obce Chvalčov, katastrální území Chvalčov. Zřízeno Vyhláškou Okresního úřadu Kroměříž ze dne 9. 12. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 1360. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 23,9397 ha. Mapa.

Předmět ochrany: přirozený ekosystém věkově i prostorově diferencovaného přirozeného suťového lesa s neporušenými autoregulačními schopnostmi, skalnaté svahy se suťovým porostem, se vzácnějšími druhy bezobratlých a charakteristickou květenou, lokalita krtičníku jarního, ochrana geologických útvarů (paleogenní flyšové pískovce soláňských vrstev), ochrana jednoho z nejlépe zachovaných porostů uvedeného typu v Hostýnských vrších.

Výchozy pískovců a slepenců v PR Obřany (6. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Výchozy pískovců a slepenců v PR Obřany (6. 1. 2007)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území je magurský flyš, tvořený převážně paleogenními flyšovými pískovci soláňských vrstev. Při utváření reliéfu vlivem mrazového zvětrávání a klimatických výkyvů v pleistocénu docházelo v horních částech svahu ke vzniku plošin. Z nich vyčnívají na povrch velké balvany a jednotlivé vypreparované slepencové a pískovcové lavice různé mocnosti a různého stupně eroze. Na čelech vrstev jsou vyvinuty mrazové sruby, které dosahují výšky 6 až 10 m. Kamenité až písčito-hlinité půdy patří k půdnímu typu ranker.

Flóra a vegetace: Ve stromovém patře jsou dominantními druhy buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus) a nepůvodní smrk ztepilý (Picea abies), vtroušeně se vyskytuje lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm drsný (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V hřebenových částech rezervace a na strmých svazích se nacházejí společenstva suťových lesů asociace Lunario-Aceretum s vysokou pokryvností bylinného patra, které je tvořeno téměř souvislými porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) s vtroušenými kapradinami, kapradí samcem (Dryopteris filix-mas), papratkou samičí (Athyrium filix-femina) a kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata), dále se zde vyskytuje starček Fuchsův (Senecio fuchsii), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum) a další, převážně suťové druhy.

Krtičník jarní (Scrophularia vernalis) v PR Obřany (12. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva Krtičník jarní (Scrophularia vernalis) v PR Obřany (12. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Krtičník jarní (Scrophularia vernalis) v PR Obřany (12. 5. 2002)

Odlišnou skladbou bylinného patra se vyznačuje další společenstvo, které lze přiřadit k asociaci Mercuriali-Fraxinetum. V rozvolněných porostech kapradin, mimo výše jmenované druhy, je zde výrazněji zastoupena i kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), zapojené skupinky vytváří bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) a místy i bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), v nižším bylinném patře je dominantní šťavel kyselý (Oxalis acetosella), méně zastoupené jsou svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Galeobdolon montanum) aj. Z nápadnějších druhů se vyskytuje samorostlík klasnatý (Actaea spicata), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V jarním aspektu se uplatňují kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a devítilistá (Dentaria enneaphyllos), na vyčnívajících kamenech, padlých kmenech stromů a místy i na obnažené půdě je vyvinuto mechové patro.

Souvislé porosty měsíčnice vytrvalé v PR Obřany (12. 5. 2002, foto © Zdeněk Podešva

Souvislé porosty měsíčnice vytrvalé v PR Obřany (12. 5. 2002)

Na skalnatém hřebenu se udržuje vitální populace krtičníku jarního (Scrophularia vernalis), který patří mezi kriticky ohrožené druhy květeny ČR a v rámci Moravy se vyskytuje pouze na několika málo lokalitách. Z dalších druhů zde hojně roste osladič obecný (Polypodium vulgare) a řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), v minulosti uváděnou plavuň vranec jedlový (Huperzia selago) se nepodařilo v posledních letech prokázat. Mírnější zpevněné svahy v dolní části území jsou osídleny vegetací asociace Melito-Fagetum ze svazu Fagion se skupinovitě roztroušenými porosty strdivky jednokvěté (Melica uniflora), dále zde roste např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera).

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), foto © Zdeněk Podešva

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Fauna: Z bezobratlých živočichů byla podrobněji zkoumána malakofauna, která zde vykazuje poměrně velkou druhovou diverzitu. Mezi nejvzácnější druhy patří endemická vřetenatka Ranojevičova moravská (Vestia ranojevici moravica), dále modranka karpatská (Bielzia coerulans) a závornatka malá (Clausilia arvula). Obojživelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra) a skokanem hnědým Rana temporaria), který se rozmnožuje v lesní tůňce pod vrcholem Obřan. Ptačí složka fauny je tvořena běžnými lesními druhy. Ze vzácnějších druhů se zde pravidelně vyskytuje rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), sýkora lužní (Parus montanus) a puštík obecný (Strix aluco). Prokázáno bylo opakované hnízdění u strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a pravděpodobně zde hnízdí i holub doupňák (Columba oenas) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).

Suťové pole ve spodní části rezervace (6. 1. 2007, foto © Zdeněk Podešva

Suťové pole ve spodní části rezervace (6. 1. 2007)

Lesnictví: Lesní společenstva mají, především na prudších svazích, charakter přirozeného lesa. Na základě typologického průzkumu zde byly vylišeny dva lesní typy: suťová javořina měsíčnicová na svazích a hřbetech (5J5), která zabírá větší část plochy a sběrný typ obohacená bučina (4D7). Dřeviny jsou časově i prostorově diferencovány, průběžně probíhá přirozená obnova. Dřevinná složka společenstva je tvořena ze 75% bukem, 20% javorem klenem a 5% zabírá stanovištně nepůvodní smrk ztepilý. Vtroušeně se vyskytuje jasan ztepilý, jilm drsný, lípa srdčitá, bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Věková struktura porostů kolísá v rozmezí 20 až 200 let.

Historie: Na vrcholu Obřan se nachází zřícenina jednoho z nejvýše položených moravských hradů (o něco výše se nacházel hrádek na vrcholu Skalný asi 1,5 km východně). Hrad postavili bez povolení markraběte v polovině 14. století páni z Kunštátu v době odporu moravské šlechty proti markraběti Janu Jindřichovi, bratrovi císaře Karla IV. Na příkaz císaře měl být zbořen, ale nakonec jej roku 1373 páni z Kunštátu postoupili markraběti Janu Jindřichovi. Zřejmě za husitských válek došlo k jeho celkovému zničení, v roce 1447 je již zmiňován jako zbořený. Do dnešního dne se zachovala část hradební zdi se zbytky věže, hradní val a příkop. 

Zřícenina hradu Obřany (12. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva   Zřícenina hradu Obřany (12. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Na vrcholu se nachází zřícenina hradu Obřany (12. 5. 2002)

Přírodní rezervace Obřany byla zřízena vyhláškou ONV Kroměříž ze dne 9. 12. 1991, výměra 19,37 ha. K jejímu přehlášení a rozšíření došlo Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 9/01 ze dne 3. 10. 2001, současná výměra je 23,9397 ha. 

Management, ohrožení: V porostu je vyloučena jakákoliv hospodářská činnost, včetně nahodilé těžby, průběžně zde probíhá přirozená obnova. Území se vyznačuje neporušenými autoregulačními schopnostmi a plní funkci regionálního biocentra. Protože okolní intenzivně obhospodařované porosty mají vzhledem k převažujícímu smrku značně ochuzené druhové spektrum rostlinné i živočišné složky, působí komplex přirozeného lesa jako významný prvek posilující stabilitu okolního prostředí. V roce 2001 bylo provedeno geodetické zaměření hranic a zpracován plán péče pro období 2002-2011. 

Přístup je možný pouze po značené turistické stezce vedoucí ke zřícenině hradu Obřany. Krátkým úsekem v západní částí území pak prochází turistická stezka z Chvalčova do sedla Klapinov. V těchto místech se v ochranném pásmu rezervace nachází tzv. Hladová studánka, která patřila k oblíbeným místům básníka Františka Táborského a jeho přítele akad. malíře Františka Ondrúška. Na kamenném obložení studánky je umístěna bronzová deska s jejich reliéfy. Opodál je umístěn informační panel Naučné stezky Hostýnské vrchy, která byla otevřena na jaře 2007. Problémy na vrcholu Obřan i vedlejšího Jeleníku způsobují především turisté, kteří zde táboří, rozdělávají ohně a zanechávají po sobě odpadky.

Natura 2000: Rezervace se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). PR Obřany je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

PR Obřany - pohled od Klapinova z hřebenové cesty na Hostýn (30. 4. 2001), foto © Zdeněk Podešva

PR Obřany - pohled od Klapinova z hřebenové cesty na Hostýn (30. 4. 2001)


Bibliografie:

Jachan, M.: Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky Okresního úřadu v Kroměříži, kterou se zřizuje chráněný přírodní výtvor Obřany, k. ú. Chvalčov.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Kropáč K., Dolníček Z. & Janál J. (2004): Těžké minerály ve zdivu zříceniny hradu Obřany a okolních horninách (Hostýnské vrchy). Geologický výzkum na Moravě a ve Slezsku 11/2004.

Kropáč, K., Dolníček, Z., Janál, J. (2004): Petrografie a geochemie sedimentárních hornin v okolí kóty Obřany v Hostýnských vrších. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2003, 11, 24-27. Brno.

Křížek M., Létal A. (2000): Výskyt skalních tvarů v Rusavské hornatině. - In: Sborník abstrakt z konference „Reliéf a krajina“ konané dne 27. září 2000 v Brně na katedře geografie Pedagogické fakulty MU, Ústav geoniky AV ČR, pobočka Brno.

Křížek, M. (2003): Charakteristické vlastnosti mrazových srubů: zaměřeno na srovnání aktivních mrazových srubů ve světě a mrazových srubů v Rusavské hornatině. - In: Geografie - Sborník České geografické společnosti. 2003, roč. 108, č. 4, s. 261-276. ISSN 1212-0014.

Kuželová I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). - Ms., Depon. in Katedra Botaniky, PřF MU Brno.

Kuželová I. (2002): Lesní vegetace Hostýnských vrchů. - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 51: 129-144.

Ložek, V. (1954): Návrh na zřízení reservace Obřany v Hostýnských horách. - Ochrana přírody 8(6), s. 132-133.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha 

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje. 

Novák, J. & Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2001): Plán péče PR Obřany pro období 2002-2011. - Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.


Aktualizováno 26. 12. 2016 Úvodní stránka Hostýnské vrchy Zpět