Přírodní památka Skalka-Polomsko

Přírodní památka Skalka-Polomsko (27. 6. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Skalka-Polomsko (27. 6. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Skalka-Polomsko je situována na příkré skalnaté stráni, dnes z větší části zarostlé keři a stromy, se sklonem svahu až 45 stupňů, s jihozápadní expozicí. Nachází se v nadmořské výšce výšce 472 až 501 m (454 až 501 m po přehlášení), 350 m severně od kostela v obci Rajnochovice v Hostýnských vrších. Katastrální území Rajnochovice. Vyhlášeno výnosem Ministerstva věd, školství a umění ČSR č. 49.131/52 ze dne 30. 12. 1952. Evidenční kód  ÚSOP: 389. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 0,8748 ha. Mapa.

Předmět ochrany: travnatá stráň s teplomilnou květenou (při vyhlášení, nyní již neplatí). Cíl ochrany po přehlášení: fragmenty teplomilných rostlinných společenstev s kakostem krvavým (uvedený v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR), stanoviště silně ohroženého druhu vstavače mužského. 

Geologie, půdní poměry: Území se nachází v oblasti magurského flyše, a to račanské jednotky. Vyskytují se zde vrstvy pískovce a slepence s vložkami jílovců, které vystupují v horní části PP na povrch jako ploché skály.

Květena: Celý svah byl dříve využíván jako extenzivní pastvina. Vyvinul se v charakteristickou druhově pestrou louku s keři,  v níž byly zastoupeny četné teplomilné a suchomilné druhy, průvodci karpatských luk i druhy křovinatých strání. Z keřů je v současné době dominantní líska obecná (Corylus avellana), z dřevin tu dále roste hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), trnka obecná (Prunus spinosa) a dub letní (Quercus robur).

Na fragmentech travnatých strání se z teplomilných druhů uchoval kakost krvavý (Geranium sanguineum), bojínek tuhý (Phleum phleoides), kostřava ovčí (Festuca ovina), lipnice smáčknutá (Poa compressa), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), huseník lysý (Arabis glabra), jestřábník Bauhinův (Hieracium bauhini), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), vítod chocholatý (Polygala comosa), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), roste zde také několik druhů orchidejí jako vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač kukačka (Orchis morio), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bradáček vejčitý (Listera ovata) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), dále např. šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) a prvosenka jarní (Primula veris).  

Fauna: Zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. Lze předpokládat výskyt teplomilných druhů hmyzu, z plazů byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků např. ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Management, ohrožení: Po mnoho let zde nebyly prováděny žádné zásahy, pouze velmi mírné prosvětlování lískového a lipového náletu. Po ukončení pastvy nastoupila sukcese dřevin a konkurenčně silných druhů bylin, část území porostla zapojeným lískovým hájem. Pro dosažení dlouhodobého cíle péče o ZCHÚ je nutné provést radikálnější zásahy, v prvních letech půjde o asanační management (postupné odstranění náletových, včetně vzrostlých dřevin, odstranění okrajových částí expandujících křovin, později zastavení šíření porostu zapěstováním trvalé hranice mezi keřovým a travním porostem, intenzivnější kosení dílčích ploch (dvojí seč během roku). 

Po provedení asanačního managementu bude regulační management spočívat v jednoročním sečení dílčích ploch, v případě nutnosti odstraňování menšího množství náletu a udržování trvalé hranice mezi okrajem keřového porostu a travním porostem. Tyto zásahy již byly započaty v roce 2003. Celkové prosvětlení rezervace se projevuje na zlepšení stavu bylinného pokryvu (hlavně vstavačovitých). Po provedení geodetického zaměření bude PP přehlášena. Část, která je nyní porostlá pouze hustým keřovým porostem s převažující trnkou obecnou, bude odčleněna a louka pod chráněným (dosud mimo PP) přičleněna. Celková výměra po přehlášení bude asi 0,76 ha.


Bibliografie:

Grüll, F. (1984): Inventarizační průzkum vegetačního krytu státní přírodní rezervace Skalka-Polomsko. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2008): Vyhodnocení rozšíření vstavače bledého a prstnatce bezového na území přírodního parku Hostýnské vrchy. - Ms., ČSPOP (Českomoravské sdružení pro ochranu přírody), 2006-2007. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2002): Plán péče PP Skalka-Polomsko pro období 2003-2012. - Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Zavřel, H. (1960): SPR na holešovsku. Zprávy krajského vlastivědného ústavu v Gottwaldově, roč. 1960, č. 1-2, p.ll.


Aktualizováno 27. 1. 2016 Úvodní stránka   Zpět