Národní přírodní památka Chropyňský rybník

Rozsáhlé porosty kotvice plovoucí v NPP Chropyňský rybník (14. 8. 2006), foto © Zdeněk Podešva

Rozsáhlé porosty kotvice plovoucí v NPP Chropyňský rybník (14. 8. 2006)

Základní údaje: Národní přírodní památku tvoří Zámecký rybník s ostrůvkem uprostřed a pobřežními porosty. Nachází se v Hornomoravském úvalu, v inundační lužní oblasti nivy řeky Moravy na jihovýchodním okraji města Chropyně, v blízkosti státní silnice z Chropyně do Kroměříže, v nadmořské výšce 191 m. Rybník je obklopen zástavbou se zahradami a parkem s Chropyňským zámkem, k jižnímu okraji přiléhá zahrádkářská kolonie. Katastrální území Chropyně. Evidenční kód ÚSOP: 133. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 24,0905 ha. Mapy.cz.

Vyhlášení: Rezervace byla zřízena výnosem MK ČSR ze dne 4. 5. 1954, č. 35431/54, je tedy nejstarší rezervací na Kroměřížsku.

Předmět ochrany: Rybník s výskytem silně ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans), jedna z nejbohatších lokalit na kotvice Moravě, ornitologická lokalita s ochranou hnízdní kolonie racka chechtavého.

Kotvice plovoucí (Trapa natans)   Kotvice plovoucí (Trapa natans)

Kotvice plovoucí (Trapa natans)

 

Kotvice plovoucí (Trapa natans)

Geologie, půdní poměry: Rybník leží na okraji Středomoravské nivy (spojené nivy řeky Moravy a Bečvy). V nadloží štěrkopísků jsou povodňové hlíny, v okolí rybníka jsou vyvinuty fluvizemě a gleje. Rybník je průtočný, napájený stružkou z mlýnského náhonu Malé Bečvy.

Flóra a vegetace: Rybník je zčásti lemován skupinami stromů a keřů, z nichž dominuje topol kanadský (Populus × canadensis) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Vtroušena je vrba bílá (Salix alba), ojediněle topol bílý (Populus alba). Velmi významný je výskyt několika jedinců topolu černého (Populus nigra), dále se vyskytuje topol osika (Populus tremula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata). V keřovém patru je nejčastější ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). 

Kotvice plovoucí (27. 7. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Kotvice plovoucí (27. 7. 2002)

V břehových porostech převládá především orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), na některých místech jsou ostrůvky orobince širolistého (Typha latifolia). Kolem ostrova a v části břehu a rybníka blíže k městu dominuje rákos obecný (Phragmites australis). Místně jsou porosty vysokých ostřic svazu Caricion gracilis s ostřicí štíhlou (Carex gracilis), ostřicí ostrou (Carex acutiformis) a ostřicí pobřežní (Carex riparia), spolu s nimi se vyskytuje např. zblochan vodní (Glyceria maxima), puškvorec obecný (Acorus calamus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), zerav vzpřímený (Sparganium erectum), kyprej obecný (Lythrum salicaria) a šťovík koňský (Rumex hydrolapathum). 

Dozrávající plod kotvice plovoucí (Trapa natans), rohatý oříšek   Měchýřkovitě nafouklé řapíky udržují rostliny na vodní hladině

Dozrávající plod kotvice plovoucí (Trapa natans),
rohatý oříšek

 

Měchýřkovitě nafouklé řapíky udržují rostliny
na vodní hladině

Z vodní flóry se vyskytuje kotvice plovoucí (Trapa natans), růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), rdest maličký (Potamogeton pusillus), okřehek menší (Lemna minor) a závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza). V r. 1999 zde byla objevena i vzácná drobnička bezkořenná (Wolffia arrhiza). Celková pokryvnost vodní hladiny kotvicí plovoucí v jednotlivých letech mírně kolísá, její porosty však dosahují minimálně několika hektarů (téměř dvě třetiny vodní plochy). Kotvice plovoucí je jednoletá rostlina, jejíž semena potřebují ke svému klíčení vyšší teplotu vody (trvale nad 10°C), u nás klíčí obvykle koncem dubna až v květnu, na vodní hladinu vystupují v červnu. Rostliny kvetou v červenci až srpnu, plody (malé oříšky s ostrými výběžky) dozrávají na podzim. Kotvici plovoucí považujeme za druh vyžadující mezo- až eutrofní vodní prostředí, tj. prostředí se středním obsahem živin.

Na podzim se listy kotvice barví až do ruda (1. 10. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Na podzim se listy kotvice barví až do ruda (1. 10. 2004)

Mnohé rostliny, dříve hojně zde rozšířené, se na lokalitě již vůbec nevyskytují, nebo se vyskytují jen sporadicky, především kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), leknín bílý (Nymphaea alba), stulík žlutý (Nuphar luteus), rdesty, skřípince, ostřice, zevary, pryskyřník velký (Ranunculus lingua), šťovík koňský (Rumex hydrolapathum), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), třtina bělošedá (Calamagrostis canescens), puškvorec apod. Při úpravách rybníka v roce 1966 byly zlikvidovány cenné bažinné louky pod zámkem, na nichž se nacházel bohatý soubor ostřic (Carex). Na ostrůvku, kde hnízdí racci, roste bez černý (Sambucus nigra), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a lilek potměchuť (Solanum dulcamara).

NPP Chropyňský rybník (14. 8. 2005), foto © Zdeněk Podešva

NPP Chropyňský rybník (14. 8. 2005)

Fauna: Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan zelený (Rana esculenta complex). Na přelomu 19. a 20.století byl rybník především významnou ornitologickou lokalitou. Po vybudování rozsáhlé rybniční soustavy u nedalekých Záhlinic (vyhlášeny jako přírodní park Záhlinické rybníky) v letech 1955-1965 ornitologický význam poklesl. Přetrvává zde však početná kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), v minulosti zde bývalo zaznamenáno 3-5000 párů (jedna z nejpočetnějších kolonií ve střední Evropě). Racci přilétají v březnu, v dubnu mají v hnízdech plnou násadu vajec (pravidelně tři). Během května již dorůstají mláďata, aby v druhé půli června opustila svá hnízdiště a koncem tohoto měsíce racci odlétají. Z tohoto důvodu je výnosem stanoveno, že hladina Chropyňského rybníka nesmí v době hnízdění racků, t. j. od 1. března do 1. července, kolísat, aby nedošlo ke zničení hnízd.

Racek chechtavý (Larus ridibundus), foto © Zdeněk Podešva

Racek chechtavý (Larus ridibundus)

Nepravidelně zde hnízdí potápka černokrká (Podiceps nigricollis) a některé další druhy vodních a mokřadních ptáků, např. labuť velká (Cygnus olor), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), čírka modrá (Anas querquedula), lyska černá (Fulica atra), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), potápka malá (Tachybabtus ruficollis), bukáček malý (Ixobrychus minutus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Rybník navštěvuje také orlovec říční (Pandion haliaetus), moták pochop (Circus aeruginosus), volavka popelavá (Ardea cinerea), čejka chocholatá (Vanellus vanellus) a ledňáček říční (Alcedo atthis). Občas se sem zatoulají i exotické druhy vodních ptáků, nejspíše z volného chovu v kroměřížské Podzámecké zahradě, jako např. labuť černá (Cygnus atratus). Z blízkého neregulovaného mlýnského ramene Malé Bečvy navštěvovala rybník v dřívějších letech často vydra říční (Lutra lutra). Ze savců je zde běžná ondatra pižmová (Ondatra zibethica) a hryzec vodní (Arvicola terrestris).

Na rybníce je běžná labuť velká (Cygnus olor), NPP Chropyňský rybník (9. 2. 2008)   Hostem je labuť černá (Cygnus atratus), NPP Chropyňský rybník (9. 2. 2008)

Na rybníce je běžná labuť velká (Cygnus olor),
NPP Chropyňský rybník (9. 2. 2008)

 

Hostem je labuť černá (Cygnus atratus),
NPP Chropyňský rybník (9. 2. 2008)

Hospodářské využívání, ohrožení: Chropyňský rybník byl v užívání Rybářství Přerov. V období několika let od vyhlášení rezervace bylo toto hospodaření postupně stále více intenzifikováno. Některé druhy dříve uváděné, jako např. leknín bílý, zcela vyhynuly. V roce 1966 bylo rákosí shrnuto těžkou mechanizací k břehům a uprostřed rybníka ponechán ostrov. Při této úpravě rybníka byly zlikvidovány cenné bažinné louky pod zámkem, na nichž se nacházel bohatý soubor ostřic (Carex).

Kritickým a téměř osudným byl pro rezervaci rok 1984. Při kontrole dne 16. srpna 1984 bylo zjištěno, že rybník je prakticky bez vodní vegetace. Na hladině nebyl jediný trs kotvice plovoucí. Ochrana přírody zánik vodní vegetace v rezervaci téměř s jistotou spojila s aplikací totálního herbicidu Gramaxone S, používaného k ničení vodních plevelů na rybnících s intenzivním chovem ryb. Gramaxone S má rychlý účinek na zelené části rostliny, proniká ihned prostřednictvím listů do rostliny a rozrušuje asimilační proces. Kořeny vytrvalých rostlin zůstávají zpravidla nenarušeny a rostlina přežívá, kotvice je však rostlina jednoletá a vyvstala hrozba, že vyhynula celá populace.

Menší část plochy v NPP Chropyňský rybník pokrývají rákosiny (14. 8. 2006), foto © Zdeněk Podešva

Menší část plochy v NPP Chropyňský rybník pokrývají rákosiny (14. 8. 2006)

O dva roky později došlo ke znečištění Chropyňského rybníka ropnými produkty z nedalekého plastikářského závodu. V rozporu s ochrannými podmínkami byly také snahy místního mysliveckého sdružení o vypuštění 180 kachen divokých do rezervace, čemuž bylo zabráněno. Introdukce takového množství kachen by byla závažným negativním zásahem do chráněného území. Bezprostřední blízkost města s plastikářským závodem, intenzivní chov ryb a nedaleká zahrádkářská kolonie se nepříznivě odrážejí na kvalitě vody, botanickém a ornitologickém významu této lokality.

Management: Účinná ochrana rezervace z hlediska rybochovného hospodaření by měla být zajištěna zařazením rybníka do intenzifikační třídy II.1 - polointenzivní s omezením. Omezení se týkají regulace aplikované kejdy, vyloučení použití všech chemických látek a vyloučení chovu býložravých ryb. Území bylo zařazeno do programu CORINE - biotopy.

Naučná stezka: kolem rybníka prochází naučná stezka, modře značená turistická trasa a také cyklostezka.

Panel naučné stezky na severním okraji rybníka (14. 8. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Panel naučné stezky na severním okraji rybníka (14. 8. 2005)

Historie: Chropyňský rybník se zachoval jako poslední zbytek rybníků, tůní a mokřin, které se před staletími rozprostíraly mezi Kroměříží a Chropyní a dále k Přerovu v inundačním prostoru řeky Moravy, Bečvy a jejich přítoků. První písemná zmínka z roku 1542 se týká „vodní tvrze”, k jejímuž opevnění sloužil i Chropyňský rybník. V minulosti se jmenoval Starý, po výstavbě zámku je nazývaný Zámecký. V letech 1900-1901 bylo provedeno generální čištění a meliorační práce. Přitom byl celý rybník vyvezen a vyčištěn až po hranečník, který můžeme spatřit za plotem hřiště. Dnes je rybník opět z velké části zarostlý. Velký podíl na zanesení rybníka měl až do roku 1949 bývalý cukrovar (dnes na jeho místě stojí podnik Technoplast), který vypouštěl do rybníka vodu a bláto z řepných praček. Ochrana Chropyňského rybníka byla stanovena již v roce 1926, jakožto zbytek vodní tvrze a významná kolonie racka chechtavého.

Kulturní památky: Na západním okraji rybníka se nachází Chropyňský zámek, který stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu. Po roce 1615 zde byla postavena patrová manýristická stavba s kaplí a věží, s využitím původní tvrze. Nynější podoba zámku pochází z let 1701-1703, kdy byl výrazně přestavěn. Dnes se zde nachází Muzeum Kroměřížska s památníkem Emila Filly (1882-1953), expozicí dějin města, Ječmínkovým a Rytířským sálem a rozsáhlou sbírkou zbraní ze 17.-18. století.

NPP Chropyňský rybník, v pozadí Chropyňský zámek (14. 8. 2005), foto © Zdeněk Podešva

NPP Chropyňský rybník, v pozadí Chropyňský zámek (14. 8. 2005)

Natura 2000: NPP Chropyňský rybník je součástí EVL Morava - Chropyňský luh (CZ0714085) o celkové rozloze 3205,3331 ha, převažujícími biotopy jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní Evropy.


Bibliografie:

Anonymus (1996): Chropyňský rybník. Locus - regionální zpravodaj ISED 2/96, ZO ČSOP Plantorbis Kroměříž.

Coufalík, J. (1983): Státní přírodní rezervace Chropyňský rybník. Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 1983/1: 45-49.

Hrdlička, A. (2002): Stane se znak města Chropyně sbírkou vyhynulých druhů? Týdeník HIT Kroměřížska, 9. července 2002, s. 13.

Láznička, V. (1989): Státní přírodní rezervace Chropyňský rybník. Ochrana zoogenofondu v jihomoravském kraji, Sborník referátů, Brno.

Kočvara, R. (2007): Zoologický průzkum v NPP Chropyňský rybník (batrachologický, herpetologický, ornitologický, mamaliologický). - Ms., depon. in AOPK ČR.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., dep. in OkÚ Kroměříž.

Paukertová, I. (2005): Inventarizační průzkum vegetace a květeny v NPP Chropyňský rybník. - Ms., depon. in AOPK ČR.

Pola, J. (1987): Inventární seznam hmyzu NPP Chropyňský rybník. - Ms., depon. in AOPK ČR.

Procházková, V. (1997): Hodnocení současného stavu dřevin a návrh zásahů na území NPP Chropyňský rybník. - Ms., depon. in AOPK ČR.

Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. Věstník muzea v Kroměríži. 1958, č. 1, s. 7-11.

Zavřel, H. (1965): Přírodní rezervace Chropyňský rybník. - Zpr. Oblast. Muz. Jihových. Moravy, Gottwaldov 1965:34-40.


Aktualizováno 12. 2. 2017   Úvodní stránka Zpět