Přírodní rezervace Smrdutá

Přírodní rezervace Smrdutá (13.1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Smrdutá (13.1. 2007)

Základní údaje: Přírodní rezervace Smrdutá představuje jeden z nejlépe zachovaných lesních porostů v Hostýnských vrších s geomorfologicky význačnými skalními útvary - pískovcovými a slepencovými skalisky a pseudokrasovými jeskyněmi na prudkém suťovém svahu a vrcholu Smrduté (750 m n. m.). Nachází se na svahu s jihozápadní orientací a sklonem až 55° v nadmořské výšce 530 až 750 m, nad silnicí z Chvalčova na Tesák, asi 1,5 km západně od rekreačního střediska Na Tesáku. Katastrální území Chvalčov, LZ Rajnochovice, polesí Chvalčov. Vyhlášeno výnosem Ministerstvem kultury ČSR ze dne 28. 9. 1975. Evidenční kód ÚSOP: 622. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 6,5137 ha. Mapa.

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Suťový svah (13.1. 2007) a skalní útvary ve spodní části PR Smrdutá (27.10. 2002)

Předmět ochrany: přirozený ekosystému svahového suťového lesa v submontánním stupni, lesní společenstva lipových javořin a bučin na balvanité suti a na skalnatých výchozech s karpatskou květenou v podrostu, geomorfologicky význačné skalní útvary.

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem jsou rusavské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše (střední až svrchní eocén) složené z arkózových pískovců a slepenců s vložkami jílovců. Pískovce jsou většinou hrubozrnné, nevápnité, slepence jsou petromiktní, s proměnlivou velikostí valounového materiálu a úlomků (křemen, krystalinikum, vápence).

Foto © Zdeněk Podešva

Petromiktní slepence tvořené z valounů a úlomků křemene, krystalinika a vápenců

Na Smrduté se nacházejí typické produkty mrazového zvětrávání - skalní stěny mrazových srubů, větší izolované skalní útvary, bizarní skaliska na vrcholu, suťová pole, povrchové skalní sluje v převisech a pseudokrasové puklinové jeskyně. Vznik pseudokrasových útvarů souvisí s tektonickým svahovým rozsedáním podél systému puklin v pískovcích rusavských vrstev a s dalším působením mrazu a gravitační modelace.

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Pseudokrasové puklinové jeskyně v PR Smrdutá (13.1. 2007)

Nejdelší jeskyně, nazývaná Smrdutá, je průchozí, dlouhá 56 m, výškový rozdíl mezi vchodem a východem je 12 m, v některých místech byla uměle rozšířena. V jeskyni se vytvořila sněhobílá sintrová poleva podobná povrchu květáku, tzv. pisolity. Vznikaly postupným vymáčením vápenitého tmelu pískovců za působení srážkové a spodní vody. Rozpuštěný uhličitan vápenatý se zpětně vysrážel a vyplnil dutiny na stropě jeskyně na ploše asi 1 m2. Půdní pokryv tvoří převážně kambizemě typické, v rezervaci se na výchozech podložních hornin vyvíjí azonální typ půdy - ranker typický a kambický.

Foto © Zdeněk Podešva

Sleziník červený, PR Smrdutá (27.10. 2002)

Flóra a vegetace: Lesní společenstva na prudších sklonech představují suťové javořiny asociace Lunario-Aceretum, jen maloplošně se zde nacházejí druhově chudé kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dříve hojný jilm drsný (Ulmus glabra) ustupuje. Přimíšen je habr obecný (Carpinus betulus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a již pouze ojediněle jedle bělokorá (Abies alba) - roste zde i několik mohutných exemplářů.

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva
Měsíčnice vytrvalá (1.5. 2002)   Silenka dvoudomá (1.5. 2002)

V bylinném patře dominuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), z dalších druhů zde rostou ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kostřava lesní (Festuca sylvatica), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), metlice křivolaká (Deschampsia flexuosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), dymnivka dutá (Corydalis cava), svízel vonný (Galium odoratum), udatna lesní (Aruncus vulgaris), křivatec žlutý (Gagea lutea), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), bez červený (Sambucus racemosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), osladič obecný (Polypodium vulgare), sleziník červený (Asplenium trichomanes), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), starček vejčitý (Senecio ovatus), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), silenka dvoudomá (Silene dioica), četné mechorosty a játrovky. PR Smrdutá je také zajímavou mykologickou lokalitou, především s dřevokaznými druhy hub.

Foto © Zdeněk Podešva

Suťové lesní porosty s měsíčnicí vytrvalou ve střední části PR Smrdutá (1.5. 2007)

Fauna: Na území se vyskytují běžné druhy lesních živočichů charakteristické pro oblast Hostýnských vrchů. Z motýlů se vyskytuje v jarním aspektu martináček bukový (Aglia tau), z obojživelníků byl zjištěn mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria), plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis). Z ptáků byl pozorován jestřáb lesní (Accipiter gentilis), lejsek malý (Ficedula parva) a další běžnější druhy, ze savců veverka obecná (Sciurus vulgaris). Poměrně bohatá je zde fauna netopýrů. Během jarních a podzimních přeletů bylo na lokalitě zaznamenáno 10 druhů, včetně druhů vzácných a chráněných, k nimž patří např. vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr vodní (Myotis daubentonii).

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)   Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Lesnictví: Lesní porosty v PR Smradlavá jsou staré asi 150 let, zčásti mají pralesovitý charakter. Náleží k lesnímu typu suťová javořina měsíčnicová na svazích a hřebenech (5J5). Dochází zde k přirozenému zmlazování, především buku, ojediněle se zde nalézají i menší skupinky smrku ztepilého. Okolní porosty tvoří převážně mladší bučiny a částečně i smrková monokultura.

Foto © Zdeněk Podešva

Lesní porosty ve střední část PR Smrdutá nad turistickou stezkou (1.5. 2002)

Management, ohrožení: Vlivem vysokých stavů zvěře (především daňčí) je ohrožena přirozená obnova porostů. Lesní porosty jsou ponechány bez těžebního či pěstitelského zásahu, mimo citlivého zdravotního výběru při napadení jilmů grafiózou a smrku kůrovcem (po předchozím projednání s orgány ochrany přírody) a individuální ochrany náletu a nárostu proti zvěři. V případě výjimečného skupinového zmlazení bude provedeno vybudování oplocení, případné prosvětlení porostu. Při probírkách je možné odstraňovat nepůvodní smrk ztepilý. V roce 2000 bylo provedeno geodetické zaměření hranic. Pro území byl zpracován plán péče pro období 2002-2011.

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva
Odumřelé jilmy po napadení grafiózou (1.5. 2007)   Dřevokazné houby (13.1. 2007)

Střední částí rezervace procházejí po vrstevnici souběžně zeleně značená turistická stezka z Chvalčova na Čerňavu, cyklostezka na Tesák a naučná stezka Hostýnské vrchy, které jsou hojně navštěvovány turisty v průběhu celého roku (v zimě nenáročný běžecký terén). Na vlastní vrchol Smrduté je vyznačena krátká odbočka. Je zde umístněn také informační panel naučné stezky (zastávky č. 7). Spodní okraj rezervace je snadno přístupný od státní silnice Chvalčov - Na Tesáku z odpočívadla pod vrchem Bludný.

Foto © Zdeněk Podešva

Skalní převis tvořený pískovci a slepenci v dolní části PR Smrdutá (27.10. 2002)

Historie: Přírodní rezervace Smrdutá byla zřízena výnosem Ministerstvem kultury ČSR č. 7814/75 ze dne 28.9.1975, původní výměra byla 3,12 ha. K přehlášení a rozšíření PR došlo Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 6/01 ze dne 3. 10. 2001 na současnou výměru.

Foto © Zdeněk Podešva

PR Smrdutá (27.10. 2002)

Natura 2000: Rezervace se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus).

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva
Suťový svah v PR Smrdutá (13.1. 2007)   Mrazový srub na vrcholu Smrduté (13.1. 2007)

PR Smrdutá je také součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Foto © Zdeněk Podešva

Vrcholové skály s mrazovým srubem v PR Smrdutá (1. 5. 2002)


Bibliografie:

Borský, J. (1979): Výskyt pisolitů na Smrduté - Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, srpen 1979, s. 34-35.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 189.

Doležal, F. a kol. (1988): Cvičné skály na Moravě. Horolezecký průvodce. Olympia Praha, 317 s.

Grüll, F. (1984): Inventarizační průzkum vegetačního krytu státní přírodní rezervace Smrdutá. Ms., depon. AOPK ČR, Praha.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Křížek, M. (2003): Charakteristické vlastnosti mrazových srubů: zaměřeno na srovnání aktivních mrazových srubů ve světě a mrazových srubů v Rusavské hornatině. - In: Geografie - Sborník České geografické společnosti. 2003, roč. 108, č. 4, s. 261-276. ISSN 1212-0014.

Láznička, V. a Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. Veronica, roč. 5/1991, s. 40-42.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 95.

Novák, J. & Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2001): Plán péče PR Smrdutá pro období 2002-2011. - Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Vítek, J. (1983): Smrdutá - Turista, 22/7: 241-242, Praha.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 78-79.

Zavřel, H. (1969): Rozšíření chráněných rostlin na okrese kroměřížském. Zpravodaj okresního archivu státní památkové péče a ochrany přírody Kroměříž, 5/69: 2-37.

Zemánková, J. a Pospíšil, V. (1977): Mechorosty přírodní rezervace Smrdutá v Hostýnských horách. Zpravodaj vlastivědného ústavu Olomouc, 185: 3-6, Olomouc.


Aktualizováno 27. 1. 2016   Úvodní stránka Zpět