Přírodní rezervace Sochová

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Sochová (20. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní rezervace Sochová leží v hřebenové partii Hostýnských vrchů, zaujímá vrcholovou část, hřeben a prudký severně až severozápadně orientovaný svah stejnojmenného vrcholu s výchozy pískovců a slepenců soláňských vrstev. Nachází se v nadmořské výšce 605 až 741 m, asi 3 km JJV od obce Rajnochovice, katastrální území Rajnochovice. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu v Kroměříži ze dne 29. 6. 1989. Evidenční kód ÚSOP: 1219. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková rozloha 16,4513 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Přirozený ekosystém horské květnaté jedlobučiny a svahového suťového lesa v submontánním stupni, druhová skladba a genová rozmanitost přirozeného lesního porostu s jilmem drsným, geologické útvary a pseudokrasové jevy (vystupující magurské pískovce a slepence), jeden z nejlépe zachovaných porostů uvedeného typu v Hostýnských vrších.

Foto © Zdeněk Podešva

Geologie, půdní poměry: Skály v PR Sochová jsou povrchovým výstupem geologického podloží, kterým jsou magurské pískovce a slepence karpatského flyše. Největší skaliska se nacházejí na vrcholu kopce, další skalní útvary se táhnou po celém hřebeni. Půdním typem jsou hnědé půdy.

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Hadovka smrdutá (PR Sochová 2002)

 

Muchomůrka červená (PR Sochová 2002)

Flóra a vegetace: Většinu plochy území tvoří lesní porosty typu jedlobučiny, především v části rezervace staré asi 150 let. V dřevinném patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), poměrně málo se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), jilm drsný (Ulmus glabra), javor mléč (Acer platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře roste několik druhů kapraďorostů jako kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), papratka samičí (Athyrium filix-femina), sleziník červený (Asplenium trichomanes), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), dále řada druhů ostřic, měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), prvosenka jarní (Primula veris), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) aj. Zajímavý je nález drobného mechu křivoštětu skalního (Campylostelium saxicola), který je znám jen z několika málo lokalit v České republice.

Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl doposud prováděn. Z obojživelníků se zde vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria). Za zmínku stojí pozorování larev mravkolva v píscích podél lesní cesty procházející rezervací.

Lesnictví: Stáří porostu je asi 145 až 165 let (r. 2016). Plošně nejvíce zastoupená lesní společenstva náleží k asociaci Dentario enneaphylli-Fagetum, na svazích se severní orientací k Festuco altissimae-Fagetum, pouze maloplošně na severním strmém balvanitém svahu se nacházejí společenstva asociace Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-Aceretum. Podle typologické mapy odpovídají lokality lesnímu typu suťová javořina měsíčnicová na svazích a hřebenech (5J5). Pokryvnost měsíčnice vytrvalé  (Lunaria rediviva) v bylinném patře je však poměrně nízká. Na severním okraji rezervace se nachází památný strom „Smrk pod Sochovou“.

Foto © Zdeněk Podešva

PR Sochová (20. 10. 2002)

Management, ohrožení: Lokalita vzhledem ke svému skalnatému charakteru nedovoluje lesní hospodaření. Lesy jsou zařazeny do kategorie lesů ochranných. V roce 2000 bylo provedeno geodetické zaměření hranic. Pro území je zpracován plán péče pro období 2002-2011. V minulosti procházela přírodní rezervací přes vrchol a hřbet Sochové turistická stezka z Tesáku (2,5 km) do Rajnochovic, která byla přeložena mimo jádrové území rezervace do nižších okrajových poloh. 

Historie: Lokalita byla původně zřízena jako přírodní památka „Skaliska Sochová“ vyhláškou Okresního úřadu v Kroměříži ze dne 29. 6. 1989 s původní výměrou pouhých 2,00 ha. K přehlášení PP na Přírodní rezervaci Sochová došlo Nařízením Okresního úřadu v Kroměříži č. 7/01 ze dne 3. 10. 2001. Při přehlášení byla zároveň zvětšena výměra chráněného území na současných 16,4513 ha. Na nejvyšší vrcholovou skálu byly v minulosti vytesány schůdky a plošina, podobně jako je tomu v PP Kazatelna nebo PP Komínky.

Natura 2000: Rezervace se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). PR Sochová je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.


Bibliografie:

Doležal, F. a kol. (1988): Cvičné skály na Moravě. Horolezecký průvodce. Olympia Praha, 317 s.

Havlíček, J. (2001): Plán péče PR Sochová na období 2002-2011. - Ms., Depon. in KÚ Zlínského kraje.

Hradílek, Z. (1997): Přírodní památka - Skaliska Sochová (Hostýnské vrchy). Botanický inventarizační průzkum. – Ms., 31 pp., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.  

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Křížek, M. (2003): Charakteristické vlastnosti mrazových srubů: zaměřeno na srovnání aktivních mrazových srubů ve světě a mrazových srubů v Rusavské hornatině. - In: Geografie - Sborník České geografické společnosti. 2003, roč. 108, č. 4, s. 261-276. ISSN 1212-0014.

Láznička Vl., Smejkalová E.: Chráněná území okresu Kroměříž. Veronica, roč. 5 (1991), s. 40-42.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., dep. in OkÚ Kroměříž.

Novák, J. & Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Dep. in OKÚ-RŽP Kroměříž et ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.


Aktualizováno 13. 5. 2016 Úvodní stránka   Zpět