Přírodní památka Stonáč

Přírodní památka Stonáč (24. 4. 2008), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Stonáč (24. 4. 2008)

Základní údaje: Přírodní památku Stonáč tvoří mokřadní stanoviště v nivě stejnojmenného potoka lemovaného hlavatými vrbami s původními hanáckými tůněmi. Leží v Hornomoravském úvalu (Středomoravská niva) na jihozápadním okraji obce Bílany a zasahuje až po železniční trať Kroměříž - Hulín k okraji přírodního parku Zámeček. Leží v nadmořské výšce 189 až 190 m. Katastrální území Bílany. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 17. 3. 1955.Evidenční kód  ÚSOP: 412. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 4,7691 ha. Mapa

Předmět ochrany:  Zbytky původních hanáckých tůní s typickými mokřadními společenstvy.

Hydrologie, geologie, půdní poměry: Přírodní památka je zbytkem původních slepých ramen řeky Moravy, tzv. hanáckých tůní. Sestává z mělké deprese s pramenisky a tůněmi, do jejíž střední části přitéká potůček Stonáč. Ten se místy zeširoka rozlévá, vytváří mokřady a dvě větší tůně (spíše průtokové rybníčky). Geologický podklad tvoří fluviální, převážně písčité hlíny, písky a štěrkopísky. Převládájícím půdním typem je fluvizem glejová.

Flóra a vegetace: Na březích tůní a potoka Stonáč se nacházejí lemové porosty keřů a stromů, především vrb (Salix fragilis, S. alba, S. triandra, S. cinerea, S. viminalis), dále topolů (Populus nigra), olší (Alnus glutinosa), v lesíku u dráhy lip (Tilia spp.), dubů (Quercus robur), javorů (Acer spp.) a jasanů (Fraxinus spp.), z keřů slívy trnky (Prunus spinosa), růže šípkové (Rosa canina), hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna), střemchy hroznovité (Padus racemosa), svídy krvavé (Cornus sanguinea) a ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare). 
Vodní a mokřadní společenstva jsou zastoupena např. okřehkem menším (Lemna minor), který zcela pokrývá část vodních ploch, dále rdesnem obojživelným (Persicaria amphibia), zblochanem vodním (Glyceria maxima), kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), orobincem širokolistým (Typha latifolia), žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), čistcem bahenním (Stachys palustris), karbincem evropským (Lycopus europaeus) atd. Na volných březích se vyskytují vlhkomilné druhy jako pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) a podběl lékařský (Tussilago farfara). 

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Stonáč - největší tůn ve střední části (19. 10. 2002)

Luční byliny představují řebříček obecný (Achillea millefolium), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kakost luční (Geranium pratense), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), jetel luční (Trifolium pratense), hrachor luční (Lathyrus pratensis), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), přeslička rolní (Equisetum arvense), šťovík kyselý (Rumex acetosa) a mochna husí (Potentilla anserina). Ve stínu keřů roste hluchavka bílá (Lamium album), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), kostival lékařský (Symphytum officinale) aj. 
V lesní části území je výrazný zejména jarní aspekt, roste zede např. orsej jarní (Ficaria verna), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), violka lesní (Viola reichenbachiana), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum).

Foto © Zdeněk Podešva

Tůň v západní části přírodní památky Stonáč. Voda zde obsahuje oxidy železa,
které ji barví do oranžova (25. 3. 2007)

Fauna: Zoologický inventarizační průzkum byl prováděn v roce 2000, byl potvrzen výskyt řady druhů obojživelníků, např. kuňky obecné (Bombina bombina), z hmyzu jsou početně zastoupeny vážky (Odonata), z motýlů se zde vyskytuje mj. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ze savců zde lze spatřit např. veverku obecnou (Sciurus vulgaris).

Management, ohrožení: Území je výrazně ohroženo nepravidelným vodním režimem a splachy z okolních polí. Údržba spočívá v ořezu hlavatých vrb a občasném vyčistění tůní, jsou zde prováděny pravidelně úklidové práce a prořezávání náletových dřevin, které v posledních letech prováděla ZO ČSOP VIA Hulín. Území protíná hojně využívaná pěší a cyklistická stezka - spojnice Kroměříže a Bílan. Kolem části rezervace vedle naučná stezka, kterou vybudovala a udržuje ZO ČSOP Plantorbis Kroměříž. V současné době se připravuje rozsáhlá revitalizace.

Historie: Z význačné vodní a mokřadní květeny se zde v minulosti vyskytovaly následující druhy: stulík žlutý (Nuphar luteus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), okřehek hrbatý (Lemna gibba), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) a puškvorec obecný (Acorus calamus).

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Stonáč se nachází v intenzivné obdělávané krajině,
na okolních polích však zajara často stojí voda (19. 5. 2006)

Natura 2000: PP Stonáč je součástí Evropsky významné lokality Stonáč (CZ0723424) v kategorii PP o celkové rozloze 5,5088 ha v kontinentální biogeografické oblasti se stálou populací kuňky obecné (Bombina bombina) v oblasti Střední Moravy.


Bibliografie:

Arvita P spol. s r.o. (2010): Revitalizace a rekonstrukce nádrží v přírodní památce Stonáč: Projektová dokumentace. Průvodní zpráva. 25 s.

Juráň, M. (2010): Studie naučné stezky, přírodní památky a Evropsky významné lokality Stonáč. - Ms., seminární práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav zakládání lesů a pěstění lesů.

Krčma M. (1993-95): Změny ve vegetaci PP Stonáč v důsledku deficitu vody.

Láznička V., Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. Veronica, roč. 5., s. 40-42.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 97.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Nepublikovaný manuskript, deponován na KÚ Zlín, 96 pp.

Otýpková, Z. (1997): Seznam druhů PP Stonáč za rok 1997. Kaktedra system. botaniky a geobotaniky, Kotlářská 2, Brno.

Palánová, A. (2011): Obnova Hanáckých tůní v přírodní památce Stonáč. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiy. Vedoucí práce doc. ing. PhDr. Ladislav Koutný, Ph.D, CSc.

Pavelčíková, L., Pavelčík, P. (2014): Plán péče o přírodní památku Stonáč na období 2014-2023. Ms., depon. in Krajský úřad Zlínského kraje.

Pazderová, M. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Stonáč. AOPK - Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice

Rybka, V. a kol. (1996): Mokřady střední Moravy. Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc, s. 26.

Sitko, J. a kol. (1983): Ptactvo Kroměřížska, Zprávy Moravského ornitologického sdružení 1983, s. 19–85.

Šálek, P. (2002): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Kroměříž. Ms, ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. 

Šálek, P. (2002): Navštivte přírodní památku Stonáč u obce Bílany. Hulíňan 2002/2, Hulín.

Šálek, P. (2000): Zoologický inventarizační průzkum přírodní památky Stonáč v k. ú. Bílany, okr. Kroměříž. ZO ČSOP Via Hulín.

Šindelářová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kroměřížska. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. Věstník muzea v Kroměríži. 1958, č. 1, s. 7-11.

Zavřel, H. (1966): Přírodní rezervace Stonáč u Bilan. Zprávy oblastního muzea jihových. Moravy v Gottwaldově, 1996, s. 12-18.


Aktualizováno 29. 1. 2016 Úvodní stránka   Zpět