Přírodní památka Stráň

Přírodní památka Stráň (23. 4. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Stráň (23. 4. 2007)

Základní údaje: Přírodní památka představuje travnatou stráň se solitérními lipami a skupinami borovic se sklonem 10 až 30°, která klínovitě zabíhá do zalesněného západního svahu vrcholu Hostýna (734,6 m). Nachází se na severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, v nadmořské výšce 450 až 580 m, asi 0,9 km jihovýchodně od Slavkova pod Hostýnem. Katastrální území Slavkov pod Hostýnem. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Kroměříž ze dne 16. 3. 1992. Evidenční Kód ÚSOP: 1568. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 8,6358 ha. Mapa

Předmět ochrany: Polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk a pastvin s výskytem ohrožených druhů rostlin, zvláště vstavačovitých (Orchidaceae). Lokalita má také vysoký krajinářsko-estetický význam.

Vstavač kukačka (6. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva   Vstavač bledý (1. 5. 20022), foto © Zdeněk Podešva

Vstavač kukačka (6. 5. 2002)

 

Vstavač bledý (1. 5. 20022)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem jsou flyšové horniny, tvořené převážně paleogenními pískovci hostýnských vrstev soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma na styku s chvalčovským souvrstvím (oligocén) předmagurské jednotky vnějšího flyšového pásma. Kamenité půdy patří k typu kambizem a kambizem pseudoglejová.

Flóra a vegetace: Nelesní vegetace přírodní památky byla v minulosti do značné míry ovlivněna pastvou a sečí. Luční travinobylinná společenstva jsou tvořena mezofilními ovsíkovými loukami svazu Arrhenatherion a vegetací přepásaných luk svazu Cynosurion. Vynikají zde mnohé chráněné a ohrožené druhy rostlin, hlavně vstavačovité (Orchidaceae), např. vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač kukačka (Orchis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia).

Vstavač bledý v přírodní památce Stráň (30. 4. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Vstavač bledý v přírodní památce Stráň (30. 4. 2011)

Vyskytuje se zde také kriticky ohrožený snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum), který byl v ČR nalezen kromě Hostýnských vrchů (s nejbohatšími populacemi v PP Pod Kozincem a nPP Louka Ochoza u Brusného) pouze v severní části Bílých Karpat (např. v PP Záhumenice). Dále zde roste dnes již mizející hořeček nahořklý (Gentianella amarella), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jalovec obecný (Juniperus communis), prvosenka jarní (Primula veris), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jetel horský (Trifolium montanum), kručinka barvířská (Genista tinctoria), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) aj. Zajímavý je výskyt květnatce Archerova (Clathrus archeri), nápadné houby připomínající mořskou hvězdici, která k nám byla zavlečena z Austrálie.

Hořeček nahořklý (Gentianella amarella), foto © Zdeněk Podešva   Vstavač bledý (Orchis pallens), foto © Zdeněk Podešva

Hořeček nahořklý (Gentianella amarella),
PP Stráň (17. 9. 2006)

 

Vstavač bledý (Orchis pallens)
PP Stráň (30. 4. 2011)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum byl zatím prováděn u skupiny motýlů (Lepidoptera). Byla zde potvrzena bohatá entomofauna, z denních motýlů se vyskytují např. zelenáček šťovíkový (Adscita statices), vřetenuška komonicová (Zygaena viciae), vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae) a vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae), otakárek fenyklový (Papilio machaon), bělásek Realův (Leptidea reali), perleťovec prostřední (Argynnis aglaja), dále několik druhů okáčů, modrásků a ohniváčků, např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Z plazů je hojná ještěrka obecná (Lacerta agilis). V okolních lesích se vyskytuje množství spárkaté zvěře, která využívá území přírodní památky k pastvě, byl zde pozorován srnec obecný (Capreolus capreolus), daněk evropský (Dama dama) i jelen evropský (Cervus elaphus).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, po stranách je obklopena lesy tvořenými nepůvodními druhy dřevin, převážně smrkem ztepilým (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). V přírodní památce rostou věkovité solitérní lípy srdčité (Tilia cordata), které byly poškozeny silnou vichřicí v srpnu 2001. Ve střední části se nacházejí menší borové hájky a několik osamocených borovic lesních.

Solitérní lípy srdčité (Tilia cordata) v PP Stráň (1. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Solitérní lípy srdčité (Tilia cordata) v PP Stráň (1. 5. 2002)

Management, ohrožení: V minulosti nebyl vrchol Hostýna zdaleka tak zalesněn jako v dnešní době. Louky nad Slavkovem představují dochované zbytky polopřirozených karpatských luk, které byly využívány k pastvě, převážně hovězího dobytka. V 80. letech 20. stol. byla část plochy kosena, zbytek sloužil jako pastvina. Později zůstávala nevyužita a začala zarůstat náletovými dřevinami (hloh, lípa, borovice lesní). V současnosti je větší část přírodní památky pravidelně kosena a zbavována náletových křovin, nejcennější plochy jsou koseny ručně, zbytek pak horskou sekačkou. Zredukovány byly borovicové hájky ve střední části lokality. Provedené zásahy se příznivě projevily především na posílení populace vstavače bledého. Do budoucna se připravuje údržba kosením v kombinaci s extenzivní pastvou ovcí. Po geodetickém zaměření a zpřesnění výměry se připravuje přehlášení, celková výměra bude cca o 4 ha větší. Management zde provádí Českomoravské sdružení pro ochranu přírody (ČSPOP) v Bystřici pod Hostýnem. 

Území je přístupné pěšinou, která prochází podél přírodní památky a na horním okraji se napojuje na značenou turistickou stezku na Svatý Hostýn. Je ohrožováno pohybem turistů a zvláště cyklistů, kteří si krátí cestu přes luční porosty. 

Historie: Spolu s barokním poutním chrámem P. Marie na Svatém Hostýně vytváří přírodní památka výraznou dominantu zdejšího kraje. Území je také spjato s legendami o dobývání Sv. Hostýna oddíly Tatarů v 13. stol. Na Sv. Hostýně se nachází také skupina významných památných stromů „Hostýnské stromy”.

Natura 2000: Přírodní památka je součástí území, které bylo navrženo k doplnění národního seznamu Evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 pod názvem Stráň (kód CZ0720062) o rozloze 12,8362 ha, představující komplex zachovalých karpatských luk s typickou druhovou skladbou a hojným výskytem ohrožených druhů rostlin.

Sv. Hostýn - dominanta Hostýnských vrchů, v levé části snímku je PP Stráň (23. 4. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Sv. Hostýn - dominanta Hostýnských vrchů, v levé části snímku je PP Stráň (23. 4. 2007)


Bibliografie:

Bělín, V. (2005): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Stráň. - Ms., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Knollová I. (2004): Změny luční a pastvinné vegetace Hostýnských vrchů (1969-2002). Příroda, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny. ISSN 12111-3603, 2004, vol.  21, no. 2004, s. 209-218.

Kuželová I. et Knoll A. (2004): Gentianella amarella ssp. amarella v Hostýnských vrších. (Gentianella amarella ssp. amarella in the Hostýnské vrchy Mts.) - Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha 39: 217-219.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 99.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2008): Vyhodnocení rozšíření vstavače bledého a prstnatce bezového na území přírodního parku Hostýnské vrchy. - Ms., ČSPOP (Českomoravské sdružení pro ochranu přírody), 2006-2007. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2011): Mapování kriticky ohroženého taxonu snědek pyrenejský kulatoplodý Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum (Kerner) Hegi v Hostýnských vrších a okolí a jeho ekologie. Ms, dep. in ČSPOP - Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem.


Aktualizováno 28. 1. 2016 Úvodní stránka   Zpět