Přírodní památka Barborka |
Základní údaje: Přírodní památku Barborka tvoří stará dubová bučina na jižním svahu kopce Modla (Barborka). Nachází se v nadmořské výšce 410 až 510 m, asi 0,5 km severovýchodně od hradu Buchlova v centrální části Chřibů. Katastrální území Buchlovice. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 2 ze dne 10. 6. 1994, přehlášeno Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 4/2001 o zřízení přírodní památky Barborka ze dne 21. 3. 2001. Evidenční kód ÚSOP: 1693. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková výměra 7,96 ha. Mapa. Předmět ochrany: Starý samovolně zmlazující porost dubové bučiny na extrémním svahu s vysokým podílem vypreparovaných pískovcových skalisek, na kterých se vyskytuje reliktní borovice lesní.
Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem je račanská jednotka magurského flyše tvořená soláňskými vrstvami paleocénního stáří. Je zde obnažena řada skalisek soláňských pískovců a slepenců s charakterstickými erozními skulpturami abiotického původu, tzv. Skály pod Barborkou. Největší pískovcový skalní útvar je Hlavní kámen, další se nazývají Plotna pod Barborkou, Čtvrtá skála, Pátá skála, Sousední kámen a Kohútik. Půdní pokryv tvoří kambizemě typické.
Květena: Vegetační kryt představují ochuzené květnaté bučiny asociace Melico-Fagetum a dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum. Dominantními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), zastoupena je také lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor babyka (Acer campestre). V bylinném podrostu se objevuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemorosa), svízel vonný (Galium odoratum) a další. Na skalkách a rozvolněných místech se nacházejí chudé acidofilní doubravy asociace Luzulo albidae-Quercetum, v nichž rostou méně náročné teplomilné druhy, např. tolita lékařská (Vincetoxicum hirundaria), kokořík vonný (Polygonatum odoratum) a řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa).
Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden. Z motýlů se zde vyskytují typické druhy bučin a listnatých lesů jako např. martináček bukový (Aglia tau) a okáč pýrový (Pararge aegeria). Karpatské druhy hmyzu zasahující na pravý břeh Moravy zde reprezentuje masařka Sarcophaga zumptiana. Ze zvláště chráněných druhů ptáků byli pozorováni např. lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Lesnictví: Zachovalá ukázka přirozeného lesa, která se udržela díky zhoršeným terénním podmínkám, nevhodným pro intenzivní lesní hospodářství. Cílem lesního hospodaření je dosáhnout 60% zastoupení buku a 30% dubu a podporovat vtroušené přirozené listnaté dřeviny - lípu, javor, habr.
Management, ohrožení: Území je vedeno v kategorii lesů zvláštního určení s nadřazeným významem ekologickým nad zájmem produkčním. Hospodaří se zde jednotlivě výběrným hospodářským způsobem, navržen je zcela bezzásahový režim. Pro relativně snadnou dostupnost jsou pískovcové skalní útvary jsou hojně využívány horolezci.
Historie a kultura: Na vrcholu kopce Modla se nacházejí pozůstatky vrcholového hradiska z konce doby bronzové a starší doby železné z 8. stol. před n. l. Opevnění nevelkého sídliště kultury slezsko-plátenické bylo tvořeno třemi liniemi sypaných valů s vnitřním příkopem, zbytky čtvrtého valu jsou patrné na úbočí. V 2. stol. př. n. l. se zde usadili Keltové. Dnes tvoří dominantu vrcholu kaple svaté Barbory, která stojí na místě raně gotického kostelíka zmiňovaného již v r. 1412. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1672 - 1673, je křížového půdorysu s třemi oltáři, završena kopulí. Původně sloužila jako rodová hrobka majitelů buchlovského panství. Natura 2000: PP Barborka se nachází na území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
| Bibliografie: |
Rezervační kniha PP Barborka. - Depon. in KrÚ Zlínského kraje. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 131. Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání. |
| Aktualizováno 17. 1. 2013 | Přírodní park Chřiby | Úvodní stránka | Zpět |